Celý areál Klementina je na sluneční hodiny nesmírně bohatý. V areálu se nachází 14 těchto zvláštností, to je dokonce plná třetina všech slunečních hodin v Praze. Tento unikát zajišťuje slunečním hodinám Klementina široké použití. Lze na nich určit čas místní, čas středoevropský, čas od východu Slunce, čas do západu Slunce a deklinaci Slunce, tj. stanovit v které části roku se, v době odečtu údaje z hodin, nacházíme.Několik se jich nachází na Révovém nádvoří. Zde jsou rozmístěny po třech ve dvou skupinách tak, že je na nich možno určit čas od východu do západu slunce.

Václavské náměstí - centrum Prahy. Václavské náměstí je nejvýznamnějším pražským náměstím a je považováno za její centrum. Je 750 m dlouhé a 60 m široké. Historie Václavského náměstí. Náměstí vzniklo již při založení Nového Města (1348) jako jeho centrum. Již v minulosti bylo využíváno pro obchodování s koňmi a dalšími komoditami. Dnešními dominantami náměstí, které je považováno i za symbol české státnosti, jsou především budova Národního muzea a sousoší sv. Václava a dalších patronů České země. Sv. Ludmily, sv. Anežky, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. V roce 1918 zde byla vyhlášená samostatnost Československa. Původní název Koňský trh byl nahrazen současným názvem v roce 1848 na návrh Karla Havlíčka Borovského. Na počest schůze ve Svatováclavských lázních a na počest sv. Václava, patrona České země. Původně, od roku 1680, zde stávala jezdecká socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla. Současná socha sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka sem byla umístěna v roce 1913. Bendlova socha byla přemístěna na Vyšehrad do Štulcových sadů. Václavské náměstí je jedním z nejnavštěvovanějších míst Prahy. Je obklopeno řadou historických domů. Ve střední části ho protíná tramvajová trať. Dopravní spojení je zajištěno i metrem.

Podle pověsti sahá historie Třeboradic až do 9. století, kdy zde měl být srubový dvorec správce pšovské (mělnické) župy. Měla se tu také narodit a prožít své dětství jeho dcera Ludmila, pozdější manželka českého knížete Bořivoje a pozdější babička sv. Václava. Písemně je ale obec zmiňována až v roce 1167. Roku 1964 se staly Třeboradice součástí Čakovic.

Na okraji městečka Strážnice, nedaleko Hodonína, stojí uprostřed anglického krajinářského parku z 19. století novorenesanční zámek.                        Původně zde na místě dnešního zámku stával vodní hrad ze 13. století, který plnil roli strážního hradu na exponované moravsko - uherské hranici. Byl v majetku Miloty z Dědic. Dalšími majiteli byli později pánové z Kravař. Hrad byl často terčem uherských a tureckých nájezdů, později i protihusitských vojsk, proto jej Jiří z Kravař obehnal valem s příkopem a nechal přestavět v gotickém slohu. Roku 1466 zdědila strážnické panství Jiříkova dcera Alžběta, která se po smrti svého manžela znovu provdala za Petra z Rožmberka. V roce 1468 se na zdejším sídle odehrálo setkání uherského krále Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, kde byla uzavřena mírová smlouva. Roku 1501 se stala Strážnice majetkem Žerotínů. Jan Jetřich ze Žerotína se rozhodl přestavět hrad v renesanční zámek, bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami. Novorenesanční přestavba Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zámku stávají hrabata Magnisové, kteří jej v polovině 19. století novorenesančně přestavěli, založili park a vybudovali skleníky. Nárožní věž u levého křídla vznikla za vlády hraběte Františka Antonína Magnise. Posledním majitelem strážnického zámku byl Antonín Magnis, který zemřel roku 1944. V roce 1945 byl zámek zestátněn. Dispozice zámku a jeho expozice Budovu zámku tvoří tři křídla tvořící písmeno U. K levému křídlu je přistavěna osmiboká věž s hodinami, v přízemí se dochovaly gotické klenby původního hradu. Na zámku je zpřístupněná cenná historická knihovna obsahující 13 000 svazků knih, exempláře pocházejí i z 16. století. Knihovna je vybavena dobovým nábytkem. Návštěva Strážnic zahrnuje expozici "Nástroje lidové hudby v České republice" a každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. Z hudebních nástrojů jsou vystaveny trouby, bukače, ozembuchy a další. Na své si přijdou také milovníci zbraní. Prostory růžového, zeleného a žlutého salonku slouží reprezentačním účelům, pořádají se zde i koncerty vážné hudby. V prostředí zámeckého parku v několika přírodních amfiteátrech se vždy poslední víkend v měsíci červnu koná Mezinárodní folklorní festival. Tipy na výlet   V okolí Bzence si můžete prohlédnout bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera sv. Kliment, hrad Cimburk, zámek Koryčany, zámek Uherský Ostroh, barokní zámek Kyjov, krásný barokní zámek Milotice nebo barokní zámek Buchlovice. V nedalkých Žeravicích můžete navštívit památník J. A. Komenského.  Ubytovat se můžete přímo ve Strážnici nebo v Kyjově.