Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 … 184 185 186 Další Poslední
Pražská brána - Kouřim
Jediná ze čtyř dochovaných bran městkého kouřimského opevnění se zachovala v dnešní Pražské ulici. Vystavěna byla spolu se vznikem městského opevnění ve druhé polovině 13. století. Dříve byla vyšší ještě o jedno zděné patro a hrázděné polopatro. Kryta byla strmou gotickou střechou. Na obou jejích bocích jsou v úrovni prvního patra vidět vstupní portálky, což dokazuje přístup do brány z bývalé hradební zdi. Dnešní třípodlažní bránu (průjezd a dvě patra) kryje dlátková střecha. Předbraní bylo zbořeno v roce 1836. Stejně tak zaniklo později zbudované přilehlé schodiště, dnes je vež přístupná jen pomocí žebříku. Veřejnosti není objekt přístupný.
Celý článekPražská brána - Mělník
Jediná dochovaná brána městského opevnění byla vystavěna současně s opevněním ve druhé polovině 13. století. Po požárech v letech 1652 a 1799 prošla proměnou. Ve třetí čtvrtině 19. století byl zřízen přístavek se schody do prvního patra. V roce 1882 byla upravena na vodárnu a takto sloužila až do roku 1930. Přitom v letech 1916-1920 byla rekonstruována architektem Kamilem Hilbertem. Dnes se zde nachází Galerie ve věži, kavárna a čajovna a z posledního pátého patra je možno podívat se na město. Nicméně lepší vyhlídku poskytuje gotická věž kostela sv. Petra a Pavla, která je rovněž přístupná veřejnosti.
Celý článekPražská brána - Velvary
Pražská brána stojící na jižním okraji historického centra je jediným dochovaným objektem původní městské fortifikace. Dnešní stavba byla dokončena v roce 1580 na místě dřívější gotické brány, ze které byly patrně použity základy a část zdiva. V roce 1700 dostala brána novou střechu, při vichřici v listopadu 1731 přišla však o svoji báň. Dnešní čtyřpodlažní stavba má valeně klenutý průjezd a tři patra. Po straně se nachází schodišťový přístavek polygonálního tvaru. První a druhé patro bylo původně obytné, ve třetím se dodnes nachází hodinový stroj. Brána je přístupná po dohodě s pracovníky městského muzea, měla by zde být instalována expozice o historii městského opevnění.
Celý článekPražská brána - Vysoké Mýto
Vstup do města zajišťovaly tři brány z nichž tato s názvem Pražská je ve své dispozici nejzachovalejší, chybí je ale předbraní. Do velké věže vysoké 48 m se dá stále vstoupit pouze po točitém schodišti malé věže přes můstek nad branou. V malé věži je k vidění prastarý typ klenby tzv. přečnělkové. Zde každá cihla přesahuje cihlu níže položenou, čímž se prostor postupně uzavírá. Dnešní podoba pochází z roku 1883 kdy byla puristicky restaurována. Věž je v sezonně přístupná veřejnosti a slouží hlavně jako vyhlídková.
Celý článekPražské Jezulátko
Pražské Jezulátko je umístěné v kostele Panny Marie Vítězné v karmelitské ulici. Jedná se o voskovou, necelých 0,5 metru vysokou, kterou v roce 1628 věnovala řádu bosých karmelitánů Polyxena z Lobkovic. Do Prahy ji v roce 1566 přivezla osobně její matka. Pražské Jezulátko je nejvyhledávanější pražskou relikvií. Postava střídá několik desítek různých oblečků.
Celý článekPražský filmový orchestr
Přesto, že Pražský filmový orchestr vznikl teprve v roce 2004, patří mezi nejvýznamnější hudební tělesa nejen v Praze. Za krátkou dobu své existence získal řadu prestižních ocenění jak doma, v České republice, tak v zahraničí.Vyznačuje se nejen vysokou uměleckou kvalitou, ale také svým složením. Tvoří ho šest desítek hudebně talentovaných studentů základních, středních a vysokých škol, a to nejen uměleckého zaměření. Dirigentem orchestru je pak Jiří Korynta, který je rovněž jeho zakladatelem. Tento výjimečný talent české hudby nejenže ovládá 34 hudebních nástrojů a drží tak světový primát, ale má za sebou řadu významných domácích i světových ocenění.Návštěva koncertů Pražského filmového orchestru se stala svátkem jak pro milovníky melodií stříbrného plátna, tak pro všechny, kdož oceňují kvalitu a vysoký umělecký zážitek. Koncerty tohoto jedinečného tělesa jsou proto vyhledávány nejen Pražany, ale i domácími a zahraničními návštěvníky Prahy.Bližší a aktuální informace o Pražském filmovém orchestru jsou uvedeny na jeho domovských stránkách.
Celý článekPražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější kulturní a historickou památkou nejen Prahy, ale celé České republiky. Počátek stavby Pražského hradu. Stavba Pražského hradu byla zahájena koncem devátého století knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Raně středověké hradiště bylo opevněno příkopem a valem z kamene a hlíny. První zděnou stavbou byl kostel Panny Marie, jehož zbytky nalezneme mezi II. nádvořím Pražského hradu a zahradou Na baště. Komplex Pražského hradu. V současné době je komplex Pražského hradu tvořen několika veřejnými prostranstvími (I. nádvoří Pražského hradu, II. nádvoří Pražského hradu, III. nádvoří Pražského hradu, Náměstí U sv. Jiří, Vikářská ulice, Jiřská ulice, Zlatá ulička u Daliborky, část ulice U Prašného mostu, Královská zahrada, Zahrada na terase Jízdárny Pražského hradu, Lumbeho zahrada, Jelení příkop, Kyklopské schody, Prašný most, zahrada Na baště, Rajská zahrada, Hartigovská zahrada, zahrada Na Valech, zahrada na Opyši, Dělostřelecká bašta, Hradní rampa, Staré zámecké schody, Zámecké schody) a těmito nejvýznamnějšími stavbami (Chrám sv. Víta, Tereziánský palác, Starý královský palác, Ludvíkovo křídlo, Letohrádek královny Anny /Královský letohrádek/, Míčovna v Královské zahradě, Jízdárna Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Klášter sv. Jiří, Kaple Všech svatých, Kaple sv. Kříže, Staré proboštství, Nové proboštství, Nejvyšší purkrabství, Ústav šlechtičen, Lobkovický palác, Daliborka, Bílá věž, Černá věž, Prašná věž (Mihulka), Lví dvůr, Národní galerie (expozice v klášteře sv. Jiří) a další). Veřejná prostranství a objekty obsahují nepřeberné množství památek a uměleckých skvostů. Za všechny lze jmenovat Korunovační klenoty uložené v chrámu sv. Víta. Význam Pražského hradu. V historii Pražského hradu jsou vepsány nejen dějiny České republiky, ale významnou měrou i dějiny Evropy. Nejvýznamnějším panovníkem, který zde sídlil, byl Karel IV. Archeologický průzkum Pražského hradu. Prostory Pražského hradu byly a jsou předmětem zvýšeného zájmu archeologů. Jejich nálezy dokladují, že tato místa byla osídlena již v období neolitu. V místech bývalé Lumbeho zahrady byly například nalezeny pozůstatky kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Rovněž zde byly nalezeny artefakty osídlení z období eneolitu a pohřební pozůstatky únětické kultury a kultury se šňůrovou keramikou. Svědčí to nejen o pravěkém osídlení lokality dnešního Pražského hradu, ale také o strategické poloze tohoto místa. Pražský hrad - sídlo prezidentů. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, je Pražský hrad sídlem prezidentů. Do současnosti se zde vystřídali tyto představitelé státu: Prezidenti Českoslovenka: 1. 1918–1935: Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) 2. 1935–1948: Edvard Beneš (1884–1948) /1938-1945 v exilu v Londýně./ 3. 1938–1945: Emil Hácha (1872–1945) 4. 1945-1948: Edvard Beneš (1884–1948) 5. 1948–1953: Klement Gottwald (1896–1953) 6. 1953–1957: Antonín Zápotocký (1884–1957) 7. 1957–1968: Antonín Novotný (1904–1975) 8. 1968–1975: Ludvík Svoboda (1895–1979) 9. 1975–1989: Gustáv Husák (1913–1991) 10. 1989–1992: Václav Havel (* 1936) Prezidenti České republiky: 1. 1993–1992: Václav Havel (* 1936) 2. 2003-2013: Václav Klaus (*1941) /Mandát vyprší v roce 2013./ Pražský hrad je i významným kulturním centrem a patří mezi turisty nejnavštěvovanější místa v Praze. Malý přehled toho, co kde na Pražském hradě najdeme: Pražský hrad - I. nádvoří Pražského hradu:• Vstupní brána (hlavní) na Pražský hrad z Hradčanského náměstí.• Sochy „Souboj titánů (gigantů)“ a další sochy umístěné na pilířích mříže oddělující I. nádvoří Pražského hradu od Hradčanského náměstí.• Čestné nádvoří Pražského hradu.• Tereziánský palác.• Matyášova brána. Pražský hrad - II. nádvoří Pražského hradu:• Kaple sv. Kříže.• Kohlova kašna.• Studna s renesanční mříží.• Obrazárna Pražského hradu.• Zástava prezidenta České republiky.• Kancelář prezidenta republiky.• Archiv kanceláře presidenta ČR.• Socha sv. Petra.• Socha sv. Pavla.• Bílá věž Pražského hradu.• Kostel Panny Marie (prlchod mezi II. nádvořím Pražského hradu a zahradou Na baště).• Pamětní deska Jaroslava Vágnera. Pražský hrad - III. nádvoří Pražského hradu:• Chrám sv. Víta.• České korunovační klenoty.• Zlatá brána chrámu sv. Víta.• Mozaika Adam a Eva.• Mozaika Ukřižování Krista.• Kašna se sochou sv. Jiří.• Socha sv. Václava.• Mrákotinský monolit.• Pamětní deska obětí německé okupace.• Orlí kašna.• Hodiny na velké věži chrámu sv. Víta.• Zvon Zikmund - chrám sv. Víta.• Zvon Josef - chrám sv. Víta.• Starý královská palác Pražského hradu.• Deska u Zlaté brány chrámu sv. Víta.• Staré proboštství.• Portál Starého proboštství na Pražském hradě.• Pamětní deska - Obnova věže chrámu sv. Víta.• Tereziánský trakt Pražského hradu.• Kenotaf sv. Jana Nepomuckého.• Znak probošta Jana Františka Rasche z Aschenfeldu.• Česká pošta - poštovní úřad Pražský hrad.• Kancelář prezidenta České republiky. Pražský hrad - Náměstí U sv. Jiří:• Bazilika sv. Jiří.• Kaple sv. Jana Nepomuckého.• Kaple Všech svatých.• Nové proboštství.• Socha sv. Václava.• Národní galerie.• Medvědí kašna.• Klášter sv. Jiří. Pražský hrad - Vikářská ulice:• Prašná věž (Mihulka):• Sluneční hodiny.• Vikářské domy.• Děkanský dům. Pražský hrad - Jelení příkop:• Socha Ponocný.• Pozůstatky Prašného mostu.• Domek medvědáře.• Kamenná plastika.• Potok Brusnice.• Kyklopské schody.• Altán. Pražský hrad - Jiřská ulice:• Ústav šlechtičen.• Pamětní deska obětem německé okupace.• Černá věž.• Nejvyšší purkrabství Pražského hradu.• Muzeum hraček.• Lobkovický palác. • Socha Mládí. Pražský hrad - Rajská zahrada:• Vstupní portál do Rajské zahrady.• Matyášův altán.• Socha Dobrý pastýř.• Monumentální schodiště.• Váza z mrákotínské žuly (Velká mísa.). Pražský hrad - Zahrada Na valech:• Starý královský palác.• Ludvíkovo křídlo.• Bellevue.• Jónský sloup.• Lobkovický palác.• Schodiště z III. nádvoří Pražského hradu do zahrady Na valech.• Kaple Všech svatých.• Plečníkova voliéra.• Obelisk Jaroslava Bořity z Martinic.• Obelisk Viléma Slavaty.• Windischgrätzova zeď.• Monolit v zahradě Na valech.• Moravská bašta.• Sloupový altán v zahradě Na valech• Tereziánský trakt.• Vyhlídková plošina v zahradě Na valech.• Empírový domek.• Kašna u hranice s Rajskou zahradou.• Herkulova kašna. Pražský hrad - Hartigovská zahrada:• Hudební pavilon.• Sochy Antická božstva.• Lev s korunou a puti. Pražský hrad - Hradní bašta:• Vyhlídka na Prahu.• Socha sv. Barbora.• Černá věž. Pražský hrad - Ulice U Prašného mostu:• Jízdárna Pražského hradu• Galerie v Jízdárně Pražského hradu• Lví dvůr.• Pamětní deska obětem německé okupace.• Kamenný sloup s pamětními deskami obětem německé okupace.• Brána do Královské zahrady. Pražský hrad - Královská zahrada:• Letohrádek královny Anny.• Zpívající fontána.• Kašna se sochou Herkulova.• Míčovna Pražského hradu.• Socha Vítěz.• Lví dvůr.• Alegorie noci.
Celý článekPražský hrad I. nádvoří
I. nádvoří Pražského hradu, zvané též čestné nádvoří, je ohraničeno Novým palácem a od západu vstupním průčelím Pražského hradu. Vzniklo v letech 1763 - 1765 jako čestný dvůr na místě, kde se v minulosti nacházelo předhradí s valy. Nádvoří je hlavním stupem na Pražský hrad. Odehrávají se zde uvítací státnické ceremoniály, slavnostní střídání Hradní stráže apod.
Celý článekPražský hrad II. nádvoří
II. nádvoří Pražského hradu bylo součástí západního předhradí, kde byly obranné příkopy. Vzniklo za vlády Rudolfa II jako „přední zámecké“ nádvoří. Celé prostranství je ohraničeno křídly nového paláce. Průchody je spojeno s I. a I. nádvořím Pražského hradu, se zahradou Na baště a s Prašným mostem.
Celý článekPražský hrad III. nádvoří
III. nádvoří Pražského hradu je největším ze tří nádvoří Pražského hradu. Byly zde nalezeny pozůstatky nejstaršího osídlení z 9. století. Severní část nádvoří, za chrámem sv. Víta, ho lemuje Vikářská ulice. Na tomto nádvoří, v jižním traktu, je sídlo prezidenta České republiky. Nádvoří je propojeno průchodem s II. nádvořím a se zahradou Na valech. Východní část navazuje na náměstí U sv. Jiří.
Celý článekPražský poledník
Pražský poledník (14°25'17" východní délky), usazen do dlažby Staroměstského náměstí, tvořil součást Mariánského sloupu. Ten byl vystavěn roku 1650 jako dík Panně Marii za odchod Švédů z Prahy. Sloup ozdobila sochařský výstava Jana Jiřího Bendla. Sloup byl zničen roku 1918 rozzuřeným davem, který spojovali existenci sloupu s hasburskou nadvládou. V mosazné desce je stále vyryt nápis o smyslu Pražského poledníku: Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur (Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas). A to podle stínu Mariánského sloupu, který na poledník dopadal.
Celý článekPražský zlom
Jedná se o jediné místo v Praze, kde je prvohorní zlom odkrytý. Chráněným územím byla plocha vyhlášena v roce 1988. Rozkládá se na ploše 0,36 ha. V blízkosti zlomu se nachází Hloubětínský zámek. Skalní výchoz na pravém břehu Rokytky, na kterém je postaven hloubětínský zámeček,. je přírodní památkou, tvořenou hnědými jílovitými břidlicemi, křemenci a černými jílovitými břidlicemi. V lokalitě se do druhé světové války příležitostně težilo, dnes je toto místo částečně zarostlé.
Celý článekPřečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně
Vodní nádrže s přečerpávací elektrárnou Dlouhé Stráně se nachází při obci Loučná nad Desnou v okrese Šumperk.Výstavba byla započata v květnu roku 1978. Na počátku 80. let však byla stavba utlumena. V roce 1985 došlo k modernizaci a po roce 1989 bylo rozhodnuto stavbu dokončit. V roce 1996 byla stavba uvedena do provozu. Horní nádrž se nachází ve výšce 1350 m.n.m. a má celkový objem 2,72 mil m3. Dolní nádrž nacházející se na říčce Desná má pak celkový objem 3,4 mil m3. Horní nádrž s elektrárnou je spojena dvojicí přivaděčů o délce 1547 m a 1499 m. Z elektrárny pak vede opět dvojice odpadních tunelů o průměru 5,2 m a délce 354 a 390 m do dolní nádrže. V elektrárně jsou tak umístěny dvě Francisovy turbíny, každá o výkonu až 325 MW. Elektrárna má nějvětší spád v České republice, který činní 510,7 m. V elektrárně Dlouhé Stráně jsou během roku pořádány klasické exkurze, na kterou je možné si objednat vstup přes webové stránky.
Celý článekPřední Kopanina
Původně středověká ves existujcící již ve 12. století. Nácházelo se zde panské sídlo, doložené spolu s kostelem ve 13. století. Podle pověsti zdejší tvrz vystavěla a využívala sv. Ludmila. Vzhledem k tomu že tato světice žila již v 9. a 10. století nemá tato pověst reálný základ. Kromě svatovítské kapituly vlastnily část Kopaniny i různí šlechtici, největšího významu dosáhli Chotkové, majitelé zdejšího dvora od roku 1408. Za hustiských válek se Kopaniny zmocnili Pražané. Po třicetileté válce se zdejších statků ujali jezuité a připojili je ke svým Tuchoměřicím. V roce 1974 se obec stala součástí Prahy a dnes je MČ Praha – Přední Kopanina součástí správního obvodu Praha 6.
Celý článekPřední synagoga - Třebíč
Stará (Přední) synagoga: jako barokní stavba byla postavena v letech 1639-1642 na místě původní dřevěné svatyně s hlavním sálem zaklenutým neckovou klenbou. V letech 1856-1857 prošla novogotickou úpravou. Měla tradiční vnitřní rozdělení s kapacitou 114 míst pro muže a 80 míst pro ženy na galerii v patře. V letech 1953-1954 stavbu adaptovala pro svoje účely Církev československá hustiská, která ji využívá i dnes.
Celý článekPremonstrátský klášter na Strahově
Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. Založen byl roku 1140 Vladislavem I. na popud olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka.Stálá expozice:Interiéry kláštera jsou veřejnosti přístupné - křížová chodba, kapitulní síň, zimní a letní refektář, románské sály. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je uzavřena (možno pouze nahlédnout), otevírá se jen po dobu konání bohoslužeb. Do Strahovského kláštera vstoupíme branou na horním konci Pohořelce, ozdobenou sochou zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta. Zastavíme se na chvíli na klášterním nádvoří u morového sloupu se sochou téhož světce. Jmenoval se Norbert. Narodil se asi v roce 1080 ve velmi zámožné rodině, spřízněné s císařem Jindřichem IV. Stal se kanovníkem, dostal se ke dvoru a posléze i k funkci dvorního kaplana císaře Jindřicha IV. Rok 1115 znamenal podle legendy důkladný obrat v jeho životě. Byl krásný letní den a Norbert si vyjel na koni za zábavou. Cestou jej překvapila bouřka. Udeřil blesk, kůň se vzepjal a shodil jezdce, který omráčen zůstal ležet na zemi. Prvními Norbertovými slovy po probuzení prý byla otázka: „Pane, co chceš, abych učinil?“ „Ustaň od zlého a čiň dobré,“ zněla prý odpověď. Od tohoto okamžiku byl Norbert jako vyměněný. Opustil královský dvůr, prodal dědictví po otci a výtěžek rozdal chudým. A když mu dal biskup souhlas, aby si na kterémkoliv místě diecéze založil klášter, vybral si Norbert nevlídné, bahnité a nehostinné údolí Prémontré (latinsky Praemonstratum) v Pikardii, kde v roce 1120 založil kapitulní kostel, klášter a řád spojující mnichy k pomoci bližním.V první polovině 12. století se dostává řád do Čech a v roce 1140 dal kníže Vladislav II. a olomoucký biskup Jindřich Zdík premonstrátům založit na Strahově klášter. V té době byl už Norbert mrtev a byl pohřben v klášteře Matky Boží v Magdeburku. Strahovský klášter svými rozměry překonal i sídlo vladaře na Pražském hradě. Je to naše největší románská stavba, která ve 12. století, v době svého vzniku, neměla v sousedních zemích obdobu. Je nanejvýš pravděpodobné že jej stavěla knížecí stavební huť, zaměstnaná současně stavbou Pražského hradu a jeho opevněním. Nasvědčuje tomu i volba staveniště v místech, kde se vstupovalo od západu do pražské kotliny, kde končil les a kde byla pláň, kterou bylo nutné od nepaměti „strahovati“, to jest střežiti, neboť knížecí sídlo bylo z této strany nejzranitelnější. Strahovský klášter byl tedy opevněn a měl z vůle knížete zabezpečit i ochranu Pražského hradu. Honosná stavba kláštera byla sídlem mnoha významných poselství, která zavítala do Prahy, a klášterní refektář sloužil až do doby Přemysla Otakara II. jako sněmovna. V roce 1285 klášter i kostel neopatrností jednoho z řeholníků vyhořel, ale během pěti let byl celý obnoven a upraven. Renesance a baroko žádaly pohodlí prozářené sluncem, a tak se značně změnil i interiér kláštera. Zanikla úzká střílnovitá okénka, zmizela stará společná ložnice a ohřívárna, jediné dvě vytápěné místnosti kláštera. Nahradily je pohodlné, vytápěné pokoje a reprezentační místnosti s velkými okny. V té době byly také na Strahov převezeny ostatky sv. Norberta. Opat Questenberg dal pro ně postavit uprostřed hlavní kostelní lodi kapli. Později byla kaple odstraněna a světcova rakev byla umístěna v hlavním oltáři. V roce 1781 ji přemístili do postranní kaple kostela. Stavební vývoj klášterního areálu dovršilo zbudování nové klasicistní knihovny v roce 1783. Zlacený portrétní medailon Josefa II. na fasádě prý chránil klášter i knihovnu před císařskými restrikcemi, takže nebyl jako mnoho jiných klášterů v Praze i po celých Čechách zrušen.Nalevo od brány, kterou jsme do areálu vstoupili, stojí kostelík zasvěcený ochránci před morovými ranami sv. Rochovi. Byl postaven na počátku 17. století na půdorysu kříže v pozoruhodné kombinaci gotiky a renesance, snad podle návrhu Giovanniho Marii Fillippiho. Dnes sloužící jako výstavní síň.Opatský chrám Nanebevzetí P. Marie je ve svém jádru románskou bazilikou, přestavěnou v epoše renesance a baroka. Vnitřní výzdoba je převážně barokní z doby kolem roku 1750. Nad arkádami boční lodi je umístěno 12 nástěnných obrazů z legendy o sv. Norbertovi. Při stěně chóru stojí pomník zakladatelů chrámu knížete Vladislava II. a biskupa Jindřicha Zdíka. Ti dva jsou v kostele na neznámém místě pohřbeni.Za chrámem vstupujeme hlavní středověkou branou do vstupního dvora kláštera. Po levé straně je budova prelatury, postavená v letech 1680-98. V ní je umístěna jídelna a soukromá opatská kaple. Oba prostory jsou vyzdobeny obrazy Siarda Noseckého. Po pravé straně proti prelatuře, stojí budova konventu, románský objekt z 12. století. Konvent je roložen kolem rajského dvora. Tato čtyřúhelníková zahrádka sevřená ambity měla svou analogii v římském „peristylu“. Velikost ambitů, které byly na třech stranách strahovské klášterní budovy a z nichž zbyla jen jejich kvádříková obvodní zeď, pilíře a klebna, nám dává představu o tom, jak byl klášter ve době svého založení rozlehlý. Uprostřed rajského dvora bývala studna s pramenem čisté vody, později bazén, do kterého ústil jeden z prvních pražských románských dřevěných vodovodů. Soudí se že v tomto bazéně měli mniši „piscinium“, nádrž na oblíbené postní jídlo – ryby. Strahovská klášterní kuchyně byla vždy proslulá svým kuchařským uměním a tak není divu, že tu kuchaři měli čerstvé maso po ruce. V jižní zdi někdejších ambitů je vchod do refektáře, kde se pravděpodobně konaly zemské sněmy. Současná podoba konventu je barokní, zůstaly tu ovšem zachovány četné pozůstatky původní románské stavby, včetně charakteristických sdružených oken a dvou celých místností.V patře nad románskou zásobnicí je umístěna původní klášterní knihovna, které se říká Teologický sál. Byla zřízena v letech 1671-79 podle plánů Giovanniho Domenika Orsiho. Do štukových kartuší valené klenby namaloval mnich Siard obrazy s náměty vztahujícími se ke knihovnictví. V barokních regálech se uchovávají četné teologické publikace, rukopisy a prvotisky. Nejstarším rukopisem je pergamenový evangeliář z 9. století. Jsou tu objemné, bohatě iluminované graduály – knihy středověkých chrámových písní. Nad vchodem do sálu můžeme vidět zamřížované skříňky, v nichž knihovníci uchovávali církví zakázané knihy – libri prohibiti. Jeli Teologický sál překrásný, pak Filozofický sál je ještě krásnější. najdeme ho v samotné budově stojící před západní stěnou konventu. Prostupuje dvě patra a je vyzdoben vynikající nástropní malbou vídeňského mistra Antonína Františka Maulbertsche. Tento nejvýznamnější malíř vídeňského rokoka tady v monumentální podobě rozvinul námět Zápas lidstva o poznání pravé moudrosti. Na této pompézní fresce zobrazil nejen svaté a zasloužilého strahovského opata Václava Mayera, ale i církví odsuzované francouzské encyklopedisty, bázlivě hledící k nebi, aby nebyli pro své kacířské myšlenky zavaleni řítícími se balvany. Po obvodu totoho sálu stojí překrásné barokní skříně, přivezené sem ze zrušeného premonstrátského kláštera Louka u Znojma. Celkem obsahuje strahovská knihovna přes 130.000 svazků včetně rukopisů a inkunabulí, to jest knih vytištěných do roku 1500. Schodištěm, kterému se říká „myší díra“, sejdeme ze Strahovského nádvoří na Pohořelec.
Celý článekPremonstrátský klášter v Milevsku
V jihočeském Milevsku, v okrese Písek, stojí nejstarší klášter jižních Čech, který své osudy spojil s premonstráty. Premonstrátský klášter v Milevsku, dnes velmi cennou románskou památku, založil v roce 1184 velmož Jiří z Milevska. Místo založení byla zvolena starší osada s kostelem sv. Jiljí. První řeholníci pocházeli z kláštera v Želivu a prvním opatem se stal Jarloch, v pozdější době známý kronikář a jeden z pokračovatelů Kosmy. V době příchodu prvních premonstrátů do Milevska nestál ovšem ještě klášter v takovém rozsahu, jak narostl během staletí. Budovy sloužící k prozatímnímu ubytování řeholníků byly patrně dřevěné. Do konce 12. století je postihl velký požár a musely být vystavěny znovu. Tentokráte již v kamenné románské podobě, která se z velké části dochovala dodnes. Ještě ve druhé polovině 13. století došlo k prvním stavebním úpravám v gotickém slohu. Klášter dostal částečně pevnostní charakter a díky latinské škole v jeho prostorách, se stal významným centrem kultury a vzdělanosti jižních Čech.Etapa rozkvětu ukončily husitské války. Klášter byl, stejně jako mnoho dalších, vypálen a vypleněn. Řeholníci odešli včas na bezpečnější místa a vzali s sebou knihovnu, archiv i klášterní poklad. Po utichnutí válek se začali postupně vracet, ale obnova kláštera byla pomalá, brzdila ji hlavně skutečnost, že majetek kláštera byl zastaven králem Zikmundem šlechtě. Hlavně Oldřichu z Rožmberka. Po něm získali klášterní panství Švamberkové a klášter spěje ke svému zániku. Definitivní konec přišel v roce 1562 kdy už panství drželi Hodějovští z Hodějova. Tehdy zemřel poslední opat Jan Braun. Klášterní život v milevském konventu utichl více než na sto let.Změnu přinesla třicetiletá válka. Panství bylo Hodějovským zkonfiskováno a opat strahovského klášter Kašpar z Questenberka si vymohl správu milevského opatství. Strahovští premonstráti se tak stávají správci milevského majetku. Tato skutečnost později blokovala snaha milevských řeholníků o obnovu samostatného opatství. Strahov nechtěl ztratit milevský majetek a dovolil roku 1684 sice klášterní obnovu, ale již jen jako převorství závislé na Strahově. V 17. a 18. století byl klášter barokně upravován. Novou podobu dostalo, děkanství, latinská škola, konvent i klášterní kostel. Byl změněno i jeho zasvěcení na Navštívení Panny Marie. Za reforem Josefa II. bylo milevské opatství zrušeno. Ovšem majetek kláštera zůstal ve strahovských rukou. Z kostela navštívení P. Marie se stal farní kostel, který byl roku 1805 přeměněn na děkanský. Další využití našly klášterní budovy za 1. světové války, kdy byly využity jako vojenský lazaret a roku 1950 je zabral velkostatek. Dalšími uživateli se stali městský archiv, okresní muzeum a roku 1989 byl klášter vrácen strahovským premonstrátům. Ti zde zřídili noviciát a Řeholní dům. Lze si prohlédnout historické prostory bývalé prelatury, kde jsou muzejní expozice, dále rajskou zahradu s fragmenty křížové chodby a park.
Celý článekPřeskačské podzemí
Výjimečné a velmi zachovalé městské podzemí bylo v Přeskačích objeveno v prosinci 2004 při budování splaškové kanalizace. Při arechologickém průzkumu byly objeveny další archeologické objekty a zároveň zastupitelstvem rozhodnuto zpřístupnit tyto prostory. V roce 2009 tak byl postaven za přispění dotací vstupní objekt do podzemí. Podzemí má dvě části. Hlavní chodbu dlouhou přibližně 35 m, širokou 150-180 cm a vysokou 170-190 cm a druhou část tvořící úzkou chodbu se třemi kruhovými místnostmi. Dvě místnosti mají proražený komín a sloužily k úkrytu osob, třetí bez komínu patrně k uchovávání potravin. Strop chodeb se nachází asi 2,5 m pod povrchem. Chodby byly vylámány v hornině zvané serpenit neboli také hadec. Jde o velmi pevnou horninu se zvýšeným obsahem železa, niklu a hořčíku. Dále se zde nachází chalcedon, mastek a chlorit. Podzemí vzniklo patrně okolo 14. století podle nálezů střepů keramiky. Sloužilo asi jako úkryt ve válečných dobách, čemuž nasvědčoval úzký vstupní otvor ve výšce 60 cm nad podlahou chodby. Tento otvor musel být pro lepší zpřístupnění zvětšen. K zasypání chodeb došlo asi někdy v 17. století, neboť z té doby pochází nejmladší nálezy. Při vchodu do podzemí lze shlédnout zachovanou obilní jámu, slouží k uchovávání obilí. Po naplnění byla neprodyšně uzavřena a utěsněna slámou, hlínou a kamením, aby se zastavily procesy znehodnocující obilí. Přeskačské podzemí je přístupné po dohodě s průvodcem.
Celý článekPříbor
Město Příbor se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Městečko s bohatou historií a s téměř 9 tis. obyvatel, se rozkládá na obou březích řeky Lubiny, v předhůří Beskyd. Z města je vidět zřícenina hradu Hukvaldy a také mýtická hora Radhošť. Přestože město je velmi krásné a zachovalé, historické jádro je dokonce městskou památkovou rezervací, tak důvodem proč Příbor navštíví ročně tisíce návštěvníků je hlavně osobnost Sigmunda Freuda. Ano právě světoznámý zakladatel psychoanalýzy se v Příboře roku 1856 narodil do rodiny zdejšího židovského obchodníka s látkami. Ve městě s svého slavného rodáka váží, takže tu návštěvníci postupně narazí na náměstí Sigmunda Freuda, hotel U Freuda, penzion Freudův sen a pekárnu U Freuda. V roce 1990 tu vznikla Společnost Sigmunda Freuda. Stojí tu jeho rodný dům, pořádají se slavnosti, má tady také bustu a pamětní desku.Založen byl Frankem z Hückeswagenu roce 1251. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1251. Přemysl Otakar II. potvrzuje dar farního tamějšího kostela Narození Panny Marie od Franka z Hückeswagenu cisterciákům velehradským. Příbor byl ve středověku správním a hospodářským centrem širšího okolí. Finanční problémy ale dohnaly zakladatele Příbora aby panství prodal olomouckému biskupovi Brunovi. A tak se stal Příbor spolu s blízkým hradem Hukvaldy jedním ze správních a hospodářských center léna olomouckého biskupství. Olomoučtí biskupové rádi Hukvaldy i s Příborem v časech své finanční tísně poskytovali jako zástavu. Zástavní majitelé se zde často střídali, z nejznámějších to byli králové Zikmund Lucemburský a Jiří Poděbradský, nebo husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. První rozmach ve výstavbě města nastává po roce 1480, kdy byl Příbor dán biskupem Tasem z Boskovic do zástavy jeho bratrům. V 16. století město hospodářsky vzkvétalo, dosáhlo velké autonomie v rámci biskupského majetku a byly zakládány první cechy. V dalších letech se v Příboře střídala lepší období s těmi horšími. Byl to následek válek, přírodních katastrof a epidemií. Za třicetileté války město velmi trpělo, bylo drancováno a vyhořelo. Za válek o rakouské dědictví Marie Terezie bylo drancováno pruskými vojsky. Roku 1846 postihl Příbor velký požár, při kterém shořelo 16 měšťanských domů a také byl sužován častými povodněmi. Velký úbytek obyvatelstva přinesly epidemie moru roku 1713 a cholery v polovině 19.století.. Lepší léta Příbora byly spojeny zejména se školstvím, které zde má dlouhou tradici. První zmínka o škole pochází už z roku 1541. Koncem 17. století olomoucký biskup Karel II. Z Lichtenštejna přivedl do Příbora piaristy, kteří v roce 1694 založili kolej a gymnázium. V roce 1700 po otevření budovy školy bylo zahájeno vyučování ve čtyřech třídách latinských a třech základních. Tím se Příbor stal centrem vzdělanosti a kultury celého regionu. Reformy Marie Terezie znamenaly konec piaristického gymnázia roku 1777. V Příboře tak vznikla hlavní škola, ponechaná ovšem pod správou piaristů. Příborská školská tradice pokračovala i v průběhu 19.století kdy byl ve městě založen český učitelský ústav, druhý nejstarší na Moravě. V téže době vznikla v Příboře i řada poboček tradičních českých spolků. Město se také pomalu stávalo průmyslovým. Dařilo se zde soukenictví, textilnictví a cukrovarnictví. Přesto byl Příbor předstižen v hospodářském rozvoji řadou okolních rychle rostoucích měst.Na konci 30.let 20.století ho čekal osud příhraničního města, kdy byl připojen k Německu. Poválečný vývoj byl provázen znárodněním místních továren a pozvolným úpadkem. V centru města je zachovalé historické jádro. Je zde k vidění pravidelný půdorys města s pravoúhlým náměstím, zbytky středověkého opevnění a gotický kostel Narození Panny Marie. Na náměstí Sigmunda Freuda jsou renesanční měšťanské domy s původním loubím. Baroko zanechalo své stopy na průčelích domů, v podobě mariánského sloupu a především v díle vídeňského architekta G. P. Tencally - v budově raně barokní piaristické koleje, tradičního střediska vzdělání. Dnes je zde umístěno regionální muzeum s expozicí k osobnosti a dílu Sigmunda Freuda. V Zámečnické ulici se nachází jeho rodný dům s pamětní deskou. Na předměstí Příbora narazíme na typická dřevěná stavení, která představují původní zástavbu oblasti. Dalšími významnými památkami jsou barokní kostel sv. Valentina, či barokní kostel sv. Kříže.
Celý článekPriessnitzovy léčebné lázně Jeseník
Lázně Jeseník, které se oficiálně jmenují Priessnitzovy léčebné lázně, pojmenované podle svého zakladatele a průkopníka vodoléčby leží v nejsevernějším cípu Moravy. najdeme je asi 2 km od města Jeseník, na svazích Studničního vrchu. Celý lázeňský komplex leží v nádherné přírodě a patří mezi nejnavštěvovanější u nás. V jeho okolí, které je proslulé svým unikátním mikroklimatem, vyvěrá až 80 léčivých pramenů. Právě mimořádně příznivé klimatické podmínky jsou ideální pro léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. Právě osoba Vincenze Priessnitze zaručovala zdejším lázním po celou dobu jejich existence proslulost a příliv hostů. Ty láká kromě úspěšné lázeňské léčby především nádherné prostředí hor a tak mezi klienty nejsou jen nemocní, ale i Ti, kteří si chtějí jen odpočinout od shonu všedního dne. Lázně, které fungují po celý rok, navštíví ročně na 17 tis. spokojených návštěvníků. Historie U vzniku Lázní Jeseník stál sedlák Vincenz Priessnitze (1799-1851), který proslul jako „vodní doktor“. V mládí byl při nehodě, kdy spadl pod koňský povoz, zraněn. podle tehdejších lékařů smrtelně. Nevzdal se a vyléčil se místní vodou. Tato zpráva se velmi rychle rozkřikla a na Gräfenberg, jak se tehdy Jeseník nazýval, začali přicházet nemocní se žádostí o pomoc. Prvním vodoléčebným zařízením se stala jeho chalupa. Ta brzy kapacitou nestačila a tak ji roku 1822 Priessnitz zbořil a na jejím místě postavil větší zděnou budovu, jež se tak stala prvním vodoléčebným ústavem na světě. I přes projevy závist jeho proslulost stále rostla. Roku 1831 byl ústav uznán za lázně. Kromě studených obkladů, mok¬rých zábalů a omývání postiže¬ných míst uplatňoval při svém léčení i další, do té doby nepoužívané metody, k nimž patřila zejména zábaly a potná kůra, po níž se propocený pacient na krátkou chvíli ponořil do kádě se studenou vodou. Vodoléčba se kombinovala s cvičením a pitím pramenité vody, procházkami a prací. Priessnitz za své velké pracovní nasazení zaplatil cenu nejvyšší. Roku 1851 onemocněl a zemřel. Na přání vdovy Žofie Priessnitzové se jeho pokračovatelem stal doktor Josef Schindler (1814-1890), vynikající lékař a majitel vodoléčebného ústavu, zřízeného podle Priessnitzova vzoru jako první v Čechách v Potočné v Jizerských horách. Koncem 19. století se vodoléčba stala velkou módou a věhlas lázní neustále stoupal. V létech 1938 až 1945 byla lázeňská zařízení využívána pro rehabilitaci raněných německých vojáků. V roce 1989 byly Lázně Jeseník privatizovány a staly se akciovou společností. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: klimatické lázně v podhorském pásmu a prameny minerální i prosté vodyIndikace: nemoci oběhového ústrojí, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, duševní poruchy, nemoci kožníProcedury: klimatické lázně doplněné o podávání všech balneologických a fyziatrických procedur, pohybová léčba, dietoterapie a mnohé dalšíLázeňské objekty: sanatorium Priessnitz, dům Petr Bezruč, léčebna Karolina, lázeňské domy Jan Ripper, Mír, Wolker, Maryčka, Bílý křížKapacita: 724 osobVolný čas: V místě jsou k dispozici tenisové kurty, minigolf, squash, bowling, krytý plavecký bazén, sauna, půjčovna sportovního nářadí, horské minikáry. Optimální podmínky jsou zde pro turistiku a cykloturistiku, v zimě pro lyžování a bruslení. Zajímavost: Vodoléčebné lázně Jeseník byly první svého druhu na světěKontakt: Priessnitzovy léčebné lázně a. s., Priessnitzova 12/299, 790 03 Jeseník, http://www.priessnitz.cz
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 … 184 185 186 Další Poslední
