Tip na výlet

Krásný a udržovaný židovský hřbitov v Úsově se nachází na konci ulice U Synagogy (severozápadní okraj obce). Jde o druhý židovský hřbitov, první starší z druhé poloviny 15. století se nacházel pod kopcem zvaným Malá holubice poblíž dnešní školy. Během třicetileté války byl zničen. Dnešní hřbitov umístěný netradičně v blízkosti židovské čtvrti byl založen po roce 1643. Jeho původní plocha byla 55 x 85 m, v roce 1820 byl rozšířen o sousední pozemek. Pohřbívalo se zde až do 30 let 20. století. Nachází se zde přibližně na 1.100 náhrobků, nejvíce se jich nachází zhruba v centrální části. Jižní a severní okraje jsou téměř prázdné. Většina náhrobků pochází z 18. a 19. století, nejstarší pak pochází z druhé poloviny 17. století. Hodně náhrobků má krásnou ornamentální výzdobu. Areál je obklopen zdí z lomového kamene. Vstup na hřbitov je přes obřadní síň postavenou ve druhé polovině 19. století. Hřbitov je volně přístupný v denní době, mimo sobotu a židovské svátky.

Původně hřbitovní kostel sv. Michala nacházející se v Michalské ulici severně od centra města byl vystavěn v letech 1667-1670. Hřbitov kolem kostela byl zrušen roku 1966. Stavba je to jednolodní s půlkruhovým kněžištěm, k němuž se přikládají dva pětiboké prostory, z nichž jedna funguje jako sakristie.

Socha Herkula je umístěna v nice mezi arkádami severního křídla Černínského paláce. Nad vstupem ze zahrady. Je dílem J. Platzera z roku 1746.

První archivní zmínka je z roku 1339 , kdy Sezema, syn Protivův z Dolan kupuje toto panství. Zřejmě již tehdy stála v místě dnešního zámku rozsáhlá tvrz. Její ochranná funkce na důležité obchodní stezce z bavorského Zwieselu přes Železnou Rudu do Klatov doplňovala spolu s blízskými hrady Pajrekem , Klenovou a tvrzí v Janovicích nad Úhlavou v této části přechodu přes hory středověký obranný systém. V druhé polovině 14.století byla původní tvrz rozšířena do podoby hradu. Koncem 15.století se stala Bystřice v tehdejší podobě mohutného hradu na dlouhou dobu majetkem Kočů z Dobrše, jednoho z nejvýznačnějších šlechtických rodů tehdejšího českého království. Zejména toto období přineslo hospodářský rozkvět celého okolí. Kolem poloviny 16.století provedli Kočové z Dobrše přestavbu hradu na renesanční zámek. Tehdy zřejmě vznikly výrazné atributy pevnostní obranné funkce hradu jako příkopy a padací most. Bystřice v podobě nově přebudovaného renesančního zámku se stává významným kulturním střediskem humanitních osobností. Odtud vyjeli roku 1598 Kryštof Harrant z Polžic a Heřman Černín z Chudenic na pouť do Svaté země Palestiny a vydali po svém návratu roku 1608 světoznámý humanistický cestopis, jednu z nejvýznamnějších památek evropského renesančního písemnictví. Rukopis byl vybaven vlastními ilustracemi z tehdy neznámých exotických zemí. Stále zadlužení majitelé bystřického panství neudrželi náklady rozsáhlého panství a tak získal majetek v soudní dražbě roku 1839 kníže Karel ze starého německého knížecího a panovnického rodu Hohenzollernů - Sigmaringen, která začala budovat svou pozemkovou državu v Čechách. Podle odhadu z roku 1863 měl hohenzollernský majetek rozlohu 14.579 ha. Za Hohenzollernů došlo v letech 1848-1852 k nákladné přestavbě v pseudogotickém slohu, která výrazně poznamenala především severní průčelí zámku a vstupní věž. Po roce 1945 byl zámek využíván jako vojenský lazaret, policejní stanice a později jako ústav pro mentálně postižené děti. Objekt se po dlouhých letech naprosté absence údržby dostal do havarijního stavu opuštěného brownfieldu. Na mnohých místech došlo k destrukci nosných konstrukčních prvků a hrozila nenávratná likvidace umělecko-historických prvků, pro jejichž památkovou hodnotu byl objekt vyhlášen kulturní památkou. V tomto stavu odkoupila  zdevastovaný objekt spokromá společnost od československého státu s cílem zajistit jeho záchranu a obnovu. Systematická stavební záchrana byla započata v roce 2009 za pomoci a finanční spoluúčasti ze zdrojů EÚ ROP NUTS II Jihozápad. V průběhu dvou let byly zajištěny nejvíce ohrožené stavební konstrukce, které byly ve stavu bezprostřední havárie. Formou protézování byla zachráněna krovová konstrukce severního a východního křídla zámku , byl proveden nový střešní plášť, staticky zajištěn narušený stav nosných konstrukcí, byla zajištěna záchrana objektu vstupní brány a bylo připravena část  přízemí severního a východního křídla pro zpřístupnění veřejnosti.. V roce 2010 byla provedena rekonstrukce hlavního severního průčelí. Jako druhou část  je nutno dokončit stavební záchranu západního a jižního traktu. Od roku 2011 je objekt částečně zpřístupněn formou expozice dobového mobiliáře a na objektu probíhají kulturně-společenské akce.