Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 … 184 185 186 Další Poslední
Pítko (zdroj vody) na nádraží Praha Řeporyje
Umyvadlo a kdysi také zdroj pitné vodky pro cestující na nádraží Praha Řeporyje. V době pořízení fotografie jen nefunkční součást nádraží. Voda neteče a kdyby náhodou tekla, není pitná.
Celý článekPítko v Hellichově ulici
Pítko pod Seminářskou zahradou v ulici Hellichova.
Celý článekPítko v parku při Černokostelecké ulici
Pítko v parku při Černokostelecké ulici.
Celý článekPítko v sadu Rudé armády
Pítko v sadu Rudé armády v Přední Kopanině.
Celý článek
Pitkovická stráň
Území bylo chráněným nalezištěm vyhlášeno v roce 19. Má rozlohu 0,51 ha a nalézá se na území katastru Pitkovice. Podklad skalního masívu tvoří starohorní břidlice. Vyskytuje se zde teplomilná květena skalních stepí a různé druhy brouků a pavouků. Místo je největším pražským nalezištěm koniklece černajícího.
Celý článekPitkovický potok
Délka toku: cca 14,3 km. Na území Prahy cca 5 km. Povodí: cca 31,4 km2. Pitkovický potok, zvaný té Vinný, pramení v okrese Praha – východ u obcí Předhoří a Strašnice a ústí u Křeslic zprava do Botiče. Protéká katastry Lipany, Benice, Pitkovice a Křeslice.
Celý článekPlanetárium
Oproti jiným metropolitním městům se Praha se stavbou svého planetária poněkud opozdila. Dokončeno bylo až v roce 1960. Bylo postaveno podle projektu arch. Jaroslava Fragnera. Byla poplatná době a to do jisté míry vyjadřoval i sloh nazývaný socialistický realismus. Ještě dnes jsou zvenku pod kupolí po celém obvodovém plášti vidět mělké výklenky, tvářící se jako zazděná okna. Je jich celkem 12 a podle původního záměru měla být v každém výklenku socha budovatele socialismu. Měly představovat různé dělnické profese jako slévač, havíř, stavař atd. Z finančních důvodů k tomu nedošlo. Po svém dokončení měla budova půdorys o průměru 24 m a celkovou výšku 23,90 m, tři podlaží, ochozy a terasy. V suterénu byly dílny a přednášková síň pro 240 osob. V přízemí laboratoře, šatny a bufet. Vlastní planetárium mělo prostor v prvním patře. V sále pro 467 osob byly instalovány složité přístroje, vesměs od firmy Carl Zeiss Jena. Stejná firma vyrobila i projekční planetárium, které promítalo přes 9.000 hvězd pomocí 32 projektorů umístěných ve dvou velkých koulích. Celý přístroj vážící 2 tuny, vysoký 5 metrů byl mistrovským dílem jemné optiky a mechaniky. Střecha kupole byla sestavena z 216 kusů prefabrikovaných dílců. Hned od otevření nemělo planetárium o návštěvníky nouzi. V letech 1988-90 prošlo planetárium rekonstrukcí. Největší změnou byl nákup nového přístroje. Jde o absolutně špičkový optický přístroj Kosmorama, taktéž výrobek firmy Carl Zeiss Jena. Po uplynutí záruční doby Kosmoramy byla do přístroje nainstalován nový řídicí systém. Změnila se i doplňková projekční technika, přibyla širokoúhlá, celooblohová a panoramatická projekce, kvalitní velkoplošná videoprojekce a nový laserový projekční systém. Planetárium nabízí desítky programů a má také svoje vlastní nahrávací studio, ve kterém se vystřídalo mnoho umělců, mezi nimi i takový mistr hlasového projevu, jakým je Radovan Lukavský.
Celý článek
Plastika na kostele Stětí svatého Jana Křtitele v Hostivaři.
Plastika na severní straně kostele Stětí svatého Jana Křtitele v Hostivaři.
Celý článekPlastika v parku při Černokostelecké ulici (1)
Plastika v parku při Černokostelecké ulici (1).
Celý článekPlastika v parku při Černokostelecké ulici (2)
Plastika v parku při Černokostelecké ulici (2).
Celý článekPlavební komora Mánes
Plavební komora Mánes leží u jižního okraje Slovanského ostrova na východní části Štítkovského jezu. Byla vybudována v letech 1911 – 1922. Komora je 55 m dlouhá, 11 m široká, má spád 1,36 m a je osazena vzpěrnými vraty. Plavební komora je součástí zdymadla Smíchov.
Celý článekPlavební komora Modřany
Plavební komora Modřany byla vybudována v letech 1978 – 1984 společně s Modřanským jezem na který také navazuje při pravém břehu Vltavy. Komora má přímé plnění a vyprazdňování. Skládá se ze dvou částí. První je dlouhá 90 m a druhá 85 m. Jsou široké 12 m a vysoké 7 m.
Celý článekPlavební komora Podbaba
Plavební komora Podbaba leží při levém břehu Vltavy při západním okraji Císařského ostrova. Tvoří jí dvě vedle sebe umístěné komory. Jedna o délce 137,5 m a šířce 20 m, druhá o délce 73 m a šířce 11 m. Výška komor je 8,5 m a rozdíl hladin 5,5 m. Komora je součástí zdymadla Troja – Podbaba, které umožňuje plavbu ze zdrže Trojského jezu. Plavební kanál vede podél jižního břehu Císařského ostrova.
Celý článekPlavební komora Smíchov
Plavební komora Smíchov leží při levém břehu Vltavy mezi Janáčkovým nábřežím a Dětským ostrovem. Byla vybudována v letech 1911 – 1922. Umožňuje plavbu ze zdrže Štítkovského jezu do zdrže Hornomlýnského jezu. Zařízení tvoří dvě plavební komory za sebou. První je dlouhá 98 m, druhá 72 m. Jsou široké 11,16 m a vysoké 7,1 m. Horní plavební kanál je dlouhý 298,15 m. Druhý plavební kanál, který vede podél Kampy a z nějž je napájen i vodní náhon Čertovka, je dlouhý 419,33 m a široký 15 – 22 m.
Celý článekPlavební komora Štvanice
Plavební komora Štvanice leží při pravém břehu Vltavy mezi ostrovem Štvanice a Rohanským nábřežím. Umožňuje plavbu ze zdrže Šelmovského jezu do zdrže Trojského jezu. Zařízení sestává ze dvou komor. Delší komora je rozdělena na dvě části. První část je dlouhá 97 m, druhá 72 m. Jsou široké 11 m. Menší komora je dlouhá 55 m a široká rovněž 11 m. Horní plavební je dlouhý 123,6 m a široký 30 m. Dolní kanál je dlouhý 329,15 m a široký 23 – 32 m.
Celý článekPlešivec
Mohutný od brdských hřebenů oddělený vrch (654 m.n.m.), který spisovatel Karel Sezima nazval jako „Olymp podbrdského kraje“ se nachází 6,5 km jihovýchodně od Hořovic. Vrch je směsicí různorodých nerostných vrstev, tvoří jej tvrdé žíly křemenců, železem prosycené diabasy, jinecké břidlice a jiné. Podle vnímajících lidí je to místo vyzařující silnou energii. Zajímavostí je, že je vrch pozorovatelný ze všech okolních kultovních hradišť jako Závist, Stradonice, Damil, Otmičská hora a také z příbramské Svaté Hory. Podle archeologických průzkumů se zdejší pravěké osídlení datuje do kultury knovízské nebo mladší doby bronzové. Pozůstatkem hradiště je dodnes patrný mohutný val o délce 3 km, který ohrazoval plochu o velikosti 56 ha. V severozápadním cípu pak menší val ohrazoval menší místo, zřejmě akropoli, která byla vyhrazena vládcům a bohům. Zde také kořenářky nacházely ty nejmocnější bylinky a dnes se tomuto místu říká Fabiánova zahrádka. Hradiště však bylo prý podle archeologů brzo opuštěno a jako důvod se uvádí nedostatek vody, přitom však hora je téměř jako houba a nachází se tu vcelku dost pramenů, většina z nich byla porušena až mnohem později při lámání kamene. Přesto však hradiště nemělo zřejmě příliš obytnou funkci, ale sloužilo jako místo strážní, pro zpracovatele bronzu a také jako poutní svatyně, něco jako dnešní příbramská Svatá Hora. Z tohoto důvodu se tu zejména v 19. století nacházelo mnoho rozličných bronzových předmětů. Bohužel většina jich skončila špatně, lidé je dávali na hraní svým dětem a nebo je kováři použili ke zušlechťování svých výrobků. V okolních muzejích se dochoval jen patrně zlomek toho co se zde našlo. Při lámání kamene bylo také objeveno v různých puklinách na devět tzv. „bronzových pokladů“. Poslední objev byl učiněn na jaře roku 1923, šlo o džbán s českými denáry. Dle legend je Plešivec nejen místem silné energie, ale také místem kde schází mnoho různých legendárních bytostí, ať již brdský Fabián, Hadí královna z Krkavčích hor, nebo za Svatojánské noci se tu rozhoří vatra a slétají čarodějnice k jedinému brdskému sabatu v roce. Na vrch vede turistická značka ze dvou úbočí vrchu, téměř vrcholová plošina nad bývalým lomem kde se lámal kámen, poskytuje dobrý výhled západním směrem na brdské vrcholy zatím stále vojenské újezdu, Hořovicko, částečně Příbramsko a další místa.
Celý článekPlešivecké jezírko
Na východním úpatí vrchu Plešivec najdeme malé jezírko s omamně zelenou vodou. Podle legendy má barvu očí Hadí královny, která se zde koupala. Tato rusovlasá panna třímající v ruce železlo v podobě bronzového hada se také zjevovala jako bílý had se zlatou korunkou. Svoje útočiště měla v jeskyni pod Krkavčími skalami, kde se nacházel zlatý stůl.
Celý článekPlešivecký viklan
Na jižním úbočí Plešivce při turisticky značené cestě můžeme najít viklan, křemencový balvan o výšce zhruba 2 metry a dlouhém 3 metry. Ještě v 19. století se vikla. Dnes se to již nepodaří, údajně se tak stalo po úderu blesku, který jej srazil z ložiska. Podle legendy se houpáním prý dal přivolat déšť, otevřít země, čarodějnice na něm houpaly své děti a také se jím dala ověřit věrnost žen. Ta která jím nepohla byla prý nevěrná.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 … 184 185 186 Další Poslední
