Vodní dílo Přísečnice se nachází na stejnojmenném toku v blízkosti obce Kryštofovy Hamry. Vodní dílo vzniklo v letech 1969-1976 na místě kde stála obec Horní Přísečnice, zmiňovaná v písemných pramenech již v roce 1335. Ještě před druhou světovou válkou zde žilo na 5.500 osob. Po válce pak obec stále více chátrala, zejména protože ležela v blízkosti hranic. Jelikož se severočeská oblast se stále více se rozvíjecím průmyslem a těžbou uhlí potýkala se zvyšujícím se nedostatkem vody, bylo rozhodnuto o výstavbě zdejší nádrže. Jejím hlavním účelem je akumulace vody jako zdroj pitné vody pro severočeskou hnědouhelnou pánev. Dále pak ke zlepšení průtoku v Přísečnici a ochraně před povodněmi. V poslední řadě slouží také jako zdroj vody pro pohon elektrárny Hradiště a malé vodní elektrárny Přísečnice.Hráz vodní nádrže je přímá, sypaná, kamenitá se středním zemním těsněním. Délka hráze v koruně je 469,7 m, šířka 10 m a maximální výška hráze nad terénem 47,2 m. Celková zatopená plocha činí 361,96 ha s celkovým objemem 54,690 m3. V nejhlubším místě dosahuje nádrž hloubky až 50 m.K vodní nádrži Přísečnice patří malá vodní elektrárna s turbínou Pelton o výkonu 18 kW. Dále pak z nádrže vede tlaková štola do elektrárny Hradiště. Zde se nachází v původní části Francisova turbína o výkonu 2,1 MW, v nové pak turbína Hydrohrom-Pelton o výkonu 834 kW.

Autor je Matěj Václav Jäckel. Sousoší z roku 1708 bylo postaveno na náklad konventu dominikánů u svatého Jiljí na Starém Městě pražském. Jsou zde zobrazeni sv. Dominik a sv. Tomáš Akvinský, zakladatelé a nejvýznamnější přestavitelé dominikánského řádu. Mezi nimi je Madona s Ježíškem, která podává růženec sv. Dominiku. Ten klečí na levé části podstavce a je obklopen opatskou infulí. Pod Madonou je zeměkoule v oblacích a symbolický pes s pochodní v tlamě – Domini canes, odznak řádu dominikánů. V pravé části podstavce je svatý Tomáš Akvinský s knihou na níž je nápis: BENE SCRIPSISTI - Dobře jsi napsal, se stuhou s nápisem: AVE MARIA, brkem, řetězem se zářícím sluncem a andílkem držícím úl. Na sousoší je nezvykle hodně nápisů. Další je na stuze pod Madonou a stojí na něm: IESV AC MARIANE DECORI - K ozdobě Ježíše a Marie. Uprostřed na podstavci je ještě nápis: MEMOR ESTO CONGREGATIONIS TVAE QVAM POSSEDISTI AB INITIO- Buď pamětlivá své kongregace, která ti od počátku náleží. Vpravo jsou pak nápisy: SANCTO THOMAE AQVINATI DOCTORI - Učiteli církevnímu svatému Tomáši Akvinskému. POSITVS SVM EGO PREDICATOR ET DOCTOR IN FIDE ET VERITATE - Byl jsem ustanoven kazatelem a učitelem víry a pravdy. A vlevo ještě nápis: SANCTO DOMINICO AVTHORI - Zakladateli svatému Dominiku. A tamtéž na levém boku je ještě nápis PREDICAMVS CHRISTVM CRVCIFIXVM IVDEIS QVIDEM SCANDALVM - Vyznáváme Krista Ukřižovaného, potupu však židů. Originál je umístěn v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti, na mostě je kopie z let 1958 – 61, vytvořená Bartůňkem a Hanzlem.

Hlavní nádraží pardubice.

Hrad Zvíkov se nachází na ostrohu nad soutokem řeky Otavy a Vltavy. Po vybudování Orlické přehrady bylo předhradí zatopeno a hradní výšina byla proměněna téměř na ostrov, který byl s okolní krajinou spojen pouze úzkou šíjí. Strategická poloha Hrad byl od svého počátku královský, neboť ho založili Přemyslovci v první polovině 13. století za krále Přemysla Otakara I. Ve stavbě pokračoval jeho syn Václav I. a stavbu nakonec dokončil Přemysl Otakar II., jemuž se stal Zvíkov oblíbeným sídlem. Český král a římský císař Karel IV. si Zvíkova také velmi považoval. Zařadil jej na seznam hradů, které nesmějí být prodány ani dávány do zástavy. Jeho nástupci však toto nařízení nerespektovali. Z majetku koruny se dostal nejprve do rukou Rožmberků, poté Švamberků a Eggenberků. Pomalu ale jistě se hrad začal měnit ve zříceninu, kterou by se jistě stal nebýt Schwarzenberků, kteří jej získali v 19. století a částečnou rekonstrukcí zachránili před naprostou devastací. Dnes je Zvíkov v majetku státu. Gotická perla Dominantou hradu a zároveň nejstarší dochovanou stavbou je hranolová obytná Hlízová věž. V této věži je takzvaná Korunní síň, v níž byly zřejmě nějaký čas uloženy české korunovační klenoty. Nádvoří obklopuje vlastní jádro hradu pětibokého tvaru, do kterého se, jak v přízemí tak v patře, otvírají překrásné gotické arkády s lomenými oblouky. V severním a západním křídle byly obytné místnosti, východní křídlo vyplňoval velký reprezentační sál se šesti poli křížových kleneb. V patře jižního křídla vznikla jedna z nejkrásnějších prostor české rané gotiky – hradní kaple sv. Václava. V sezóně se na hradě konají výstavy, divadelní představení a jiné akce. Ranně gotický Zvíkov je právem nazýván „králem českých hradů“. Odsud se můžete jet podívat třeba na Žďákovský most, svého času jeden z největších mostů na světě. Nedaleko odsud najdete také zámek Orlík. Vydáte-li se opačným směrem, můžete zavítat na jednu z nejmladších zámeckých staveb u nás, zámek Vráž. Ve Vráži najdete také lázně zaměřené na neurotické poruchy a pohybový aparát. Ubytovat se můžete ve Zvíkovském Podhradí.