Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 184 185 186 Poslední

Plešné jezero

MěstoNová Pec

Třetí největší šumavské jezero co do objemu i plochy je Plešné jezero nacházející se ve výšce 1090 m.n.m. Plocha jezera je 7,48 ha s objemem zadržované vody 617.000 m3. Největší hloubka jezera je 18,3 m. Josef Rosenauer zatěsnil přirozenou morénu jezera, navýšil ji hrází o výšce zhruba 2,5 m, do které zabudoval výpustná stavidla. To umožnilo regulovat vodu v jezeře, které se stalo hlavní zásobárnou vody pro plavbu dříví ve Schwarzenberském kanále. Bylo z něj možno regulovaně vypustit na 177.000 m3 vody. Tato zásoba umožňovala vypouštět 2.700 m3 vody po dobu 60 hodin nebo 700 m3 po dobu 250 hodin. Za jezerem vystupuje strmá cca 220 m vysoká skalní stěna. Od roku 1876 se na stěně nad jezerem tyčí 14,5 m vysoký pomník básníka Adalberta Stiftera. Pod jezerem se nachází moréna, kamenné moře tvořené hrubozrnnou (pleknštejnskou) žulou, zasahující až 150 m pod jezero.

Celý článek

Ploučnická vyhlídka v Benešově nad Ploučnicí

Ústecký kraj je na rozhledny nesmírně bohatý. Kromě mohutných věží z kamene jsou zde k vidění stavby mnohem a mnohem skromnější. Mezi takové můžeme zařadit městskou vyhlídku v Benešově nad Ploučnicí. I přes své menší rozměry je to ovšem velmi zajímavá stavba. Rozhledničku či chcete-li raději vyhlídkový altánek, nechal vybudovat benešovský Spolek pro pozdvižení cizineckého ruchu. Jako místo byla vybrána stráň v lese na levém břehu Ploučnice. Odtud byl pěkný výhled na podstatnou část Benešova nad Ploučnicí. Rozhledna, která byla slavnostně otevřena 8. června 1902 a dostala jméno Ploučnická vyhlídka, je patrovým altánem, čtvercového půdorysu. K rozhlížení nabízí nejen krytý prostor zděného altánu, ale také plošinu v prvním patře, dostupnou po železném žebříku. Stavba, jež měří 10 metrů, je volně přístupná. V roce 1994 byla rekonstruována.

Celý článek

Plynárenské muzeum

KrajPraha
MěstoPraha

Pražská plynárenská, a.s., otevřela 30. 3. 1999 v historické budově areálu v Praze 4-Michli Plynárenské muzeum. Prohlídka expozice je určena jak pro širokou veřejnost, tak pro zájemce z řad odborníků. Návštěvníci budou seznámeni s počátky a vývojem plynárenství, prohlédnou si modely výrobních zařízení a plynojemů, staré plynoměry, sbírku plynových spotřebičů a další zajímavosti.Vstup do muzea je volný, pro návštěvníky se sníženou pohyblivostí je zajištěn bezbariérový přístup. Termín návštěvy muzea je třeba předem dohodnout na telefonním čísle 267 172 482.

Celý článek

Plzeňská brána

MěstoBeroun

Brána stojící na konci Palackého ulice vznikla stejně jako brána Pražská současně se vznikem městského opevnění ve 14. století. Avšak na rozdíl od Pražské brány si neuchovala svůj původní vzhled. V polovině 18. století vyhořela a místo gotické střechy dostala novou barokní. Také je na rozdíl od své sestry více ozdobená. Na svém průčelí je ozdobena mytologickým výjevem s bohem Kronem a sudičkou předoucí niť života od malíře V. Preise z konce 19. století. Zhruba ze stejného období pochází i hodiny jež nahradily původní orloj z roku 1508. Nad průjezdním portálem je umístěna nejstarší dochovaná podoba městského znaku. Věž obýval hlásný a jinak byla obývána až do roku 1972. Dnes se zde nachází expozice věnovaná bráně a vůbec celé městské fortifikaci. Z horního ochozu je pak rozhled na historické centrum.

Celý článek

Plzeňské historické podzemí

MěstoPlzeň

Plzeňské historické podzemí vznikalo postupně od 13. století a dobudováno bylo v průběhu 19. století. Tvoří jej dvou až třípatrové domovní sklepy, které sloužily k uchovávání potravin, jako řemeslnické provozovny a sladovny či vinopalny. Téměř každý dům zde měl vybudovanou studnu, při průzkumu jich bylo nalezeno okolo 250. Tak velké množství bylo pak příčinou poklesu spodní vody což donutilo město vybudovat nový městský vodovod. Tyto studny většinou zasypaná byly velkým zdrojem nálezů. V minulosti byly některé prostory z důvodů ochrany obyvatel propojovány, ale později zase zazdívány. V 60. letech 20. století po propadu jednoho z domů nad podzemím byl započat velký průzkum s velkorysou asanací. V této době byla úvaha o tom, že by městské podzemí mohlo fungovat jako kryt civilní obrany, došlo k prorážení dalších průchodů mezi jednotlivými částmi a většina chodeb dostala masivní betonovou výztuž. Naštěstí z finačních důvodů se tak nestalo v celém rozsahu. Dnes je tak celková délka chodeb okolo 18 km. Plzeňské podzemí je přístupné veřejnosti. Prohlídková trasa je dlouhá přibližně 800 m, prohlídka trvá 50 minut a je zde k vidění kromě archeologických nálezů také funkční replika vodního kola a další památky. Návštěvník se pohybuje v hloubce 9-12 m pod povrchem. Přesná otvírací doba včetně aktuálního vstupného je na uvedených webových stránkách.

Celý článek

Počernický rybník

KrajPraha
MěstoPraha

Počernický rybník, dříve nazývaný Velký počernický, je největším rybníkem v Praze. Jeho plocha je 17 ha. Hráz rybníka je 360 m dlouhá a 5,2 m vysoká. Rybník je využíván především pro chov ryb, ke zmírnění povodňových nebezpečí a pro rekreační účely. Počernický rybník je se svým přilehlým územím od roku 1988 chráněným přírodním výtvorem. Jeho rozloha je 41,77 ha. Charakter břehů s rákosinovým porostem zde vytváří podmínky pro život řady druhů ptáků. Hnízdiště zde má například labuť velká, ledňáček říční, moudivláček lužní, potápka roháč, lyska černá, různé druhy kachen a další. V zimním období se zde vyskytují i některé druhy tažných ptáků, jako například volavka popelavá.

Celý článek

Pod viaduktem - schody u ulice Ke Konstruktivě

KrajPraha
MěstoPraha

Západně od ulice Ke Konstruktivě ulice pokračuje z části schodištěm.

Celý článek

Pod viaduktem - západní schody

KrajPraha
MěstoPraha

Ulice Pod viaduktem je na západním konci pro automobilový provoz slepá. S ulici Jeremiášova je spojena schodištěm.

Celý článek

Podbrdské muzeum - Rožmitál pod Třemšínem

Podbrdské muzeum s Památníkem Jakuba Jana Ryby a České mše vánoční, galerií a expozicí historických automobilů. Díky evropským fondům vznikl v Rožmitále rozsáhlý muzejní komplex, který najdete pod náměstím v areálu bývalého  Agrostroje. Expozice vás seznámí s historií chudého kraje pod Třemšínem, s tou nejstarší,  kdy panství spravovali Lvové z Rožmitála i s dobou, kdy zde vyučoval a tvořil Jakub Jan Ryba. Najdete zde i originální práce lidové umělecké tvořivosti, chrám sv. Víta ze stébel žitné slámy v měřítku 1:60 a největší sbírku vyřezávaných erbů v Čechách. Součástí muzea je také galerie a soukromá sbírka historických automobilů převážně značky Aero. Stálé expozice Památník J.J. Ryby a České mše vánoční Galerie a expozice historických automobilů  Návštěvní doba březen – květen, říjen – 15. prosinec 9.00-12.00 hodin     13.00-16.00  hodin červen – září a státní svátky 9.00-12.00 hodin     13.00-17.00 hodin leden, únor, vánoční svátky Podbrdské muzeum je uzavřeno, výjimku tvoří předem ohlášené návštěvy. Vstupné do celého areálu muzea Dospělí 90,-Kč Děti, důchodci, studenti, invalidé 50,-Kč Rodinné 180,-Kč Děti do 6 let zdarma Pro předem ohlášené skupiny návštěvníků je možná prohlídka kostela Povýšení svatého Kříže ve Starém Rožmitále s ukázkou hry na historické varhany. Vstupné Dospělí 20,-Kč Děti, důchodci, studenti, invalidé 15,-Kč Popis expozice Hlavní expozice je umístěna ve dvoupatrové budově, navazující na halu, ve které je umístěna galerie. Součástí muzea je i expozice historických automobilů, stodola, venkovní učebna a dětské hřiště. Expozice pánů z Rožmitála přibližuje dobu, kdy kraj osídlil rod Buziců, postavil zde hrad, začal používat přídomek z Rožmitála a dostal se do nejvyšších státních služeb. Druhé patro s expozicí Jak se žilo na Podbrdsku je věnováno historii kraje, jeho kouzelné přírodě, která odpradávna poskytovala obyvatelům suroviny, které určovaly rozvoj řemeslné výroby, chudému životu místních obyvatel, historii města, významným osobnostem i lidové umělecké tvořivosti. Památník J. J. Ryby a České mše vánoční vás seznámí s neobyčejným příběhem života kantora a hudebního skladatele, kterého proslavila jediná skladba a jehož jméno je nerozlučně spjato s Rožmitálem. Expozice historických automobilů nabízí nejucelenější sbírku 32 vozů AERO včetně tří karoserií od firmy Sodomka. Ve Stodole najdete expozici starých zemědělských strojů a nářadí. Venkovní učebna s interaktivními prvky je určena dětským návštěvníkům, kteří zde nenásilnou a hravou formou objevují nové skutečnosti. V areálu je také dětské hřiště. Kontakty: http: www.podbrdskemuzeum.cz e-mail: pm@podbrdskemuzeum.cz telefon: 311 249 262    

Celý článek

Podhoří

KrajPraha
MěstoPraha

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 8,45 ha a rozkládá se na území katastru Bohnice. Geologický podklad masívu tvoří starohorní břidlice se žilami vulkanických hornin. Na horních okrajích se vyskytují sprašové návěje. Vyskytuje se zde kakost nachový, kostřava přitvrdlá, tařice bílá, kavyl Ivanův a další.

Celý článek

Podhorní vrch

Podhorní vrch (847 m.n.m.) se nachází asi 5 km severovýchodně od Mariánských Lázní. Vrchol je vulkanického původu a je tvořen čedičem, ve kterém zde bývají uvězněny žlutozelenošedé olivíny, velké krystaly nefelínu a některé další minerály. Podhora má dva vrcholy. Nepřístupnou Velkou Podhoru (847 m.n.m.) a Malou Podhoru (829 m.n.m.) na které se nachází vyhlídková plošina. V sedle mezi dvěma těmito vrcholy byla před druhou světovou válkou postavena výletní Hannakamova kavárna. Těšila se velkého zájmu lázeňských hostů a ve 30. letech 20. století se tu konaly i srazy německých spolků. Druhá světová válka sice přinesla pokles turistů, ale i tak si kavárna nemohla příliš stěžovat na nezájem hostů. Školili se zde dokonce záškodníci nacistické organizace Zeppelin k poválečné diverzní činnosti. Po osvobození pátrala po těchto záškodnících dokonce americká CIC. Dne 16.6.1945 přijeli dokonce na Podhoru aby něco o nich zjistili od majitele kavárny Adalberta Hannakama. Bohužel ho již našli spolu s manželkou a jejich služebnou zastřeleného. Pachateli byli zřejmě členové organizace Zeppelin. Po válce kavárna chátrala a později byla rozebrána na stavební materiál. Dochovaly se jen základy zdiva a sklepení. Na tomto místě dnes stojí 35 m vysoký vysílací stožár vybudovaný v roce 1980 ministerstvo vnitra, dnes slouží radioamatérům. Na vyhlídku vede v roce 1977 obnovené schodiště. Je odtud dobrý výhled na Krušné hory s vrcholem Klínovec, Doupovské hory, mohutný vrch Dyleň, vrchol Přimda se zříceninou hradu a celý hřeben Českého lesa s výrazným Čerchovem. Dále pak vrch Vladař, Branišovský vrch, vysílač Krašov a vrchol Krasíkova se zříceninou hradu. Na svahu hory se nachází opuštěný čedičový lom. Materiál odtud byl velmi kvalitní a používal se jako podklad silnic. V zimě 1968 došlo k havárii drtiče, z nedostatku peněz na opravu byl lom opuštěn a většina zařízení rozkradena. Také zde byly nalezeny olivíny.

Celý článek

Podkrušnohorský přivaděč

MěstoChomutov

Podkrušnohorský přivaděč je soustava vodních kanálů, podzemních potrubí, nádrží a dokonce akvaduktu, který vodu přivaděče převádí přes údolí potoka Chomutovky na okraji Chomutova. Účelem tohoto celkem 33,8 km dlouhého kanálu byla ochrana povrchových dolů před povodněmi, které hrozily z místních malých krušnohorských toků. Dalším jeho využitím bylo přivádět z řeky Ohře vodu pro zdejší průmysl. Výstavba probíhala ve dvou etapách. První a hlavní část v letech 1957-1967 a druhá pak v letech 1973-1982. Voda je pomocí čerpadel odebírána z řeky Ohře v blízkosti Rašovic. Poté vede několik kilometrů pod povrchem, až u Nové Vísky za prunéřovskou elektrárnou se dostává na povrch a vede v odkrytém  kanálu kolem Málkova, Černovic, Chomutova až do Jirkova kde se vlévá do nádrže společně s Bílinou (kolem Chomutova opět místy mizí v podzemním potrubí a potok Chomutovku překonává pomocí akvaduktu). Z této nádrže pak dále ještě pokračuje skrz jirkovské sídliště do Vysoké Pece odkud se obloukem vrací zpět znovu do Bíliny. Některé úseky, zvláště ty co vedou kolem Chomutova a Jirkova lze bez větších problémů kolem kanálu projít.

Celý článek

Podlipanské muzeum v Českém Brodě

Stálá expozice: Bitva u Lipan a ohlasy ve středních Čechách.

Celý článek

Podlipný Jan

KrajPraha
MěstoPraha

Pomník byl postaven roku 1935 na počest člověku, který se zasloužil o to, že 12. září 1901 byla Libeň připojena k Praze. Pomník byl realizován spoluprací sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Jana Bloudka.Jan Podlipný se narodil 24. srpna 1848 ve Hněvčevsi u Hořic. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a maturitní zkoušku složil roku 1868 na akademickém gymnáziu v Praze. Po studiu na Karlově Univerzitě se stal obhájcem ve věcech trestních a úspěšně zastupoval redaktory Národních Listů v politických procesech. Roku 1880 se stal advokátem. V roce 1875 se oženil se slečnou Annou Nebeskou a téhož roku si založil vlastní advokátní praxi.Roku 1889 se stal prvním starostou "České obce sokolské". Podporoval státoprávní a jazykové programy a s vlasteneckým zápalem pracoval na postavení Husova pomníku v Praze, nejprve jako pokladník, později jako starosta spolku.Byl stoupencem mladočechů a v roce 1891 byl za tuto stranu poprvé zvolen do městské rady. O šest let později se stal primátorem hlavního města Prahy. Tehdy pronesl řeč, ve které zdůraznil nutnost přičlenění okolních měst a obcí k Praze. Zasloužil se také o české označení ulic.Otázku Velké Prahy vždy viděl v popředí a zasazoval se o její uskutečňování. Jeho zásluhou byla k Praze připojena Libeň jako její osmá část.Celý svůj život prožil ve službách vlasti a národa. Ve svých šedesáti letech obdržel (1908) zlatou medaili královského hlavního města Prahy. Byl čestným měšťanem Libně, Čáslavi, Vršovic, Vysočan, Plzně, Rydvovic, Litovce a Mariánských Hor, byl rytířem Čestné legie a držitelem mnoha zahraničních vyznamenání.JUDr. Podlipný byl uznávanou osobností a dodnes právem patří mezi známé české vlastence.

Celý článek

Podobenství s lebkou

KrajPraha
MěstoPraha

Autorem tohoto díla je Jaroslav Róna. Kovová plastika je umístěna u věže Daliborka.

Celý článek

Podolské nábřeží

KrajPraha
MěstoPraha

Podolské nábřeží navazuje v Braníku na Modřanskou ulici a za Vyšehradským tunelem na něj navazuje Rašínovo nábřeží.

Celý článek

Podolský přístav

KrajPraha
MěstoPraha

Podolský přístav slouží jako kotviště sportovních lodí. Od Vltavy je oddělen 300 m dlouhou hrází. Rozloha přístavu je cca 2,6 ha.

Celý článek

Podorlický skanzen Krňovice

Podorlický skanzen Krňovice vzniká od roku 2002 v těsném sousedství Přírodního parku Orlice. V areálu postupně rostou zajímavé stavby z našeho regionu. K vidění jsou domy venkovského i městského typu z Královéhradecka a podhůří Orlických hor. Objekty jsou přenášené z původních lokalit, kde jim hrozil zánik, ale vznikají i rekonstrukce nedochovaných staveb (dle původní dokumentace, historického zaměření či fotodokumentace apod.). Návštěvníkům se tak nabízí srovnání historických staveb po staletích užívání a staveb tak, jak vypadaly v době svého vzniku. Používané stavební materiály jsou typické pro regionální stavitelství - dřevo, opuka a cihly v nejrůznějších kombinacích. Dřevo se používalo nejen pro výstavbu roubených domů, ale bylo i základním stavebním materiálem pro konstrukci stodol, krovů i celých technologických zařízení (například mlýny, pily apod.). Opuka byla po staletí typickým regionálním stavebním materiálem pro zdění. Je v okolí hojně rozšířená – opukové stavby, ploty a zídky lze vidět v okolí dodnes. Nechybějí ukázky dobových řemesel, strojů a pracovních nástrojů potřebných k životu předešlých generací. Příkladem může být funkční žentour, stabilní benzínové a elektrické motory a mnoho dalších zemědělských strojů. V areálu Podorlického skanzenu jsou kolem vznikajících staveb vysazovány sady a zahrady z původních odrůd ovocných dřevin - zejm. jabloní, hrušní, švestek a dalších druhů také a navazující drobná architektura - např. sušárna ovoce. Zřizovatelem skanzenu je soukromá firma a Český svaz ochránců přírody. Stavby ve skanzenu Zájezdní hostinec „Na Špici“ z Hradce Králové. Replika zájezdního hostince, který stával až do 20. let 20. století na Pražském Předměstí. Budova byla zhotovena podle dobových fotografií a mírně zmenšena a přizpůsobena potřebám skanzenu. Je zde umístěn vstup do skanzenu s pokladnou, výstavní prostory a své sídlo zde má také ekocentrum ZO ČSOP Orlice.   Kočárovna je příslušenstvím zájezdního hostince „Na Špici“. Dříve se zde „garážovaly“ kočáry a povozy a svému původnímu účelu slouží tato stavba víceméně i v současné době ve skanzenu. Je zde umístěna expozice dopravních prostředků a zemědělských strojů.    Roubená škola ze Všestar je zatím největší stavbou, která byla do skanzenu přenesena z původního umístění. Budova byla vystavěna cca v polovině 18. století a jako škola fungovala v letech 1767-1770. Předtím i později sloužila jako obytný dům. Do skanzenu byla přesunuta v roce 2006 a znovu postavena v letech 2008-2009.   Špýchary ze Semechnic u Opočna a z Prasku u Nového Bydžova jsou prvními přenesenými stavbami (přesunuty v letech 2003 a 2007), které našly ve skanzenu své nové místo. V obou z nich jsou umístěny expozice a oba se stanou v budoucnu součástí menší zemědělské usedlosti.   Sušárna ovoce je přesnou a zcela funkční rekonstrukcí původní sušárny ze Semechnic u Opočna.    Areál „Polabského statku“ slouží jako provozní zázemí skanzenu. Předlohou vlastní budovy „statku“, která je novostavbou, je typický patrový statek polabského typu (jedním z posledních dochovaných je Šrámkův statek v Hradci Králové - Pileticích).  Součástí areálu jsou také dvě stodoly - z Klášterce nad Orlicí a Ledců.    Dalšími důležitými stavbami, které jsou v současné době připravovány je kovárna a vodní mlýn z Bělče nad Orlicí.  Na tyto objekty již bylo vydáno pravomocné stavební povolení. K jejich realizaci tak schází jediné – najít zdroj finančních prostředků pro realizaci

Celý článek

Podřipské muzeum

Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem datuje svůj vznik do roku 1900. Charakteristickým znakem jeho rané existence bylo umístění v několika expozicích v rámci města a také roudnického zámku. Právě tato skutečnost, tedy nestálé místo umístění expozic a tím i obtížnější zpřístupnění sbírek, vedlo k zániku muzea na přelomu 50. a 60. let 20. století.    Obnovy se dočkalo Podřipské muzeum až roku 1999. Obnova proběhla nejdříve ve třech, později ve dvou místnostech na Městském úřadě v Roudnici nad Labem. Prostory muzea však neumožňovaly rozsáhlejší a komplexnější muzejní aktivitu. Své vlastní budovy se dočkalo Podřipské muzeum až roku 2003. Tedy po více než stoleté historii. Původní sbírky však byly převedeny na okolní muzejní instituce, takže prvním úkolem bylo znovuvybudování sbírkového fondu. Fond byl tak postupně získáván zpět, většinou formou dlouhodobých půjček.Dne 15. listopadu 2004 byla slavnostně otevřena první část stálé expozice, zaměřená zejména na historický vývoj Roudnice a okolí. Kromě stálé expozice, provozovalo muzeum od roku 2003 do roku 2005 jako svoji oddělenou expozici, středověkou věž, zvanou městská Hláska. V únoru 2006 byly zpřístupněny výstavní prostory pro stálé i dočasné expozice v druhém patře muzea. Stálá expozice Pravěk Podřipska Středověk Podřipska Lobkowiczové na Roudnici Roudnický deskový betlém. Velké pohyblivé diorama "Mechanický Říp" na motivy kolážových pohlednic Říp budoucnosti.

Celý článek

Podvinný mlýn

KrajPraha
MěstoPraha

Podvinný mlýn.

Celý článek

První 1 2 3 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Valtice
Barokní zámek Valtice je druhou perlou Lednicko – valtického areálu. Punc UNESCO památky přiláká každoročně tisíce návštěvníků, kteří touží vidět stavbu jež je v celém areálu nejrozsáhlejší a nejvýznamnější. Pro její návštěvu musíme navštívit Břeclavsko, v kraji Jihomoravském. U počátku pasovští biskupové Dějiny Valtic se jako vejce vejci podobají dějinám sousední Lednice. Důvod je prostý. Oba zámky byly totiž v majetku bohatého rodu Lichtenštejnů, který zdejší panství vlastnil od konce 14. století až do roku 1945. Jediné co oba zámky odlišuje je první část příběhu. Tu mají odlišnou. Na místě valtického zámku, na mírném navrší, stával původně gotický hrad. Jeho počátky jsou zvláštní tím, že Valtice byly součástí Dolních Rakous. Proto se o stavbu hradu zasloužili ve 12. století pasovští biskupové, kteří toto území kolonizovali. V r. 1192 získal hrad výměnou Vichard ze Seefeldu, jenž z něho chtěl vybudovat strategicky významné sídlo jako mocenskou protiváhu proti moravským hradům. V majetku Lichtenštejnů V roce 1394 se již Valtice dostaly do majetku Lichtenštejnů a zůstaly jimi až do r. 1945. Nutno podotknout, že Lichtenštejnové Valtice často přestavovali a měnili jejich podobu tak, jak si to žádala doba. Ještě v 15. století tak byly provedeny pozdně gotické úpravy hradu a ve 2. polovině 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek se dvěma věžemi vpředu. Důvodem přestavby na pohodlné šlechtické sídlo byla skutečnost, že významný a mocný člen rodu Karel z Lichtenštejna, učinil z Valtic své rezidenční sídlo. Po jeho smrti se ve stavebních úpravách nadále pokračovalo. A to nejen ve Valticích, ale i v Lednici. Stavební úpravy byly nezbytné, protože na sklonku třicetileté války poškodili zámek Švédové. Hybatelem a organizátorem byl kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna, který také podstatně ovlivňoval výslednou podobu staveb. Barokní přestavba Právě on stojí za barokní podobou Valtic. Renesanční, původní část hradu byla upravena na vstupní průčelí. Na místo ostatních budov byla postavena tři křídla a rozšířena zahrada. Prostor mezi městem a zámkem byl upraven na čestný dvůr. Nový barokní zámek tak vznikl o něco severněji od původního. Na přestavbě se podílela celá řada významných architektů té doby. Stavební práce neustaly ani po smrti Karla Eusebia v roce 1684. Manýristickou estetiku dvoupatrového zámku překryla v první čtvrtině 18. století modernější forma vrcholného baroka podle projektu J. B. Fischera z Erlachu. Zde jeho plány realizoval D. Martinelli, především po roce 1713. V r. 1729 bylo dokončeno jižní křídlo zámku s bohatě plasticky a malířsky vyzdobenou kaplí. Bezprostřední okolí zámku, rozšířeného kolem r. 1790 o divadelní budovu, se změnilo v barokní zahradu. Ruku v ruce s vnější přestavbou se měnily i interiéry. Mocný a bohatý rod Lichtenštejnů si mohl dovolit bohatě zdobené reprezentační prostory a sály. V majetku rodu zůstaly Valtice až do roku 1945. Od toho roku je majitelem stát. Co je ve Valticích k vidění? Mnoho krásy a ukázek života té nejvyšší šlechty. K prohlídce je na zámku upraveno 1. patro se 17 místnostmi ve stylu baroka a rokoka. Z uměleckého hlediska je nejcennější zámecká kaple s bohatou malířskou a štukovou výzdobou a mramorový taneční sál. za pozornost také stojí zrcadlový sál, obrazárna a salónek prince Karla. Výjimečnost Valticím dodává zámecký park v anglickém stylu. Jeho výstavba navázala na obdobný park u zámku Lednice a lze v něm vidět mnoho romantických staveb. Z nich nutno zmínit alespoň mohutnou kolonádu s korintskými sloupy, dostavěnou roku 1832 a Dianin chrám zvaný též Rendez-vous, připomínající římský vítězný oblouk. Nejcenější stavbou valtického zámeckého parku je zámeček Belveder.  Zážitek z návštěvy Valtic nemůže být ochuzen o ochutnávku vína. Ta je možná v chladné vinotéce v přízemí. Celý Lednicko-Valtický areál žije velmi pestrým kulturním životem. Tipy na výlet V Lednicko-Valtickém areálu také najdete  Minaret, romantickou umělou zříceninu Janův hrad, Hraniční zámeček a mnohé další. Ve Valticích můžete navštívit Muzeum zahradnictví a životního prostředí. V nedaleké Břeclavi stojí zámek, Městské muzeum a galerie, kostel navštívení Panny Marie, kostel sv. Václava, synagoga a židovský hřbitov. Podívat se můžete také na zámek Pohansko.  Ubytovat se můžete třeba v Lednici nebo ve Valticích.  
Doporučujeme
Kuní hora
Kuní hora, okres České Budějovice.
Doporučujeme
Lázně Karlovy Vary
Karlovy Vary mají na lázeňské mapě České republiky několik nej. Jsou nejnavštěvovanějšími, největšími, nejvýznamnějšími a nejznámějšími českými lázněmi. Místní léčivé termální a minerální prameny už okusilo více než 6 miliónů nemocných takřka z celého světa. Mezi nimi nechyběli ani slavní umělci, aristokraté či vědci. vyvěrá zde více než 60 termálních pramenů, z nichž je pro lázeňské účely využíváno 13 tzv. velkých terem. Nejčastěji sem přijíždějí lidé s problémem zažívacího ústrojí, pohybového aparátu či látkové výměny. Karlovy Vary jsou tím pravým lázeňským městem se vším co k tomu patří. Je zde mnoho lázeňských kolonád, které nabízejí jednak možnost popíjet zdravou vodu na čerstvém vzduchu ale potěší i díky krásně architektuře oko. Největší, nejznámější a nejoblíbenější promenádou je Mlýnská kolonáda. Mezi další kolonády patří Sadová, Tržní, Zámecká a Vřídelní. Jsou zde nádherná lázeňská zařízení. Grand hotel Pupp, lázeňský hotel Thermal či sanatorium Imperial. Karlovy Vary jsou obklopeny nádhernou přírodou Krušných hor, Doupovských hor a Slavkovským lesem. Nabízejí nepřeberné množství kulturního vyžití. Je zde divadlo, galerie, muzeum, hvězdárna a hlavně a především každoroční a světoznámý Mezinárodní filmový festival. Milovníci golfu jistě ocení sametový pažit místních greenů či desítky kilometrů cyklostezek. Ti co raději tráví den na kolonádě ať nezapomenou okusit bylinný likér Becherovka, minerální vodu Mattoni a chutné lázeňské oplatky. Domů si jako památku na pobyt mohou odvézt sklo Moser či karlovarský porcelán Thun. Historie Karlovy Vary založil v polovině 14. století Karel IV. u horkých zřídel v blízkosti hradu Loket. Město prošlo několika etapami stavebního vývoje. Původní gotický a renesanční ráz města byl zničen během požáru roku 1604. Dnešní ráz lázeňského města je určen výstavbou 19. a 20. století (klasicismus, novohistorismus, secese a moderní konstruktivismus a funkcionalismus). David Becher, Jean de Carro a další významní lékaři se zasloužili o vyváženost lázeňské terapie. A byla tak nastoupena cesta k světoznámé proslulosti místních lázních. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: termální voda hydrogen-uhličito-sírano-chlorodosodná kyselka. Nejznámější pramen je Vřídlo, nejnovější Štěpánka. Další prameny jsou Karla IV., Dolní Zámecký, Horní Zámecký, Tržní, Mlýnský, Rusalčin, pramen knížete Václava, Libušin, Skalní, Svobody, Sadový. Indikace: nemoci trávícího ústrojí, poruchami látkové výměny, diabetes, dna, obezita, paradentóza, choroby pohybového ústrojí, nemoci jater, slinivky, žlučníku a žlučových cest, stavy po onkologických onemocněníLéčba: komplexní lázeňská a rehabilitační péčeProcedury: cvičení v bazénu, EKG, elektroforéza, galvanoterapie, gymnastika, Kneippova léčebná metoda, koupel (perličková, uhličitá, přísadová, minerální, slatinná, vířivá), kyslíková léčba, léčebný tělocvik, lymfatická drenáž, magnetoterapie, wellness, kryoterapie, masáž (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), muzikoterapie, Nordic walking, ošetření celulitidy, parafinoterapie, perličková koupel, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, psychoterapie, skořicový zábal, solná jeskyně, spirometrické vyšetření a dalšíLázeňské objekty: Lázeňskou léčbu v Karlových Varech v současnosti zajišťuje mnoho samostatných subjektů. Např. Bohemia lázně, Sanatorium Astoria, Bristol, Sanatorium Florencie, Lázeňský hotel Thermal, Lázeňské sanatorium Sanssouci, Richmond a mnoho dalších.Volný čas: tenisové kurty, golf, minigolf, plavání, surfování, jachting, rybaření, volejbal, projížďky na koni, kulturní vyžití, squash, kuželky, střelba, turistika, cykloturistika a další. Zajímavost: Nejteplejším pramenem je Vřídlo 72,7 C Slavní hosté: Karel IV., Valdštejn, Josef II., Petr Veliký, van Beethoven, František Josef I. Chopin, Paganini, Schiller, Gogol, Tyl, Turgeněv, Kafka, K. Čapek, Casanova, Freud, Brahms, Wagner, Lizst, A. Dvořák či Goethe.
Doporučujeme
Archeopark Chotěbuz
Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Archeopark vznikl tam kde dříve bývalo opevněné hradisko z doby ještě před příchodem Slovanů, v tzv. halštatském období. Bylo to mohutné trojdílné hradiště, pod kterým tekla řeka Olše. Hradisko v Podoboře bylo osídleno ve dvou fázích. První byla fáze pravěká, která zabírá období starší doby železné, konkrétně slezsko-platěnickou kulturu (cca 800 – 400 let př. n. l.). Druhá fáze osídlení spadá do období slovanského. V této době zde postupně vyrostlo mohutné hradisko, které sloužilo jako mocenské a hospodářské centrum, kde pravděpodobně sídlila tehdejší společenská elita. Hradisko bylo Slovany opuštěno postupně v 11. století, kdy se správní, obranné a obchodní aktivity přesunuly do Polska. Pozůstatky po hradišti byly podrobeny systematickému archeologickému průzkumu teprve v polovině 20.století. Nyní patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám České republiky. Mezi nejzajímavější archeologické nálezy patří výbava jízdních bojovníků (udidlo, ostruhy), či zbraně svědčící o násilném zániku hradiska, např. sekery, hroty šípů, nože. Z množství nálezů lze jmenovat také běžné předměty jako byla kosa, nůžky, vědérko apod. Velmi známé je také železné pouto, pravděpodobně používané při obchodu s otroky. O obchodních kontaktech obyvatel hradiska svědčí také nález mince uherského krále Štěpána. Současně s výzkumem je budován archeopark, který je věrnou replikou původního slovanského opevněného hradiště. Celý archeopark má být dokončen v roce 2010. Cílem archeoparku je ukázat návštěvníkům, život ranně středověkého hradiska a postupně zrekonstruovat do původní podoby zde nalezené objekty. Postupně zde vyrůstají hradby, obytné stavby a dílny. Provoz archeoparku zajišťuje Muzeum Těšínska provoz je prozatím zkušební. Servis pro návštěvníky Archeopark je přístupný pouze od 1. dubna do 31. října. Návštěvu lze uskutečni pouze po dohodě s dostatečným časovým předstihem s pracovníky Muzea Těšínska. Pracovníci muzea si návštěvníky dovolují upozornit, že se jedná o Národní kulturní památku, v jejímž prostoru stále probíhá systematický archeologický výzkum v němž není možný volný pohyb osob. Zájemci o prohlídku Archeoparku v době školního roku, by se měli s dostatečným časovým předstihem dohodnou s pracovníky Muzea Těšínska na terminu návštěvy. Mohou k tomu použít kontakty uvedené výše. Předpokládaná doba prohlídky i s výkladem je cca 60 min. V nabídce jsou tři typy prohlídek: Typy prohlídek pro základní a střední školy: PROGRAM 1- prohlídka s výkladem průvodceVstupné: 25,- Kč za žáka, 10,- Kč za dítě z MŠ, 2 pedagogové na skup. 12 žáků zdarma, ostatní dosp. 50,- Kč/os. Doba prohlídky cca 45 - 60 min. PROGRAM 2 - prohlídka s výkladem průvodce doplněná o několik drobných aktivit a soutěží(střelba z luku, mletí obilí v žernovu, tkaní, poznávání rostlin, práce s mapou atd.) Vstupné: 40,- Kč za žáka, 2 pedagogové na skupinu 12 žáků zdarma, ostatní dospělí 50,- Kč/os. Doba prohlídky cca 1,5 - 2,5 h. Prohlídku je možno časově přizpůsobit. PROGRAM 3 - prohlídka s výkladem průvodce doplněná o několik drobných aktivit a soutěží a s doplňkovým inscenovaným programem v podání Skupiny historického šermu Tizon(ukázky ze života Slovanů včetně ukázek dobových řemesel, oděvů, soubojů apod.) Tato varianta vyžaduje náročné materiální a personální zabezpečení, proto se bude jednat o jednorázově organizovaný nadstandardní program s účastí herců v dobových oděvech, který bude realizován jen za podmínky naplnění dostatečného počtu závazně přihlášených účastníků. Vstupné: 75,- Kč za žáka, 2 pedagogové na skupinu 12 žáků zdarma, ostatní dospělí 100,- Kč/os.