Sousoší je zhotoveno z hořického pískovce a znázorňuje postavu sv.Ivona jako duchovního soudce stojícího na straně chudých. Za postavou světce je matka s dítětem a postava starce. Dále je zde symbolická postava Spravedlnosti. Na podstavci sochy je reliéf znázorňující mši sv.Ivona na usmíření mezi matkou a synem.Sochu nechala zhotovit právnická fakulta University Karlovy v Praze.Autor: Matyáš Braun, 1711 (originál uložen v lapidáriu).Autor kopie: František Hergesel, 1908.

Jméno obce vzniklo nejspíše ve 13. století, kdy je zaznamenán název Suchý důl, podle potoka, který v létě vysychal. Ves Suchdol vznikla na tzv. Via magna což byla Velká cesta spojující Pražský hrad s Levým Hradcem. Název je sice honosný, ale šlo víceméně o dobře prošlapanou pěšinu. Písemně je ves doložena v první polovině 13. století. Tehdy patřila klášteru benediktinek u Sv. Jiří na Hradě. Jak změnila majitele není známo, ale v roce 1403 již není majetkem kláštera, ale jistého Niklinova z Ořechu. V první polovině 16. století patřil dvůr, ves i tvrz Václavu Budovcovi z Budova. Tomu však tato oblast nepatří dlouho již vroce 1550 je uváděn jiný člen starého vladyckého rodu a to Václav Voračický z Paběnic. Ještě do bitvy na Bílé hoře změnila ves několikrát majitele. Třicetiletá válka se stala pro Suchdol osudnou. Tehdy byla osada zničena a je uváděno jen 12 pustých stavení. I zpustošená ves pak měla svého majitele, od něhož v roce 1679 kupuje Suchdol benediktinský klášter Na Slovanech. V tomto držení zůstává ves až do 20. století. V roce 1968 je Suchdol připojen k Praze a dnes je MČ Praha – Suchdol součástí správního obvodu Praha 6.

Délka toku: 107,7 km.Mže vzniká v Českém lese ve výšce přibližně 700 metrů nad mořem ze soutoku potoků Sklářského, Lužního, Reichenbachu (pramení v Německu) a Bělé. Na Tachovsku protéká mělkým a širokým údolím až ke Klíčovu, kde se do ní zleva vlévají potoky Hammerský a Kosí, zprava pak říčka suchá. Koryto řeky se zde začíná zahlubovat do hlubokého a zalesněného údolí. Místy se vyhýbá překážkám v podobě skal. U Stříbra vtéká do Hracholuské přehradní nádrže, kam také ústí Úterský potok. Pod přehradou voda vytéká do úzkého údolí a pokračuje mezi meandry k Plzni, kde se stéká s řekou Radbůzou a společní zde vytváří počátek řeky Berounky.

Kbelská vodárenská věž.