Bývalý konvent kapucínů při kostele sv. Antonína Paduánského se nachází jihozápadně od historického centra Sokolova. V současné době objekt spravuje Sokolovská bytová s. r. o., přičemž kostel je využíván jako koncertní a výstavní síň. Iniciativu k založení konventu kapucínů dal nejvyšší kancléř Českého království Jan Hartwig hr. Nostic. Roku 1662 se konala v Linci řádová provinciální kapitula, která se založením konventu souhlasila. Ještě téhož roku byl do Sokolova vyslán P. Martin z novoměstského pražského konventu a o dva roky později již kapucíni sídlili ve městě trvale. Stavba konventu, financovaná především rodinou hr. Nostice, postupovala velmi rychle. V roce 1664 přijeli do města řádoví architekti a již roku 1667 proběhlo slavnostní vysvěcení kostela sv. Antonína za přítomnosti litoměřického biskupa. Kapucíni ve městě působili až do roku 1950, kdy byla jejich činnost násilně přerušena komunistickým režimem. Konvent nejprve spravovala Československá armáda, posléze Městský podnik bytového hospodářství (nyní Sokolovská bytová s. r. o.). Kostel sv. Antonína byl silně zdevastován. Určitou dobu sloužil jako sklad, nyní je po rekonstrukci a využívá se jako koncertní a výstavní síň. A.Š.

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy se zaobírá jednak vlastivědnou prací zasahující do dolního Posázaví a středního Povltaví, ale je také specializovaným muzeem na těžbu zlata v České republice.Muzeum sídlí v kamenném domě zvaném Mince. Budova má velmi dlouhou historii. Do roku 1420 byla sídlem horního úřadu, odkud bylo řízeno dolování na Jílovsku a zde se také odevzdávaly daně ve formě zlata. Pot ulumení těžby přešel dům do soukromých rukou. Jeho majitelem byl například alchymista císaře Rudolfa II., Edward Kelley. Od roku 1876 je dům Mince v majetku obce a až do roku 1958 v něm byla obecná škola. Poté začal sloužit výhradně pro potřeby muzea. To bylo založeno již roku 1891 a základem sbírek se stala soukromá sbírka místního občana Leopolda Čiháka. Ten městu nabídl stovky listin, map a trojrozměrných předmětů. V současnosti je sbírkový fond muzea velmi pestrý a v průběhu dalších let se rozrostl na více jak 67 000 sbírkových předmětů, které se vztahují k historii těžby zlata. Způsob života na Jílovsku dokládají předměty zvykoslovné, řemeslné nástroje a nářadí, předměty běžné denní potřeby, textilie, módní doplňky, hračky, obrazy, knihy, nechybí ani archeologické exponáty, fotografie či archiválie. Stálá expozice Zlato v České republice  Z historie regionu Tramping a příroda v jižním okolí Prahy Muzem také provozuje tři bývalé důlní štoly: Štola sv. Josefa v Dolním Studeném Štola sv. Antonína Paduánského Štola v Halířích  

Po rozsáhlé rekonstrukci roku 2005 zpřístupněný autenticky dochovaný vězeňský areál, jediný svého druhu ve střední Evropě. Původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, v období 1949-1951 tábor nucených prací a následně do roku 1961 vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu. Zachovány budovy velitelství, korekce, tzv. bunkru, ošetřovny, kulturního domu, ubytovacího objektu G a další stavby. Expozice seznamují s komunistickou perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a přibližují dějiny uranového hornictví. V objektu nové kuchyně je umístěna stálá galerie moderního evropského výtvarného umění „Orbis Pictus: Europa“. Součástí památníku je i rozhledna. Památník je pobočkou Hornického muzea Příbram

Římskokatolický kostel sv. Apolináře stojí na Husově náměstí v severní části Horšovského Týna, na tzv. Velkém předměstí. Na místě dnešního kostela sv. Apolináře se nacházel menší ranně barokní kostelík Panny Marie, který byl založen v polovině 13. století. Ze stavby se však nezachovalo téměř nic, pouze raně gotický lomený sloupkový portál, který byl později zasazen do jižní obvodové zdi nového kostela. Stavba současného kostela započala s největší pravděpodobností za arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Nový chrám měl být mohutnou stavbou, o čemž svědčí monumentální presbytář, nesoucí prvky blízké par1éřovské huti. Ke kostelu náležel též kolegiální ústav sv. Kryštofa. Z konce 14. století také pochází postranní kaple Panny Marie na jižní straně, kde se nacházejí vzácné nástěnné malby z počátku 16. století. Stavba postupovala pomalu, a tak k dokončení došlo pravděpodobně za arcibiskupů Jana z Jenštejna a Olbrama ze Škvorce, jejichž znaky jsou zobrazeny v presbytáři. Jedná se o jednolodní stavbu na obdélném půdoryse s gotickým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou. K severozápadnímu nároží kostela přiléhá mladší věž. Za husitských válek byl kostel vypálen a jeho oprava se poté značně protahovala. Kostel dostal dnešní podobu až při přestavbě v druhé polovině 18. století. V letech 1926 - 1927 byl kostel celkově rekonstruován. Při této příležitosti byly pod barokní omítkou objeveny některé gotické architektonické detaily. Dodnes se dochovaly vstupní gotické portálky a řada zvenčí osazených náhrobních kamenů z let 1510 – 1834.   L.R.