Zříceniny goticko-renesančního hradu Šelmberk jsou výraznou siluetou návrší nad údolím Blanice severně od Mladé Vožice.   Historie hradu Šelmberk byl založen zřejmě na začátku 14. století rodem Buziců, kteří se pak podle postaveného hradu zvali ze Šelmberka. Poprvé je hrad doložen r. 1318 jako majetek Přibyslava z Křimína z rodu Buziců. Jeho následovníci zde sídlili až do devadesátých let 14. století, kdy hrad přešel na Aleše z Rýzmburka. Vzhledem ke skutečnosti, že se majitelé hradu v 15. věku často střídali, je pravděpodobné, že se Šelmberka dotkly bouřlivé události husitských válek. V první polovině 16. století proběhla renesanční přestavba. Stalo se tak za Václava Předbora z Radešína.  Ve druhé polovině 16. století, za Michala Španovského z Lisova, byl hrad spojen s mladovožickým panstvím a novým správním centrem se stal zámek v Mladé Vožici. Šelmberk tak ztratil svou rezidenční funkci a již na počátku 17. století bylo jeho jádro zříceninou. Od r. 1678 náležel pustý hrad Kuenburgům. Leopold Kuenburg nechal ve dvacátých letech 19. století velkou věž opravit a upravit ji na rozhlednu s pseudogotickým cimbuřím a v okolí zříceniny zřídit anglický park. R. 1940 se zřícenina Šelmberka stala majetkem města Mladé Vožice, jemuž náleží dodnes. Podoba hradu Šelmberk, hrad bergfritového typu, byl nepochybně vybaven předhradím, jehož podobu však neznáme.  Jádro se rozpadalo do dvou výškových úrovní. Horní tvořil skalní hřeben, na němž v čele stojí okrouhlý bergfrit obíhaný původně kličkou obvodové hradby. Za ním prakticky celou plochu hřebene zaujímá komplikovaný palác ve tvaru písmene L, který si doposud uchoval některé valeně klenuté místnosti v nejspodnější úrovni. Trojúhelné, níže položené nádvoří se studnou bylo k hřebeni přihrazeno z boku a přímo z něho se vcházelo i do části palácových sklepů. V 1. pol. 16. stol. nahradila pozdně gotický palác prostorná renesanční budova. Hrad dnes Dnes tvoří dominantu hradu 26 m vysoká hlavní věž, která byla opravena a z níž se návštěvníkovi nabízí daleký výhled do okolí. Poměrně výrazné jsou zříceniny renesančního traktu a obvodové hradby s pilíři na východě, zatímco ze starého paláce se dochovaly pouze základy se sklepeními. Předhradí zaniklo úplně. Přístup k hradu je možný polní cestou spojující silnice Mladá Vožice - Votice a Mladá Vožice - Načeradec (obojí asi 3 km za Mladou Vožicí). Z Mladé Vožice vede k hradu také červeně značená turistická cesta (asi 3 km). V nedaleké Mladé Vožici můžete navštívit barokní zámek.

U Plzně stojí rozhledny dvě. Na vrcholu Krkavec (504 m) stojí ta starší z nich a představuje tak výraznou dominantu na sever od Plzně. Tou druhou rozhlednou rozhledna na Chlumu. V Plzni je pak ještě možné navštívit rozhlednu na Sylvánském vrchu. Nejstarší plzeňská rozhledna Již v minulosti přitahoval vrchol turisty, kteří se chtěli rozhlédnout po okolí. Toho využila plzeňská pobočka Klubu českých turistů, která usilovala o novou vyhlídku, protož ta tradiční na zřícenině hradu Radaně musela být uzavřena. Pro stavbu byl tak vybrán Krkavec, mimo jiné proto, že obec Ledce na jejímž území vrchol ležel, poskytla pozemek za symbolickou cenu a také stavební materiál z nedalekého lomu. A tak je 18 metrů vysoká rozhledna na Krkavci zděná ve tvaru válce, i když měla být původně jen dřevěná. Slavnostně byla otevřena 19.května 1901. Roku 1925 doplnila rozhlednu turistická chata. V době druhé světové války obsadila rozhlednu německá armáda. Šťastný osud neměla rozhledna ani po válce. V 60.letech se dokonce stala nepřístupnou veřejnosti, zabrala ji armáda a později spojaři, kteří v sousedství postavili televizní vysílač. Svému účelu začala opět sloužit až v 90.letech, ale její provoz byl ztrátový a musela být prodána. V současnosti je nepřístupná. Dříve se mohlo rozhlížet nejen z vyhlídkového ochozu, přístupného vnitřním schodištěm o 102 schodech, ale i ze zvýšené plošiny přístupné z ochozu po vnějším železném žebříku. Bylo možné spatřit kromě Plzně i vrcholky Šumavy, Českého lesa, Brdů, Doupovských a Krušných hor. Vrchol byl dříve také ozdoben Svatováclavskou korunou.   Výhled   sever: Doupovské hory, Krušné hory  východ: Brdy jih: Plzeň, Radyně, Šumava západ: Český les severozápad: Slavkovský les Popis cesty Objekt s vyhlídkovou věží se nachází 5 km severně nad městem Plzeň. Na vrchol se dostanete, když odbočíte asi po třech kilometrech za Plzní ze silnice vedoucí z Plzně na Ledec v lese vlevo. Po silničce značené žlutou značkou dojedete až k rozhledně.  

Kašna s plastikou Chlapce s rybou pochází z roku 1967 a je dílem B. Bendy. Je umístěna v parku u Smíchovského nádraží.

Na východním okraji obce na mírném návrší stojí dnes barokní kostel sv. Václava. Zdejší místo si zvolili již pohanští předkové za kultovní místo. Zdejší kostelík byl patrně založen jako předrománský kolem roku 990. To zřejmě doložil i arechologický průzkum pod podlahou kostela, který odkryl základy jednolodní svatyně o rozměrech 7x6 m s apsidou. První písemná zmínka o kostele je z roku 1126. Někdy okolo roku 1150 byl patrně románsky upraven a později pak prodělal gotické úpravy. Jeho dnešní barokní podoba pochází z roku 1728, ve stejném roce byla postavena i zvonice stojící před vchodem do kostela v ohradní zdi hřbitova, fungující zároveň jako jeho vchod. Jednolodní kostel má plochý rákosový strop, presbytář je zaklenut gotickou paprsčitou klenbou s žebry. Na severní straně přiléhá sakristie. Pod omítkou se našly fragmenty románských oken. Hlavní oltář (1799) s obrazem sv. Václava od Jana Heřmana je z roku 1893. Postranní oltář sv. Anny (1791) s obrazem sv. Anny z roku 1893. Dále se zde nacházejí obrazy představující osm výjevů ze života sv. Václava a kazatelna s bohatými ornamenty.