Hvězdárna Kleť se nachází jižně pod vrcholem Kleti, nejvyšší hory Blanského lesa, poblíž Českého Krumlova. Nejvhodnější přístup je sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Hvězdárna Kleť, je pobočka českobudějovické hvězdárny. Kleť, jako místo budoucí hvězdárny, byla zvolena pro své jedinečné klimatické podmínky, které amatérští astronomové využívali již v minulosti. Vzhledem k nadmořské výšce 1.070 metrů jde o nejvýše položenou hvězdárnu v Čechách. Dnes je Observatoř Kleť světoznámou hlavně díky svému výzkumu planetek a komet. Mezi observatořemi věnujícími se sledování planetek i hledání dosud neznámých planetek patří Observatoř Kleť mezi světovou špičku. Za vše hovoří tato statistika: dnes je celosvětově očíslováno více než 160.000 planetek. Z toho 878 planetek bylo objeveno na Observatoři Kleť (údaj k říjnu 2007). Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Na Kleti se pořádají prohlídky v rámci nichž se návštěvník seznámí s výzkumným programem Observatoře Kleť včetně jeho výsledků (objevy planetek a komet, pozorování blízkozemních asteroidů), prohlédne si expozici astronomických fotografií pořízených na Observatoři Kleť. Jsou na nich komety, planetky, mlhoviny, hvězdokupy, a galaxie. Za slunečného počasí shlédne v projekci sluneční skvrny, a uvidí největší čočkový dalekohled v ČR. Na Kleti je možno také navštívit naší nejstarší kamennou rozhlednu. 

Městská část Praha - Satalice je součástí správního obvodu Praha 19.

Kostel sv. Máří Magdaleny a sv. Rostislava se nachází na Třídě Míru v historické části města. Klášterní kostel sv. Máří Magdaleny stojí na místě původního gotického kostela sv. Máří Magdaleny, který byl součástí špitálu zničeného husity roku 1421. Roku 1466 přišli do Tachova v rámci rekatolizační misie bratři františkáni, kteří získali vypleněné budovy špitálu a natrvalo se zde usadili. V 17. století byl stav klášterních budov i samotného kostela již natolik neuspokojivý, že bylo rozhodnuto o stržení starých budov a výstavbě nových. V letech 1686 - 1694 byl tak vybudován nový klášter a kostel podle projektu architekta italského původu Martina Allia. Roku 1748 ovšem při požáru špitálního předměstí klášter i kostel vyhořely. Opravy, které následovaly, vtiskly kostelu dnešní pozdně barokní podobu.  Jde o jednolodní stavbu na obdélném půdoryse s trojosým průčelím, jehož postraní osy ustupují v konkávním prohnutí. Průčelí je osazeno sochami sv. Františka z Asisi, sv. Máří Magdaleny a sv. Alžběty. V interiéru zaujme hlavní oltář z roku 1758 a boční oltáře z druhé poloviny 18. století.  Klenby kostela byly vymalovány Maurusem Fuchsem  z Tirschenreuthu v letech 1827 - 1848. V chrámu se nachází vzácné varhany z poloviny 18. století, pocházející s největší pravděpo-dobností z dílny Antonína Gartnera - zakladatele významného rodu varhanářů. Od roku 1959 je klášter využí¬ván jako muzeum. Chrám patří katolické církvi, je však pronajat pro potřeby Pravoslavné církve. Prestol (obětní oltář) je zasvěcen sv. Rostislavovi. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb – v neděli od 10 hod.

Méně známá rozhledna stojí na Bohušově vrchu (571 m), dříve nazývaném Šibeniční vrch, v Plané u Mariánských Lázní. Od přelomu 19. a 20. století zde stál dřevěný vyhlídkový gloriet, jejž si turisté velmi oblíbili. Jeho postupné chátraní vytanulo nutnost nahradit jej skutečnou vyhlídkovou věží z odolnějšího materiálu. U jejího zrodu stál Městský okrašlovací spolek. Plány byly velkorysé. Počítaly s věží vysokou téměř 30 metrů, která měla nést název Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa. Ten totiž v roce, kdy Městský okrašlovací spolek rozhlednu plánoval, slavil šedesáté výročí své vlády. O stavbu se nejvíce zasazoval předseda spolku Thomas Turner. Shodou okolností majitel stavební firmy, jež měla rozhlednu vystavět. Potřebné finance se nakonec shromáždit nepodařilo, proto musel vzít spolek za vděk projektem mnohem skromnějším. Jeho výsledkem byla 16 metrů vysoká cihlová rozhledna, jejíž základní kámen byl položen v den císařského výročí 2. 12. 1908. K rozhledně přiléhal malý domek určený pro strážného a k občerstvení turistů. První návštěvníci zdolali jejích 73 kamenných schodů v létě 1909. Později nahradil malý domek hostinec, který sloužil do období druhé světové války. Po ní byl celý areál zdevastován a hostinec zbořen. V 60. letech začala věž sloužit jako nosič antén pro televizní vysílání. Přístup pro turisty byl omezen a posléze zcela zakázán. Na lepší časy se začal blýskat na sklonku minulého století. V tomto období zmizely antény a Městský úřad v Plané provedl její generální opravu za 350 tis. Kč. 28. října 1999 opět pro veřejnost otevřena. Vyhlídková plošina ve výšce 18 metrů je volně přístupná a nabízí kruhový výhled především na okolní Slavkovský les, Český les a Mariánské Lázně.