Stanice byla uvedena do provozu v roce 1978. Je ražená, pilířová a tvoří ji tři lodě. Střední loď má délku 107,2 m. Hloubka stanice je 32 m. Je obložena eloxovaným hliníkem žlutavé a zelené barvy. Vestibul stanice je monolitické konstrukce, je pod povrchem a je obložen šedým mramorem. Stanice navazuje na tramvajovou a autobusovou dopravu. Uměleckou výzdobu stanice tvoří kopie barokní sochy Naděje od M.B.Brauna, faksimile rokokové vázy z roku 1770, šest barokních soch z braunovské dílny. Vstup do metra je vyzdoben kovovou mříží od J. Smrže, J. Bruthause a Z. Brunzíka. Stanici dále zdobí kašna od L. Jiránka, O. Kuči a Z. Drobného a mramorová kašna od M. vystrčila. Projektanty byli Z. Drobný a O. Kuča. Název stanice je odvozen od její polohy, od katastru Malá Strana, kde se nachází.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Malostranská je situována v prostoru pod Klárovem.Zprovozněna byla 12.8.1978Hloubka nástupiště je 32 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířového typu. Konstrukce stanice je trojlodní s prodlouženým středním tunelem se 4 páry prostupů do bočních lodí. Ke stanici patří technologický tunel o délce 19 m. Obklad stěn za kolejištěm je z hliníkových výlisků v barvě zelené a jejích odstínech.Z nástupiště vede jeden eskalátorový tunel do podzemního vestibulu z něhož vede jeden výstup do prostoru u Valdštejnské jízdárny.Počet provozně-služebních místností: 103Obestavěný prostor: 40.060 m3.Stavební náklady: 248 mil. korun.

Vrchol Kleť byl pro krásné výhledy z jedinečného kruhového rozhledu vždy hojně navštěvován. Nejstarší kamenná rozhledna v Čechách Pro lepší zážitek návštěvníků byla roku v roce 1825 postavena kamenná rozhledna. První stavba svého druhu v Čechách se zachovala dodnes. Nechal ji postavit kníže Josef Schwarzenberg a podle něj se jí říkalo Josefova věž. Je v pseudogotickém slohu, kruhová, kamenná, o výšce zhruba 18 m. Původně ji kníže plánoval jako soukromou stavbu, pro veřejnost byla přístupná až ve druhé polovině 19.století. Za chladného a jasného počasí jsou vidět i vrcholky Alp. Z českých krás z ní můžeme obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. V letech 1824 - 1825 se také stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata. V blízkosti chaty jsou umístěny sluneční hodiny, nejvýše položené v Čechách. V současnosti je rozhledna otevřena celoročně každý den mimo pondělí od 10:00 do 16:00 hodin. V zimě ve stejnou dobu, ale jen o víkendech. Kousek od rozhledny se nachází hvězdárna.   Výhled sever: zámek Hluboká, Brdy, Temelín, Česká Sibiř východ: České Budějovice, Třeboňsko, Českomoravská vrchovina, Novohradské hory  jih: Český Krumlov, Lipenská přehrada, Alpy  západ: vrcholy Šumavy (Smrčina, Plechý, Knížecí stolec, Chlum, Bobík, Boubín, Libín s rozhlednou) Popis cesty Autem - ze silnice č. II/143 z Českých Budějovic do Křemže. nutno odbočit v obci Mříč směrem na Holubov. Projet obcí do vesnice Krásetín, zde je na konci dolní stanice lanovky na Kleť a parkoviště. Nahoru můžete tedy buď lanovkou anebo pěšky 3,5 kilometru pěšky po zelené turistické značce. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Holubově. Pak již k rozhledně vede zeleně značená turistická trasa. Její celková délka 5,5 kilometru.  

Střelecký ostrov v Praze.  

Pamětní síň Oty Pavla je umístěna do budovy branovského přívozu. Ten prošel díky úsílí několika nadšenců  od roku 1986 rekonstrukcí. První etapa byla dokončena v červnu 1988 u příležitosti 15. výročí spisovatelovy smrti. Druhá fáze byla zaměřena úpravy interiéru pro budoucí pamětní síň.  V prosklených vitrínách se seznámíte s rodinou Oty Pavla, fotografiemi z natáčení filmu Smrt krásných srnců, s obaly zahraničních tisků jeho knih či jeho korenspodencí. Pod stropem visí torzo staré pramice a také rybářské vybavení z dob minulých. Své dojmy můžete napsat do pamětní knihy a také přispět dobrovolným vstupným. Stálá expozice Pamětní síň Oty Pavla.