Zachovaný gotický hrad Kokořín stojí na pískovcové skále nad Kokořínským dolem nedaleko obce Kokořín a asi 14 km severovýchodně od Mělníka. Tajuplný hrad Kokořín postavil po r. 1320 pravděpodobně pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé, jeden z nejmocnějších pánů v Čechách. Do písemných pramenů vstupuje až v roce 1427. Hrad vystřídal mnoho majitelů a byl silně poškozen během husitských válek. Na konci 15. století byl obnoven v gotické podobě pány z Klimštejna. K jeho držitelům patřili krátce i Rudolf II. a Albrecht z Valdštejna, kteří zde ale trvale nesídlili a Kokořín tak pomalu chátral. Po třicetileté válce jej císař Ferdinand III. zařadil mezi tzv. prokleté hrady, které se nesměly udržovat a opravovat, aby nepředstavovaly byť jen potenciální nebezpečí pro císařskou moc. V r. 1715 byl v obci Kokořín postaven barokní zámek a hrad se měnil ve zříceninu. Na počátku 19. století byl již jen ruinou. Zřícenina a celý kraj přitahovaly romantické básníky - často sem přicházel Karel Hynek Mácha i Johann Wolfgang Goethe. Špačkové na Kokoříně V roce 1894 koupil zříceninu měšťan Václav Špaček ze Starburku, poslední soukromý majitel hradu, který se rozhodl hrad rekonstruovat. V letech 1911 až 1918 architekt Eduard Sochor hrad romanticky upravil a novogoticky zrekonstruoval do nynější podoby, která není zcela autentická s původním hradem. Úspěšný podnikatel Špaček a jeho synové se rozhodli, že v okolí Kokořína vybudují zařízení pro rekreaci a turistiku. Proto po první světové válce postavili rekreační zařízení, koupaliště a tenisové kurty v údolí pod ním. V roce 1951 byl hrad Špačkům znárodněn, roku 1992 v restituci navrácen. Dispozice hradu Hrad Kokořín je postaven na protáhlém půdorysu. Dominantou hradu je 38 metrů vysoká vyhlídková věž s kamennou helmou a palác. Tyto části hradu představují obytnou část a také obrannou funkci hradu. Ochozem po cimbuří se dá celý hrad obejít a návštěvníci mohou vystoupit i na hradní věž, odkud je pěkný výhled na Kokořínsko. Palác byl přestavbou zvýšen o další patro a zastřešen. Dnes zde jsou vystaveny zbraně, keramika a dobový nábytek. Interiéry hradu jsou romantizující ukázkou bydlení. Na kamenném schodišti při vstupu na věž jsou malby šlechtických rodů. Výlet na Kokořín je na celý den. Kromě hradu a zámku můžete v okolí obdivovat Skalní hrad Staráky, umělou jeskyni Nedamy, skalní útvar Mšenské pokličky nebo třeba nedalekou Zříceninu hradu Harasov.  Vhodné ubytování jistě najdete přímo na Kokořínsku.

Historie zámku V jihozápadní části obce Chodová Planá stojí v uzavřeném areálu původně anglického parku novorenesanční zámek. Zdejší zámecký park byl vybudován ještě před samotnou výstavbou sídla, a to hrabětem Hansem Ernstem von Berchem-Haimhausen. Park zahrnuje i starý židovský hřbitov, a kdysi obsahoval řadu romantických staveb, které však po válce zanikly. Zámecký objekt, zahalen vysokými stromy, je dnes veřejnosti nepřístupný. Koncem 19. století za Jana Arnošta byly zahájeny přípravy na stavbu nového sídla v Chodové Plané. Stavět se však začalo až za hraběte Hanse Ernsta von Berchem–Haimhausena v letech 1902 až 1904 podle projektu vídeňského architekta R. Feldscharka. Zámecký objekt však postavil plánský architekt Thomas Thuner. Po 2. světové válce přešel zámek do majetku státu a v 50. letech se budova i velká část zámeckého parku staly vojenskými prostory pro plánskou rotu Pohraniční stráže. Vojenský útvar zde působil až do roku 1990. V současnosti je zámek v majetku obce Chodová Planá a probíhá zde pomalá rekonstrukce. Objekt není památkově chráněn, pouze některé fresky a stropní kazety. V budoucnu se počítá s jeho přestavbou na lázeňský komplex. Tipy na výlet V Chodové Plané mohou zájemci navštívit Pivovarské muzeum, kde se vaří pivo Chodovar. Zajímavý je i barokní kamenný most v Dolním Kramolíně. Nedaleko Plané můžete navštívit rozhlednu Bohušův vrch. Vydat se můžete i na zříceninu hradu Volfštejn, zříceninu kostela sv. Jana v Kočově nebo zříceninu hradu Kokšín. Ubytování najdete v Chodové Plané.

Památník významného českého knižního ilustrátora Adolfa Kašpara v Lošticích je umístěn v domě, ve kterém od roku 1911 do roku 1932 trávil letní čas se svou rodinou. Byl tak okouzlen krásou zdejšího kraje při návštěvě v roce 1910, že zde koupil pozemek a nechal si zde podle vlastního návrhu vystavět dům, který vybavil podle svých představ o účelnosti a pohodlí. Sám si v něm navrhl a zařídil ateliér s vyhlídkou do kraje. V šedesátých letech 20. století rozhodl tehdejší Vlastivědný ústav v Šumperku zřídit v Kašparově domě umělcův památník. Ve výsledku to znamenalo, že se domu vrátila atmosféra doby, v níž Kašpar žil a tvořil. Zvláště zařízení výtvarníkova ateliéru přibližuje chvíle jeho tvorby. Vedle původního zařízení si lze prohlédnout i ukázku mistrových děl. Stálá expozice Život a dílo ilustrátora A. Kašpara - originální ukázky tvorby, fotografie, dokumenty, ateliér, část původního zařízení domu. Kapitoly z dějiny města Loštic od pravěku do současnosti. Památník patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku.

Mohutný hrad Šternberk je dominantou stejnojmenného města, ležícího na okraji Nízkého Jeseníku v Olomouckém kraji. Historie hradu První zmínka o hradu, který založil Zdeslav ze Šternberka, je z roku 1269. Původně to byl gotický hrad s válcovou věží, kolem kterého se vyvíjelo město. O rozšíření hradu se přičinil především Albert II. ze Šternberka, významný diplomat a rádce Karla IV., a také biskup Litomyšlský a arcibiskup Magdeburský. Vybudoval mimo jiné hradby a kapli. Šternberkové vlastnili hrad do roku 1409, potom jej získali i s celým panstvím páni z Kravař. Během své existence byl hrad mnohokrát poškozen, a to hlavně za období husitských válek a také za velkého požáru v roce 1538. Opraven byl v renesančním slohu, již novými majiteli, pány Berky z Dubé a Lipé. V době předbělohorské se dostalo panství do rukou Münsterberků a zůstalo v nich i po roce 1620. Následná válka hrad velmi poničila a také přinesla další změnu ve vlastnictví. Novými majiteli se stali Lichtenštejnové. Ti nejdříve provedli drobné barokní úpravy a po prusko-rakouských válkách v druhé polovině 19. století přestavěl Jan II. z Lichtenštejna Šternberk v duchu romantického historismu do dnešní podoby. K hradu byl v té době připojen také menší park. Podoba hradu Z původní stavby se zachovaly zbytky opevnění, zdi hlavního paláce a také mohutná okrouhlá věž. Dochovala se také gotická kaple s věžičkou, ve které jsou původní nástěnné malby a portál. Předhradí pochází z renesanční přestavby, je zde velký dvůr, obklopený hospodářskými a správními budovami a most spojující hrad s městem. Nejzajímavější jsou prostory renesančního paláce. Hlavně Vizitkový sál se jmény kreslenými na zdech. Dřevěné vyřezávané stropy Rytířského sálu, Velké ložnice a dalších místností byly obnoveny v 19. století. Při prohlídce mohou návštěvníci vidět v interiérech hradu sbírky dokumentující vývoj životního stylu a výtvarného umění od gotiky po baroko. V podhradí je unikátní muzeum hodin. Tipy na výlet Ve Šternberku najdete také augustiniánský klášter. Dále stojí za návštevu zřícenina kláštera Kartouzka v Dolanech, poutní místo Svatý kopeček nebo rozhledna Svatý Kopeček u Olomouce. Na Svatém Kopečku najdete i zoologickou zahradu. Ubytovat se můžete přímo ve Šternberku.