Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 184 185 186 Poslední

Židovské město - Polná

MěstoPolná

Polenské židovské ghetto bylo založeno v roce 1680. Dochovaná zástavba má dvě části. Původní město ve tvaru trojuhelníku a dolní náměstí tzv. Rabínský plácek. Obě části byly propojeny průchodem v rabínském domě, nebo se dalo projít kolem synagogy. V severním vrcholu původního města stávala horní vstupní brána. Rabínský plácek byl taktéž uzavřen dolní branou, která stávala původně mezi vinopalnou a obytným domem. V minulosti postihlo židovské město několik požárů, při kterých shořela vždy většina domů. V prostoru dnešního ghetta je dochováno na 32 přestavěných většinou patrových domů. Jediný dochovaný historický dům „Bělohlávkův“ s rokokovou fasádou (čp. 538) se nachází na dolním náměstí. Blízko synagogy v domě čp. 530 se v minulosti nacházela židovská lázeň tzv. mikve.

Celý článek

Židovské město Boskovice

MěstoBoskovice

Uzavřené židovské město (ghetto) vzniklo až po roce 1727. Bylo odděleno dvěma branami, třetí vznikla po roce 1823 a několika řetězy. Stálo zde asi 100 domů rozdělených na 138 jednotek. Jejich vzhled poznamenaly četné požáry, asi ten nejhorší byl 1.5.1823, kdy shořely dvě třetiny obce. Vývoj a deportace Židů způsobil další chátrání a likvidaci domů, zejména postupná asanace po roce 1945 v oblasti ulice Traplova a U Templu. Bývalé ghetto je dnes památkově chráněno jako výjimečný urbanistický celek. Tato unikátní památka je každoročně během léta propagována festivalem Boskovice - Festival pro židovskou čtvrť. Níže je uveden výběr památek z ghetta dle informačního plánku: Židovská brána – Dnes jediná existující brána do bývalého ghetta. Byla dokončena 25.8.1753, opatřena vraty, která se na noc uzavírala. Od roku 1926 usilovali Židé o její zbourání, ale nedostali povolení. Plačkova 5 (obytný dům) – Po požáru roku 1823 byl obnoven Salomonem Beamtem. Nová fasáda napodobuje empírový styl. Kokový hák je zbytekm držáku firemního štítu obuvnické firmy. Plačkova 25 (obytný dům) – V minulosti tvořil jednotu s domem č. 27. Patří k nejstarším v ghettu. Jeho sklep je renesanční, nadzemní část barokní. Byl obnoven rovněž  po požáru roku 1823. Koncem 19. století se sem přístěhoval rituální řezník Fleischmann s rodinou. Jejich dcera Rosa odešla do Vídně, kde se stala novinářkou. Tam se seznámila s Jiřím Dimitrovem, vedoucím bulharského dělnického hnutí. Po známém lipském procesu, na němž byl Dimitrov osvobozen z obvinění ze zapálení říšského sněmu, se Rosa za Dimitrova provdala a žili v Sovětském svazu. Syn Bernard Fleischmann bojoval jako dělostřelec ve Svobodově armádě. Plačkova 6 (obytný dům) – Do roku 1823 byl jen přízemní. Po požáru byl přestavěn na jednopatrový. Roku 1855 jej vlastnil bohatý podnikatel Nathan Löw. Vnitřní dispozice byla narušena přestavbou roku 1980. Velká proluka západně od domu byla způsobena počátkem května 1945, kdy zde vybuchující munice zničila tři domy. Plačkova 35 (obytný dům) – Řadový jedopatrový dům byl vystavěn po požáru roku 1823. V roce 1885 bylo zbudováno představné schodiště do 1. poschodí. Plačkova 12 (obytný dům) – Jeden z nejmalebnějších domů v ghettu byl jako několik jiných domů obnoven po požáru roku 1823. Má nepravidelný půdorys s půlkruhovým přístavkem ve tvaru apsidy. Do Plačkovy ulice směřuje pavlač nesená rizality. Na ostění vchodových dveří se nachází mezuza. Plačkova 45 (Rabínský dům) – Původně křesťanský grunt, který roku 1727 koupil židovský rychtář Donát. Za blíže neznámých skutečností přešel do majetku vrchnosti, která zde zřídila „hospodu knížecí“. Koncem 18. století zde bylo zřízeno sídlo židovské normální školy a roku 1851 dům koupila od vrchnosti židovská obce jako sídlo rabinátu a rabínův byt. Židovské masné krámy – Na tomto místě stála až do požáru roku 1823 židovská „strážnice“, tj. sídlo obecního strážníka. Po požáru byl zde zahlouben napůl v zemi masný krám a vedle něho hasičské skladiště. Roku 1854 byly tyto objekty přestavěny na pět „kvelbů“ masných krámů. Touto stavbou vyřešili Židé definitivně terénní nerovnost na náměstí „U Vážné studny“. Zároveň bylo využito přirozeného chlazení obchodů prostřednictvím zahloubení do svahu. Na střeše krámů bylo oblíbené dětské hřiště. Masné krámy zanikly v roce 1914 a byly využity na prodejní a skladové prostory. U Vážné studny 7 (obytný dům) – Řadový patrový dům byl přestavěn po roce 1823. V letech 1808-1860 zde byla Ungarova výrobna likérů s hospodou „na císařské“. Roku 1920 v prvním patře učebna 1. třídy české obecné školy. V domě bývala „suka“ což je dočasný stánek, kde přebývají Židé během svátku „sukot“. Odstraněna byla po roce 1950. U Vážné studny 5 (obytný dům) – Stavba pochází z době těsně před rokem 1850. V přízemí býval obchod, za druhé světové války zde sídlil řezník. Valenova 3 (bývalá továrna) – Asi roku 1880 zde zbudoval Moritz Saxl továrnu pro výrobu plechových a dřevěných krabiček. Po roce 1918 zde bylo sídlo Okresní péče o mládež, později mateřská škola, pak výrobna konfekce. Nyní zde má sídlo pobočka Okresního archivu. Valenova 14 (obytný dům) – Je posledním domem ghetta jižním směrem, obnovený po roce 1823. Po výstavbě křesťanských domů v „židovských zahradách“ zde býval upevněn hraniční řetěz. Na půdě se nachází „suka“, jediná dnes zachovaná v Boskovicích. U Vážné studny 9 (obytný dům) – V domě byla odedávna židovská hospoda. V dnešní podobě vybudován roku 1887 jako restaurace u Deutschů. Zde bývalo středisko židovského společenského života, kasino a v prvním poschodí taneční a divadelní sál. Bílkova 7 (bývalý obecní dům a škola) – Dům tvořil jednotu s židovským špitálem (Joštova 10), který se připomíná už roku 1752. Obecní dům je zde doložen roku 1824, po adaptaci roku 1849 zde bylo okresní hejtmanství a to až do roku 1855. Poté židovský úřad a židovská neměcká škola. Po roce 1920 česká národní škola a městská knihovna. Bílkova 13 (obytný dům) – Jeko jeden z mála domů byl uchráněn požáru v roce 1823. V roce 1855 patřil Nathanu Hellerovi, který zde provozoval hospodu. Roku 1880 zde byla zřízena filiálka konfekční továrny M a J Mandel. Dříve byl dům stavebně spojen s domem č. 11 U koupadel (bývalé židovské lázně ) – Existence židovských lázní je na tomto místě doložena k roku 1684. Původně přízemní lázně byly určeny jen ženám. Roku 1844 byly při přestavbě zvýšeny o jedno patro. Rituální lázeň (mikve) byla umístěna vlevo od vchodu, v nádvorních arkádách se nacházely očistné lázně. Bylo zde deset kabin s vanami. Lázně byly v provozu ještě po roce 1950. Kašna – Na parcele mužských lázní, které vyhořely roku 1823 byl v roce 1856 zbudován haltýř (nádrž) z kamení, cihel a dřeva jako zásobárna vody pro židovské lázně. Voda sem byla přiváděna potrubím od Vážné studny. Roku 1875 byla zbudována dodnes stojící kašna. Dříve byla kryta kovovou, drátem vypletenou stříškou, ve které byl otvor pro čerpání vody. U koupadel 6 (tovární budova) – Už počátkem 19. století vlastnila tento dům rodina Baschova, která zde provozovala obchod s obilím a sladem. Později byl přestavěn pro potřeby konfekční továrny rodiny Brüllovy. Synagoga minor – Už v 16. století existovala v řadovém domě č. 7 v prvním patře nejstarší boskovická synagoga minor. V přízemí byla pak náboženská škola. Koncem 17. století se síň s Tórou přestěhovala do přízemí, naopak škola do prvního patra. Celý dům včetně sálu synagógy minor sloužil jako tzv. studijní dům, proslavený zejména ješivou. Vyučoval zde mimo jiné Šamuel ha-levi Kolin, zvaný Machcít ha-šekel podle svého spisu. Tento dům kdysi souvisel s nárožním domem č. 5, v němž podle tradice byla nejstarších dobách úřadovn obce a snad i rabínův byt. Oba domy i jako další v okolí ulice Traplovy byly v druhé polovině 20. století asanovány a neadekvátně nahrazeny novostavbami. Zanikla tak i Löw Beerova synagoga (dříve Traplova 12). Zborovská 11 (dům „na císařské“) – Starobylý patricijský dům byl jen lehce poškozen požárem v roce 1823. Roku 1855 jej koupil Herrmann Ungar a přestavěl ho v empírovým stylu. Roku 1860 sem přenesl výrobu a výčep likérů, k nimž měl císařské oprávnění. Zborovská 5 (obytný dům) – Postavil jej roku 1709 Jakub Donát, nájemce knížecí palírny. V interiéru je zachována stará dispozice, i když byl dům v roce 1823 poničen požárem. Ve sklepě byla roku 1994 objevena rituální lázeň (mikve), která je ale nepřístupná.

Celý článek

Židovské město v Třebíči

MěstoTřebíč

V omezeném prostoru mezi řekou Jihlavou a skalami se rozkládá třebíčská židovská čtvrť, jehož historie sahá do 15. století. V letech 1556-1573 zde stálo 18 domů, v roce 1660 to bylo 51 domů. Roku 1726 se rozvoj ghetta zastavil. Po roce 1849 když byly zrušeny diskriminační podmínky začalo se ghetto vylidňovat. Bohatší odcházeli do Vídně nebo si kupovali domy na hlavním třebíčském náměstí, jejich místo pak zaujímali chudší obyvatelé. Do dnešní doby se dochovalo na 123 domů a židovská čtvrť patří mezi evropský unikát a jako jediná židovská památka zapsaná v UNESCO mimo Izrael. Čtvrť je tvořena dvěma hlavními páteřními ulicemi z nichž vybíhá 14 příčných uliček. Na řadě domů jsou dochovány cenné architektonické detaily. Úzké uličky, verandy, balkony, přízemí některých domů jsou dodnes propojena klenutými veřejnými průchody. Typická jsou rohová loubí a některé portálky mají dochované drážky pro zasouvání protipovodňových zábran. V třebíčské židovské čtvrti najdeme hlavně dvě synagogy, radnici, bývalou školu, rabinát, špitál, chudobinec a další stavby. V minulosti zde byl i pivovar, rituální porážka a ve východní části byly v druhé polovině 19 století postaveny objekty kožedělné továrny. Čtvrť je veřejnosti volně přístupná a od roku 2001 tudy vede naučná stezka se 14 zastaveními. Obou synagogám jsou věnovány samostatná hesla, další výběr: Dům čp. 53 (L. Pokorného 25): Je nejpozoruhodnějším domem v ghettu. Dům s barokním jádrem byl postaven v 17. století.  Jinak má zachovanou klasicistní fasádu s pavlačí osazenou na sedmi kamenných podpěrách a železnými dvěřmi do bývalého krámku. V ostění kamenného portálku jsou zřetelné drážky pro zasouvání prken při povodních. Dům čp. 9 (L. Pokorného 5): Renesanční dům s rohovým loubím pochází ze 16. století a patří tak k nejstarším domům v ghettu. Původně přízemní získal poschodí kolem poloviny 18. století. Další stavební úpravy prodělal v letech 1870, 1965, 1997. Severní stěnu zajišťuje mohutný opěrný pilíř. Špitál (Pomezní 23): postaven v roce 1853 s kapacitou pro 24 pacientů. Škola (L. Pokorného 15): existovala již roku 1603, od roku 1887 se v ní vyučovalo česky. Chudobinec (Blahoslavova 23): postaven roku 1908 jako malý areál domků seskupených kolem malého dvorku. Radnice čp. 14 (L. Pokorného 8): původní patrový objekt s mansardovou střechou byl postaven ve druhé polovině 17. století. Sloužil k potřebám židovské obce. Scházela ae tu židovská samospráva, v přízemí byly kupecké krámy a také rituální lázeň – mikve. V letech 1898-1899 prošel zasádní rekonstrukcí. Subakova koželužna (Subakova 13): Na konci 18. století vznikla ve východní části židovské čtvrti koželužna rodu Subáků. V průběhu 19. století se rozrostla na velkou továrnu. Ještě v 90. letech 19. století zde pracovalo na 400-600 zaměstnanců. V roce 1931 byla uzavřena a později část továrny přeměněn na malometrážní byty.

Celý článek

Židovský hřbitov Vodňany

MěstoVodňany

Vodňanský židovský hřbitov je situovaný asi 800 m jihozápadně od centra osady Pražák, jinak cca 3 km jihozápadně od centra Vodňan. Z osady Pražák k němu vede červená značená cesta. Zakladatelem a majitelem byla židovská náboženská obec ve Vodňanech, která pro něj zakoupila v listopadu 1839 pozemek od městské obce. Hřbitov sloužil k pohřbům z Vodňan a okolí až do dubna 1942. V té době byli vodňanští židé deportováni do Českých Budějovic a později do Terezína, kde z nich naprostá většina zahynula. Po roce 1945 patřil hřbitov židovské náboženské obci v Plzni, nyní je ve vlastnictví židovské obce v Praze. V letech 1992-1998 prošel hřbitov opravou. Dnes se na ploše 1695 m2 nachází okolo 150 náhrobků převážně klasicistního a moderního typu. Z márnice zůstalo zachováno jen obvodové zdivo. Hřbitov je veřejnosti volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov - Arnoltov

MěstoBřezová

Židovský hřbitov se nachází přibližně 500 m jihozápadně od obce, při oboře na severním okraji lesa. Založen byl snad v 18. století. Za druhé světové války a i později byl zdevastován. Dnes se zde nachází přibližně 20 náhrobků, nejstarší pochází z roku 1833.

Celý článek

Židovský hřbitov - Drmoul

MěstoDrmoul

Židovský hřbitov se nachází zhruba 1,5 km západně od obce. Ze silnice Drmoul – Tři Sekery je potřeba projít malou osadou Panský Vrch a po cca 100-200 m za ní vede (označená) malá cesta vlevo do lesa přímo ke hřbitovu. Založen byl nejpozději v 17. století, písemně je poprvé doložen roku 1676. Dnes se na nevelké neohrazené ploše dochovalo přibližně 360 náhrobků pocházejících z let 1673-1936. Nacházejí se zde barokní a klasicistní žulové náhrobky zdobené prvky lidového umění, nejčastěji jde o rostlinné motivy. Židovská synagoga, která se nacházela v Drmoulu (1800-1803) byla v roce 1938 vypálena a zbořena. Na jejích základech byla po válce postavena hasičská zbrojnice.

Celý článek

Židovský hřbitov - Holice v Čechách

MěstoHolice

Poměrně malý a jen málo zaplněný židovský hřbitov se nachází na jižním okraji obce v sousedství křesťanského hřbitova.Náboženská obec zakoupila tento pozemek pro založení hřbitova v roce 1898. Samotný hřbitov byl založen až roku 1913. Někdy v roce 1980 byla zbořena obřadní síň. Do dnešní doby se dochovalo jen okolo 22 náhrobků z let 1914-1937. Areál hřbitova je veřejnosti volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov - Krásná Lípa

MěstoRovná

Židovský hřbitov se nachází ve svahu východně od nádrže Rovná, jižně pak od zbytků osady Krásná Lípa. Hřbitov byl založen patrně v 18. století. Měl dřevěné ohrazení a obřadní síň. Do dnešní doby se zachovalo přibližně 150 náhrobků, nejstarší z roku 1784. Z oplocení se dochovaly jen kamenné sloupky. Obec včetně židovské čtvrti se synagogou pohltila údolní nádrž.

Celý článek

Židovský hřbitov - Lysá nad Labem

Dnes již zrušený židovský hřbitov přeměněný na park se nachází na severním okraji města za garážemi u ulice Okružní, jen pár metrů severně od křesťanského hřbitova. Byl založen roku 1898, v 60. letech 20. století rychle chátral. Zbylé náhrobky byly odvezeny, obvodové zdivo a márnice zbořeno. Následně byla plocha přeměněna na park s pomníkem jako jedinou přípomínkou na židovský hřbitov. Tento hřbitov byl druhým židovským hřbitovem v Lysé. První se nacházel v blízkosti vsi Litol, která je dnes součástí Lysé nad Labem. Založen byl roku 1642 a zanikl někdy na přelomu 18. a 19. století. Do dnešní doby se z něj nic nedochovalo.

Celý článek

Židovský hřbitov - Osoblaha

MěstoOsoblaha

Osoblažský židovský hřbitov se nachází asi 150 m severovýchodně od hlavního náměstí za manšími bytovkami při menší zahrádkářské kolonii. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1570. Založen byl při městských hradbách. Na jeho nejstarší části se dnes nenacházejí žádné viditelné náhrobky. V letech 1667-1673 byl rozšířen severním směrem do prostoru příkopu, valu a parkánu. Západní cíp nově získaného pozemku sloužil jako čestné pohřebiště rabínů. Tarén na kterým se hřbitov nachází je značně členitý a není vyloučeno pohřbívání ve více vrstvách. Dochovalo se zhruba okolo 300 náhrobků, převážně z bílého mramoru. Některé jsou pak i z pískovce nebo žulové. Nejstarší pocházejí z poloviny 17. století. Barokní náhrobky jsou typologicky v České republice naprosto unikátní, byly totiž ovlivněny polskými židovskými tradicemi. Osoblažský náhrobek je typický svým tvarem a výzdobou. V Osoblaze se necházela i synagoga. První dřevěná byla postavena v místě bývalého biskupského hradu roku 1570. V roce 1624 byla vypálena dánskými vojáky. V letech 1727-28 postavena nová v barokním slohu, která rovněž vyhořela při požáru města v roce 1802. V letech 1807-08 byla postavena další synagoga v pozdně barokním slohu. V roce 1833 byla poškozena požárem, přesto po opravě sloužila až do počátku 20. století. Její osud se naplnil v roce 1933 kdy byla do základů zbořena a její vnitřní vybavení převezeno do Krnova. Dnes se na jejím místě nacházejí zahrádky. Židovský hřbitov je v dobrém stavu a volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov - Polička

MěstoPolička

Židovský hřbitov Poličce, je dnes součástí křesťanského hřbitova na východním okraji obce. Až do roku 1881 se pohřbívalo většinou na hřbitově v Luži. Roku 1881 zakoupila poličská náboženská obec pozemek na zřízení hřbitova. Ten sloužil až do roku 1942. Po válce chátral a roku 1964 byla zbořena vstupní márnice. Hřbitov je dnes přístupný v rámci otevírací doby křesťanského hřbitova.

Celý článek

Židovský hřbitov - Polná

MěstoPolná

Židovský hřbitov se nachází na severní okraji Polné při potoce Šlapanka. Hřbitov byl založen počátkem 16. století a několikrát byl rozšiřován. Až do 70. let 20. století stála u původního vchodu márnice, do dnešní doby se dochovaly jen zbytky zdí. V roce 1995 byl vybudován nový vchod na hřbitov. Udržovaný hřbitov s opravenou obvodovou zdí obsahuje na svých cca 3.540 m2 zhruba 900 barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1683. V severovýchodním rohu hřbitova najdeme speciální dětskou sekci. Hřbitov je uzamčen a otevřen na požádání.

Celý článek

Židovský hřbitov - Přelouč

MěstoPřelouč

Nový židovský hřbitov se nachází východně od centra města při ulici Pardubická. Je dnes součástí křesťanského hřbitova. Brána vedoucí přímo na hřbitov je uzamčena, vstoupit na něj je možno právě přes vedlejší křesťanský hřbitov. Starý židovský hřbitov  se nedochoval. Starý židovský hřbitov byl založen roku 1680 a zrušen v roce 1874, nedochovaly se z něj žádné náhrobky. V roce 1887 byl založen nový hřbitov východně od města. V 80. letech 20. století byl silně zdevastován a hrozil mu i zánik. Naštěstí se jej podařilo zachránit, vyčistit a náhrobky postavit. Do dnešní doby se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922. Hřbitov je přístupný v otevírací době městského hřbitova.

Celý článek

Židovský hřbitov - Staré Město pod Landštejnem

Židovský hřbitov se nachází severně od obce při zrekonstruované hrázi na potoce Pstruhovec. Hřbitov byl založen někdy před rokem 1610 a naposledy rozšiřován v roce 1863. Za druhé světové války a po ní byl devastován. Dnes na ploše 1356 m2 se nachází okolo 170 náhrobků od roku 1727 do počátku 20. století. Hřbitov ohrazují zbytky obvodového zdiva a hřbitov je tak volně přístupný. V obci se nacházela synagoga, patrně až do roku 1830 dřevěná, kdy vyhořela. Následně byla postavena nová v klasicistním slohu, která sloužila až do první světové války. V roce 1955 byla zbořena.

Celý článek

Židovský hřbitov - Stráž

MěstoStráž

Židovský hřbitov se nachází vcelku daleko od obce, zhruba 1,5 km severozápadním směrem. Přístup je pro neudržovanou cestu celkem komplikovaný. Podle mapy sem značka nevede. Přesto však lze ze Stráže se dát po naučné stezce, která nás dovede až přejezdu přes železniční trať používáný snad jen zemědělskou technikou. Dále značka vede zarostlým remízkem. Od přejezdu je potřeba se dát po pravé straně tohoto remízku krajem pole, nikoliv po mírně klesající polní cestě. Po okraji tohoto pole se dostaneme až k místu kde les točí vpravo. Zde v cípu je potřeba překonat menší bariéru kopřiv a vejít do cípu tohoto lesa. Zde se také objeví značka naučné stezky a po pravé straně je vidět již vchod do hřbitova. Založen byl údajně již roku 1330, ale písemně je doložen od poloviny 15. století. V 60. letech 19. století byl ještě rozšířen. Přestože je hřbitov rozsáhý, má přibližně 4.237 m2 nachází se zde asi jen 20 náhrobků a stél v různém stavu z 18. a 19. století. Většina náhrobků byla buď po roce 1938 rozkradena nebo a mezi nimi i historicky cenné (barokní a renesanční) použity při stavbě dřevozpracujícího závodu.

Celý článek

Židovský hřbitov - Stříbro

MěstoStříbro

Hřbitov se nachází asi 500 m severně od města při silnici vedoucí do Kšic. Založen byl v letech 1901-1902 a tak zde na dnešní ploše asi 2.167 m2 najdeme převážně novodobé náhrobky. Bývalý hrobnický domek byl v letech 1942-43 přestavěn na obytné účely a dodnes je tak využíván. Hřbitov je v současné době v dobrém stavu, uzamčen a kontakt na správce najdete u vstupu na hřbitov.

Celý článek

Židovský hřbitov - Tachov

MěstoTachov

Starý tachovský židovský hřbitov se nachází při ulici Chodská nedaleko jejího vyústění do ulice Plzeňská. Založen byl v roce 1615. V průběhu jeho existence byl několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1869. Za války byl zdevastován nacisty a ani po válce to s ním nebylo lepší. Po roce 1977 byla část náhrobků zlikvidována a mezi nimi také náhrobek Nachuma Sofera jehož hrob byl poutním místem. Na zlikvidované části hřbitova vyrostl objekt Pozemních staveb. V letech 1991-1992 byla zbylá část hřbitova rekonstruována. Z původní velikosti 2.536 m2 se jeho rozloha zmenšila na dnešních 1.343 m2. Do dnešní doby se dochovalo přibližně 190 náhrobků, nejstarší z počátku 18. století. Hřbitov je v současné době v udržovaném stavu a volně přístupný. Asi 900 m jihovýchodně od tohoto hřbitova v sousedství městského hřbitova se nachází nový židovský hřbitov, založený roku 1933. Zachovalo se obvodové zdivo a pár náhrobků z let 1933-1938. Nachází se zde i hromadný hrob obětí z transportu smrti (z vlaku z Buchenwaldu). Většina plochy slouží jako urnový háj.

Celý článek

Židovský hřbitov - Telice

Židovský hřbitov u obce Telice se nachází na kopci Valuška severním směrem od obce. Plněhodnotná přístupová cesta ke hřbitovu nevede. Nejlepší přístup je po silnici z Telice směrem na Milevo. Po cca 400 m za obcí v zatáčce silnice se dát lesní cestou vlevo. Po zhruba 150 m když končí po levé straně lesní porost se dát vlevo po okraji tohoto porostu, je zde i náznak polní cesty. Opět na dalším kraji lesa pak znovu vlevo a to již po cca 50 m dojdeme ke hřbitovu. Hřbitov byl založen někdy po roce 1700 a na ploše 2226 m2 se zachovalo přibližně 140 náhrobků z let 1767-1937. Hřbitov pak obklopuje nízká zídka na východní straně téměř zničená. V obci se nacházela synagoga, která byla patrně dřevěná a dnes po ní nejsou již žádné stopy.

Celý článek

Židovský hřbitov - Třebíč

MěstoTřebíč

Třebíčský židovský hřbitov se nachází na konci ulice Hrádek, severně od centra města, kousek nad dochovanou židovskou čtvrtí. Vznikl patrně ve 20. letech 17. století, písemně je poprvé doložen k roku 1636. V roce 1888 byl rozšířen na dnešní úctihodnou výměru 11.772 m2. Najdeme dnes téměř 3.000 náhrobků barokního, klasicistního a novodobého typu. Nejstarší pochází z roku 1631. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná obřadní síň z roku 1903. Dobře udržovaný hřbitov se v sobotu a na noc zamyká, jinak je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov - Turnov

MěstoTurnov

Turnovský židovský hřbitov se nachází při ulici Sobotecká pod mostem výpadovky na Jičín. Hřbitov byl založen zřejmě v druhé polovině 17. století a poslední pohřeb se zde konal v roce 1956. Kolem roku 1800 byl postaven hřbitovní domek. V letech 1988-1991 byl hřbitov narušen výstavbou silničního průtahu pod jehož mostem se z části rozkládá. V roce 2002 byl hřbitovní arál o ploše 2.179 m2 rekonstruován. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1680, jinak se zde nachází okolo 550 náhrobků barokního, klasicistního, secesního a moderního typu. Jsou zde pochováni předkové spisovatele Ivana Olbrachta a publicisty Pavla Tigrida. V hrobnickém domku se nachází malá expozice židovského osídlení v regionu s unikátním rituálním stolem z jednoho kusu kamene. Židovský hřbitov je pak víceméně volně přístupný.

Celý článek

První 1 2 3 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Blansko
Zámek Blansko se nachází ve stejnojmenném okresním městě v údolí řeky Svitavy, v Jihomoravském kraji. Historie zámku Renesanční zámek vznikl v roce 1604 přestavbou gotické tvrze zmiňované již koncem 14. stol. Základy válcové věže, dodnes dochované, pocházejí z románského období. Tvrz byla upravena v polovině 15. stol., aby mohla sloužit jako sídlo po zániku hradu Blanseka. Až do poloviny 18. stol. byl zámek centrem správy blanenského panství, kdy ho koupil rod Salm-Reifferscheidt a připojil k Rájecku. Na blanském zámku se vystřídalo mnoho majitelů od Žalkovských ze Žalkovic, Lvů z Rožmitálu až po Salmy, kterým patřil až do roku 1945. V době 30leté války byla zámecká budova poškozena Švédy. Zámek později přešel řadou oprav. Významná barokní přestavba Blanska se konala koncem 17. stol. za hrabat z Gellhornu, kdy byla navíc postavena věž s hodinami. V roce 1853 byl zámek upraven pozdně empírově a roku 1873 ještě novorenesančně. Tyto úpravy však byly odstraněny rekonstrukcí v letech 1960-68, kdy byla zámku navrácena jeho původní renesanční podoba. Do roku 1896 se zde také nacházelo správní centrum blanenských železáren, kdy jej Salmové prodali firmě Breitfeld-Daněk. V minulosti na zámku pobývala řada významných osobností (např. Josef Dobrovský, malíř Josef Mánes, spisovatel Ferdinand von Saar) a bydlel zde i známý archeolog dr. Jindřich Wankel. Od roku 1969 slouží budova zámku jako muzeum, kde můžeme shlédnout výstavy týkající se Moravského krasu, historie hutnictví, historie dekorativní a užitkové litiny, historie hradu Blanseka a dalších témat. Podoba zámku V původní podobě měl zámek asi 30 místností a byl obýván jenom zřídka. Jedná se o jednopatrovou budovu se zdobeným štítem ve stylu holandské renesance. Zámek má čtyři křídla s obdélníkovým nádvořím s arkádami. Na severní straně stojí věž s hodinami a u jihozápadního nároží se dochoval zbytek válcové věže raně gotické tvrze. Zámecká expozice Expozice zámku zachycuje geologický vývoj Moravského krasu, jeho faunu a flóru, jak vyhynulou tak i existující, a také zde vidíme stručný přehled vývoje lidského osídlení zdejší oblasti. Velká část expozice je věnována výzkumům Karla Absolona s ukázkami z jeho praxe. Výstava Nejstarší hutě ČR, archeologická expozice se speciálním zaměřením na vývoj železářství ve zdejší oblasti, je věnována také období Velké Moravy a jednomu z center železářské výroby té doby v olomučanském polesí. Výstava je doplněna modely olomučanských hutí z 8. - 9. stol. Dále si zde návštěvník prohlídne expozici historie města Blanska od první písemné zmínky z roku 1141 až po rok 1918. Zámecké interiéry Historické interiéry zámku tvoří soubor pěti místností (hudební, červený a modrý salon, růžový salonek a zelený kabinet), kde se zachovala původní dřevěná výzdoba stropů a stěn z konce 19. stol. Výstava Dekorativní a užitková litina 19. a 20. století prezentuje historii výroby uměleckého lití v celorepublikovém a středoevropském kontextu. Ucelenou část tvoří soubor litinových kamen a krbů, kašnových zařízení, zahradních váz atd. Zdejší raritu znázorňuje kolekce litinových šperků. Tipy na výlet Ve městě najdete také Galerii města Blansko nebo rozhlednu Podvrší u Blanska. Z přírodních zajímavostí můžete navštívit krasové jeskyně, jako je Kateřinská jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně, propast Macocha nebo jeskyně Kůlna. Za návštěvui stojí i zřícenina hradu Holštejn, zříceninu hradu Čertův hrádek nebo Muzeum větrný mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Blansku.  
Doporučujeme
Zámek Chyše
Nenápadné městečko Chyše se nachází přibližně v polovině cesty mezi Karlovými Vary a Rakovníkem, v Karlovarském kraji. Je známé svojí dominantou, stejnojmenným zámkem, sídlem hraběcího rodu Lažanských. Historie zámku Nejstarší zmínky o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého rodu Odolenoviců. Ti zde sídlili dvě stě let. V roce 1467 byl hrad zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který jako přívrženec Jednoty zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů. Hned v roce 1471 se Burián přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského, a ten mu propustil panství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem. Kromě obnovy hradu nechal kolem městečka postavit opevnění s jedenácti baštami. O století později získal panství sňatkem Mikuláš z Lobkovic. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Další majitelé, Michlovští, zámek barokně upravili v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí. V roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti. Rod Lažanských vlastnil Chyši až do roku 1945. Chyše za éry Lažanských Za jejich éry získal zámek svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, ve slohu tudorovské novogotiky. Od března 1917 na zámku působil pět měsíců jako učitel mladého Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek. Za socialismu objekt chátral. Záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, kteří se pustili do velkorysé rekonstrukce. Vedle oprav zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park. Jedná se o krajinářskou architekturu z poloviny 19. století. V centru parku je velmi cenný strom, cca. 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta. V roce 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku. Součástí zámeckého areálu je taky panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V historických interiérech pivovaru můžeme vidět stylový restaurant a tradiční pivnici. Tipy ny výlet Navštívit můžete třeba zříceninu hradu Nevděk, zámek Valeč, vydat se k Žihelskému viklanu nebo na zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou. Poblíž najdete také zámek Rabštejn nad Střelou Ubytování najdete ve Žluticích.
Doporučujeme
Hrad Velhartice
Hrad Velhartice stojí asi 10 km severozápadně od města Sušice poblíž stejnojmenné vsi nad ohbím říčky Ostružné při hranici Šumavy ve výšce 705 m nad mořem. Unikátní kamenný most Původní hrad vznikl ve 13. století jako sídlo rodu Velhartických a řadí se tedy mezi středověké gotické hrady. Byl vybudován jako hrad dvoupalácové dispozice. Na konci 14. stol. hrad rozšířil Bušek z Velhartic o dvě další stavby – obrannou věž a gotický mohutný kamenný most, který spojoval věž s palácem hradu – Rajským domem. Zajímavostí tohoto mostu je, že nedoléhá ani k jedné budově, budovy byly spojeny dřevěnými padacími můstky, což bylo součástí obranných opatření. Od roku 1395 patřil pánům z Hradce. V době bojů mezi Jiřím z Poděbrad a odbojnou šlechtou převezl Oldřich z Hradce na Velhartice tajně české korunovační klenoty, aby tak zabránil korunovaci Jiřího z Poděbrad na krále. Dalšími majiteli hradu byli páni z Rožmitálu. Po smrti Zdeňka Lva z Rožmitálu měnil hrad často majitele. Jedním z nich byl dobrodruh a zbohatlík z třicetileté války, Martin de Hoeff Huerta, který zde postavil v pobělohorské době "Nový dům", renesanční zámecké křídlo s původními arkádami. Hradní areál zahrnuje také budovu pivovaru, zbytky hradebních zdí a hospodářských objektů. V předhradí se nachází soubor lidových staveb, který tvoří několik z okolí přenesených objektů šumavské lidové architektury. Od druhé poloviny 17. století začal hrad postupně upadat. Dnes je zřícenina významnou památkou opevňovací techniky 14. století. Její dominantou je věž zvaná Putna, která stojí nad hlavní bránou hradu. Tipy na výlet Ve Velharticích najdete také Muzeum hornictví a Kovářské muzeum. Na výlet se můžete vypravit na tvrz Kašovice, tvrz Čachrov, Muzeum drezín v Čachrově, zámek Svojšice nebo tvrz Zavlekov. Ubytování najdete přímo ve Velharticích.
Doporučujeme
Znojmo
Znojmo je město ležící na jihu Moravy rozkládající se vysoko na levém břehu nad řekou Dyjí, 52 km jihozápadně od města Brna. Má kolem 35 tis. obyvatel. Turisticky velmi atraktivní město disponuje řadou pozoruhodností a je kulturním i hospodářským centrem jihozápadní části jižní Moravy. Znojmo patří mezi nejstarší česká města. Je známé svou vinařskou tradicí, která se počíná datovat již od 12. století.Blízký brod přes řeku Dyji přes který procházel obchodní stezka tuto lokalito přímo předurčoval pro brzké osídlení. Proto již v období velkomoravském se na ostrohu nad brodem rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť (Hradiště sv. Hypolita), které brod chránilo. Hradiště vystřídal v přemyslovské době před rokem 1037 hrad, vybudovaný knížetem Břetislavem I jehož součástí farní kostelem a rotundou Panny Marie. V roce 1055 zde vzniklo údělné přemyslovské knížectví, kde vládli přemyslovská knížata z moravské větve a v roce 1190 zde založil znojemský kníže Konrád II. Ota premonstrátský klášter v Louce. Vsi v podhradí byly ohrazeny a králem Přemyslem Otakarem I. byly v roce 1226 povýšeny na královské město. Do města byli přizváni němečtí kolonisté a svoji obec zde brzy založili i Židé. Město se rozvíjelo, bohatlo a získalo řadu privilegií. V náboženských válkách v 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.Strategická poloha města znamenala časté drancování a obsazení nepřátelskými vojsky. Město tak bylo roku 1645 obsazeno švédskými vojsky, v roce 1663 bylo ohroženo Turky a nezůstalo uchráněno ani během napoleonských válek. A to hned dvakrát. Poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, jejichž pobyt město velmi poškodil. Období rozvoje průmyslu se Znojmu vyhýbá a město si zachovává zemědělský charakter. Dále se však rozvíjí a ti i díky železnici, která město spojila s Vídní, Prahou a Brnem.V posledních letech panuje ve městě čilý turistický ruch, ke kterému vedle kvalitního vína přispívají i rozličné stavební památky. Původní hrad na skalním ostrohu nad údolím poté byl v letech 1710–1721 přestavěn na barokní zámek, dnes je v jeho útrobách expozice Jihomoravského muzea. V areálu hradu se nachází hradní rotunda sv. Kateřiny z 12. století se zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134 zobrazující přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a rovněž podobizny moravských údělných knížat. Městské hradby jsou jedním z nejlépe zachovalých městských obranných systémů. Jejich součástí je i Horní brána a Vlkova věž. Radniční věž je považována za symbol města Znojma. Z ochozu lze vidět za dobré viditelnosti i rakouské Alpy. Znojemské podzemí je budováno ve čtyřech patrech pod sebou a má cca 30 km chodeb. Patří k největším bludištím ve střední Evropě. Pamětihodný je Loucký klášter, kde je obrazová galerie, bednářské a vinařské muzeum, prodejna vín a řada dalších zajímavostí. Na historii židovské obce upomíná nejstarší moravský židovský náhrobek z roku 1334. V městské památkové rezervaci je zachována řada gotických, renesančních i barokních měšťanských domů. Se sakrálních staveb by návštěvníci Znojma neměli opomenout Minoritský klášter, kde se nacházejí expozice Jihomoravského muzea a gotický kostel sv. Mikuláše. Díky příhodným klimatickým podmínkám se zde daří vinařství a ovocnářství. Znojmo se stalo proslulé rovněž okurkami, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Město uspokojí i milovníky přírody a to zejména zásluhou nově vzniklého Národního parku Podyjí.