Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 … 184 185 186 Další Poslední
Židovský hřbitov Habry
Židovský hřbitov se nachází přibližně kilometr severovýchodně od centra obce při menším rybníčku. Vede sem polní cesta od hlavní silnice. Hřbitov je doložen od první poloviny 17. století. Na ploše 2.704 m2 se dochovalo přibližně 250 náhrobních kamenů od první poloviny 18. století do roku 1935. Ohradní zeď hřbitova je částečně pobořena a dochoval se zbytek průchozí márnice s jednoduchým portálem. Hřbitov je tak přístupný bez obtíží. V obci, severozápadně od náměstí se dochovala synagoga (čp. 55). Postavena asi v roce 1825, sloužila až do druhé světové války. V letech 1942-1965 zde byla evangelická modlitebna, okolo roku 1968 adaptována na kino. Po revoluci v roce 1994 převedena opět na Židovskou obec, která plánuje její opravu.
Celý článekŽidovský hřbitov Havlíčkův Brod
Havlíčkobrodský židovský hřbitov najdeme v Ledečské ulici kousek od centra města. Hřbitov založený v letech 1888-1890 sloužil až do roku 1942. Jeho plocha 3.182 m2 je ohrazena kamennou zdí a vstup je přes bývalý hřbitovní domek, který zároveň sloužil jako byt správce. Dnes zde nalezneme na 200 náhrobků. Hřbitov je volně přístupný mimo židovské svátky.
Celý článekŽidovský hřbitov Heřmanův Městec
Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je velmi starý. Tradice klade jeho založení dokonce do doby prvního židovského osídlení. Tedy ještě před rok 1430. Podle jiných interpretací se tak stalo až později v 15. století či dokonce ve století 16. Jisté je, že byl několikrát rozšiřován a první rozšíření je doložené v roce 1667. Po něm následovali určitě ještě čtyři další, poslední v roce 1838. Tehdy dosáhl hřbitov své dnešní velikosti, tedy téměř 4 000 m2. Ne této ploše si můžeme prohlédnout v 21 nestejně dlouhých řadách 1077 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1647. Starší náhrobní kameny jsou však již zcela zvětralé a tudíž nečitelné. V mezerách jednotlivých řad se nacházely dnes již zničené náhrobky, jejichž počet lze odhadovat na několik set. Poslední pohřeb se zde konal v květnu 1940. Náhrobky jsou typickou ukázkou židovského pohřebiště. Ty starší jsou z pískovce, mladší z mramoru. Završení stél je špičaté, obloukové, různě zvlněné i asymetrické. Nápisy jsou hebrejské, německé, české a také kombinované. Jsou doplněny bohatou symbolikou. K vidění jsou tak například žehnající ruce, rostlinné ornamenty či symboly znázorňující jména zemřelých. Výjimečná je jistě ornamentálně zdobená tumba z roku 1844 a velká hrobka z poloviny 19. století. Na hřbitově jsou také dvě budovy. Domek správce hřbitova a márnice. postavena byla roku 1838 a je na nepamětní deska obětem nacismu. Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je u nás jeden z větších a je také jedním z nejstarších a nejzachovalejších.
Celý článekŽidovský hřbitov Hluboká nad Vltavou
Nedaleko centra města Hluboká nad Vltavou, při břehu Munického rybníka se rozkládá menší židovský hřbitov. Byl založen někdy kolem poloviny 18. století a později v polovině následujícího po úpravách břehu, rozšířen na dnešní plochu 1.275 m2. Na hřbitově ohrazeném zdí se nachází něco okolo 190 náhrobků převážně barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází zřejmě z období založení (1750) a nejmladší je z roku 1941.
Celý článekŽidovský hřbitov Hoješín
Malý židovský hřbitov se nachází na okraji Sečské přehrady kousek severním směrem od obce Hoješín. Hřbitov byl založen někdy na počátku 19. Století. Po druhé světové válce byla většina náhrobků buď odvezena nebo svržena do přehrady. Zbořena byla rovněž márnice a při budování přehrady také valná většina obvodové zdi. Na dnes již téměř neohraničeném hřbitově se nachází zhruba symbolických sedm stél, nejstarší je z roku 1814. Z obvodové zdi se zachovala pouze severní část. Hřbitov je pietně upraven a volně přístupný.
Celý článekŽidovský hřbitov Holešov
Poměrně velký židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi U Rusavy a Hankeho. Vstup do něj je z ulice Hankeho. Založen byl pravděpodobně v druhé polovině 15. století. Od roku 1606 sloužil k pohřbívání holešovského rabinátu. Dnes se zde nachází přibližně 1500 náhrobků osazených po téměř celé ploše hřbitova. Nejstarší pochází z roku 1647. Hřbitov je významný neboť se zde nachází tumba učence a rabína Sabbatai ben Ha-Kohena, zvaného také Šach. Tento rabín se narodil v litevském Vilniusu a působil ve zdejší synagoze a zemřel zde v roce 1663. Jeho texty jsou Židy považovány za v pořadí třetí nejvýznamnější. Proto se sem také jezdí k jeho tumbě modlit Židé z celého světa. Hřbitov je ohrazen dobrou zdí a přístupný v otevírací době.
Celý článekŽidovský hřbitov Horažďovice
Na severním okraji města, nad ulicí Odbojářů najdeme horažďovický židovský hřbitov. Jeho historie sahá do první čtvrtiny 19. století, v roce 1979 sem byly přesunuty náhrobky ze staršího židovského hřbitova nacházejícího se blíže centru při hradbách. Na dnešní ploše 3.097 m2 najdeme zhruba necelé čtyři stovky náhrobků, v přední části se pak nacházejí ty přesunuté ze staršího hřbitova. Hřbitovní domek adaptovaný na obytné účely dnes chátrá. Jinak je hřbitov ohrazen cihlovou, částečně kamennou zdí a uzamčen. Severní část je oplocena a připravena na výstavbu nové zdi (9/2012).
Celý článekŽidovský hřbitov Hořepník
Židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce u říčky Trnavy. Založen byl na počátku 17. století a sloužil až do druhé světové války. Na ploše 1.577 m2 je dochováno zhruba 228 náhrobků borokní a klasicistních od roku 1649. V posledních letech byl hřbitov rekonstruován, je ohrazen dobrou kamennou zdí a je bez potíží přístupný. V obci se nacházela také synagoga z roku 1800 a to na levém břehu náhonu. V letech 1938-39 byla ale zbořena.
Celý článekŽidovský hřbitov Horní Cerekev
Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km severozápadně od Horní Cerekve. Byl založen v polovině 18. století a sloužil až do druhé světové války. Dnes zde na ploše 927 m2 najdeme asi 130 náhrobků. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí a v jednom z rohů je umístěna bývalá márnice. Hřbitov je volně přístupný a dojdete k němu po polní cestě vedoucí od silnice Horní Cerekev – Nová Buková.
Celý článekŽidovský hřbitov Hoštice u Volyně
Nadaleko filmově proslulé vesničky Hoštice u Volyně se nachází židovský hřbitov. Je situován asi 700 m severozápadně od obce. Založen byl ve druhé čtvrtině 18. století a užíván až do 19. století. Poměrně malý hřbitov o ploše cca 543 m2 ohrazený kamennou zdí skrývá zhruba tři desítky náhrobků od doby založení hřbitova. Vzhledem k tomu, že se zde přestalo pohřbívat vcelku brzy, neobsahuje novodobé náhrobky. Cesta k němu vede za kostelem směrem ven z obce, po polní cestě zhruba 300-400 m, poté co mineme po pravé ruce usedlost, je potřeba se vydat vpravo vzhůru směrem na louku vklíněnou mezi les. Tady na levém okraji lesa pak již uvidíme zeď hřbitova, který je volně přístupný (9/2012).
Celý článekŽidovský hřbitov Hřešihlavy
Židovský hřbitov se nachází asi 700 m východně od obce Hřešihlavy. V jeho těsné blízkosti vede turisticky zančená cesta z Hřešihlav na Zvíkovec. Nachází se ve svahu vpravo od cesty (ve směru od Hřešihlav) asi jen 100 m za posledním domem obce. Založen byl na počátku 19. století. Na poměrně zaplněném hřbitově (682 m2) se dochovalo cca 55 náhrobků pocházejících z let 1826-1911. Obvodové zdivo hřbitova je místy pobořeno, z márnice dochováno jen obvodové zdivo. Volně přístupný.
Celý článekŽidovský hřbitov Hřivčice
Židovský hřbitov se nachází zhruba 1 km jižně od obce Hřivčice, asi 100 m od železniční tratě. Založen byl patrně v první polovině 18. století, v roce 1837 ještě rozšířen. Na ploše cca 3.163 m2 by mělo být dochováno kolem 300 náhrobků, z nich mnoho barokních a klasicistních. Nejstarší pochází z roku 1759.
Celý článekŽidovský hřbitov Hroubovice
Hroubovický židovský hřbitov se nachází na severovýchodním okraji obce. Dá se k němu dostat polní cestou vedoucí k němu za bývalou továrnou, kterou je potřeba obejít zleva. Byl založen někdy v polovině 18. století a v polovině 19. století v souvislosti s obřadní síní rozšířen. Pohříbalo se zde až do roku 1937. Letopočet 1966 je přitesán na starším náhrobku. Na ploše přibližně 3.000 m2 se dnes nachází cca 250 náhrobků, většinou jeho horní polovině, dolní je pak převážně prázdná. Náhrobky převážně barokní a klasicistní s bohatou náhrobní symbolikou. Hřbitov prochází postupnou rekonstrukcí. Byla částečně opravena márnice, která byla v havarijním stavu (stojí v jednom z dolních rohů), v současné době (2011) se opravuje ohradní zeď a obřadní síň stojící v rohu hřbitova při přístupové cestě. Hřbitov není volně přístupný.
Celý článekŽidovský hřbitov Hroznětín
Hroznětínský židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce, ve svahu na úpatí zalesněného vrcholu a při potoku Bystřice. Jeden z nejstarších židovských hřbitovů ve střední Evropě byl založen v 15. století a později několikrát rozšiřován do dnešní plochy 4.468 m2. Za druhé světové války a po ní byl devastován. V posledních letech byl však rekonstruován. Velká část náhrobků se nachází v zadní části a v místech kde se terén více svažuje. Přední a vyvýšená část je téměř holá. Nejstarší náhrobky pocházejí z druhé poloviny 17. století. Celkem zde najdeme na tři stovky náhrobků. Hřbitov dnes ohrazuje opravená zeď z lomového kamene a doplněná kovanou bránou. Hřbitov je uzamčen, klíč lze zapůjčit na OÚ. Přístup je z cyklostezky vedoucí z hlavní silnice kolem pily. Asi 50 m od hlavní silnice se přejde železniční trať a pak kousek po lesní cestě mírně do vršku.
Celý článekŽidovský hřbitov Humpolec
Hřbitov byl založen roku 1716 a od té doby byl dvakrát rozšířen. U vchodu do hřbitova se nachází tzv. „Bejtšube“, neboli obřadní místnost, kde byl zemřelý rituálně očištěn než byl pochován do země. Hřbitov sloužil i pro židy ze širokého okolí (Lipnice, Kaliště, Želiv, Věž) a tak je zde pochováno několik významných osobností. Například příbuzní Gustava Máhlera, ale i děd spisovatele Franze Kafky. Mezi nejzajímavější a nejcennější patří náhrobky z doby baroka a klasicismu. Poslední pohřby se zde konaly ve 40. letech 20. století. Po druhé světové válce byl hřbitov poškozen řáděním vandalů. V nedávné době byl nákladem města Humpolec opraven. Na ploše 3.664 m2 se nachází přibližně tisíc náhrobků, nejstarší je z roku 1719. Hřbitov má dobrou kamennou ohradní zeď a je uzamčen.
Celý článekŽidovský hřbitov Ivančice
Ivančický židovský hřbitov se nachází severně od centra města při ulici Mřenková. Založený v 16. století byl dvakrát rozšířen v 17. století. Je po pražském a kolínském hřbitově třetí nejstarší v ČR. Na poměrně velkém hřbitově (10.771 m2), je různě zaplněn na 1500 náhrobky renesančního, barokního, klasicisitního a moderního typu. Některé náhrobky jsou zdobeny feliéfy se židovskou symbolikou. Nejstarší by měl pocházet z roku 1552. Dochovala se i novorománská obřadní síň z roku 1902. Velmi hezký a zajímavý hřbitov je přístupný po předchozí domluvě.
Celý článekŽidovský hřbitov Ivanovice na Hané
Ivanovický židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce (Tyršova ul.) v těsné blízkosti benzinové pumpy. Hřbitov byl založen nejpozději v 17. století a za druhé světové války byl poškozen nacisty. Lepšího osudu se nedočkal ani po válce. Hřbitov o velikosti přibližně 3.766 m2 je dnes volně přístupný, ohrazen pouze z části pletivem a není o něj příliš pečováno. Na ploše, která je dodnes částečně terénně rozdělena bývalým mlýnským náhonem se nachází přibližně 50 náhrobků v různém stádiu zachovalosti. Nejstarší pochází z roku 1805.
Celý článekŽidovský hřbitov Janovice nad Úhlavou
Janovický židovský hřbitov se nachází přibližně 2 km jihozápadně od obce, na svahu menšího vršku při silnici vedoucí do Nýrska. Založen byl kolem roku 1723 a na jeho ploše 1.515 m2 je dochováno cca 269 náhrobků. Několik z nich jihočeského typu z bílého vápence zdobeného lidovými motivy. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí, přesto je bez potíží přístupný. V obci zhruba 150 m od náměstí se nachází bývalá synagoga, postavená po roce 1723 a sloužící svému účelu až do 30. let 20. století. V roce 1951 byla radikálně přestavěna na sídlo hasičského sboru. Modlitební sál byl rozdělen stropem a všechny vnější slohové prvky odstraněny, dům tak dnes vůbec nepřipomíná svůj původní účel. Dochovala se jen klenba se štukovou výzdobou, klenba schodiště a arkády ženské galerie.
Celý článekŽidovský hřbitov Jemnice
Jemnický židovský hřbitov se nachází pod jižním svahem centra obce v blízkosti ulice Údolní. Hřbitov byl patrně založen ve 14. století a patří tak mezi nejstarší židovského pohřebiště na Moravě. V roce 1824 byla na hřbitově vystavěna márnice (zbořena v letech 1955-56). Svému účelu sloužil až do druhé světové války. Za druhé světové války byl hřbitov značně poškozen nacisty. Náhrobky byly vytrhány, část prodána kamenické firmě a část byla použita k vydláždění ulice Na Malé brance. Po válce byly navráceny zpět, ale dlouho trvalo než byl hřbitov uveden do dnešního stavu. Své rekonstrukce se dočkal až v letech 1991-1994. Na hřbitově téméř trojúhelníkového tvaru o rozloze cca 2421 m2 se nachází přibližně 400 náhrobků ve 25 nepravidelných řadách umístěných nezvykle kolmo k vrstevnicím. Nejstarší pochází z konce 17. století. Hřbitov je ohrazen masivní kameno-cihlovou zdí a je volně přístupný. T.A.
Celý článekŽidovský hřbitov Jevíčko
Starý židovský hřbitov se nacházel v sousedství ghetta na valech pod Chornickou (Židovskou) bránou, na vnější straně městských hradeb. Užíván byl v letech 1630-1836. Nový hřbitov o ploše 7.795 m2 byl založen roku 1836 za městem při silnici do Zadního Arnoštova. Za německé okupace sem byly převezeny všechny náhrobky ze starého hřbitova. Plocha hřbitova byla v 70. letech 20. století přeměněna na park a jen v okrajové části ponechána skupina asi 13 novějších náhrobků jako takové lapidárium. Přístup je sem volný.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 … 184 185 186 Další Poslední
