Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 184 185 186 Poslední

Židovský hřbitov Jihlava

MěstoJihlava

Jihlavský židovský hřbitov se nachází při ulici U Cvičiště, západně od centra města. Byl založen v roce 1869 a v první polovině 90. let 20. století prošel rekonstrukcí. Je ohrazen zdí s kovanou vstupní bránou se židovskou symbolikou. Zeď ohrazuje plochu 8.879 m2 na které se nachází okolo 1000 náhrobků, převážně žulových novodobého typu. Hřbitov je volně přístupný, parkovat lze v blízkosti hřbitova.

Celý článek

Židovský hřbitov Jindřichův Hradec

Na okraji města při panelovém sídlišti, na konci ulice Pod Vrchy se nachází jindřichohradecký židovský hřbitov. Byl založen v 15. století a později několikrát rozšiřován. Mimo jiné v roce 1773, kdy při rozšíření byl zároveň ohrazen kamennou zdí. Poslední rozšíření proběhlo v druhé polovině 19. století. Na současné ploše 3.314 m2 se nachází několik stovek náhrobků. Plocha hřbitova se ve druhé části svažuje. Ve svahu se nacházejí starší typy náhrobků (barokní a klasicistní), nejstarší z roku 1638. V horní části jsou pak převážně novodobé žulové náhrobky. Součástí ohrazení je funkcionalistická obřadní síň z roku 1937 s původním zařízením (tahara s omývacím stolem, vozovna s dochovaným vozem aj.). Zde se konají příležitostné výstavy. Na protilehlém rohu se nachází obývaný hrobnický domek. Na hřbitov se pak vstupuje branou situovanou mezi obřadní síní a hrobnickým domkem. Hřbitov je uzamčen, hlídán pověřenou osobou a monitorován městskou policií. Přístupný je na požádání pověřenou osobou obývající hrobnický domek, mimo soboty a židovské svátky.

Celý článek

Židovský hřbitov Jiřice u Miroslavi

Ze židovských památek v Jiřicích se do dnešní doby dochoval jen tento malý židovský hřbitůvek na jihovýchodním okraji obce, ve směru na Troskotovice je potřeba odbočit vlevo, kde se v menším lesíku při bažantnici tento nenápadný hřbitůvek nachází.Barokní synagoga z roku 1837 byla zbořena v 50. letech 20. století a na jejím místě dnes stojí pošta. Stejně tak podlehl židovský hřbitov stojící blíže návsi. Většina z přibližně 70 náhrobků na dochovaném hřbitově je poškozena, z ohradní zdi zbyly jen základy. Od roku 1999 se postupně snaží o rekonstrukci hřbitova, který je volně přístupný skupina mladých lidí převážně z organizací Mládež pro interkulturní porozumění a Junge Aktion.

Celý článek

Židovský hřbitov Jistebnice

Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihozápadně od obce. Z Pohoří se vydat po polní cestě a po cca 200 m vlevo do svahu, kde je již vidět ohradní zeď. Založen byl nejpozději v první polovině 17. století. Dnes se na udržovaném hřbitově (2158 m2) nachází okolo dvou stovek náhrobků, většinou v dobrém stavu. Jde většinou o náhrobky barokní a klasicistního stylu. Ohradní zeď i márnice jsou opravené, kromě toho se v márnici nachází kamenný obřadní stůl.

Celý článek

Židovský hřbitov Kamenice nad Lipou

Židovský hřbitov najdeme 1,5 km severovýchodně od obce, na okraji lesa, nedaleko silnice vedoucí z Kamenice do Pelece. Z této silnice vede ke hřbitovu menší lesní cesta. Hřbitov byl založen v roce 1803 a užíván až do počátku 2. světové války. V roce 1987 prošel po devastujícím období úpravou do dnešní podoby. Na poměrně malém hřbitově se nachází cca 150 náhrobků,m seřazených do řad. Nejstarší pochází z roku 1807. Hřbitov je udržovaný, ohrazuje ho kamenná zídka, z márnice zbyly jen základy. Na hřbitov je volný přístup.

Celý článek

Židovský hřbitov Kamenná

MěstoLazsko

Židovský hřbitov se nachází asi 500 m severně od obce Kamenná, na jižním okraji lesa. Z již zmíněné obce je potřeba se vydat po modré značce směrem na Příbram. Asi 250 m po opuštění asfaltové silnice pak vlevo po okraji lesa. Založen byl asi v druhé polovině 17. století a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Dnes na ploše přibližně 1.809 m2 najdeme okolo 200 náhrobků. Hřbitov má dobrou ohradní zeď s volně přístupným vstupem.

Celý článek

Židovský hřbitov Kasejovice

Židovský hřbitov se nacház kousek za severním okrajem obce. Vede k němu polní cesta. Nejstarší zmínka o hřbitově pochází z roku 1669. V průběhu 18. století byl několikrát rozšiřován. Poslední rozšíření do dnešní velikosti proběhlo v roce 1855. Hřbitov sloužil pro široké okolí (Blatná, Nepomuk, Sedlice, Žinkovy, Bratronice, Bezděkov a další). Pohřbívat se zde přestalo v první polovině 20. století. Hřbitov má dnes plochu 3.086 m2 a je zde dochováno okolo 350 náhrobků, nejčastěji barokního a klasicistního typu. Nejstarší čitelný pochází z roku 1710. Najdeme zde i speciální dětské oddělení. Z márnice zbylo jen bvodové zdivo, obytný domek hrobníka byl adaptován na obytné účely.

Celý článek

Židovský hřbitov Klatovy

MěstoKlatovy

Klatovský židovský hřbitov se nachází naproti městskému hřbitovu při ulici Čejkovská. Byl založen v roce 1871 a na jeho dnešní ploše 2.882 m2 se nachází 436 náhrobků, převážně novodobých. Hřbitov je uzamčen.

Celý článek

Židovský hřbitov Kojetín

MěstoKojetín

Kojetínský židovský hřbitov se nachází v Olomoucké ulici na okraji obce. Starobylý hřbitov jehož založení není známo, nicméně existoval již v 16. století kdy byl rozšířen. Svému účelu sloužil až do počátku druhé světové války. Dnes je hřbitov ohrazen poměrně vysokou cihlovou zdí a uzamčen. Na ohrazeném pozemku o velikosti přibližně 5.908 m2 se nachází na 700 náhrobků, různě roztroušených po ploše. Nejstarší pochází z doby kolem roku 1782. Součástí hřbitova byla i obřadní síň, která však byla zbořena v 70. letech 20. století.

Celý článek

Židovský hřbitov Kolinec

MěstoKolinec

Kolinecký trochu hůře přístupný židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji obce, ve svahu nad silnicí vedoucí do Hrádku. Dostat se k němu lze cestou od bývalého zámku a pak stoupající úvozovou cestou. Založen byl údajně již ve 14. století, poprvé je však doložen až v první čtvrtině 18. století. Na ploše 1.085 m2 se dochovalo okolo 130 náhrobků z období 1727-1939. Hřbitov ohrazuje celkem nízká kamenná zídka a není problém tak udržovaný hřbitov navštívit. V obci stála klasicistní synagoga snad z roku 1815, v roce 1931 však vyhořela a byla zbořena. Na jejím místě dnes stojí obchodní dům.

Celý článek

Židovský hřbitov Koryčany

MěstoKoryčany

Koryčanský židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce, nedaleko jeho centrálního náměstí. Založen byl patrně v první polovině 17. století a poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. Na jeho nepravidelné ploše o délce cca 100 m a šířce 40 m se nachází dnes přibližně 200 náhrobků, různě roztroušených po celé jeho ploše. Nejstarší dochovaný pochází z roku 1674. Většina náhrobků je z pískovce nebo žuly, méně pak jich je vápencových nebo mramorových. Náhrobky jsou nezvykle namixovány a tak se novější nacházejí mezi staršími. V jihozápadním rohu se nacházela márnice, po které zbyly již jen stopy. Hřbitov je volně přístupný, původně jej obklopovala zeď asi 120 cm vysoká, která se dnes dochovala částečně jen v jižní části na severní zcela chybí. Ke hřbitovu vede od hlavní silnice v blízkosti základní školy ulice Cihelny. Na jejím konci u posledního domku jsou pak vpravo železné schůdky.

Celý článek

Židovský hřbitov Košetice

MěstoKošetice

Židovský hřbitov se nachází na turistické značce vedoucí z Košetic do Křelovic, přibližně zhruba kilometr chůze z obce. Hřbitov byl založen před rokem 1711. Na ploše 1.547 m2 je dochováno asi 150 náhrobků od počátku 18. století do roku 1932. Areál hřbitova prošel rekonstrukcí, byl vyčištěn od náletové vegetace a opravena byla také nízká kamenná zídka. Hřbitov je přístupný bez obtíží. V obci Košetice se dochovala synagoga (čp. 76) postavená v první polovině 19. století, po druhé světové válce adaptována k obytnému účelu.

Celý článek

Židovský hřbitov Kostelec nad Labem

Židovský hřbitov se nachází nedaleko centra obce při silnici Neratovická (vstupní brána stojí při domě čp. 552). Založen byl údajně na konci 16. století a je jedním z nejstarších židovských hřbitovů v ČR. Po třicetileté válce nebyl sice údajně používán, ale roku 1813 a i později byl rozšiřován směrem k západu. Na nejstarší části hřbitova byl v 19. století vystavěn dům pohřebního bratrstva, který byl po druhé světové válce prodán a adaptován na obytné účely. Poslední pohřeb se konal v roce 1942. V letech 1945-2000 nebyl hřbitov vůbec udržován, mnoho náhrobků bylo povaleno a plocha hřbitova byla zcela zarostlá. Po roce 1980 byl přilehlý obytný dům rozšířen, následkem toho byly v té době nejstarší náhrobky zničeny, některé dokonce použity do základů stavby. V roce 2000 byla zahájena rekonstrukce hřbitova. Muselo být vykáceno několik set náletových křovin, odstraněna nežádoucí zeleň, zbourána kůlna (postavená bez souhlasu vlastníka hřbitova na jeho pozemku) a tímto uvolněním zřízen nový vstup na hřbitov. Následně opravena ohradní zeď, postaveny povalené náhrobky a brána opatřena kovovou mříží. Celá rekonstrukce si v letech 2000-2005 vyžádala asi 1,6 mil. korun. Na dnešní ploše 1.723 m2 se nachází cca 300 náhrobků. Vlivem rozšíření přilehlého domu se dochovaly náhrobky od poloviny 19. století. Hřbitov je udržován, uzamčen a přístup umožněn na požádání. (8/2010)V obci se nacházela i synagoga zřízená roku 1869, v roce 1952 zbořena a na jejím místě se dnes nachází parčík.

Celý článek

Židovský hřbitov Kostelec u Křížku

Židovský hřbitov se nachází na západním okraji obce při silnici vedoucí do osady Chvátalka. Založen byl údajně v roce 1702 a používán do konce 30. let 20. století. V 80. letech 19. století byl rozšířen do velikosti 3.522 m2. Na poměrně zaplněné ploše se nachází asi 280 náhrobků, z nichž nejstarší je z roku 1724. Na jihozápadní straně se nachází zchátralá obřadní síň, o kousek dál pak opravená a zamčená vstupní brána. Jinak hřbitov ohrazuje kamenná zeď, místy narušená, vstoupit bez problémů lze jižní brankou ve zdi.

Celý článek

Židovský hřbitov Kouřim

MěstoKouřim

Na severovýchodním okraji obce v sousedství křesťanského hřbitova můžeme najít kouřimský židovský hřbitov. Byl založen poměrně pozdě až v roce 1904 a užíván jen zhruba nějakých třicet let. Jeho plocha ohrazená zdí je poměrně velká (2.455 m2), ale najdeme zde jen zhruba dvě desítky novodobých náhrobků osazené v severozápadním rohu hřbitova. Zbytek plochy je pak převážně velmi netradičně užíván jako křesťanský urnový háj. V jižní zdi je situována obřadní síň, která je v současné době využívána spíše příležitostně, zřejmě jako skladiště (2012). Vstup na hřbitov je volný přes křesťanský hřbitov v jeho otevírací době.

Celý článek

Židovský hřbitov Kovanice

MěstoKovanice

Židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce Kovanice, přístupný menší asfaltovou silničkou z hlavní silnice směřující k zemědělskému objektu. Hřbitov byl založen roku 1830, dnes se na jeho ploše 1.457 m2 nachází okolo 247 náhrobků. Hřbitov je ohrazen dobrou kamennou zdí a uzamčen, přístup umožní OÚ Kovanice. Bývalý hrobnický domek dnes slouží jako rekreační chalupa.

Celý článek

Židovský hřbitov Kožlany

MěstoKožlany

Židovský hřbitov Kožlany se nachází asi 1,5 km severozápadně od obce při značené cestě (modrá) do Nové Vsi. První písemné zprávy o židovském hřbitově jsou z 18. století, ale založen byl zřejmě před rokem 1700. V gruntovní knize z let 1738-1796 je zapsána kupní smlouva mezi obcí a Josefem Popperem na základě které 22.12.1788 kupují Židé od obce za 50 zlatých místo pod Šibeničním vrchem, které již v té době užívali. V roce 1821 byl hřbitov rozšířen do dnešní velikosti 1.924 m2, na které se dnes nachází okolo 300 náhrobků z let 1717-1936. Hřbitov ohraničuje kamenná zeď s brankou v severovýchodní části. U branky je pak dochováno obvodové zdivo budovy, která byla obřadní síní. Nachází se zde rozměrná kamenná deska, pocházející z kamenného obřadního stolu na kterém se prováděla rituální očista těla zemřelého.

Celý článek

Židovský hřbitov Křinec

MěstoKřinec

Židovský hřbitov se nachází 1,5 km západně od obce při silnici Křinec – Měčíř pod jižním svahem vrchu Chotuc. Byl založen roku 1884 a používán až do druhé světové války. Na počátku 80. let byla započata demolice již zpustošeného hřbitova. Areál byl pak prodán do soukromého vlastnictví. Než došlo v roce 1998 k převodu na Židovskou obec, zničil tehdejší majitel unikátní neorenesanční hrobku, jejíž torza lze zatím ještě nalézt (2010) vlevo od bývalé obřadní síně s bytem hrobníka. V současné době areál opět zarůstá náletovými křovinami, ohradní zeď je místy pobořená a je tak volně přístupný. Dnes se zde již nalézá jen torza a zbytky náhrobků, bývalá obdřadní síň má sice opravenou střechu, ale jinak je ve špatném stavu.

Celý článek

Židovský hřbitov Kynšperk nad Ohří

Židovský hřbitov se nachází ve svahu Zámeckého vrchu při stejnojmenné ulici. Židovský hřbitov v Kyšperku nad Ohří patří k jednomu z nejstarších v Čechách. Podle legendy zde byly pochovány některé oběti chebského pogromu z roku 1350. Nejstarší zachovalé náhrobky pocházejí z roku 1605. Roku 1814 byl hřbitov rozšířen. Dnes je na ploše 3.360 m2 dochováno asi 170 náhrobků pocházející z let 1729-1949. Dne 21.10.1938 byl hřbitov silně poškozen členy NSDAP. V roce 1949 zde byl pochován kynšperský rodák, akademický malíř Fritz Lederer, který byl zároveň posledním pochovaným na tomto hřbitově. Vnitřní plocha hřbitova je rozdělena pozůstatkem mohutného hradního valu na dvě části. Starší dolní obsahuje středověké a barokní stély. Nová část je řešena v příkrém svahu ojedinělým způsobem. Jednotlivé hroby jsou umístěny v kaskádách tvořených cihlovými vyzdívkami. Na jihovýchodní straně této části je možné nalézt skupinu dětských hrobů. Židovský sídelní okrsek se nacházel na jižním svahu a úpatí hradního vrchu, část domů byla v dnešní Dlouhé a v Bezručově ulici. Roku 1841 to bylo 20 domů, z toho jen 5 bylo zděných, ostatní dřevěné. V letech 1830-35 došlo ke konfliktu v náboženské obci, která se rozdělila na dva tábory. Vrcholem toho byl vznik i dvou synagog. Ortodoxní skupina židů konala bohoslužby ve staré synagoze, která byla dřevěná, postavená roku 1784. Stála mezi dnešními ulicemi Dlouhá a Pod Domovem. Její zánik přišel v noci z 20. na 21.10.1938, kdy ji zapálili příslušníci NSDAP, ráno pak poškodili židovský hřbitov.

Celý článek

Židovský hřbitov Lázně Kynžvart

Židovský hřbitov se nachází asi 600 m severovýchodně od Lázní Kynžvart za komunálním hřbitovem, ve svahu na kterém stojí zříceniny hradu Kynžvart. Založen byl někdy v 15. století a za nacistické okupace zdevastován, část náhrobků byla tehdy použita na dláždění ve městě. Po válce byly některé z nich vytrhány a dovezeny ke hřbitovu, bohužel nakonec rozlámány a použity jako stavební materiál. V 90. letech byla část fragmentů vyzvednuta z potoka a dovezena na hřbitov. Na zalesněném hřbitově o ploše 2.740 m2 se dochovaly tři náhrobky. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

První 1 2 3 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
O Plavečské rotundě stojí na okraji areálu zámku je zmínka z roku 1234, soudí se však, že byla vystavěna možná již ve 12. století. Často se také o ni hovoří jako o mladší sestře znojemské rotundy sv. Kateřiny. Tato plavečská je však větší a také vyšší. Objekt má zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie a sv. Františka Xaverského. Dlouhou dobu fungovala rotunda jako soukromá kaple sloužící tvrzi. Zpřístupněna ostatním lidem byla až po husitských válkách. V druhé polovině 15. století byly provedeny některé přístavby. Vybudována gotická předsíň a oratoř. Později byla dlouhou dobu rotunda opuštěná a prázdná. To se změnilo až s příchodem nových majitelů zdejšího panství, rodu Widmannů. V roce 1868 byla pod rotundou zbudována krypta pro tento rod. Je zde pochováno sedm členů, poslední z nich v roce 1945. Rotunda je kruhová stavba s půlkruhovou apsidou vystavěná z lomového neomítnutého kamene. Loď kryje kuželovitá kopule s pískovcou lucernou se čtyřmi sdruženými okénky znázorňující čtyři obličeje. Na vršku lucerny je pak ještě umístěna pískovcová soška Boha v podobě zvířete. Nachází se tu i zvon z roku 1487, patřící mezi čtyři nejstarší na Znojemsku.
Galerie zaměřená na současné české a světové umění a světové klasiky 20. století. Pořádají se zde také koncerty, inscenace divadel malých forem a společenské akce.
Doporučujeme
Zámek Štiřín
Nádherný barokní zámek Štiřín leží v části obce Kamenice asi 25 km od centra Prahy. V tichém romantickém prostředí zámeckého areálu obklopeného rybníky a anglickým parkem stojí dnes luxusní čtyřhvězdičkový hotel.                                  Původní tvrz v místech zámku vznikla již počátkem 15. století, ale výrazně se zapsala do historie až roku 1562, kdy zde přenocoval král Maxmilián při své první panovnické cestě do Prahy. Po třicetileté válce byla tvrz přestavěna v zámek. Z původní stavby se zachovaly pouze 3 místnůstky v přízemí. Hodně z dnešního vzhledu však získal teprve až roku 1750. Tehdy vznikla především jeho trojkřídlá dispozice svírající čestný dvůr. Roku 1822 získává panství Štiřín se zámkem kníže Rohan, později hrabě Nostic-Rheinek. Za něj proběhly další stavební úpravy objektu. Roku 1870 kupuje zámek mědikovec a kotlář František Ringhoffer z nedaleké Kamenice, a jeho rod jej vlastní až 1945. Dnes je zámek soukromým hotelem a nabízí klientům široké spektrum hotelových služeb a možností sportovního a kulturního vyžití, stejně jako relaxace a odpočinku. Štiřín je také vhodné místo pro konání seminářů, školení, firemních akcí a rodinných oslav. Především je však romantické prostředí barokního zámku vhodným místem pro pořádání svatebních obřadů.                      Nádherný trojkřídlý zámek  si můžeme prohlédnout zvenku buď ze zahrady, nebo od golfového hřiště, které jsou volně přístupné, interiéry zámku pak čekají na ubytování nebo si je návštěvník prohlídne při svatebním obřadu nebo jiné společenské akci. Pokud se nebudete chtít ubytovat přímo na zámku Štiřín, pak se v nedalekém okolí nabízí ubytování ve Velkých Popovicích, kde stojí za návštěvu i známý pivovar. Na něm se pravidelně konají tzv. Dny Kozla.
Rozhledna Hamelika, stojící na stejnojmenném kopci ve výšce 722 metrů n. m. je jedna ze dvou rozhleden Mariánských Lázní. Romantická hradní hláska Je vzdálena jen půl hodinky chůze od lázeňské kolonády, nedaleko výletní restaurace Panorama. Rozhledna je to poměrně stará a tento pocit navozuje také to, že byla vystavěna ve stylu romantické zříceniny. Byla postavena roku 1876 a aby dojem středověku byl ještě umocněn byly k věži přistavěny rozbořené zdi, a polorozpadlý vstupní portál. Samotná věž byla válcová a 20 metrů vysoká se 120 schody vedoucími na otevřenou vyhlídkový plošinu. Radní si sice přáli, aby byla zastřešena, ale to by neodpovídalo středověkému ztvárnění, proto byl realizován původní návrh. Původně se jmenovala Císařská, jméno Hamelika ji dali v průběhu doby místní obyvatelé. Prakticky v nezměněné podobě slouží dodnes a je volně přístupná. Jsou z ní nádherné výhledy na velkou část Mariánských Lázní a na vrcholky Českého a Slavkovského lesa.   Výhled sever: Slavkovský les s Lesným a Lysinou východ: omezen stromy jih: omezen stromy, částečně Mariánské Lázně západ: Dyleň Popis cesty Autem - po příjezdu do Mariánkých Lázní se vydejte do lázeňské části, odtud Anglickou ulicí, u Casina odbočit na seroentiny ulicí Pod Panoramou k hotelu Panorama. Ideální místo pro parking a po červené značce zbylý půlkilometr dojděte pěšky.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je Mariánské Lázně město. Odtud se podél kolejí na východ vydejte k silnici, kde narazíte na zeleně značenou turistickou trasu. Po ní až do lázeňského centra na rozcestí značených cest. Zde se napojíte na červeně značenou turistickou trasu, která vás po kilometru dovede až k rozhledně. Procházka je dlouhá 3 kilometry.