Kostel Nejsvětějšího srdce Páně se nachází na severním okraji centra města při Horním náměstí. Cihlový kostel byl vystavěn v letech 1930-1931 podle plánů Josefa Zasche. Stavba je trojlodní obdélná s příčnou lodí a hranolovou věží. V bočních lodích se nacházejí tribuny. Hlavní oltář zdobí bronzová socha Krista, boční oltář pak mramorová socha Piety. Kostel slouží jak bohoslužebným účelům tak pro pořádání koncertů.

Malé náměstí leží v místě, kudy vedla cesta k brodu, který byl v místě dnešního Mánesova mostu. Byly zde objeveny pozůstatky starého osídlení. Náměstí má trojúhelníkovitý tvar a je obklopeno řadou historických domů. Ve 14. století ze tomuto místo říkalo Věnečnícký nebo též Vlásenkářský trh. Podle zboží, s kterým se zde obchodovalo. Ve druhé polovině 15. století zde zhotovovaly koňské postroje a tak se zde říkalo V uzdářích nebo též Pod uzdáři. V 17. století se název změnil na Malý ryneček. Současný název náměstí nese od poloviny 19. století. Název Malé ho odlišuje od sousedního „velkého“ Staroměstského náměstí.

Městečko Zlaté Hory na Jesenicku proslulo ve středověku díky svým nalezištím zlata v blízké říčce Olešnici, kolem které byly budovány štoly. V současnosti se v tomto romantickém kraji buduje replika středověkého hornického městečka s naučnou stezkou. Říká se mu Údolí ztracených štol a má přiblížit život a těžbu horníků. Návštěvníci zde mohou shlédnout dva sruby, jejichž součástí je stoupa na drcení zlaté rudy a také zlatorudný mlýn. Dřevěné stroje byly zhotoveny přesně podle dobových nákresů a původní technikou. Energií je voda, která je přiváděna vodními koly postavenými v kaskádě v původním kanále. Rudné mlýny jsou věrnou replikou staveb i jejich vybavení. Vytěžená ruda se nejprve drtila a pak třídila proséváním. Všechna zařízení jsou funkční a časem by v městečku měly vyrůst objekty, které byly v každé hornické osadě, včetně opevněné části pro ukládání denní těžby. Údolí ztracených štol tak opět ožije ruchem zlatokopecké osady jak tomu bylo v dobách jeho největší slávy.

Jižně od Řevnice se na úpatí brdských vrchů tyčí vrch zvaný Babka (505 m.n.m.). Zčásti skalnatá křemenocová hora je částečně ohlodaná bývalých lomem. V roce 1890 vyznačil Klub českých turistů z Řevnic na Skalku nad Mníškem první značenou turistickou cestu v Brdech a odbočku měla na vrch Babka. Také zde byl zřízen vyhlídkový altán, který časem podlehl zubu času a nebyl již obnoven. Z kdysi holé skály byl výborný výhled do okolí (za dobrého počasí byl prý vidět Říp i Milešovka). Přesto i dnes již částečně zarostlý vrch poskytuje z vrcholového skaliska nějaký ten výhled.