Renesanční zámek Přerov leží přímo centru tohoto hanáckého města. Hrad jako předchůdce Na místě původního slovanského hradiště byl na přelomu 11. a 12. století vybudován středověký hrad. V 2. polovině 13. století, za Přemysla Otakara II. po založení města v JZ části hradiště byl vybudován gotický hrad bergfritového typu s velkou okrouhlou věží. Od počátku plnil strážní i obrannou funkci důležité křižovatky obchodních cest a brodu přes řeku Bečvu. Královským (později markraběcím) majetkem zůstal Přerov do roku 1413, kdy jej dal poprvé do zástavy Václav IV. pánům z Tvorkova. V husitských válkách se o hrad několikrát bojovalo a v roce 1487 jej získali Pernštejnové. V 90. letech 15. století se konala přestavba v pozdně gotickém stylu. Přestavba na renesanční zámek Za Vratislava z Pernštejna, v 60. letech 16. století, byl hrad zcela přestavěn v renesanční zámek. K dalším úpravám došlo za Karla st. ze Žerotína mezi lety 1612-1615, kdy přerovský zámek získal dnešní podobu. Byl rozšířen přístavbou 2. patra, v zámeckém příkopu byly postaveny renesanční konírny. Poslední majitelé zámku Magnisové souhlasili s využíváním objektu jako sídla městských úřadů a v roce 1918 ho prodali městu Přerovu. Poté sloužil už jen jako kanceláře, úřednické byty a škola. V letech 1928 – 1930 proběhla generální oprava celého objektu a byly v něm umístěny sbírky Městského muzea a Muzea Komenského. Expozice V současnosti si návštěvník může prohlédnout rozsáhlé historické sbírky entomologické, mineralogické a národopisné, pamětní síň A. Mervarta a J. Bajáka, expozici Jan Blahoslav a čeští bratří, památník J. A. Komenského, školní třídy ze 17. století, z doby Rakouska – Uherska, 1. Československé republiky a z 50 let 20. století. Muzeum Komenského v Přerově patří k nejstarším svého druhu na světě. Bylo založeno v roce 1888 Františkem Slaměníkem a později spojeno s Městským muzeem, které vzniklo v roce 1902. Podoba zámku Přerovský zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova kolem nevelkého nádvoří. Objekt je ze 3 stran obklopen příkopem, přes nějž vede na SV straně kamenný most ke vstupnímu portálu. V JZ křídle stojí třípatrová okrouhlá věž, která byla při rekonstrukci v roce 1997 nově zastřešena a nabízí návštěvníkům vedle pěkné vyhlídky na město a okolí taky expozici Tajemství tónu zvonu a Veduty Přerova. V JV křídle jsou zachovány pozdně gotické architektonické články, v přízemí a zčásti v 1. patře je možné vidět renesanční klenby. Na zámeckém nádvoří se pravidelně pořádají koncerty komorní hudby a jiné kulturní programy. Tipy na výlet Navštívit můžete větrný mlýn Rymice a soubor lidových staveb Rymice. O něco jižněji najdete Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, které patří na Seznam UNESCO. Za návštěvu stojí i renesanční zámek Chropyně, rozhledna Vitčice, zámek Tovačov, zámek Hrubčice, zámek Plumlov, zříceninu hradu Otaslavice nebo lázně Skalka. Ubytovat se můžete v Prostějově.

Římskokatolický kostel sv. Mikuláše se nachází v centru města na Náměstí.   Kostel sv. Mikuláše byl pravděpodobně vystavěn již v polovině 13. století v přechodném románsko-gotickém stylu. Později byl ve 14. století zcela gotizován a již roku 1350 je připomínán jako farní. Z původní gotické stavby se dochoval presbytář - dnes levá (východní) kaple. Ta je vystavěna na pětibokém půdorysu, klenbu zde nese šest pískovcových žeber. Do vnějšího zdiva sakristie je začleněn profilovaný gotický portál ze 14. století. Původní stavba byla několikrát rozšiřována a přestavována. Počátkem 20. století byl starý kostel prostorově již nedostatečný a pro porušenou statiku neopravitelný. Proto byl, krom zvonice, která stála samostatně, a již uváděného presbytáře roku 1912 zbořen a během následujícího roku byl podle návrhu architekta Bóži Dvořáka nově vystavěn. Novostavba stála prakticky kolmo k původní stavbě, jejíž několik zmíněných architektonických prvků začlenila. V interiéru se nachází velké malby provedené po první světové válce malířem Antonínem Häuslerem podle šablon Mikoláše Alše. Malby nad bočními kaplemi a v závěru nového presbytáře zobrazují české světce – Václava, Ludmilu a Cyrila s Metodějem. V levé kapli se nachází starší výmalba zachycující výjev z podobenství o milosrdném Samaritánovi a setkání Abrahama s Melchisedechem. Kostel je přístupný v době bohoslužeb v pondělí a čtvrtek od 7:45; ve středu, pátek a sobotu od 18:30 (resp. v 17:30 v zimním období) a v neděli od 8:00.   L.R.

Na tomto místě stály od nepanšti krámky sahající až na samý malostranský začátek mostu. Autorem je Josef Kamil Böhm, který sochu vyhotovil roku 1859 za Klárova ústavu slepců v Praze. Socha vznikla na náklad Pavla Aloise Klára, syna zakladatele ústavu slepců, k 25. výročí jeho založení. Socha představuje postavu svatého Václava, který je pro svou mučednickou smrt od roku 935 symbolem českého vlastenectví a nezávislosti. Je také patronem vinařů a výrobců piva

Jako třetí rozhledna v mikroregionu byla postavena rozhledna Borůvka stojící nedaleko obce Hluboká asi 5 km východně od Skutče. Rozhledna zpřístupněná 4.6.2005 měří 18,5 m a krytá vyhlídková plošina se nachází ve výšce 15 m. Rozhledna má originální konstrukci, která patří mezi nejzajímavější v širokém okolí a opět v kombinaci dřeva a kovu. Rozhledna je přístupná od dubna do října.