Stanice je přestupní pro trasu B a C. Stanice jsou vzájemně propojeny eskalátory a chodbami.Horní stanice na trase C byla uvedena do provozu v roce 1975. Je dlouhá 225 m a široká 22 m. Vestibul byl vyzdoben mozaikou s námětem bitvy u Sokolova, která se odehrála 8.3.1943 a v níž padl kapitán Otakar Jaroš, od S. Balardiniho a O. Oplta. Projektanty byli P. Hovorka, Z. Knap a V. Uhlíř.Spodní stanice na trase B byla uvedena do provozu v roce 1985. Je ražená, pilířová a trojlodní. Umožňuje vstup a výstup vestibulem horní stanice a dále ústí na Sokolovskou ulici. Projektanty byli Z. Dvořáková a V. Uhlíř.Na stanici navazuje tramvajová a autobusová doprava městské hromadné dopravy a autobusová doprava z autobusového nádraží Praha Florenc.Současný název stanice je odvozen od místního názvu Florenc.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Florenc B je situována pod ulicí Ke Štvanici a budovou muzea hl. m. Prahy v na rozhraní osmého a prvního městského obvodu.Zprovozněna byla na I. úseku trasy B v roce 1985. Její původní název zněl Sokolovská. Až do roku 1990 byla koncovou stanicí a už od jejího otevření měla přestup na stejnojmenou stanici na trase C.Hloubka nástupiště je 39 m pod povrchem.Stanice je ražená, sloupové typu. Trojlodní konstrukce má převýšenou střední loď. Stanice je řešena tak že umožňuje vybudování druhého výstupu do ulice Na Poříčí. Nástupiště tvoří obklad z glazovaných keramických tvarovek. Ke stanici patří technologický tunel o délce 133 m. Za stanice vede jeden přestup na trasu C a to z prostředku nástupiště. Přímý výstup ze stanice je jedním lomeným eskalátorovým tunelem do povrchového vestibulu u ulice Sokolovská. Ten sousedí s již tehdy fungujícím vestibulem stanice na trase C. Počet provozně-služebních místností: 179Obestavěný prostor: 117.154 m3Stavební náklady: 560 mil. korun.

Dominantou obce Osečany je zdejší barokní zámek ležící nad potokem Mastníkem u Sedlčan.                                          Historie zámku Prameny z roku 1352 dokládají Jana z Osečan jako držitele zdejší vsi, jehož potomci zde sídlili až do počátku 15. století. Pak zde žili Osečanští z Osečan, po nich od roku 1528 Břízští z Břízy a následně Vojkovští z Milhostic. Osečanskou tvrz založil zřejmě již Jan z Osečan ve 14. století, poprvé je výslovně zmíněna až roku 1526. Snad Vojkovští z Milhostic, ve druhé polovině 16. století, přestavěli tvrz na renesanční zámek. I na zdejším panství se majitelé často střídali, roku 1622 byl zámek pro účast ve stavovském povstání zabaven Adamu Řepickému ze Sudoměře. Zabavené panství směnil Albrecht z Valdštejna s Pavlem Michnou z Vacínova, jehož syn jej musel roku 1665 pro dluhy prodat Wolfgangovi Hennegovi. Roku 1733, za Jana Václava Bubna z Litic, byla v jižním křídle zřízena kaple sv. Anny s bohatě zdobeným vstupním portálem z nádvoří. Novogotická přestavba zámku se konala za Jany Tieglové z Lindenkronu v letech 1850-60. Majitelé se v rychlém sledu střídali až do roku 1928, kdy zámek koupil lékařský spolek s úmyslem zřídit zde ozdravovnu. V letech 1943-45 byly Osečany vyklizeny a využívány německou armádou. Po roce 1948 patřil zámek podniku Zdravotnické zásobování, dnes je veřejnosti nepřístupný a vypadá opuštěně. Podoba zámku Osečanský zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova s věžičkou na střeše v ose západního křídla. Severní fasáda je raně barokní s vysokým pilastrovým řádem, dvorní fasáda jižního křídla má dvě barokní sochy po stranách portálu do kaple. Barokní zámek obklopuje zámecký park, na který navazuje les a rybník. Nedaleko odsud můžete vystoupit na rozhlednu Drakoušek, odkud je krásný rozhled po okolí. Navštívit můžete také raně barokní zámek Radíč ve stejnojmenné obci nebo zříceninu hradu Kozí hřbet. Za návštěvu stojí i Památník Josefa Suka v nedalekých Křečovicích. Odtud se také můžete vydat na Sukovu stezku. Ubytovat se můžete v Sedlčanech.

Celodřevěná roubená stavba pravoslavného kostela sv. Michala sem byla přenesena v roce 1929 ze vsi Medvedovce u Mukačeva na tehdejší Podkarpatské Rusi. Karpatský kostelík, postavený v 2. pol. 17. století, má tři věže s cibulovitými báněmi a střechu krytou šindelem.

Jedna z nejznámějších a nejnavštěvovanějších přírodních lokalit na jihu Čech. Stěna je tvořena dvojslídnou žulou, rozpukanou do kvádrů bizarních tvarů. Mrazovým zvětráváním a samovolným rozpadem žuly hlavně v době ledových a poledových se některé kvádry uvolnily a sesypaly, tím vznikla rozsáhlá suťoviska. Pod Čertovou stěnou v divokém řečišti Vltavy leží mohutné balvany. Toto místo se nazývá Čertovy proudy a v minulosti bylo ještě více nezkrotnější a divočejší. To se změnilo v roce 1959 po výstavbě tunelu mezi nádržemi Lipno I. a Lipno II. kudy teď odtéká větší množství vody. Podle staré legendy přišel pan Vok z Rožmberka při brodění Vltavy málem o život. V posledním okamžiku však jeho kůň našel pevnou půdu pod nohama. Poblíž toho místa pak nechal Vok vystavět z vděčnosti klášter, dnes Vyšší Brod. Takové počínání se však nelíbilo pekelníkům a vymysleli ďábelský plán, že nad klášterem vybudují hráz, která zadrží vltavskou vodu, a až bude jezero plné, vypustí ji na rozestavěný klášter. Pekelník, který byl tímto úkolem pověřen, však nestihl za jednu noc stavbu dokončit a hráz se s ranním kuropěním rozpadla a zůstaly z ní jen mohutné balvany.