Telčský zámek, patřící mezi klenoty moravské renesanční zámecké architektury. Historické jádro Telče patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě. V roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Historie zámku První doložená zmínka o sídle v Telči pochází z roku 1335, kdy se však jednalo ještě o zeměpanský gotický hrad. Nestál však pravděpodobně v místech dnešního zámku, nýbrž v JV části historického jádra města. Součástí hradu byla i hranolová pozdně románská dosud dochovaná věž. Roku 1339 vyměnil sídlo král Jan Lucemburský za Bánov s Oldřichem z Hradce. Pánům z Hradce pak Telč patřila až do vymření rodu roku 1604. V tomto období proběhla postupná výstavba nového gotického hradu v SZ části města a později jeho přestavba v přitažlivý renesanční zámek. Poslední velké změny zámku byly provedeny za Zachariáše z Hradce italským architektem Baltazarem Maggim z Arogna. Přístavbou renesančního zámku s kaplí Všech svatých vzniklo pak velkolepé moravské sídlo. Začátkem 17. století se majitelem panství stal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který se zapsal do českých dějin jako jedna z obětí pražské defenestrace roku 1618. Jeho rodu pak patřilo telčské sídlo do roku 1712, kdy bylo rozděleno dědicům. Telč pak získal František Antonín Lichtenštejn - Kastelkorn a po něm Podstatští z Prusínovic, kteří přijali erb Lichtenštejnů. Tomuto rodu patřil zámek a velkostatek až do roku 1945. Nyní je v rukou Národního památkového ústavu ČR.   Podoba zámku Do areálu zámku se vchází z náměstí přes vstupní nádvoří a jižní renesanční palác s kaplí Všech svatých. Fasády vstupního komplexu jsou zdobeny sgrafity, rustikou, plastickými rámovanými okny, lunetovou římsou a sedlovými střechami. Sousední 2. nádvoří dotváří severní renesanční palác a dvě galerie spojovacích arkád. V SV části se k němu připojuje původní gotický hrad, skrývající tzv. Malý dvorek. V pozdní gotice byly k nejstaršímu paláci přistavěny dvě věže a křídlo zbrojnice. Ze západu se připojuje 3. nádvoří s hospodářskými budovami, pivovarem a sladovnou. Přízemí gotického paláce s kaplí sv. Jiří bylo znovu zaklenuto v renesanci a ozdobeno štukovým dekorem. Také hodovní síň a klenotnice byly vyzdobeny sgrafity. Využily se zde lovecké výjevy i alegorie hříchů. 1. poschodí zámecké budovy má renesanční stropy a sklípkovou klenbu. 2. patro představuje velký společenský sál s kazetovým malovaným zakrytím, renesanční hudební kruchtou a s diamantovou klenbou ve výklenku. K paláci je připojené jižní křídlo zbrojnice, které má přízemní prostor zajímavě hvězdicově klenutý se štukami a ornamentální malbou. Nad ním je místnost Afrika, kde si prohlídneme množství trofejí z loveckých výprav. Za zmínku stojí také reprezentační sály 2. patra severního traktu: Zlatý sál s bohatě vyřezávaným a zlaceným stropem, Modrý sál s malovaným rozvilinovým vlysem a trámovým stropem a menší pokoj s malbami imitujícími nástěnné koberce. Přitažlivost Telče je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly původní interiéry ve velmi dobrém stavu. V dochovaném interiéru se nachází cenný mobiliář a sbírka palných zbraní ze 17. století. V areálu zámku, v zahradním ochozu, se nachází také galerie moderního malíře Jana Zrzavého (expozice Národní galerie v Praze). Po prohlídce nádherného interiéru a expozic zámku může návštěvník relaxovat ve zdejší zahradě s arkádovou kolonádou nebo také v zámeckém parku anglického stylu. Tipy na výlet V Telči dále stojí za vidění jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Ducha, synagoga nebo nedaleké rozhledna Oslednice. V okolí můžete navštívit královský hrad Bítov, zříceninu hradu Štamberk. V Horních Dubenkách se nachází mlynářské muzeum Chadimův mlýn. Jako další výletní cíl si můžete vybrat zámek Třešť, synagogu Třešť nebo židovský hřbitov. Navštívit můžete i Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku v Třešti. Za výlet stojí i hrad Roštejn nebo zřícenina hradu Janštejn. Ubytování najdete přímo v Telči.

Tramvajová zastávka městské hromadné dopravy Malostranská.

Kouzelné městečko Štramberk nabízí mnoho lákadel. Jedním z nich je i jeho lidová architektura - městská památková rezervace Štramberk. Soubor více než stovky valašských domů najdeme v uličkách V kútě, Zauličí, Kopec, Dolní ulice, Vrchní ulice, Dolní a Horní Baša. Nejhezčí je Jaroňkova ulička, které se také říká štramberská Zlatá ulička. Některé z domů jsou až 300 let staré. Domy jsou většinou obráceny do ulice vysokým štítem. Plocha štítu je svisle deštěná, laťová, pod kuklou někdy uvidíme obloučkový vlys. Sruby jsou postaveny z mohutných neotesaných klád, materiál na stavby se dovážel z beskydských lesů. Zdejší lidová architektura je unikát o to hodnotnější, že chalupy jsou pořád obydlené, starousedlíky i mladými lidmi. Městská památková rezervace se tak nestala jen "mrtvým" muzeem. Většina domů e zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek.

Barokní, rokokově upravený zámek Jemniště se nachází asi 10 kilometrů SZ od města Vlašimi, okres Benešov, Středočeský kraj. Historie Jemniště Prvním písemně doloženým sídlem pánů z Jemniště byla tvrz ze 14. stol. V 18. stol. získal panství František Adam z Trauttmansdorffu, který nechal vybudovat západně od staré tvrze pohodlnější sídlo, dnešní zámek. Jeho stavba vznikla v první polovině 18. stol. nepochybně podle projektu významného českého barokního stavitele Františka Maxmiliána Kaňky, s nímž spolupracoval i malíř Václav Vavřinec Reiner, který se podílel na výzdobě kaple sv. Josefa. F. M. Kaňka byl pro zajímavost jedním ze stavitelů pražského Klementina. Tvrz se poté stala příbytkem pro zaměstnance pánů. Po požáru v roce 1754 byly interiéry zámku upravovány a z této doby pocházejí také malby hlavního sálu od Felixe Antonína Schefflera. Roku 1773 získal zámek sňatkem hrabě Jindřich Rottenhan, za kterého se jemnišťské panství stalo důležitým střediskem bavlnářského průmyslu. Rottenhan se také podílel na stavebních úpravách zámku v klasicistickém slohu a severně od budovy zámku založil velký přírodní anglický park a zrušil styl tehdejší francouzské zahrady. Na zámku Jemniště se v průběhu dějin vystřídalo mnoho majitelů, posledními byl rod Šternberků, kteří panství koupili v roce 1868. Ve vlastnictví rodu zůstal zámek až do roku 1943, kdy jej správa prodala Oskaru Daňkovi z Esse. Po 2. světové válce připadlo panství státu. Mezi lety 1953 - 1961 byla na zámku Jemniště instalována výstava odívání, jednalo se o pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V letech 1962 - 1974 využívalo prostory benešovské okresní muzeum a do konce 90. let byla v zámku kromě dobově zařízených interiérů i výstava Theatrum mundi (velká sbírka map a plánů od holandských kartografů z konce 17. stol.). Zmiňována expozice dnes již není součástí zámecké prohlídky. Po roce 1989 bylo Jemniště v restituci navráceno rodině Šternberků. Nyní je jeho majitelem Jiří Sternberk, který sídlo také obývá. Dispozice zámku Zámek Jemniště je půvabná patrová stavba, která byla postavéna hlavně k letnímu užívání. Dominuje zde elegantní štít s balkonem, který zvýrazňuje vstup do zámku. Nižší budovy po stranách zámku sloužily k hospodářským účelům. Napojují se na hlavní zámeckou budovu téměř v pravém úhlu a vytvářejí tzv. čestný dvůr, srdce barokní zámecké architektury. Zadní průčelí zámku je obráceno do parku. Zámecký park Za F. A.Trauttmansdorffa byl park francouzského typu, kde byly typické přísné geometrické linie, sochy a fontány. Často byl využíván k pořádání zahradních slavností. K témuž účelu byly vybudovány i dva zahradní pavilony. Na přelomu 18. a 19. stol. byla barokní zahrada přeměněna v romantický anglický park. Jedinou připomínkou někdejší francouzské zahrady je úprava čestného dvora a nově založený libosad na pravé straně zámku. Rozsáhlý anglický park upoutá nejen romantiky a milovníky přírody, je oživen soustavou rybníků, nově upraveným nádvořím, francouzskou zahradou, Giardinettem, skalkou a vřesovištěm. Můžeme zde zahlédnout pávy a okrasné vodní ptactvo.  Zámecké interiéry Prohlídka zámku nám dnes nabízí zámecké interiéry vybavené dobovým nábytkem z baroka a rokoka. K nejkrásnějším interiérům patří zámecká kaple Sv. Josefa s výzdobou Václava Vavřince Reinera, Felixe Antonína Schefflera a Matyáše Bernarda Brauna. Ústřední prostorou zámku je taneční sál prostupující dvěma patry, jehož stropy a stěny zdobí rokokové malby od Felixe Ant. Schefflera a barokní štukové reliéfy od Matyáše Bernarda Brauna. Zámek nám nabízí také zlatý a modrý salón, bývalé ložnice, zelený předpokoj a modrý kabinet.  Zámek Jemniště myslí také na romantické duše. Za účelem příjemně strávených chvil a nocí v nádherném a klidném zámeckém prostředí byly zrekonstruovány dva zámecké apartmány. Své chvíle si může návštěvník zpříjemnit i pohodlným posezením s kávou a sladkým zákuskem v nové zámecké kavárně upravené ve stylu 30. let.  Ubytování naleznete ve Vlašimi nebo v Benešově.