Dómský pahorek, na kterém stojí katedrála sv. Štěpána (městská dominanta) bylo původně knížecí a přemyslovské hradiště, které však zmizelo beze stopy. V roce 1057 zde nechal kníže Spytihněv vybudovat kapitulu sv. Štěpána s románskou bazilikou, jenž byla goticky přestavěna ve druhé polovině 14. století. Celá stavba byla v letech 1662-1663 zbořena, biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz zde totiž nechal vybudovat dnešní církevní areál o třech hektarech s hradební zdí dlouhou 750 m a 3 bránami. Areál kromě dnešní katedrály sv. Štěpána ještě tvoří biskupská rezidence, nové proboštství a kanovnické domky. Ale zpátky ke katedrále. Současná stavba byla vybudována hned po zboření původního kostela v letech 1663-1670 a vysvěcena roku 1681. Na místě původní barokní zvonice pak byla v letech 1883-1889 vystavěna dnešní vysoká věž. Katedrálu tvoří raně barokní trojlodí se třemi páry průchozích kaplí v bocích. Po stranách presbytáře jsou přistavěny kaple, v patře jsou oratoře. U hlavního portálu můžeme vidět kamenný znak zakladatele biskupa Schleinitze. Vnitřní vybavení katedrály je bohaté, obrazy hlavního i bočních oltářů vymaloval Karel Škréta. Přístup na vysokou věž v sezoně zajišťuje Farní charita.

Západočeská galerie v Plzni využívá k výstavním účelům dva historické objekty v centru města - někdejší středověkou tržnici, od r. 1972 výstavní síň „Masné krámy“, a zrekonstruovaný goticko-renesanční dům č. p. 13 v Pražské ulici, ve kterém byla v roce 1997 nově upravena výstavní síň „13“. Ve výstavních síních galerie jsou představovány krátkodobé výstavní projekty. Sbírky Západočeská galerie v Plzni pokrývají období od 14. století po současnost a vedle jednotlivých špičkových děl obsahují kvalitní soubory umění 19. století, umění přelomu století a české moderny, zahrnující zvláště hodnotnou sbírku kubismu. Sbírkový fond Západočeské galerie v Plzni v současnosti čítá na 10 000 děl. Těžištěm sbírky je umění 19. až 1. třetiny 20. století.  V rámci regionu a v některých případech i v kontextu českého umění hraje důležitou úlohu soubor regionálního umění 19. a 20. století, jehož významní představitelé jsou zařazeni do jednotlivých kapitol sbírkového fondu.

Chráněný strom u Štefánikovy hvězdárny na Petříně.

Náměstí Barikád leží na mírném svahu a je zaplněno zelení. Severní stranu lemuje Roháčova ulice, jižní stranu Žerotínova ulice. Název náměstí je odbozen od povstání v květnu 1945 proti německým okupantům, kdy se na řadě míst Prahy stavěly barikády.