V roce 2004 byla postavena na vrchu Kopaniny u Olešnice malá dřevěná trámová rozhledna. Je vysoká pouhých 9 metrů a přístup na vyhlídkovou plošinu umožňují železné žebříky. Náklady na výstavbu dosáhly 300.000 korun. Výhled poskytuje půlkruhový směrem k obci Olešnice.Rozhledna je volně přístupná. 

Úřad městské části Praha Nedvězí.

Zámek Jindřichův Hradec stojí na jihozápadním okraji historického jádra stejnojmenného města. Historie zámku Během staletí ovšem prošel řadou proměn a přestaveb. Základem stavby byl románský hrádek, který založil roku 1220 na slovanském hradišti při řece Nežárce Jindřich z mocného rodu Vítkovců, kteří se později nazývali páni z Hradce. Přestavbou v letech 1260 – 1270 získal hrádek podobu raně gotickou. Jeho hlavní části, kterými jsou palác s kaplí a velká válcová věž, stojí dosud. Bohatý rod Vítkovců, majitelů hradu, byl k Jindřichovu Hradci velkorysý. Koncem 15. a počátkem 16. století byl hrad pozdně goticky rozšířen včetně opevnění. Ve druhé polovině 16. století byla zahájena přestavba hradu na reprezentační renesanční zámek, která byla dokončena v roce 1597. Zámek byl rozšířen o nové zámecké budovy, byla provedena výstavba arkád, arkýřů, věží, přestavba střech a komínů. Velmi zajímavý je zahradní altán – rondel. Velká pozornost byla věnována zahradě. Silueta hradu se značně změnila a podíl na tom měla řada italských umělců. Začátkem 18. století byl zámek částečně barokně upravován. V roce 1773 jej poničil rozsáhlý požár, po němž zůstal částečně v rozvalinách. Obnoven byl až počátkem 20. století. Majiteli zámku byli postupně páni z Hradce, Slavatové a Černínové. Vlastnictví se měnilo vždy dědickou cestou na dalšího majitele a zámek se stal jedním z mála památkových objektů v Čechách, který nebyl nikdy prodán. Podoba zámku Vstup do zámku zajišťuje gotická brána z poloviny 14. století, vedoucí na první nádvoří, jež bývalo původně předhradím. Jádro původního hradu se nachází na třetím nádvoří. Jeho nejstarší stavbou je tzv. Hladomorna, monumentální válcová věž z počátku 13. století. K ní přiléhá Starý palác, unikátní ukázka gotické hradní architektury. V původním palácovém křídle zůstal zachován vzácný raně gotický cyklus nástěnných maleb z roku 1338, největší soubor soudobé střední Evropy. Součástí gotického jádra je také kaple svatého Ducha. Zachován zůstal i Královský palác ze 16.století. Výraznou dominantou třetího nádvoří jsou Malé a Velké arkády. Za Hladomornou stojí hranolová Červená věž zvaná Menhartka, v níž se nachází tzv. černá kuchyně, nejlépe dochovaná u nás s neobvyklým čtyřkomínovým řešením. Jižní stranu nádvoří uzavírá renesanční palác severoitalského typu s pětibokou věží. Jihovýchodní výběžek ostrohu nad Nežárkou byl upraven na zámecký park. Zámek nabízí atraktivní noční prohlídky i s Bílou paní. Zámek stojí na skalním ostrohu chráněném řekou Nežárkou a rybníkem Vajgarem. Málokterá jiná památka u nás se může pochlubit tak nádhernou pohádkovou kulisou, jakou vytvářejí objekty hradu a zámku v Jindřichově Hradci, které se jako v zrcadle odrážejí v hladině rybníka Malý Vajgar. Areál jindřichohradeckého hradu a zámku je po Pražském hradě a zámku v Českém Krumlově třetí největší v republice. Zaujímá plochu přes tři hektary, má 320 místností, k jejichž otevření je potřeba na 500 klíčů, v sálech a komnatách je instalováno na 10 000 uměleckých předmětů. Po návštěvě zámku si ve městě můžete prohlédnout i kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo muzeum Jindřichohradecka. Z výletů do okolí stojí za návštěvu určitě zámek Jemčina, tvrz Lásenice, zámek Pluhův Žďár nebo zámek Nová Bystřice. Ubytovat se můžete přímo v Jindřichově Hradci. Kulturní život na zámku Jindřichův Hradec Zámek žije běhme letní sezóny neobyčejně pestrým kulturním životem. Z mnoha akcí upozorňujeme např. na festival folkové hudby Folková růže. 

Arbesovo náměstí se nachází v místě, kde už v době románské stával kostel sv. Filipa a Jakuba, který byl odstraněn v roce 1892. Současný název náměstí nese na počest českého literáta Jakuba Arbese, jehož socha je zde také umístěna. V letech 1860 – 1895 se nazývalo Jakubské náměstí. V současnosti je značná část náměstí upravena jako městský park. Zde na Arbesově náměstí bývalo původně jakési centrum Smíchova. Vypráví se, že lidé žijící na levém břehu Vltavy mezi Petřínem a Zlíchovem byli stále veselí, a proto se těmto místům začalo říkat Smíchov. Podle jiné pověsti se tu smál hlasitě Horymír, když se Šemíkem přeskočil vyšehradské hradby a přeplaval řeku. Upřímně řečeno obě tyto pověsti jsou k smíchu, protože název nevznikl od slova „smích“, ale „smíchání“ obyvatel několika osad, které tu kdysi dávno byly. Arbesův rodinný dům už dnes neexistuje. Celý Smíchov se od té doby změnil a stále mění. Když se Jakub Arbes narodil byla to vesnice s několika továrnami, zelinářskými zahradami, bělidly na kartouny a asi dvěma stovkami domků, krytých vesměs šindelem nebo došky. Tu a tam byl nějaký dům jednopatrový, dvě nebo tři budovy dvoupatrové. Tam kde dnes stojí socha Arbese, stával kdysi malý románský kostelík sv. Filipa a Jakuba.