Zoologická zahrada v Lešné ve Zlíně patří mezi nejkrásnější místa celé Moravy. Součástí areálu je i zámek Lešná a zámecký park. Právě do prostředí historického zámeckého parku, ve kterém roste více než 1 140 druhů dřevin a okrasných bylin jsou expozice ZOO velmi citlivě zasazeny. Romantické prostředí areálu umocňuje samotný zámek Lešná. ZOO Zlín netvoří klasické klece, ale přírodní biopark, ve kterém žijí společně savci a ptáci. Zámek a ZOO na jednom místě Myšlenka chovat některá exotická zvířata v Lešné vznikla kolem roku 1930 při lukovském panství hrabat Seilernů. V areálu dnešní zoo se tehdy pohybovaly různé druhy jelenů, drobné antilopy, jeřábi, běžci emu a ve sklenících bylo umístěno větší množství drobných ptáků. V květnu 1945 Seilernové Lešnou opustili. Překrásný lešenský areál se však podařilo zachovat. V roce 1948 byla Lešná oficiálně otevřena pro veřejnost. Během následujících 40 let se zoologická zahrada sice podstatně rozrostla, teprve však devadesátá léta znamenala začátek rychlého rozvoje zahrady. Procházka po čtyřech kontinentech Dnešní zoo má téměř 48 ha expozičních ploch a chová kolem 200 druhů zvířat. Unikátem je, že areál je členěn do zoogeografických oblastí, takže jeho návštěvníci poznají typické a nejznámější zástupce zvířat čtyř světadílů - Afriky, Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Výběhy co nejvěrněji napodobují původní domovinu chovaných zvířat. Afrika - z afrických zvířat uvidíte slony, žirafy Rothschildovy, nosorožce tuponosé, lvy, africké antilopy, pštrosy a v pavilonu primátů gorily nížinné. Asii - představí přírodní výběhy tygrů sibiřských a medvědů ušatých, rybník gibonů a průchozí asijská voliéra. Jižní Amerika - zde je k vidění Amazonie s opičkami a s průchozí voliérou pro velké papoušky ara, dále pak mravenečníci, lamy alpaky a vikuně, tapíři, kapybary, lachtani hřivnatí a tučňáci Humboldtovi. Amerika - novinkou amerického kontinentu je tropická hala Yucatan. Austrálii zastupují klokani rudokrcí a běžci emu, také kasuáry a papoušky kakadu. V suterénu lešenského zámku jsou terária s hady. Prostředí areálu zoo doplňují četná jezírka, rybníčky, vodotrysky a vodopády v expozicích zvířat. Na děti čeká velký zábavný koutek, ochočení papoušci, jízda vláčkem, svezení na ponících nebo velbloudovi. V letní sezoně je možné navíc využít nabídky komentovaného krmení zvířat, které probíhá podle časového harmonogramu. V areálu jsou také 4 restaurace. Stejně jako v ostatních zoologických zahradách se v Lešné konají četné akce. 

Původní masné krámy se v Moravských Budějovicích nacházely na dnešním náměstí Míru. První zmínka je o nich z roku 1522 a sloužily až do roku 1837 kdy byly na nátlak občanů zrušeny. V roce 1839 byl vybudován v Purcnerově ulici nový objekt ve tvaru podkovy se 12 novými obchody. Tento objekt svému účelu sloužil až do 30. let 20. století. Pak zde ještě bývaly klubovny různých spolků, ale jinak objekt dále chátral. Záchranu přinesla až rekonstrukce v roce 1972, kdy byl objekt adaptován na muzeum. Koncem 80. let prošel úpravou a v letech 2001-2002 generální rekonstrukcí. Od roku 2003 je tu tak opět muzeum s ojedinělou expozicí řemeslné a průmyslové výroby.

Archeologický skanzen v Modré, 7 km od Uherského Hradiště, představuje zčásti opevněné, zčásti hrazené sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Jeho jednotlivé objekty byly postaveny na základě skutečných archeologických nálezů pocházejících z významných lokalit středního Pomoraví, především Starého Města, Uherského Hradiště a také samotné Modré. Rozkládá se v místech, která v 5. století př. n. l. osídlili Keltové, ve 4. století po Kristu zde pobývali Germáni a v 8.-12. století tu žili naši předci Slované. Archeologický skanzen v Modré byl budován po dobu jednoho roku v letech 2003-2004, zpřístupněn byl v červnu 2004. Areál skanzenu je tvořen stavbami, které jsou částečně zahloubené do země a při jejich realizaci bylo vycházeno ze skutečných archeologických nálezů. Celé hradiště je rozčleněno na funkční celky a areály. Funkční celky tvoří vstupní brána a strážní věže. Na ně pak navazují obytné a hospodářské budovy, mocenský areál, řemeslnický areál a konečně církevní prostor. Návštěvníci mají možnost shlédnout jak žili Slované, vyzkoušet si dávná řemesla, ochutnat speciality, shlédnout původní plodiny, keře i stromy a hospodářská zvířata. Během sezóny se zde pořádá celá řada kulturních akcí, které mají inspiraci ve slovanské historii. Slavnosti, vystoupení, výstavy a trhy. Okruh skanzenu zakončuje informační centrum a návštěvnické zázemí.Volnou součást skanzenu představuje památkově upravené místo nálezu pozůstatků raně středověkého kostela sv. Jana z přelomu 8. a 9. století, od roku 1969 vyhlášené za národní kulturní památku a dále hypotetická trojrozměrná stavební rekonstrukce tohoto kostela zachycující jeho pravděpodobný vzhled v době Velké Moravy. K její zpřístupnění došlo v září roku 2000.Spojením archeologického skanzenu a plochy národní kulturní památky s objektem rekonstrukce zděného kostela vznikl jedinečný prezentační celek, svým charakterem ojedinělý na celém území České republiky. V roce 2004 byl oceněn Zlatou cihlou jako nejlepší počin programu Obnovy venkova Zlínského kraje.

Pražská zoologická zahrada. ZOO Praha Troja byla založena v roce 1931 profesorem Jiřím Jandou. Architektonické řešení vypracoval J. Fuchs. Za dobu své existence ZOO v Praze Troji prodělala řadu změn a zaznamenala velký rozvoj. Dnes je jedná o velmi moderní ZOO, která se snaží všechna zvířata ukázat v prostředí, které je jim vlastní. ZOO Praha se také podílí na záchraně mnoha ohrožených živočichů. Z historie pražské ZOO. Pražskou zoologickou zahradu založil cestovatel a zoolog Jiří Janda a o její dnešní podobu se značně zasloužil dlouholetý ředitel zoolog profesor Zdeněk Veselovský. Vznikla ve 30. letech 20. století, ovšem historie chovu cizokrajných zvířat v Praze je mnohem starší, sahá až do dob prvních králů. Krátce byla malá ZOO ve Vrchlickhé sadech před dnešním Hlavním  nádražím. Při svém otevření 28.9.1931 měla ZOO asi na 300 zvířat a byla omezena na plochu jen 8 ha. Postupně se rozšiřovala, ale stále si uchovala kvality.  Poloha ZOO Praha. ZOO Praha je nádherný kousek přírody situovaný v dolní části pražské Troje, nedaleko Trojského zámečku. Pozemek vzbuzuje závist všech odborníků. Jsou tu skály, jež jinde nepřirozeně a draho budují, rovina u řeky, svah i náhorní větrné prostranství a především starý romantický porost. A to vše v amfiteátru směřející k poledni. Zvířata v ZOO Praha. Prvním zvířetem chovaným v této ZOO byla vlčice Lotta. V roce 1934 dokonce daroval Vlasta Burian do ZOO Praha dva Lachtany. Mezi nejvzácnější zvířata patří kůň Převalského, jehož ohrožený druh zachránila pražská ZOO za pět minut dvanáct. V přírodě žije kůň Převalského už jen v Mongolsku, a i tam byl naposled sledován vědeckou expedicí někdy v 50. letech 20. století. Pestrá současnost pražské ZOO V současné době žije v ZOO kolem 2.500 zvířat, reprezentujících 500 druhů. Padesát z nich je velmi vzácných. V areálu zahrady stojí dřevěné domky postavené ve stylu českého národního rondokubismu, projektované arch. Josefem Gočárem, které byly původně umístěny na letišti ve Kbelích.   Pražská ZOO byla díky své poloze u břehů Vltavy velmi postižena tisíciletou vodou v roce 2002. Vedle hmotných škod, bylo nejcitelnější ztráta velkého množství zvířat. Symbolem povodní se stal lachtan Gaston, jenž odplaval s velkou vodou ze zoologické zahrady až do Německa. Bohužel pak při převozu zpět uhynul. V pražské ZOO můžeme vidět jeho bronzový pomníček a také jeho jméno nese jedna z restaurací. Po povodni prošla ZOO modernizací a rozsáhlou rekonstrukcí. Vyrostlo zde několik zajímavých architektonických staveb. K nejzajímavějším patří  - Indonéská džungle. Jedná se o eliptický skleník, s prostředím džungle. Uvnitř mohou návštěvníci spatřit orangutany, gibony nebo varany. Návštěvníci ZOO Praha se dále můžou těšit na komplex opičích ostrovů, průchozí voliéry, dětskou ZO, pavilon Afrika, novou expozici slonů a pavilon hrochů, voliéry sov, pavilon ptačí mokřady či na rozhlednu.  Pražská ZOO žije velice pestrým životem. Je pořádána řada akcí, komentovaných krmení, nočních prohlídek a mnoho dalšího. Doprava do ZOO Praha. Nejjednodušší dopravní spojení je  autobusem číslo 112, od stanice metra Nádraží Holešovice.  Z tohoto místa je v provozu také tzv. zoobus, který jezdí každý víkend státní svátek a jízda s ním je pro cestující bezplatná. Čím dál více oblíbenější přepravou je parník. Přístaviště lodí je nedaleko od ZOO. V samotné zahradě můžete pro dopravu využít lanovku či silniční vláček.