Bzenecký židovský hřbitov je dnes jediným dobře viditelným dokladem již středověkého osídlení Židů ve městě. Nachází se při komunálním hřbitově (oficiální vchod je z ulice Karla Čapka). Hřbitov je patrně středověkého původu, ale jeho přesné založení není známo. Je udržovaný a z větší části ohrazený zdí. Na ploše zhruba 6.214 m2 se nachází okolo tisícovky náhrobků převážné barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází z konce 17. století. Při vstupu se nachází eklektická obřadní síň z konce 19. století. Hřbitov je přístupný na požádání (info u vstupu) a nebo přes komunální hřbitov v běžné otevírací době.

Zříceniny hradu se nachází na výrazném ostrohu u Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl před polovinou 14. století, kdy ho založil Bušek II. z Velhartic. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1348. V držení tohoto rodu zůstal hrad prakticky po celou dobu své existence. Ve stálé pohraniční válce s Bavory byl roku 1475 dobyt, vypálen a pobořen. V roce 1496 ho koupil Půta Švihovský z Rýzmberka, který ho zřejmě obnovil. Po roce 1508, kdy získal i sousední Rýzmberk, však Nový Herštejn pro něho ztratil význam a  po  roce 1524, kdy byl prodán domažlickým, hrad zpustl. Podoba hradu V čele podélného jádra stál ohromný čtverhranný plochostropý donjon o straně 16,6 metrů. Zbytek plochy jádra nevykazuje žádné nadzemní zbytky staveb a je v podstatě rovný. Jádro stojí zhruba ve středu rozsáhlejšího vnějšího ohrazení. To má v zásadě čtyřúhelný obrys. Vnější hradby byly v další fázi význačně zvýšeny. Na západě se ke hradbě zevnitř přikládá čtverhranná věž, další zřejmě stála i v jižním nároží. Ke hradbě zevnitř přiléhaly i patrně hospodářské budovy a provozní stavby. Vstup umožňovala čtverhranná věžovitá brána v severovýchodním nároží. Přístupová cesta k ní přicházela podél celé východní fronty hradu. Zde ji přepažovala hradba s prvou bránou a k vnějšímu opevnění byl zvenčí přiložen objekt se dvěma polookrouhlými věžicemi, zvaný Panenská bašta, který vznikl složitějším vývojem. Byl nepochybně určen k obraně brány. Z hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže) a dochovaly se i zbytky hradeb. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Rýzmberk, zříceninu hradu Ruchomperk  nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Ubytování najdete v Domažlicích.

Lidice jsou obec se 451 obyvateli ve Středočeském kraji, 20 km severozápadně od Prahy, poblíž Kladna. Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1318. Po celá staletí byly Lidice obyčejnou nevelkou zemědělskou vsí v mělkém údolí Lidického potoka, příslušející k buštěhradskému panství. Obec to není výjimečně krásná, nestojí v okolí žádný hrad nebo zámek, také se v ní nenarodila žádná slavná osobnost. Nejvýznamnější památkou a dominantou obce byl barokní farní kostel sv. Martina. Přesto se stala tato nenápadná víska světoznámou, vstoupila ovšem do dějin způsobem, který si nikdo z místních jistě nepřál. 10. června 1942 se stala obětí krevní místy, místem toho nejhoršího běsnění a teroru nacistických okupantů vůči českému národu během 2.světové války.Příběh na jehož konci je lidická tragédie odstartoval 27. května 1942, kdy provedli českoslovenští výsadkáři Josef Gabčík a Jan Kubiš, v rámci operace Anthropoid, atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Když 4. června 1942 Heydrich na následky zranění zemřel, rozhodli se nacisté k dosud neslýchané zastrašovací akci – vyhlazení Lidic. Lidice byly vybrány jen souhrou okolností a bez zjevného důvodu. Měly být vypáleny a srovnány se zemí, dospělí muži zastřeleni, ženy uvězněny v koncentračních táborech a děti dány na „náležité vychování“ do Německa. Akce začala 9.června navečer a její resumé bylo tragické. Na místě bylo zastřeleno 173 mužů. Nejstaršímu bylo 84, nejmladšímu 14 let. 184 lidických žen bylo odvlečeno do koncentračního tábora Ravensbrück, 88 dětí převezeno na převýchovu. Většina z žen a dětí byla popravena v koncentračních táborech. Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí). Lidice byly vypáleny, zbytky vypálených budov vyhozeny do povětří, zničen hřbitov, vykáceny stromy, sutí zavezen rybník a vše srovnáno k nepoznání. Dokonce bylo na několika místech posunuto koryto potoka, aby nic nezůstalo na svém místě. Prostor, kde stávaly Lidice, měl být učiněn polem a jméno obce vymazáno z map.Zločinné vyhlazení Lidic svou plánovitostí a chladnokrevností pobouřilo celý svět. Města a obce v USA, Austrálii, Velké Británii a dalších státech se na protest proti nacistickému běsnění přejmenovávaly na Lidice. Ihned po osvobození bylo místo lidické tragédie provizorně pietně upraveno a 10. června 1945, rozhodnuto, že Lidice budou v těsném sousedství bývalé obce obnoveny. Na místě starých Lidic je muzeum s celoročně přístupnou expozicí připomínající lidickou tragédii. návštěvníky dojme k slzám bronzové sousoší 82 zavražděných lidických dětí, které je zároveň připomínkou všech dětských obětí války. Osud Lidic nebyl ojedinělý, k masakrům civilistů docházelo za druhé světové války po celé Evropě. Připomeňme Kortelisy a Český Malín (Ukrajina), Oradour-sur-Glane (Francie), Marzabotto (Itálie) či české Ležáky. Ale Lidice byly první, proto se v očích světové veřejnosti staly symbolem boje proti německému nacismu.

Vodní nádrže s přečerpávací elektrárnou Dlouhé Stráně se nachází při obci Loučná nad Desnou v okrese Šumperk.Výstavba byla započata v květnu roku 1978. Na počátku 80. let však byla stavba utlumena. V roce 1985 došlo k modernizaci a po roce 1989 bylo rozhodnuto stavbu dokončit. V roce 1996 byla stavba uvedena do provozu. Horní nádrž se nachází ve výšce 1350 m.n.m. a má celkový objem 2,72 mil m3. Dolní nádrž nacházející se na říčce Desná má pak celkový objem 3,4 mil m3. Horní nádrž s elektrárnou je spojena dvojicí přivaděčů o délce 1547 m a 1499 m. Z elektrárny pak vede opět dvojice odpadních tunelů o průměru 5,2 m a délce 354 a 390 m do dolní nádrže. V elektrárně jsou tak umístěny dvě Francisovy turbíny, každá o výkonu až 325 MW. Elektrárna má nějvětší spád v České republice, který činní 510,7 m. V elektrárně Dlouhé Stráně jsou během roku pořádány klasické exkurze, na kterou je možné si objednat vstup přes webové stránky.