Tip na výlet

Zámek Blansko se nachází ve stejnojmenném okresním městě v údolí řeky Svitavy, v Jihomoravském kraji. Historie zámku Renesanční zámek vznikl v roce 1604 přestavbou gotické tvrze zmiňované již koncem 14. stol. Základy válcové věže, dodnes dochované, pocházejí z románského období. Tvrz byla upravena v polovině 15. stol., aby mohla sloužit jako sídlo po zániku hradu Blanseka. Až do poloviny 18. stol. byl zámek centrem správy blanenského panství, kdy ho koupil rod Salm-Reifferscheidt a připojil k Rájecku. Na blanském zámku se vystřídalo mnoho majitelů od Žalkovských ze Žalkovic, Lvů z Rožmitálu až po Salmy, kterým patřil až do roku 1945. V době 30leté války byla zámecká budova poškozena Švédy. Zámek později přešel řadou oprav. Významná barokní přestavba Blanska se konala koncem 17. stol. za hrabat z Gellhornu, kdy byla navíc postavena věž s hodinami. V roce 1853 byl zámek upraven pozdně empírově a roku 1873 ještě novorenesančně. Tyto úpravy však byly odstraněny rekonstrukcí v letech 1960-68, kdy byla zámku navrácena jeho původní renesanční podoba. Do roku 1896 se zde také nacházelo správní centrum blanenských železáren, kdy jej Salmové prodali firmě Breitfeld-Daněk. V minulosti na zámku pobývala řada významných osobností (např. Josef Dobrovský, malíř Josef Mánes, spisovatel Ferdinand von Saar) a bydlel zde i známý archeolog dr. Jindřich Wankel. Od roku 1969 slouží budova zámku jako muzeum, kde můžeme shlédnout výstavy týkající se Moravského krasu, historie hutnictví, historie dekorativní a užitkové litiny, historie hradu Blanseka a dalších témat. Podoba zámku V původní podobě měl zámek asi 30 místností a byl obýván jenom zřídka. Jedná se o jednopatrovou budovu se zdobeným štítem ve stylu holandské renesance. Zámek má čtyři křídla s obdélníkovým nádvořím s arkádami. Na severní straně stojí věž s hodinami a u jihozápadního nároží se dochoval zbytek válcové věže raně gotické tvrze. Zámecká expozice Expozice zámku zachycuje geologický vývoj Moravského krasu, jeho faunu a flóru, jak vyhynulou tak i existující, a také zde vidíme stručný přehled vývoje lidského osídlení zdejší oblasti. Velká část expozice je věnována výzkumům Karla Absolona s ukázkami z jeho praxe. Výstava Nejstarší hutě ČR, archeologická expozice se speciálním zaměřením na vývoj železářství ve zdejší oblasti, je věnována také období Velké Moravy a jednomu z center železářské výroby té doby v olomučanském polesí. Výstava je doplněna modely olomučanských hutí z 8. - 9. stol. Dále si zde návštěvník prohlídne expozici historie města Blanska od první písemné zmínky z roku 1141 až po rok 1918. Zámecké interiéry Historické interiéry zámku tvoří soubor pěti místností (hudební, červený a modrý salon, růžový salonek a zelený kabinet), kde se zachovala původní dřevěná výzdoba stropů a stěn z konce 19. stol. Výstava Dekorativní a užitková litina 19. a 20. století prezentuje historii výroby uměleckého lití v celorepublikovém a středoevropském kontextu. Ucelenou část tvoří soubor litinových kamen a krbů, kašnových zařízení, zahradních váz atd. Zdejší raritu znázorňuje kolekce litinových šperků. Tipy na výlet Ve městě najdete také Galerii města Blansko nebo rozhlednu Podvrší u Blanska. Z přírodních zajímavostí můžete navštívit krasové jeskyně, jako je Kateřinská jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně, propast Macocha nebo jeskyně Kůlna. Za návštěvui stojí i zřícenina hradu Holštejn, zříceninu hradu Čertův hrádek nebo Muzeum větrný mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Blansku.  

Nenápadné městečko Chyše se nachází přibližně v polovině cesty mezi Karlovými Vary a Rakovníkem, v Karlovarském kraji. Je známé svojí dominantou, stejnojmenným zámkem, sídlem hraběcího rodu Lažanských. Historie zámku Nejstarší zmínky o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého rodu Odolenoviců. Ti zde sídlili dvě stě let. V roce 1467 byl hrad zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který jako přívrženec Jednoty zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů. Hned v roce 1471 se Burián přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského, a ten mu propustil panství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem. Kromě obnovy hradu nechal kolem městečka postavit opevnění s jedenácti baštami. O století později získal panství sňatkem Mikuláš z Lobkovic. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Další majitelé, Michlovští, zámek barokně upravili v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí. V roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti. Rod Lažanských vlastnil Chyši až do roku 1945. Chyše za éry Lažanských Za jejich éry získal zámek svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, ve slohu tudorovské novogotiky. Od března 1917 na zámku působil pět měsíců jako učitel mladého Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek. Za socialismu objekt chátral. Záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, kteří se pustili do velkorysé rekonstrukce. Vedle oprav zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park. Jedná se o krajinářskou architekturu z poloviny 19. století. V centru parku je velmi cenný strom, cca. 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta. V roce 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku. Součástí zámeckého areálu je taky panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V historických interiérech pivovaru můžeme vidět stylový restaurant a tradiční pivnici. Tipy ny výlet Navštívit můžete třeba zříceninu hradu Nevděk, zámek Valeč, vydat se k Žihelskému viklanu nebo na zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou. Poblíž najdete také zámek Rabštejn nad Střelou Ubytování najdete ve Žluticích.

Hrad Velhartice stojí asi 10 km severozápadně od města Sušice poblíž stejnojmenné vsi nad ohbím říčky Ostružné při hranici Šumavy ve výšce 705 m nad mořem. Unikátní kamenný most Původní hrad vznikl ve 13. století jako sídlo rodu Velhartických a řadí se tedy mezi středověké gotické hrady. Byl vybudován jako hrad dvoupalácové dispozice. Na konci 14. stol. hrad rozšířil Bušek z Velhartic o dvě další stavby – obrannou věž a gotický mohutný kamenný most, který spojoval věž s palácem hradu – Rajským domem. Zajímavostí tohoto mostu je, že nedoléhá ani k jedné budově, budovy byly spojeny dřevěnými padacími můstky, což bylo součástí obranných opatření. Od roku 1395 patřil pánům z Hradce. V době bojů mezi Jiřím z Poděbrad a odbojnou šlechtou převezl Oldřich z Hradce na Velhartice tajně české korunovační klenoty, aby tak zabránil korunovaci Jiřího z Poděbrad na krále. Dalšími majiteli hradu byli páni z Rožmitálu. Po smrti Zdeňka Lva z Rožmitálu měnil hrad často majitele. Jedním z nich byl dobrodruh a zbohatlík z třicetileté války, Martin de Hoeff Huerta, který zde postavil v pobělohorské době "Nový dům", renesanční zámecké křídlo s původními arkádami. Hradní areál zahrnuje také budovu pivovaru, zbytky hradebních zdí a hospodářských objektů. V předhradí se nachází soubor lidových staveb, který tvoří několik z okolí přenesených objektů šumavské lidové architektury. Od druhé poloviny 17. století začal hrad postupně upadat. Dnes je zřícenina významnou památkou opevňovací techniky 14. století. Její dominantou je věž zvaná Putna, která stojí nad hlavní bránou hradu. Tipy na výlet Ve Velharticích najdete také Muzeum hornictví a Kovářské muzeum. Na výlet se můžete vypravit na tvrz Kašovice, tvrz Čachrov, Muzeum drezín v Čachrově, zámek Svojšice nebo tvrz Zavlekov. Ubytování najdete přímo ve Velharticích.

Znojmo je město ležící na jihu Moravy rozkládající se vysoko na levém břehu nad řekou Dyjí, 52 km jihozápadně od města Brna. Má kolem 35 tis. obyvatel. Turisticky velmi atraktivní město disponuje řadou pozoruhodností a je kulturním i hospodářským centrem jihozápadní části jižní Moravy. Znojmo patří mezi nejstarší česká města. Je známé svou vinařskou tradicí, která se počíná datovat již od 12. století.Blízký brod přes řeku Dyji přes který procházel obchodní stezka tuto lokalito přímo předurčoval pro brzké osídlení. Proto již v období velkomoravském se na ostrohu nad brodem rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť (Hradiště sv. Hypolita), které brod chránilo. Hradiště vystřídal v přemyslovské době před rokem 1037 hrad, vybudovaný knížetem Břetislavem I jehož součástí farní kostelem a rotundou Panny Marie. V roce 1055 zde vzniklo údělné přemyslovské knížectví, kde vládli přemyslovská knížata z moravské větve a v roce 1190 zde založil znojemský kníže Konrád II. Ota premonstrátský klášter v Louce. Vsi v podhradí byly ohrazeny a králem Přemyslem Otakarem I. byly v roce 1226 povýšeny na královské město. Do města byli přizváni němečtí kolonisté a svoji obec zde brzy založili i Židé. Město se rozvíjelo, bohatlo a získalo řadu privilegií. V náboženských válkách v 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.Strategická poloha města znamenala časté drancování a obsazení nepřátelskými vojsky. Město tak bylo roku 1645 obsazeno švédskými vojsky, v roce 1663 bylo ohroženo Turky a nezůstalo uchráněno ani během napoleonských válek. A to hned dvakrát. Poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, jejichž pobyt město velmi poškodil. Období rozvoje průmyslu se Znojmu vyhýbá a město si zachovává zemědělský charakter. Dále se však rozvíjí a ti i díky železnici, která město spojila s Vídní, Prahou a Brnem.V posledních letech panuje ve městě čilý turistický ruch, ke kterému vedle kvalitního vína přispívají i rozličné stavební památky. Původní hrad na skalním ostrohu nad údolím poté byl v letech 1710–1721 přestavěn na barokní zámek, dnes je v jeho útrobách expozice Jihomoravského muzea. V areálu hradu se nachází hradní rotunda sv. Kateřiny z 12. století se zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134 zobrazující přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a rovněž podobizny moravských údělných knížat. Městské hradby jsou jedním z nejlépe zachovalých městských obranných systémů. Jejich součástí je i Horní brána a Vlkova věž. Radniční věž je považována za symbol města Znojma. Z ochozu lze vidět za dobré viditelnosti i rakouské Alpy. Znojemské podzemí je budováno ve čtyřech patrech pod sebou a má cca 30 km chodeb. Patří k největším bludištím ve střední Evropě. Pamětihodný je Loucký klášter, kde je obrazová galerie, bednářské a vinařské muzeum, prodejna vín a řada dalších zajímavostí. Na historii židovské obce upomíná nejstarší moravský židovský náhrobek z roku 1334. V městské památkové rezervaci je zachována řada gotických, renesančních i barokních měšťanských domů. Se sakrálních staveb by návštěvníci Znojma neměli opomenout Minoritský klášter, kde se nacházejí expozice Jihomoravského muzea a gotický kostel sv. Mikuláše. Díky příhodným klimatickým podmínkám se zde daří vinařství a ovocnářství. Znojmo se stalo proslulé rovněž okurkami, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Město uspokojí i milovníky přírody a to zejména zásluhou nově vzniklého Národního parku Podyjí.