Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 184 185 186 Poslední

Židovský hřbitov Písečné

Židovský hřbitov obce Písečné se nachází kousek jižně od obce. Z centra obce je potřeba se vydat kousek po žluté turistické značce na kraj obce. Zde značku, která z cesty odbočuje vlevo opustíme a vydáme se z obce rovně po kamenité cestě až na okraj lesa, kde se kříží cesty. Zde v cípu lesa vede malá pěšina ke hřbitovu (cca 50 m). Hřbitov byl založen počátkem 18. století. Poměrně vcelku velký hřbitov je ohrazen kamennou zdí s dochovanou průchozí márnicí (vstup na hřbitov je však vchodem vedle márnice). Dochovalo se zde na 450 náhrobků z velké části barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází z roku 1730. Ve druhé polovině 90. let 20. století a na počátku 21. století byl zarostlý a neudržovaný židovský hřbitov zbaven nežádoucí vegetace a většina povalených náhrobků vztyčena. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Písková Lhota

Židovský hřbitov se nachází na svahu úvozu v severní části Pískové Lhoty. Založen byl zřejmě na přelomu 17. a 18. století, používán byl až do 30. let 20. století. Na ploše 1.631 m2 se do dnešní doby dochovalo cca 130 náhrobků. Hřbitov je z větší části prázný, hodně náhrobků je povalených nebo rozbitých. Hřbitovní dům s kolnou byl využit na rekreační účely. Ohradní zeď je na mnoha místech narušená. Přístup ke hřbitovu je z ohybu cesty vedoucí ke zbytkům zříceniny Starý Stránov, jen asi 50 m od ní. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Pňovany

MěstoPňovany

V podstatě skoro již lesní židovský hřbitov se nachází přobližně 600 m jižním směrem od obce na okraji vrchu vlevo od silnice směřející z obce ke hlavní komunikaci Plzeň – Stříbro. Při cestě z obce Pňovany směrem k hlavní silnici je potřeba odbočit vlevo po hrázi menší rybníka, po cestě přejít potok a krátce nato z cesty se dát vpravo do vrchu a trochu hledat. Hřbitov byl údajně založen v 16. století, ale doložen je až ve druhé polovině 17. století. Na poměrně velkém hřbitově (2.142 m2)  se dnes nachází jen pár desítek náhrobků od roku 1726. Většina novodobých náhrobků je povalena. Zeď z lomového kamene dnes již téměř neexistuje, stejně tak byla zbořena brána i márnice. V obci na severovýchodním okraji rybníka se nachází synagoga s docela dobře dochovaným vnějším vzhledem. Postavena byla někdy v polovině 19. století. Po roce 1930 byla adaptována na byt a po druhé světové válce využívána jako skladiště.

Celý článek

Židovský hřbitov Poběžovice

Židovský hřbitov se nachází necelý kilometro od obce Poběžovice v poli při silnici na Drahotín po pravé straně. Přístupová komunikace k němu není, je potřeba si najít v poli vyšlapanou cestu. Založen byl zřejmě na počátku 17. století. Před rokem 1929 byl hřbitov rozšířen do dnešní podoby a opatřen novou pevnou zdí. Ještě v roce 1930 bylo na hřbitově kolem 600 hrobů z nichž přibližně 495 opatřeno náhrobními kameny. Za druhé světové války byl silně zdevastován nacisty. Hřbitov je postupně rekonstuován a jeho dobrá zachovalost je asi díky absenci přístupové komunikace. Dnes je na ploše přibližně 4.643 m2 dochováno zhruba 50 náhrobků. Nejstarší náhrobek je z roku 1634. Největším náhrobkem byl ten vytesaný pro rabína Joela Ranschburgera, který zemřel v roce 1820 ve věku 106 let. Náhrobek byl 140 cm vysoký, 1 m široký a 17 cm silný. V Poběžovicích se nacházela i synagoga, jejíž stavba byla započata v roce 1814. Rozsáhlé jednoduché empírové stavení mělo čtvercový půdorys. Stejně jako hřbitov byla synagoga za druhé světové války poničena. Zbytky žalostných trosek byly záhy po válce odstraněny.

Celý článek

Židovský hřbitov Podbořanský Rohozec

Hřbitov se nachází přibližně kilometr jihovýchodně od centra obce, zhruba 200 m od silnice vedoucí do Nové Vsi, v těsném sousedství Doláneckého potoka. Hřbitov byl založen roku 1856 a na jeho ploše 1.502 m2 se dnes nachází přibližně 90 náhrobků z let 1856-1931 v různém stádiu zachovalosti. Z ohradní zdi i márnice zbyly již jen malé zbytky zdiva a hřbitov je tak přístupný bez obtíží i když k němu nevede žádná přístupová komunikace. Nejlepší cesta je tak mezi polem a korytem potoka.

Celý článek

Židovský hřbitov Podbořany

Podbořanský židovský hřbitov se nachází asi 2 km jihovýchodně od Podbořan při silnici vedoucí do Očihova. Hřbitov byl založen poměrně pozdě v roce 1889 ve tvaru obdélníka o ploše 2.923 m2. Za nacistické okupace byl hřbitov zdevastován. Dnes se na již poměrně hodně zarostlém hřbitově nachází jen pár povalených náhrobků. Hřbitovní zeď z červeného pískovce je místy poškozená, z márnice zbylo jen částečně obvodové zdivo.Hřbitov je volně přístupný, parkovat lze pár metrů od hřbitova při polní cestě odbočující ze silnice.

Celý článek

Židovský hřbitov Podbřezí

Židovský hřbitov se nachází přibližně 500 m severovýchodně od Podbřezí, při turistické značce asi 300 m východně od zámku Skalka. Založen byl na přelomu 17. a 18. století. Na ploše 691 m2 se nachází zhruba 84 náhrobních kamenů z let 1725-1906. Je ohrazen poměrně nízkou zídkou z lomového kamene a je volně přístupný. O hřbitově je zmínka v románu „Temno“ od Aloise Jiráska. V obci je dochovaná synagoga (čp. 56) postavená snad v roce 1812, bohoslužby se v ní konaly až do roku 1888. Od 20 let později byla prodána a přestavěna na chudobinec, po roce 1923 na byty. Od roku 1982 se její charakter změnil na rekreační bydlení na přelomu 20. a 21. století byla necitlivě upraveny, kdy byly odstraněny i poslední původní architektonické zbytky.

Celý článek

Židovský hřbitov Podivín

MěstoPodivín

Podivínský židovský hřbitov je situován nedaleko centra obce v blízkosti Palackého ulice. Byl založen v 17. století a naposledy rozšířen kolem roku 1871. Za druhé světové války byl poškozen. Dodnes slouží svému účelu což není obvyklé. Na kamennou zdí ohrazené ploše o výměře 7.525 m2 se nachází přibližně 600 náhrobků a je tak zaplněn přibližně z poloviny. Najdeme tu převážně náhrobky barokní a klasicistní, nejstarší pochází z roku 1694. V rohu je situována obřadní síň postavená ve druhé polovině 19. století v maursko orientálním stylu. Nachází se v ní menší expozice o historii židovské obce. O hřbitov je pečována, je uzamčen a přístupný po dohodě se starostou OÚ.

Celý článek

Židovský hřbitov Pohořelice

Pohořelický židovský hřbitov je situován při Tyršově ulici. Založen byl zřejmě ve druhé polovině 17. století. Na jeho dnešní ploše 8.682 m2 najdeme na tisícovku náhrobků, převážně barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází z roku 1676. Hřbitov je uzamčen a přístupný po dohodě na obecním úřadě.

Celý článek

Židovský hřbitov Police u Jemnice

MěstoPolice

Židovský hřbitov v Polici nedaleko Jemnice se nachází v blízkosti jižního okraje obce. Hřbitov byl založen nejpozději v 17. století a sloužil až do počátku 20. století. Hřbitov je ohrazen zdí a vstupuje se přes bývalou márnici. Dnes se na poměrně zaplněné ploše o velikosti cca 2145 m2 nachází zhruba 300 náhrobků barokního, klasicistního a moderního typu, z nichž nejstarší čitelný je z roku 1681. Vstup na hřbitov je volný. Z centra obce je potřeba se vydat v blízkosti zámku ulicí jižním směrem a posléze polní cestou k Jiratickému potoku. Od souboru budov u Jiratického potoka pak vede ke vstupu do hřbitova malá úvozová pěšina. T.A.

Celý článek

Židovský hřbitov Pořejov

MěstoHošťka

Židovský hřbitov bývalé obce Pořejov se nachází zhruba necelých 500 m od obce Žebráky ves směru na Dlouhý Újezd v lesním podrostu. Hřbitov kdysi patřil k dnes již zaniklé obci Pořejov (založené kolem roku 1275) a spolu s nedalekými zbytkami kostelíka sv. Anny jsou jedinou přípomínkou této obce. Hřbitov má rozměry cca 40 x 20 m a je obehnán nízkou rozpadající se zídkou. Je založení je datováno do poloviny 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1755. Podle záznamů zde bylo pohřbeno okolo 300 zemřelých. V současné době se zde nalézá přibližně 40 náhrobků. Ve vsi Pořejov se nacházela synagoga. Vznikla v roce 1765 na místě dosavadní modlitebny a to přestavbou rohové části původního zámku. Synagoga nebyla nikterak velká, patrová stavba měla rozměry cca 9,5 x 6,5 m, 80 cm silné kamenné zdi, zaklenuta neckovou klenbou, osvětlená 7 vysokými okny. Uprostřed pak stála osmiboká, zřejmě kamenná, bima, z níž bylo o šábesu čteno z tóry. Pro ženy byla určená samostatná, vestavěná galerie ze dřeva o šířce 1,7 m se samotným vstupem. Kromě světnice pro školní vyučování, bytu a kanceláře rabína tu byla pravděpodobně i rituální lázeň – mikve, nebo pekárna maseců (chléb pro svátek pesach). V roce 1904 synagogu poškodil požár. V roce 1919 budovu židovská obec prodala do soukromých rukou za symbolických 700 Kč. Silně poničena byla na konci války při střetu jednotek americké armády a německých SS. Po válce pak byla zbořena a její veškeré zbytky zmizely se zánikem obce.

Celý článek

Židovský hřbitov Postřižín

Židovský hřbitov se nachází přibližně 800 m jihovýchodním směrem od centra obce, při hlavní silnici od Prahy nedaleko továrny Aero Vodochody. Od silnice vede ke hřbitovu menší cesta. Hřbitov byl založen nejpozději na počátku 19. století a roku 1896 rozšířen. Na ploše 3.701 m2 se dochovalo cca 200 zachovalých náhrobků a torz z let 1831-1935. Hřbitov je z větší části ohrazen dobrou kamennou a betonou zdí s uzamčenou kovovou bránou. Bohužel v zadní části hřbitova je zeď rozvalena.

Celý článek

Židovský hřbitov Praskolesy

Židovský hřbitov se nachází asi 500 m jihovýchodně od obce, při silnici na Netolice nedaleko Otmíčské hory. Ze silnice k němu vede malá polní cesta. Hřbitov byl založen roku 1863. Na počátku 20. století byl postaven hrobnický domek, zbořený v 80. letech téhož století. Na dnešní ploše 928 m2 se nachází přibližně 94 náhrobků pocházejících z doby od založení až do roku 1950. Hřbitov má místy pobořenou ohradní zeď, některé náhrobky jsou povalené. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Prčice

Prčický židovský hřbitov se nachází asi 1,2 km severně od Prčice. Vede k němu zarostlá úvozová cesta začínající u zemědělského závodu na okraji u silnice vedoucí na Heřmaničky. Hřbitov byl založen v letech 1865-1867 a využíván byl zřejmě až do počátku 40. let 20. století. Na ploše 1.575 m2 se dochovalo zhruba 50 náhrobků od doby založení hřbitova. V letech 2000-2002 byla rekonstruována márnice u vstupu na hřbitov. Ten byl v době naší návštěvy (2010) povětšinou zarostlý a volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Přehořov

Přehořovský židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od obce na okraji lesa. Z přehořova je potřeba se vydat po značené turistické cestě. Po chvilku cesta opustí silnici, na okraji lesa je pak nutno odbočit z cesty vlevo a držet se okraje lesa. Po asi cca 500 m se dojde ke hřbitovu. Dnes již malý a téměř v lese nenápadný hřbitov byl založen někdy před rokem 1723. Hřbitov je poměrně zaplněný, většina náhrobků je stojících, část z nich poničená. Na zhruba 863 m2 se jich nachází cca stovka. Nejstarší z poloviny 19. století. Z ohradní zdi i márnice se dochovaly jen malé zbytky.

Celý článek

Židovský hřbitov Přeštice

Přeštický židovský hřbitov se nachází kousek východním směrem při silnici směřující do Vodokrt. Hřbitov byl založen poměrně pozdě v roce 1890. V 60 letech 20. století byl využíván mysliveckým sdružením a na jeho ploše byly umístěny dokonce voliéry. Až po roce 2000 byl opět pietně upraven, i když udržován příliš není. Poměrně velkou plochu hřbitova 3.387 m2 ohrazuje cihelná zeď se vstupní branou, na jižní straně pobořenou. Zhruba čtyři desítky novodobých náhrobků se nacházejí při západní zdi. Hřbitovní domek adaptovaný na obytné účely, je v současné době vybydlený a chátrá (9/2012).

Celý článek

Židovský hřbitov Příbram

MěstoPříbram

Židovský hřbitov se nachází na severovýchodním okraji města při silnici vedoucí na Občov. Hřbitov byl založen roku 1879 a dnes se na ploše přibližně 3.283 m2 nachází něco okolo 150 náhrobků. Hřbitov má dobrou ohradní zeď, zrekonstruovanou obřadní síň a je uzamčen.

Celý článek

Židovský hřbitov Přistoupim

Židovský hřbitov se nachází téměř v centru obce Přistoupim v sousedství sportovního hřiště. Založen částečně ve svahu byl údajně roku 1713. Postupně byl rozšiřován až do dnešní plochy, která činí 3.999 m2 a dochovalo se zde na 600 náhrobků z doby od založení hřbitova až do počátku druhé světové války. Hřbitov byl nedávno opraven a je v dobrém stavu, je také uzamčen a nahlédnout je tak možno přes zeď (není příliš vysoká). Jen pár metrů od hřbitova směrem do centra obce se nachází bývalá synagoga, postavená v roce 1842 s novorománskými prvky. Bohoslužby se v ní konaly až do počátku druhé světové války. V roce 1949 byla prodána obci a adaptována pro potřeby obecního úřadu. Ten zde sídlí dodnes (2010).

Celý článek

Židovský hřbitov Protivín

MěstoProtivín

Protivínský židovský hřbitov najdeme na východním okraji města, nedaleko komunálního hřbitova, při silnici do osady Bečelov. Hřbitov založený roku 1878 byl v roce 1939 zdevastován a většina náhrobků odvezena. Dnes již spíše zatravněná plocha hřbitova (719 m2) obsahuje jen pár náhrobků. Ohradní zeď z lomového kamene je místy narušená. Vstup je volný přes bývalou márnici ze které zbyly jen základy zdí (9/2012).

Celý článek

Židovský hřbitov Prudice

MěstoNemyšl

Židovský hřbitov se nachází v blízkosti dálnice D3 asi 600 m jihozápadně od obce Prudice. Z silnice č. 120 je potřeba odbočit na Prudice. Krátce před obcí odbočit vlevo po asfaltce vybudované kvůli stavbě dálnice. Po cca 450 m odbočit ještě vlevo a to již po levé straně je vidět malý lesík na návrší, kde se hřbitov nachází. Hřbitov je doložen v první čtvrtině 18. století. Na ploše 2.996 m2 je dochováno asi 150 náhrobků z doby od první poloviny 18. století do roku 1938. Z obvodového zdiva stejně jako cihelné márnice jsou dnes jen pozůstatky. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

První 1 2 3 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Horky nad Jizerou
Zámek Horky nad Jizerou, okres Mladá Boleslav. 
Trojský ostrov je posledním ostrovem na území Prahy. Leží mezi Bubenčí a Trojou a je dlouhý přes tři kilometry. Původně měl menší rozlohu. Rozšířen byl v letech 1899 – 1902 při stavbě trojského zdymadla. S trojským břehem je spojen lávkou pro pěší, s bubenečským mostem. Název Císařský byl používán proto, že ho české stavy věnovaly císaři Rudolfu II. Byl také nazýván Purkrabský. To proto, že byl spravován nejvyšším purkrabským. Název Trojský je používán od konce 19. století. V roce 1927 zde byl vybudován parkurový stadion. Vznikla zde také rozsáhlá zahrádkářská kolonie. V současnosti je využíván pro sportovní a rekreační účely. V severní části je umístěna čistička odpadních vod.
Historie hradu Hrad byl založen Vilémem ze Šumburka na konci husitských válek. V písemných pramenech je poprvé připomínán roku 1435. V roce 1449 hrad koupil Vilém z Illburka. Posléze přešel na pány z Fictumu, kterým jeho podoba nedostačovala, a tak byl na počátku 16. století výrazně přestavěn. V polovině 16. století však vyhořel a posléze přestal být sídlem jeho majitelů. Na počátku 17. století je tak hrad již pustý a začal se měnit ve zříceninu. Podoba hradu Hrad v první fázi měl na nejvyšším místě vystavěnou velkou obytnou věž, na níž navazovaly hradby zpevněné třemi, čtverhrannými, většinou dovnitř otevřenými, baštami. U brány byla hradba vystavěna tak, aby bylo možno střelbou pokrýt celý vstupní prostor. Samotná brána pak byla vybavena stěžejkovým padacím mostem. V druhé fázi byla zajištěna ochrana přístupové cesty výstavbou hradeb s první a druhou bránou. K obytné věži byly připojeny tři přístavky, které tak zdvojnásobily její obytnou plochu. Ve východním koutě hradu vznikl nový trojprostorový palác a na protější straně byla vybudována dlouhá hospodářská budova. Z hradu se dochovalo poměrně hodně částí. Nejvíce se dochovalo ze čtverhranné obytné věže. Dále zde najdeme zbytky brány, trojprostorového paláce, hospodářské budovy, bašt a obvodové hradby. Areál mohutné hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zříceninu hradu Perštejn, zříceninu hradu Egerberk nebo novogotický zámek Klášterec nad Ohří. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.
Doporučujeme
Zámek Stekník
Rokokový zámek Stekník, obklopený terasovitými zahradami italského stylu, stojí na vyvýšeném ostrohu nedaleko obce Stekník (památková vesnická zóna) v meandru řeky Ohře. Zámek je dnes v rekonstrukci a není volně přístupný. Návštěvníkům je však umožněna prohlídka zámeckých zahrad s informačními cedulemi a naváděcími šipkami. Zpřístupněna je také zámecká kaple a od roku 2009 se na zámku Stekník také konají svatební obřady, v letních měsících i v překrásné zámecké zahradě.   Historie zámku                         Na místě dnešního zámku Stekník stávalo kolem roku 1600 opevněné panské sídlo rodiny Kaplířů ze Sulevic. Ke stavebním úpravám objektu došlo koncem 17. století, poté co se Stekník stal v roce 1681 základem majetku jedné z nobilitovaných žateckých měšťanských rodin Kulhánků z Klaudensteina. Nový majitel Jan Jiří Kulhánek nechal strhnout staré budovy a na jejich místě vybudoval zámek ve stylu vrcholného baroka. Pro dnešní podobu zámku však byla rozhodující až druhá stavební fáze ve 2. polovině 18. století, kdy získal objekt dnešní rokokovou podobu. Přestavbu sídla započal Jan František z Klaudensteina. K nejradikálnější změně patří novostavba zámecké kaple Navštívení Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Na zámeckém nádvoří stojí kašna, pocházející také z druhé poloviny 18. století. Ve stejné době vznikla patrně i terasovitá úprava zámecké zahrady, která byla od okolí oddělena kamennou zdí, zdobenou pískovcovými vázami a terakotovými plastikami, které se bohužel dochovaly pouze v torzech. V této době byla postavena dnes již poničená kaplička, vystavěná nad pramenem minerální vody a dvoupatrová sýpka s barokně ztvárněnými štíty, vikýři na střeše a erbem na průčelí, uzavírající dnešní památkovou zónu na jižním okraji obce. Rozsáhlé stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka z 60. let 18. století se dotkly také úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů byly opatřeny kvalitní iluzivní malbou a zámecká kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. V roce 1907 získal zámek Fridrich Gimbel a po něm zdědil Stekník švýcarský konzul Gérold Déteindre, který byl posledním soukromým majitelem objektu do roku 1945. Po druhé světové válce byl velkostatek Stekník konfiskován a začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístnila depozitář obrazů. Od roku 1996 získal zámek Stekník Památkový ústav v Ústí nad Labem, který jej spravuje a rekonstruuje v současné době. Tipy na výlet Navštívit můžete zámek Nový Hrad u Jimlína, archeoskanzen Březno u Loun, barokní zámek Postoloprty, barokní zámek Tuchořice nebo město Žatec, kde je také mnoho k vidění. Ubytování najdete v Žatci.