Tip na výlet

Hajním kostelem se nazývá skála je nejsevernějším výběžkem Frýdlantského cimbuří. Vrchol skály byl zpřístupněn žebříkem a zábradlím patrně již před první světovou válkou. V průvodci z roku 1902 se již píše o vyhlídce přístupné po dřevěném žebříku. V roce 1979 bylo zdejší zábradlí rekonstruováno členy Jizerské horské služby. Původní německé jméno zní Hainskirche a je odvozeno od báchorek o germánském obětišti (v překladu Hajní kostel – kostel v háji neboli pohanská svatyně). Z vrcholové skály je velmi krásný výhled do údolí Smědé a Frýdlantsko.Podle obyvatel Jizerských hor se právě zde odehrál příběh, který přebásnil K.J.Erben ve sbírce Kytice s název Poklad. Na Velký pátek zde šla kolem Hajního kostela matka s dítětem. Žena spatřil mezi skalními bloky otvor a vešla dovnitř. Spatřila zde mnoho drahých kamenů a zlata což ji oslnilo natolik, že zde odložila své dítě. Skála se započala zavírat a matka se jen tak tak dostala ven. Dítě však zanechala uvnitř. Po celý rok se žena velmi trápila, po roce se vydala opět k Hajnímu kostelu a se svým dítětem se opět shledala. 

Průmyslové město Kopřivnice leží v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Město, s více než 23 tis. obyvateli, leží v překrásné krajině beskydského podhůří v malebném údolí pod kopci Červený kámen a Bílá hora, pod zříceninou hradu Šostýna. Společně s nedalekými městy Příbor, Štramberk a hradem Hukvaldy tvoří lašskou bránu do Beskyd a Valašska. Historie osídlení je na místě současného města velmi dlouhá. Není divu, těmito místy vedla důležitá obchodní stezka mezi Baltem a Středozemním mořem. Takže z archeologických nálezů je doloženo osídlení již v době bronzové. Samotná osada Kopřivnice vznikla až ve druhé polovině 13.století, po založení hradu Šostýna, který byl vystavěn pravděpodobně roku 1280. Držitelé Kopřivnice byli podobní jako na okolních panstvích. Zakladatelem hradu tak byl Jindřich z Hückeswagenu a panství držel do roku 1307. Pak se stalo majetkem olomouckého biskupství, které jej často udělovalo v léno světským feudálům. V jeho drženi se tak vystřídali Mikuláš z Rýzmburka, husitský hejtman Jan Čapek ze Sán nebo král Jiří z Poděbrad. Ten postoupil panství olomouckému biskupu Tasovi z Boskovic a obec postupně získává úlevy a osvobození od roboty. V té době už Šostýn po zničení během husitských válek nebyl obýván a postupně chátral. Válečné vřavě neušla ani samotná obec, která během třicetileté války velmi trpěla. Nejprve přepadli obec vzbouření Valaši a později dánská vojska. Aby se kraj z těchto událostí vzpamatoval, zvýšila vrchnost robotní dávky, což vyvolalo nepokoje a vzpoury na konci 17.století. Ani 18.století nebylo pro Kopřivnici příliš šťastné. Požáry, povodně, neúroda, epidemie moru, drahota a hlad těžce doléhaly na zdejší lid. Přelomem v historii byla až průmyslová revoluce a založení továrny na kameninu a hliněné zboží roku 1812. Hlavní hybnou silou se ovšem stává továrna na kočáry založená roku 1853 Ignácem Schustalou, která později vyrábí železniční vagóny a od konce roku 1897 i automobily. Roku 1919 opouštějí závod první vozy s názvem Tatra, jejichž následující úspěchy rozšířily věhlas značky v celém světě. Právě značka Tatra stojí za proměnou Kopřivnice z vesnice na město s moderní výstavbou. Dne 10. října 1938 je Kopřivnice zabrána zóny nacistickým Německem. Po osvobození zaznamenává Kopřivnice bouřlivá rozvoj, prudce roste počet obyvatelstva a roku 1948 je konečně povýšena na město. Lákadlem pro návštěvu Kopřivnice je zejména Technické muzeum Tatra Kopřivnice, zachycující 150ti letou historii kopřivnického závodu. Budova muzea Fojtství je zase úzce spjata s historií kopřivnické automobilky. Jedná se o stavbu bývalé dědičné rychty, kde Ignác Šustala zahájil první řemeslnou výrobu lehkých kočárů a bryček. V okolí města je možné navštívit rozhlednu Bílá hora, zříceninu Šostýna,hrad Hukvaldy nebo hrad Trúba ve Štramberku. Kopřivnice má řadu významných rodáků. Nejznámější jsou Zdeněk Burian, malíř jehož zobrazení pravěku hodnotí nadšeně vědci celého světa nebo olympionik Emil Zátopek, který má společně se svou manželkou Danou, rovněž úspěšnou atletkou, v muzeu Síň slávy.

Zdymadlo Modřany je nejmladší z vodních staveb vybudovaných pro zabezpečení splavnosti Vltavy. Soustava, kterou tvoří plavební komora a Modřanský jez bylo vybudováno v letech 1978 – 1984. Usnadňuje lodní dopravu v Pomořanské a Modřanské úžině a v Radotínském přístavu. Součástí stavebního komplexu je i vodní elektrárna.

Barokní zámek v Buchlovicích byl postaven v 90. letech 17. století poté, co nedaleký hrad Buchlov přestal vyhovovat majiteli panství Janu Dětřichovi z Petřvaldu. Nechal je vystavět pro svou italskou manželku Eleonoru, která byla zvyklá na komfort a teplo jihu a studený hrad Buchlov jí nevyhovoval. Italská vila na východě Moravy Svou architekturou se Buchlovice blíží barokním italským vilám a stavitelem byl asi Carol Fontana. V letech 1710-38 byla postavena protilehlá budova zámku tzv. horní zámek, která sloužila k hospodářským účelům. Po vymření rodu Petřvaldů získali jejich majetek Berchtoldové. Ti se snažili o povznesení kraje, proto zřídili v roce 1805 na zámku vojenskou nemocnici a ze stájí nechali vybudovat manufakturu. Založili také zámecký park a vybudovali nedaleké lázně Leopoldov. Berchtoldové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy se stal majitelem stát. Krása baroka Areál zámku tvoří dvě samostatné půlkruhové stavby. Oba dvory dohromady tvoří kulaté nádvoří, jehož středu vévodí kamenná kašna. V interiérech je k vidění 18 historicky zařízených místnosti ve stylu baroka, rokoka a nového baroka, hudební sál a spousta kuriozit. V přízemí zámku je salla terrena s cennou štukovou výzdobou. Francouzská zahrada plynule přechází v anglický park plný vzácných dřevin. Vyzdoben je mnoha sochami a na jeho konci stojí pavilon s výstavou fuchsií. Ve hřbitovní kapli svaté Alžběty z roku 1619 jsou k vidění náhrobní kameny pánů ze Zástřizel ze 16. a 17. století. V areálu se konají různé kulturní akce a je zde také zámecká fonotéka. Tipy na výlet Podívat se můžete na manýristickou kapli sv. Barbory nebo Kamennou studánku nedaleko Buchlovic. Ve Starém Městě najdete Památník Velké Moravy a v Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Starou radnici nebo Slovácké muzeum. Po kraji se rozhlédnete z rozhledny Rovina. U obce Modrá najdete Archeoskanzen Modrá u Velehradu a klášter Velehrad. Ubytovat se můžete v Buchlovicích nebo v Uherském Hradišti.