Nedaleko Ostravy v obci Šilheřovice stojí uprostřed rozsáhlého anglického parku zámek z konce 18. století.           Historie zámku                  Šilheřovice jsou poprvé zmiňovány roku 1377, kdy je držel Mikuláš Mšan. Ve druhé polovině 16. století drželi panství páni z Vrbna a do této doby je datována i zdejší renesanční tvrz. V roce 1647 prodala Barbora Perpetua, hraběnka z Ursenburku, šilheřovské panství jezuitské koleji v Opavě. Začátkem 18. století patřilo Hlučínsko včetně Šilheřovic pod vládu habsburské monarchie. Po slezských válkách mezi Marii Terezií a pruským králem Fridrichem II. se území Hlučínska dostalo pod nadvládu Pruska. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 se panství stalo majetkem náboženského fondu, od kterého jej koupil Fridrich Eichendorf. Ten zde po roce 1787 nechal snad na místě zpustlé tvrze postavit nový zámek v romantickém historizujícím slohu. V roce 1845 koupil pruský královský tajný rada Salomon Meyer, svobodný pán z Rothschildu panství Hlučín a spojil tak panství Šilheřovice, Ostrava, Annaberg, Zabelkow a Petřatin. Šilheřovice držel rod Rothschildů až do roku 1938. Po 2. světové válce byl zámek využíván pro výchovu a vzdělávání dětí a mládeže. Následně zde bylo hornické učiliště a od roku 1967 do dnešní doby zde jsou vychováváni kuchaři, číšníci, cukráři, řezníci a prodavači a také kadeřníci. V současné době zámek obhospodařuje Střední odborné učiliště a Hotelová škola. Také se zde pořádají společenské akce, oslavy, svatby, recepce i plesy.  Dispozice zámku Zámek Šilheřovice je trojkřídlá, jednopatrová stavba s mansardovou nástavbou. Při dvorní straně je u každého křídla vedlejší stejně vysoká budova s bohatě zdobenou fasádou. Celý objekt tak získává tvar písmene E. Zámek obklopuje rozsáhlý anglický park, kde se nachází kašna, bazén se sousoším, zámecká oranžerie, založená pro pěstování ananasovitých rostlin, Lovecký zámeček z konce 19. století a Mléčnice. V zámecké oranžerii dnes sídlí golfový klub a park hostí také jedno z nejrozsáhlejších golfových hřišť v ČR. Lovecký zámeček a Mléčnice slouží dnes jako restaurace. V parku jsou také rybníky a zámecké Evelinino jezero.  Zámek je zrekonstruován a slouží ke společenským akcím. Tipy na výlet V Hlučíně najdete evangelický kostel, Muzeum Hlučínska nebo zámek Hlučín. Vydat se můžete i na zámek Velké Hoštice, na zříceninu hradu Přerovec, zámek Raduň nebo rozhlednu Landek. V Ostravě najdete celou řadu dalších památek a zajímavostí, jako je těžní věž dolu Jindřich, Hornické muzeum OKD Pod Landekem, zámek Zábřeh v Ostravě, obytný dům Oblouk nebo horní kolonie jámy Ignát. Navštívit můžete také mnohé galerie, jako je Galerie výtvarného umění, Ostravské muzeum, Muzeum citer nebo Pivovarské muzeum. Dále zde narazíte na Kunčický bludný balvan, kostel sv. Pavla nebo na Alžbětinskou kapli. Ubytovat se můžete v Hlučíně nebo v Ostravě.

Spíše než rozhledna bychom mohli říct vyhlídkový altán Jeřabina, se nachází 4,5 km severozápadně od Horního Jiřetína. První dřevěná rozhledna vysoká několik metrů zde byla otevřena 9.10.1884. Již po několika letech musela být po působení povětrnostních vlivů opravena. Za první světové války posloužily některé její části pro různé účely, zbytek chátral. V září 1929 byla německými turisty zbudována nová rozhledna. Po druhé světové válce bohužel padla za oběť vandalům a zbyl po ní jen kamenný podstavec. Na něm byla 28.6.2009 slavnostně otevřena nová kopie původní rozhledny z roku 1929. Volně přístupná rozhledna poskytuje krásné výhledy na zdejší část Krušných hor. Stavba se nachází na turisticky značené cestě.

Projekt Curia Vítkov si dal za cíl vybudovat repliku venkovského velmožského sídla, neboli kurie, z 12.století. Na kopci nad vsí Horní Vítkov, která je vzdálena 5 km od města Chrastavy a asi 15km od Liberce, vzniká dvorec s objekty, které byly typické pro tento typ raně středověkého sídla na přelomu 12. a 13. století. Cílem je rekonstruovat objekt, který se na našem území nedochoval - typ panského sídla předcházející mladším gotickým hradům a tvrzím. Tato raná šlechtická sídla plnila funkci hospodářskou, správní, ale také rezidenční. Typově jde o jakési malé opevněné hradiště. Projekt Curie Vítkov je zamýšlen jako muzeum v přírodě, které je v letní sezóně zpestřeno mnoha historicko - kulturními akcemi.Návštěvníkům je přiblížena doba raného středověku, mohou shlédnout ukázky života tehdejších lidí, jejich dobová obydlí, vybavení, starobylá řemesla a dovednosti. Mnohé si návštěvníci mohou i vyzkoušet. Celý areál vzniká pod záštitou sdružení pro živou historii Curia Vitkov. Dvorec se nachází v krásné přírodě na pomezí Jizerských a Lužických hor, lze ho navštívit zejména během akcí, které jsou inzerovány na webu.Servis pro návštěvníkyV současné době pravidelné prohlídky skanzenu neprobíhají. Pokud ale zájemci o prohlídku tohoto nevšedního místa do Vítkova zavítají mimo některou z akcí, členové sdružení je po velmožském hradišti rádi provedou. V těchto případech je vstupné většinou dobrovolné či zcela zdarma. V blízké budoucnosti se ovšem pravidelné prohlídky plánují. Jiné je to samozřejmě během mnoha akcí, které se zde během roku konají. Tehdy se divákům dostane prohlídky i výkladu, mají možnost shlédnout různá tématická scénická představení, řemesla i vybavení domů. Výše vstupného je odvislá od povahy a délky akce.

Název tohoto návrší na levém břehu Vltavy je doložen písemnými prameny od 15. století. Archeologické nálezy potvrdily osídlení této lokality již v mladší době kamenné. Na vrcholu skály se tyčí půvabná zřícenina budovy, která bývá pokládána za zbytek viničního lisu. Tamnější vinice byla založena roku 1622 novoměstským měšťanem Jindřichem Žežulem, avšak vlastní lis spolu s letohrádkem dal v místě postavit po roce 1650 tehdejší majitel vinice Servác Engel z Engelflussu. Za válek o rakouské dědictví byl ve 40. letech 18. století bavorskými a zejména francouzskými vojáky letohrádek vypálen a pobořen. V roce 1784 koupila pozemky paní Lohnerová, která je připojila ke svému šáreckému hospodářskému dvorci. Až v roce 1858 byl pozůstatek budovy letohrádku při stavbě železnice z Prahy do Podmokel upraven v romantickém duchu v půvabnou dnešní dominantu na ostrohu nad řekou Vltavou.