Zhruba 1,5 km jihozápadně od obce Osek se nachází jedno z nejznámnějších a nejnavštěvovanějších malých skalních měst Krušných hor. Jde o romantický labyrint s vyhlídkovým vrchem (421 m.n.m.), vystupujícími skalními výchozy. Zdejší místo vzniklo jako náplavový kužel již neexistujícího vodního toku, tvořené křemitým hrubozrnným pískovcem až slepencem. Křemence se tu ukládaly na dně kdysi třetihorního jezera a tak se v některých skalách dochovaly otisky sladkovodních mlžů a rostlin. V minulosti tu probíhala težba kvalitního kamene pro stavební účely. Ze zdejšího velmi tvrdého křemence se vyráběla mlýnská kola, obrubníky a schodiště. Dnes je Selesiova výšina vyhledávána hlavně za účelem turistiky. Už v 19. století zde totiž opat oseckého kláštera Selesius Krügner nechal na 20 m vysokém skalním bloku zřídit v letech 1834-43 vyhlídkovou plošinu. Později byl vybudován i dřevěný pavilon, který však časem zmizel beze stopy, stejně tak výhled dnes kryjí vzrostlé stromy.

Novodobě upravené zříceniny hradu neznámého jména, kterému se až v moderní době začalo říkat Rychleby (něm. Reichenstein – říšský kámen), se nacházejí přibližně 4 km jihozápadně od města Javorník. Na volně přístupný hrad turistu zavede turistická značka. Historie hradu O hradě, nazývaném Rychleby, nemáme žádných písemných zpráv (pravděpodobně proto, že na strážním hradě žádný z majitelů nikdy nesídlil, a proto se po něm nikdo nepsal), tudíž si musíme vystačit se zprávami archeologickými. Podle nich byl hrad „živým“ organismem přibližně v letech 1290–1440. Je možné, že zakladateli hradu byli loupeživí Vusthubové, sídlící na nedalekém hradě Frýdberku (Žulové). Ve stejné době naproti Rychlebům přes údolí Račího potoka vznikla další pevnost, dnes zvaná Pustý hrádek. Hrad Rychleby sloužil jako strážní pevnost na obchodní cestě vedoucí Rychlebskými horami právě zde, údolím Račího potoka. Okolní území vlastnila vratislavská knížata a je dosti pravděpodobné, že nedlouho po založení získala i Rychleby. Okolo poloviny 14. století došlo k rozšíření hradu. Zánik hradu s největší pravděpodobností zapříčinilo husitské vojsko, které roku 1428 dobylo i několik hradů v okolí, včetně nejbližšího Javorníku. Archeologické nálezy objevily velké množství šipek ze střel kuší a šípů z luku. Podle jedné do jisté míry nevěrohodné zprávy byl pak pobořený hrad obýván lapky, které odtud vyhnalo až počátkem 16. století vojsko vratislavského biskupa Stanislava I. Thurzy. Romantická úprava V letech 1909–1910 byla zřícenina pro potřeby turistů romanticky upravena Moravskoslezským horským sudetským spolkem pod vedením B. Königa. Veškeré části hradu byly vykopány ze země (před pracemi zde byly pouze dva oddělené pahorky), ostění byla často umístěna na nepůvodní místa, zdivo hlavní věže (bergfritu) bylo zvýšeno a upraveno, menší věž v hradbě byla upravena na rozhlednu. Celý hrad byl zakonzervován, z dnešního pohledu nesprávným postupem. Při úpravách bylo nalezeno velké množství důkazů života na hradě – hřebíky, kované zámky, klíče, kování dveří, čepy, podkovy, jezdecké třmeny, výše zmíněné šipky, bodce kopí, sekerky, srpy, hlaveň pistole, lahvička se svatou vodou, střepy z užitkových nádob, části plátkové zbroje ze 14. století a stříbrný groš z doby Jana Lucemburského. Zajímavým nálezem z doby po zániku hradu byl hrnec s penězi, který si majitel do zřícenin schoval v době třicetileté války. Dispozice hradu Rychlebský hrad měl širokou okružní hradbu s ochozem, posílenou vně ze třech stran příkopem a valem, že čtvrté srázem. Za vstupem do hradu na severní straně stál mohutný bergfrit. Obytné zázemí pak zajišťoval jednoduchý palác, patrně ještě dřevěný. V polovině 14. století došlo k rozšíření hradu – vznikly dva paláce v nádvoří a na východní straně od jádra další pás opevnění se dvěma vstupními branami. Nejasného původu je okrouhlá věž, sloužící dodnes jako rozhledna. Mimo hradní jádro byly na západě přistavěny dvě obdélníkové budovy, sloužící pravděpodobně jako hospodářské budovy. Romantizující úpravy na počátku 20. století částečně pozměnily rozložení zdí a jednotlivých kamenných prvků, což ztěžuje „čtivost“ zříceniny, z níž se dochovaly základy a zdivo až do výše 3 metrů většiny hradních prvků. Tipy na výlet Nedaleko odsud u obce Uhelná najdete vyhlídku Čertovy kazatelny. Krásnou procházku si můžete udělat Račím údolím. V blízkém Javorníku najdete kromě zámku také Městské muzeum, kapli Panny Marie Salletské, rozhlednu Borůvková hora nebo Šafářovu skálu. Ubytovat se můžete v Javorníku. M.K.

Rajská zahrada, která má v současnosti 0,38 ha vznikla v roce 1562 zasypáním příkopu a stavbou zdi podél Nových zámeckých schodů. Ze staveb, které zde byly vybudovány, se dochval Matyášův altán ležící v jihovýchodní části zahrady. Zahrada má dva vstupy. Jeden z Hradčanského náměstí a druhý ze zahrady Na Valech, od které je oddělena malou alejí.

Alegorie čtyř pražských fakult zdobí podstavec pomníku Karla IV. na Křížovnickém náměstí. Pomník byl zhotoven ve slévárnách D.J.Burgschmidta v Norinberku podle modelu drážďanského sochaře A.Hähnela . Pomník nechala zhotovit pražská univerzita u příležitosti pětistého výročí jejího založení. Pomník byl odhalen v roce 1849.