Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 184 185 186 Poslední

Židovský hřbitov - Velké Meziříčí

Židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi Bezděkov (zde je i vchod) a Generála Jaroše. Zdejší pozemek ve tvaru přibližně pětiúhelníku k založení hřbitova zakoupili Židé v roce 1650, zaplatili za něj 60 zlatých. Nachází se na svažitém pozemku, proto jsou hroby uspořádány v 42 řádách po vrstevnicích. Jeho plocha činí 4.571 m2 a najdeme zde více než 1.100 náhrobků, nejstarší z roku 1677. Hřbitov byl funkční až do druhé světové války. Vedle vstupní brány se nachází obřadní síň, postavená v roce 1880. Hřbitov není volně přístupný, klíč lze zapůjčit v muzeu ve staré synagoze.

Celý článek

Židovský hřbitov - Žamberk

MěstoŽamberk

Židovský hřbitov se nachází v ulici Československé armády v blízkosti městského muzea, východně od centrálního náměstí. Založen byl asi v polovině 17. století, ale doložen je až v první polovině 18. století. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1941. Za celou svou dobu byl několikrát rozšiřován, až do dnešní velikosti 2.176 m2. Dnes se zde nalézá přibližně 230 náhrobků z nichž nejstarší čitelný pochází z roku 1731. Hřibtov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Babčice

MěstoVodice

Židovský hřbitov se nachází asi kilometr severně od obce Babčice. Cesta k němu vede nejprve z okraje obce po menší asfaltové silnici vedoucí do Osikovce. Asi 500 m v zatáčce silnice se asfaltovka opustí a přejde rovně na polní cestu. Po zhruba dalších 500 m se cesta dostane na okraj lesa, kde vpravo z polní cesty odbočuje do lesa menší zarostlá lesní cesta. Ta již po cca 50 m dovede ke hřbitovu. Hřbitov byl založen mezi lety 1830-1841 pro obce mezi Mladou Vožicí a Pacovem. Hřbitov o ploše 1.200 m2 je ohrazen kamennou zdí s průchozí bývalou marnicí, kterou se vstupuje na hřbitov dodnes. Hřbitov je zhruba ze 2/3 zaplněn asi stovkou náhrobků, seřazených povětšinou v několika řadách. Nejstarší by měl pocházet z roku 1841. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1935. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Batelov

MěstoBatelov

Batelovský židovský hřbitov se nachází na malém vršku u západního okraje obce. Založen byl patrně v druhé polovině 15. století a sloužil až do druhé světové války. Na hřbitově, který je poměrně zaplněn se nachází zhruba tři stovky náhrobků většinou barokního a klasicistního typu. Nejstarší by měl pocházet z roku 1715. Hřbitov prochází drobnou rekonstrukcí, je ohrazen kamennou zdí a uzamčen. Dojít se k němu dá polní cestou vedoucí po okraji remízku ze silnice Batelov-Švábov.

Celý článek

Židovský hřbitov Bechyně

MěstoBechyně

Několik set metrů severozápadně od hlavního náměstí v Bechyni v prostoru bývalého parkánu se nachází židovský hřbitov založený roku 1636. Později byl ještě rozšířen do dnešní plochy 1.369 m2. Nachází se zde na 250 náhrobků z období druhé poloviny 17. století až do 40. let 20. století. Hřbitov je uzamčen a není zřejmé jak je přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Běleč u Mladé Vožice

MěstoBěleč

Židovský hřbitov se nachází asi 800 m jihozápadně od obce Vilice nedaleko silnici spojující tuto obec s Elbančicemi. Od této silnice k němu vede polní cesta (necelých 100 m). Hřbitov byl založen před rokem 1723 a poslední pohřeb se tu konal v červenci roku 1942. Po druhé světové válce byla část novodobých náhrobků odcizena. Na počátku 90. let 20. století byl hřbitov zcela zarostlý, ohradní zeď ve špatném stavu a z márnice byly jen trosky. V letech 1996-2002 proběhla rekonstrukce hřbitova. Byl vyčištěn a ohradní zeď i márnice opraveny. Na zhruba ze třetiny zaplněném hřbitově o ploše 2.805 m2 se dnes nachází přibližně 180 náhrobků. Vstup na hřbitov je volný přes zrekonstruovanou márnice ve které se nachází fragmenty malby s textem v hebrejštině.

Celý článek

Židovský hřbitov Běštín

MěstoBěštín

Židovský hřbitov se nachází jen kousek od obce Běštín směrem na Hostomice, vpravo na pokraji lesa. Založen byl pravděpodobně okolo roku 1835, pohřby zde probíhaly až do druhé světové války. Po osvobození byl postupně devastován.

Celý článek

Židovský hřbitov Blevice

MěstoBlevice

Židovský hřbitov se nachází na jižním okraji Blevic, při malé silničce vedoucí do Zákolan. Hřbitov byl založen někdy v polovině 17. století a v roce 1890 rozšířen. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1945.Dnes se na ploše cca 2.446 m2 nachází asi 300 náhrobků, převážně barokního a klasicistního typu, různě roztroušených po asi polovině ploše hřbitova. Druhá polovina pak slouží jako zahrádka a odpočinková zóna majitelům, přestavěného hrobnického domku s kolnou pro vůz na obytné účely. Některé náhrobky jsou již velmi poškozené a nečitelné. Nejstarší čitelný pochází z roku 1720. Hřbitov je udržovaný, hlídaný a ohrazen dobrou kamennou zdí. Přístupný je pouze v neděli mimo židovské svátky a po dohodě s majiteli obývající bývalý hrobnický domek.

Celý článek

Židovský hřbitov Blovice

MěstoBlovice

Židovský hřbitov v Blovicích se nachází na východním okraji obce, přibližně 500 m od jeho centra. Je potřeba sejít z náměstí do ulice Bělohrobského, přejít po můstku Úslavu, dojít k potoku Cecina a po pěšinách se držet při tomto toku a směřovat ke hrázi rybníka. Po cca 200 m je menší hřbitov ukryt ve svahu nad potokem. Hřbitov byl založen roku 1683. Na ploše 1.433 m2 se dochovalo přibližně 350 náhrbků. Ve starší východní části jsou to náhrobky z přelomu 17. a 18. století, v západní pak zbylo jen pár povalených novodobějších náhrobků. Ohradní zeď z lomového kamene dnes již téměř neexistuje a hřbitov je tak volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Bohostice

MěstoBohostice

Židovský hřbitov se nachází asi 500 jihozápadně od obce Bohostice na severním okraji lesa. V současné době (2010) k němu nevede prakticky žádná cesta, je potřeba se vydat z Bohostic po silnici směrem na Kamennou. Kousek za obcí se dát vlevo přes pole nebo po okraji pole k severnímu okraji lesa. Kousek před lesem přejít přes remízek na o něco níže se nacházející pole v jehož jihozápadním cípu u lesa je již vidět ohradní zeď a márnice. Hřbitov byl založen nejpozději v první polovině 18. století. Na svažité ploše cca 1.061 m2 se dochovalo přes 100 náhrobků. Ohradní zeď a márnice je opravena a hřbitov je uzamčen.

Celý článek

Židovský hřbitov Boskovice

MěstoBoskovice

Boskovický židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji města, na konci ulice Potoční. Jde o druhý židovský hřbitov, první se nacházel zřejmě o 200 blíže k židovskému ghettu. Tento druhý pochází ze 17. století, je třetím největším v republice, má plochu 14.528 m2 obehnanou zdí z opuky doplněnou místy cihlami. Najdeme zde na 2.500 náhrobků, nejstarší pochází z poloviny 17. století. Náhrobky jsou seřazeny v pravidelných řadách po vrstevnicích, ty nejstarší jsou povětšinou z opuky a díky tomu méně odolnému materiálu jsou většinou už nečitelné. Mladší jsou z hrubozrnného mramoru, mnohé mají vysokou řemeslnou úroveň. K těm nejcennějším patří barokní náhrobky tzv. mikulovského typu z poloviny 18. století. Zhruba uprostřed hřbitova se nachází zbytky bývalé obřadní síně, k níž vedlo monumentální schodiště. Po levé straně od něj se nacházela dětská část. Na jedné ze stěn se dochovaly dvě desky s hebrejskými nápisy, na jedné jde o kadiš, modlitba za zemřelé, na druhé pak modlitba určená pro návštěvníky hřbitova. Hřbitov je volně přístupný v denní době mimo sobotu a židovské svátky. Parkování je možné na nedalekém menším sídlišti.

Celý článek

Židovský hřbitov Břeclav

MěstoBřeclav

Břeclavský židovský hřbitov se nachází na severním okraji města, přístup je k němu z ulice Veslařská. Založen byl asi po polovině 17. století. V 80. letech 20. století mu hrozila demolice, která se naštěstí neuskutečnila a po revoluci byl obnoven. Hřbitov je udržovaný, na ohrazené ploše 7.136 m2 se nachází okolo tří stovek dochovaných náhrobků, nejstarší z počátku 18. století. Jsou zde náhrobky jak barokní a klasicistní tak novodobé. V severozápadním rohu pak můžeme vidět novorenesanční hrobku rodiny Kuffnerů (významné osobnosti břeclavské židovské obce). Hřbitov je ohrazen režným zdivem a glazovanými poštorenskými tvarovkami. Z tohoto materiálu je vystavěna i obřadní síň a hrobnický domek při vstupu do areálu hřbitova (1892, autor arch. Franz Neumann). Hřbitov je volně přístupný v denní době mimo soboty a židovské svátky.

Celý článek

Židovský hřbitov Březnice

MěstoBřeznice

Židovský hřbitov se nachází asi kilometr severně od centra Březnice. Vede k němu odbočka ze silnice směřující z Březnice na Rožmitál pod Třemšínem (cca 200 m za čerpací stanicí). Hřbitov byl založen roku 1617 a v roce 1855 rozšířen do dnešní velikosti přibližně 2.384 m2. Jihovýchodní část hřbitova byla devastována a dnes se na této ploše nenacházejí téměř žádné náhrobky. Na konci 19. století byla postavena novogotická obřadní síň, která se zachovala dodnes. Hřbitov svému účelu sloužil do nacistické okupace. Na dnešní ploše se dochovalo hruba 200 náhrobků, renesančního a barokního typu. Nejstarší pochází z konce 17. století. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Brumov

Židovský hřbitov Brumov se nachází ve svahu nad silnicí Brumov-Bylnice – Valašské Klobouky asi 1 km severně od obce.První zmínka o židovském hřbitově pochází z roku 1758 a poslední pohřeb se zde konal v roce 1931. Roku 1985 došlo ke kompletní obnově poničeného židovského hřbitova. Na poměrně malém hřbitově se dnes nachází asi padesátka náhrobků ze žuly, pískovce a mramoru, různě roztroušené po celé jeho ploše. Oplocen je dřevěným plaňkovým plotem a volně přístupný. Vede sem k němu cesta od hlavní silnice. U zahrádkářství nedaleko čerpací stanice je potřeba se dát cestou vzhůru a posléze se držet kraje louky a stále stoupat do vrchu.

Celý článek

Židovský hřbitov Bučovice

MěstoBučovice

Bučovický židovský hřbitov se nachází při ulici Hájecká. Jeho přesné založení není známo, ale minimálně se tak stalo v 17. století. Hřbitov se rozprostírá v takovém na trochu zvlněném pozemku ve tvaru U. Plochu přibližně 4.743 m2 ohrazuje vysoká zeď. Nachází se zde něco okolo 400 náhrobků, nejstarší by měl pocházet z roku 1767. Při oficiálním vstupu stojí eklektická obřadní síň z roku 1892. Hřbitov je uzamčen a přístupný na požádání.

Celý článek

Židovský hřbitov Budyně nad Ohří

Nedávno opravený židovský hřbitov se nachází zhruba kilometr od obce v poli u silnice vedoucí do Vrbky. Hřbitov byl patrně založen roku 1787 jako druhé pohřebiště místních Židů, první hřbitov se nacházel u městských hradeb při severovýchodní baště. Poměrně velký hřbitov o ploše 2.910 m2 je využit jen v zadní části, kde se nachází cca 200 náhrobků. V obřadní síni postavené v novorománském slohu se nacházejí zbytky iluzivní výmalby. Hřbitov má opravenou a vysokou kamennou zeď a je uzamčen. Ke hřbitovu nevede žádná dobrá cesta a tak ve vegetační době je velmi špatně přístupný. V době naší návštěvy byl uvnitř i docela hodně zarostlý.

Celý článek

Židovský hřbitov Byšice

MěstoByšice

Židovský hřbitov v Byšicích se nachází v ulici Hřbitovní jen pár desítek metrů od centrálního náměstí. Byl založen roku 1607 a rozšiřován v letech 1725 a 1791. Na ploše 1.609 m2 je dnes dochováno okolo 300 náhrobků, nejstarší z nich je z roku 1723. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí se vstupní kovanou bránou. Není volně přístupný, přes obecní úřad je možno předem domluvit prohlídku.

Celý článek

Židovský hřbitov Bzenec

MěstoBzenec

Bzenecký židovský hřbitov je dnes jediným dobře viditelným dokladem již středověkého osídlení Židů ve městě. Nachází se při komunálním hřbitově (oficiální vchod je z ulice Karla Čapka). Hřbitov je patrně středověkého původu, ale jeho přesné založení není známo. Je udržovaný a z větší části ohrazený zdí. Na ploše zhruba 6.214 m2 se nachází okolo tisícovky náhrobků převážné barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází z konce 17. století. Při vstupu se nachází eklektická obřadní síň z konce 19. století. Hřbitov je přístupný na požádání (info u vstupu) a nebo přes komunální hřbitov v běžné otevírací době.

Celý článek

Židovský hřbitov Čelina

MěstoBorotice

Židovský hřbitov se nachází přibližně 500 jihozápadně od obce Čelina při okraji lesa. Směrem k němu vede polní cesta vedoucí od silnice Cholín – Borotice. Z této cesty je třeba po odbočení ze silnice po cca 50 m se dát vpravo k okraji lesa. Pozor část cesty ke hřbitovu vede občas skrz ohrazenou plochu pro dobytek, při zvýšené opatrnosti to není problém. Hřbitov byl založen v 18. století. Na ploše 737 m2 je dochováno přibližně 30 náhrobků, nejstarší z nich pochází z roku 1803. Ohradní zeď je dnes již silně pobořena a též z márnice zbyly jen malé zbytky zdiva. Hřbitov je tak přístupný bez obtíží. V obci Čelina se též nacházela synagoga, dnes je však již přestavěná na obytný domek a po přestavbě již vnejší podobou nijak nepřipomíná svůj původní účel.

Celý článek

Židovský hřbitov Černovice u Tábora

Židovský hřbitov najdeme kousek severně od obce, v jeho blízkosti vede značená turistická cesta směřující na vrch Svidník.Hřbitov byl údajně založen kolem poloviny 17. století. Na počátku 21. Století byla opravena márnice a část ohradní zdi.Na docela udržovaném hřbitově o velikosti 1.099 m2 se nachází zhruba 300 náhrobků (pol. 18. století – 30.let 20. století). V márnici se nachází menší expozice, hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

První 1 2 3 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Stanice metra Křižíkovje situována pod ulicí Křižíkova při ulici Sokolovská v osmém městském obvodu. Zprovozněna byla na II. úseku trasy B v roce 1990. Hloubka nástupiště je 34,8 pod povrchem. Stanice je ražená, pilířového typu se zkrácenou střední lodí. Konstrukce je trojlodní, na střední loď navazuje technologický tunel o délce 212 m. Obklad stanice tvoří tabulové sklo Connex v barvě hnědočervené. Ze stanice je jeden výstup eskalátorovým tunelem vedoucí do povrchového vestibulu v ulici Thámova. Ten tvoří zastřešená ocelová konstrukce se světlíky. Počet provozně-služebních místností: 110 Obestavěný prostor: 78.400 m3 Stavební náklady: 353 mil. korun.
Doporučujeme
Úhošť
Stolová hora Úhošť (593 m.n.m.) vznikla na okraji lávového proudu čedičových hornin při třetihorní činnosti. Od doupovského vulkánu je oddělena údolím, nad nímž jsou vidět vypreparované stupně skal. Na vrcholu se uchovaly zbytky hradiště haštalského osídlení. Ve zdejší rezervaci najdete přes 500 druhů rostlin, z nichž přes 60 je vzácných nebo ohrožených. Na jaře zde kvetou kavyly, tařice či koniklece. Také je zde možno najít hodně druhů hub a živočichů. Z vrcholové pláně je navíc velmi dobrý rozhled do širokého okolí, jen jižním směrem delšímu výhledu brání Doupovské vrchy. Velmi dobře je zde vidět hradba východní části Krušných hor, na Kadaň a České Středohoří. Jinak krásný výhled bohužel kazí povrchová težební činnost, komíny mnoha továren a zejména Prunéřovské elektrárny.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Čelákovice.
Doporučujeme
Hrad Švihov
Hrad Švihov je vodní gotický kamenný hrad nacházející se ve městě Švihov, vzdáleném 10 km severně od Klatov. Leží v údolí řeky Úhlavy, v krajině Pošumaví. Vodní pevnost Počátkem 14. století založili Rýzmberkové v blízkosti řeky Úhlavy při obchodní stezce z Bavorska přes Železnou Rudu a Klatovy na Plzeň městečko a postavili tvrz opevněnou vodními příkopy. V 15. století byla tvrz napadena a získána husity. Koncem 15. století spojil majetek rábské i švihovské větve Půta Švihovský z Rýzmberka a stal se tak jedním z nejbohatších i nejvlivnějších mužů v zemi. Záhy začala být schopnému a vzdělanému nejvyššímu sudímu Království českého tvrz malá, započal stavět velkolepý hrad. Ten byl vystavěn v letech 1480–1489 podle projektu architekta Benedikta Rieda. Po rodu Švihovských převzali hrad v roce 1548 Kavkové z Říčan, kvůli špatnému hospodaření je ale již v roce 1598 prodali rodu Černínů z Chudenic. Za třicetileté války byl hrad neúspěšně obléhán švédským vojskem. Když císař Ferdinand III. vydal nařízení o bourání hradů, aby se již napříště nestaly oporou nepřítele, mělo se to týkat i Švihova. Nakonec byla pobořena jen část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945. Od r. 1949 byla stavba postupně rekonstruována zpět do své původní podoby. V současnosti spravuje hrad Švihov Národní památkový ústav v Plzni. V roce 2002 byl prohlášen za národní kulturní památku. Dispozice hradu Mezi českými hrady se jedná o jeden z nejmladších. Pozdně gotický hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou. Okolo hradu jsou 2 vodní příkopy – vnitřní na místě dnešního vnitřního nádvoří a vnější mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou. V případě potřeby mohly být velmi rychle naplněny ze tří okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy. Interiéry hradu přibližují návštěvníkům život v 16. století. Najdeme zde vybavení typické pro renesanční období – nábytek, gobelíny, cínové a olověné nádobí, keramiku, zbraně a brnění.  V Červené baště, kapli i v jiných prostorách hradu se zachovaly cenné nástěnné malby z 16. století (např. freska sv. Jiří). Přístupná je hradní zbrojnice, kuchyně s originálním vybavením, kaple, fraucimor nebo velký taneční sál s dřevěným renesančním kazetovým stropem původem z Dobrovického zámku. Zajímavostí může být např. hradní toaleta a s ní související prostředky "na vytírání" v době před 500 lety (byla využívána např. živá koťata, která pro tento účel bylo možné použít vícekrát). Po celou turistickou sezónu hrad žije nejen prohlídkami, ale také nesčetnými doprovodnými akcemi. Tipy na výlet Kromě blízké zříceniny hradu Kokšín, můžete v okolí najít židovský hřbitov Švihov. Navštívit můžete také pozdně barokní zámek Chudenice, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Nedaleko odsud se dá vystoupit na rozhlednu Bolfánek. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.