Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 184 185 186 Poslední

Židovský hřbitov Česká Lípa

Do dnešní doby se dochoval starý židovský hřbitov mezi ulicemi U Střelnice a Roháče z Dubé. Hřbitov byl založen za městskými hradbami někdy okolo roku 1479. Kolem roku 1758 byl rozšířen a užíván až do roku 1905, následně byl založen nový židovský hřbitov v blízkosti městského hřbitova. Za druhé světové války byl jako mnoho jiných židovských památek zdevastován nacisty. Část náhrobků byla dokonce použita na zayspání říčního ramene říčky Ploučnice. Zdejší hřbitov je typický pro pohřbívání ve vrstvách. Dnes na ploše ohrazené opravenou zdí se nachází zhruba 140 náhrobků. Nejpozoruhodnějším náhrobkem je žulový ve tvaru černého jehlanu, označující místo odpočinku rabína a dalších 31 obětí pogromu v roce 1745. Hřbitov je uzamčen. Nový židovský hřbitov nacházející se v blízkosti městského hřbitova založený v roce 1905 byl užíván až do druhé světové války. V roce 1983 byl bohužel zlikvidován a to bez náhrady i včetně novorománské obřadní síně. Na jeho místě byla vybudována škola.

Celý článek

Židovský hřbitov České Budějovice

Českobudějovický židovský hřbitov se nachází východně od centra, v Pakárenské ulici mezi komerčními areály. Patří k těm mladším, byl založen roku 1866. Za nacistické okupace byl zdevastován, část náhrobků byla odvezena. Ani další období mu nepřálo, v 60. a 70. letech byla opět odvezena část náhrobků a v roce 1975 dokonce zbořena obřadní síň. Areál hřbitova o ploše 6.489 m2 je obehnán cihlovou zdí. Nachází se zde asi stovka náhrobků, různě roztroušených. Jinak je hřbitov rozdělen a označen oddíly. Přístupová branka je uzamčena a podle cedule na zdi by měl být klíč k zapůjčení ve vrátnici areálu vedle hřbitova, není však zřejmé kterého.

Celý článek

Židovský hřbitov Chodová Planá

Starý židovský hřbitov se nachází v bývalém zámeckém parku téměř v centru obce. Dovede nás k němu cesta z parkoviště od restaurace nacházející se ve skále pod pivovarem. Z konce parkoviště vpravo, po cca 80 m dorazíme k pahorku, který cesta obchází a na kterém se zbytky hřbitova nacházejí. Hřbitov byl údajně založen v 15. století, ale doložen je teprve v první polovině 18. století. Pohřby se zde konaly až do konce 19. století. Za druhé světové války byl hřbitov zpustošen. Dnes se na ploše 1.393 m2 nachází něco okolo 100 náhrobků od roku 1735. Ohradní zeď byla zbořena a hřbitov je tak volně přístupný. Na jižním okraji obce, zhruba 100 m od městského hřbitova se nachází ještě nový židovský hřbitov, který byl založen v roce 1890, tedy po ukončení činnosti starého hřbitova. I tento hřbitov byl zdevastován nacisty a v roce 1950 byla zbořena obřadní síň s maurskými prvky, na konci 90. let 20. století prošel hřbitov rekonstrukcí. Dnes je zde dochováno okolo 120 náhrobků.

Celý článek

Židovský hřbitov Čichtice

MěstoBavorov

Čichtický židovský hřbitov se nachází na severním úpatí vrchu Hnojnice, zhruba 250 m jižně od obce. Hřbitov byla založen někdy ve druhé čtvrtině 18. století a sloužil do počátku 20. století. Na jeho ploše (1439 m2) se dochovalo na 130 náhrobků většinou jihočeského typu s rostlinou ornamentikou. Hřbitov ohrazuje zeď s dochovanou a zrekonstruovanou obřadní síní. Z jižního okraje obce je potřeba se vydat se polní cestou směrem k blízkému vršku. Po zhruba 200 m za obcí pak vpravo odbočkou na další louku, kde se po pár metrech nachází hřbitov. Parkování je možné krátkodobé u místního rybníka.

Celý článek

Židovský hřbitov Čížkovice

Čížkovický židovský hřbitov se nachází kousek severně od obci v poli za silnicí č. 15 (Lovosice – Most). Svojí plochou 539 m2 patří mezi ty nejmenší v ČR. Přesné založení hřbitova na kterém byly pohřbíváni židé z celého okolí není známo, patrně tak došlo na počátku 19. století. Ani století dvacáté není z pohledu historie příliš jasné, každopádně hřbitov v posledních desítek let chátral. Až do roku 2003 patřil pozemek obci Čížkovice, pak byl převeden na FŽO ČR a snad se dočká obnovy. V současné době (2012) se nachází asi zhruba padesátka náhrobků převážně ve špatném stavu. V podobném stavu je i ohradní zeď. Jinak je hřbitov zbaven náletových křovin. Přístup je volný, ke hřbitovu vede polní cesta z ohybu silnice vedoucí od silnice č. 15 k průmyslovému areálu. Parkování je možné při napojení polní cesty na silnici.

Celý článek

Židovský hřbitov Čkyně

MěstoČkyně

Židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji obce Čkyně, jen pár metrů za železniční tratí u silnice vedoucí do obce Hradčany. Založen byl koncem 17. století a sloužil k pohřbům ze Čkyně a širokého okolí až do roku 1942, kdy byli zdejší Židé deportováni do koncentračních táborů. Do roku 1938 byl ve správě náboženské obce ve Vimperku, po roce 1945 židovskou obcí v Plzni a v současné době je pod správou židovské obce v Praze. V letech 1982-1995 byl hřbitov opraven.Na dnešní ploše 2058 m2 se nachází přibližně 400 náhrobků barokního, klasicistního a novodobého typu. Nejstarší pochází z roku 1688. Na hřbitově se nachází i dětské oddělení. Hřbitov má opravenou ohradní zeď a u vstupu márnici. Hřbitov je veřejnosti volně přístupný, ačkoliv je k němu obtížnější přístup.

Celý článek

Židovský hřbitov Dambořice

Dambořický židovský hřbitov se nachází za křesťanským hřbitovem nedaleko kostela. Založen byl na přelomu 16. a 17. století. V roce 1707 byl opatřen dobrou kamennou ohradní zdí za kterou pak Židé platili ročně 6 zlatých. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1940. Při vstupu, který se nacházel v jížní části stávala márnice s místností pro pohřební vůz. Márnice byla zbořena v rpce 1960. V druhé polovině 20. století byl hřbitov nově oplocen. Dnes se zde nachází přibližně 300-400 náhrobků, rozestavených po téměř celé jeho ploše cca 3.500 m2. Nejstarší čitelný pochází z roku 1730. Jejich největší koncentrace je na severu, kde se nacházejí převážně ty novější. Pokud je hřbitov uzamčen, je možnost si klíče vypůjčit buď na OÚ nebo na blízké faře.

Celý článek

Židovský hřbitov Divišov u Benešova

MěstoDivišov

Židovský hřbitov se nachází poměrně docela daleko od obce zhruba 2 km severovýchodním směrem po silnici směřující k dálnici D1 a na Český Šternberk u odbočky k obci Měchnov. Založen byl patrně okolo roku 1776 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Dnes je na ploše 2.921 m2 dochováno okolo 190 náhrobků. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí občas místy narušenou. Bývá zpravidla přístupný bez obtíží.

Celý článek

Židovský hřbitov Dlouhá Ves u Sušice

Židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji obce. Od hlavní silnice je potřeba odbočit na Bohdašice a před kostelem sejít uličkou vlevo dolů. Na konci obce se pak dát vpravo po polní cestě a po cca 100 m se hřbitov nachází vpravo od cesty. Hřbitov byl založen nejpozději v první čtvrtině 18. století a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Za druhé světové války byl hřbitov zpustošen nacisty. Po válce se pak při rekonstrukci hřbitova vrátily pouze starší náhrobky. Dnes je plocha hřbitova 1.097 m2 zaplněna z necelé poloviny asi 49 náhrobky pocházející z let 1742-1893, většinou barokního a klasicistního typu. Na hřbitově je pochován mimo jiné 105-letý Mathias Kraus.

Celý článek

Židovský hřbitov Dobříš

MěstoDobříš

Dobříšský židovský hřbitov se nachází na severním okraji města na kopci zvaném Větrník při turistické značce. Založen byl najpozději v první polovině 17. století, rozšířen pak byl v letech 1781 a 1863. V průběhu druhé světové války a po ní byl poničen a zanedbán. V letech 1988-89 byl zmenšen a rekonstruován, byla postavena nová zeď a brána. Na ploše 7.401 m2 se nachází přibližně 250 náhrobků, nejstarší z roku 1650. V současné době je hřbitov uzamčen a přístupný pouze po dohodě se správcem hřbitova (Mantana a.s.).

Celý článek

Židovský hřbitov Dobruška

MěstoDobruška

Židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce (na konci ulice Křovická). Hřbitov byl založen v roce 1675 a naposledy rozšířen v roce 1881. Na ploše 2.339 m2 se nachází na 246 náhrobků. Nejstarší goticko-renesanční pocházejí z konce 17. století (nejstarší je z roku 1688). Velká část pak tvoří barokní vychodočeské stély. Na hřbitově se přestalo pohřbívat v roce 1942. Po válce hřbitov chátral, až v 60. letech přišel na pomoc Klub přátel Dobrušky, který hřbitov opravil. Dnes ho obklopuje kamenná zeď v dobrém stavu a hřbitov je uzamčen.

Celý článek

Židovský hřbitov Dolní Bolíkov

MěstoCizkrajov

Židovský hřbitov v Dolním Bolíkově se nachází přibližně 500 m jihozápadně od obce. Je potřeba vyjít z města po značené cestě (žlutá) směrem na Vlastkovec. Poté co cesta za obcí vystoupá úvozem se dát vlevo přes pole k okraji lesa, kde se nachází židovský hřbitov. Hřbitov vznikl na počátku 18. století. Nejstarší náhrobek je z roku 1701 a patří Aronovi synu Jakoba Austerlitze. Na ploše 732 m2 se dochovalo okolo 120 náhrobků. Ohradní zeď není přiliš vysoká a místy pobořená. V roce 2002 byla opravena průjezdní márnice. Někdy na počátku 18. století byla postavena v obci synagoga, která byla zbořena v roce 1899. Na přelomu 19. a 20. století zaniká také židovská škola.

Celý článek

Židovský hřbitov Dolní Cetno

Téměř nenápadný židovský hřbitov se nachází na konci obce Dolní Cetno vpravo při silnici směrem do Katusic. Založen byl roku 1869 na poměrně malém pozemku (cca 419 m2). Na hřbitově se dnes nachází asi 60 náhrobků, ale většina je povalena a zarostlá. Hřbitov tak působí prázdným dojmem. Jeho místo prozrazuje hlavně malá zrekonstruovaná vozovna. Hřbitov ohrazuje kamenná zeď, přesto je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Dolní Kounice

Židovský hřbitov se nachází na jižním okraji Dolních Kounic při městském křesťanském hřbitově v Trboušanské ulici. Jako druhý židovský hřbitov byl založen v roce 1680 a naposledy rozšířen v 19. století. Sloužil až do druhé světové války. Na poměrně velkém hřbitově (7.789 m2) je různě roztroušeno na 1.500 náhrobků hlavně barokního a klasicistního typu. Menší část náhrobků pochází ze zrušeného staršího středověkého hřbitova. Nejstarší čitelný by měl pocházet z roku 1688. Dříve byl hřbitov spojen s židovským ghettem schodištěm a tunelovým průchodem, který byl zazděn v 80. letech 20. století. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Dolní Lukavice

Lukavický židovský hřbitov se nachází přibližně necelého půl kilometru severním směrem od centra obce při silnici na Lišice, ve svahu hned za křesťanským hřbitovem. Založen byl snad koncem 15. století. Na ploše 1.834 m2 je dochováno okolo 200 náhrobků z období 1711-1940. Ohradní zeď z lomového kamene na jedné straně absentuje a hřbitov je tak přístupný. V centru obce asi 100 m od kostela se nachází bývalá synagoga, přestavěná na obytný dům.

Celý článek

Židovský hřbitov Drahonice u Lubence

MěstoLubenec

Židovský hřbitov se nachází zhruba 1 km jihovýchodně od obce. Vede k němu polní cesta vycházející z jihovýchodního okraje obce. Hřbitov byl založen pravděpodobně v 16. století ve svahu klesajícímu k jihu. Poprvé je doložen v roce 1724. Dnes se na jeho ploše 1744 m2 nachází zhruba 100 náhrobních kamenů z 19. století a začátku 20. století. Hřbitov je bez obtíží přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Drážkov

Židovský hřbitov na katastru obce Drážkov se nachází necelých 1,5 km jihovýchodně od Kamýka nad Vltavou. Ke hřbitovu vede polní cesta vedoucí od silnice č. 102 (Kamýk nad Vltavou – Řadovy). Odbočka se nachází kousek před křižovatku na Brzinu vlevo ve směru na Kamýk. Cesta vede nejříve kolem pole a pak kousek lesem, od silnici ke hřbitovu je to tak cca 250 m. Založen pravděpodobně roku 1680 se svolením tehdejšího majitele skrýšovského statku Václava Miloty Hrušovského. Podnětem byla patrně velká epidemie moru, která tehdy postihla celé území Čech. V roce 1791 došlo k prvnímu rozšíření. Další přišlo roku 1850, příkoupením svažitého a kamenitého pozemku na dnešních 2.809 m2. Přitom byla postavena nová ohradní zeď s bránou a márnicí. Pohřby se zde konaly až do roku 1936. Na počátku 90. let 20. století byl zanedbaný hřbitov vyčištěn, postaveny povalené náhrobky a opravena ohradní zeď s márnicí. Do dnešní doby se dochovalo na 300 náhrobků barokní a klasicistního stylu, nejstarší čitelný pochází z roku 1681. V objektu márnice se pak dochovaly zbytky zařízení k vykonávání obřadu tahary (omývání zemřelých). Hřbitov je udržován a uzamčen.

Celý článek

Židovský hřbitov Dřevíkov

MěstoVysočina

Obec Dřevíkov leží ve Žďárských vrších, v okrese Chrudim. Návštěvníci, kteří tímto krajem projíždí míří povětšinou do skanzenu Veselý Kopec. Jestliže se na své cestě zastavíte v Dřevíkově nebudete litovat. Na návsi jsou totiž k vidění roubené stavby ze 16. století, které jsou součástí souboru lidových staveb Vysočina. S obcí je ovšem také spojena významná židovská kolonizace, která započala v 18. století. Židé zde žili po dvě století. Jedna z památek je tzv. židovská ulička, ve které je původní patrová zástavba. Najdeme bývalou vinopalnu, draslovnu, školu a také synagogu, jež se nacházela v domě č.p. 43. Ovšem nejzajímavější a nejzachovalejší vzpomínkou na židovskou stopu v Dřevíkově je místní židovský hřbitov.Leží 0,5 km od obce severním směrem. Židé ho založili bezprostředně po svém příchodu v 18. století. Nejstarší náhrobní kámen, s částečně čitelným nápisem pochází z roku 1748. Hřbitov byl původně obehnán jen plotem z klád. Pravděpodobně v roce 1885 došlo k jeho rozšíření, byla postavená kamenná zeď a  také klenutý, dodnes stojící, vchod. Vchod sloužil zároveň jako přístřešek pro pohřební vůz. Dnes na hřbitově najdeme cenné klasicistní a barokní náhrobky. Nejstarší fragmenty náhrobků jsou umístěny ve vstupní bráně i s překlady textů. Po druhé světové válce byla na náhrobky doplněna jména těch, kteří zahynuli v koncentračních táborech. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1983. Hřbitov je volně přístupný a velmi pěkně udržovaný. Mnoho kamínků položených na náhrobcích svědčí o tom, že se dodnes chodí potomci klanět památce svým zemřelým předkům. 

Celý článek

Židovský hřbitov Dub u Prachatic

MěstoDub

Zrekonstruovaný židovský hřbitov se nachází na severním okraji lesa zhruba kilometr jižně od obce Dub. Založen byl na počátku 18. století a používán někdy do druhé světové války. Dnes se na jeho ploše nachází zhruba 100 náhrobků z doby od poloviny 18. století do roku 1940. Z velké části je ohrazen zrekonstruovanou zdí z lomového kamene. Jinak je volně přístupný. Dorazit se k němu dá dvěma způsoby. Buď se vydat z obce po turisticky značené cestě směrem na Budkov. Cesta za obcí odbočí na polní cestu a pak na západním úpatí vrchu sejít vpravo z cesty přes menší louku do lesa a trochu pátrat. Nebo lze vyjít z jižní části obce kolem zemědělského družstva a dál po  cestě směřovat směrem k lesu na jeho okraji se pak vnořit po téměř neznatelné cestě vlevo směrem ke hřbitovu. Nejsnadnější a nejlepší je spíše první varianta.

Celý článek

Židovský hřbitov Golčův Jeníkov

Jeníkovský židovský se nachází na západním okraji obce mezi silnicí I/38 a koncem ulice Komenské. Hřbitov patří k těm nejstarším v Čechách, podle písemným dokladů byl založen již ve 14. století. V letech 1872-1873 byla poblíž vstupu vybudována obřadní síň. V 60. letech 19. století rozšířen. Užíván byl až do roku 1942, kdy byly jeníkovští židé transportováni. Na počátku roku 1993 se stal hřbitov terčem vandala. Dnešní plocha hřbitova (7.336 m2) je ohrazena dva metry vysokou zdí. Zaplněn je ze dvou třetin zhruba 1.500 náhrobky mezi nimi i tři tumby rabínů. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z počátku 18. století. Jinak je hřbitov znám svými barokními náhrobky z konce 17. a počátku 18. století. Ty nejstarší se nacházejí ve východní části hřbitova, neboť odtud se začalo pohřbívat. V současné době je hřbitov uzamčen a přístupný jen na požádání.

Celý článek

První 1 2 3 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Mikulovský židovský hřbitov byl založen ve druhé polovině 15. století a patří k nejrozsáhlejším moravským židovským hřbitovům. Hřbitov je rozdělen na tři části a na střední úsek navazuje nejčestnější místo pohřebiště, tzv. rabínský vršek s hroby mikulovských a moravských zemských rabínů. Na hřbitově o ploše se nachází přes 4.000 náhrobků. Ty nejkrásnější pocházejí ze 17. století a mnohé z nich se staly vzorem pro náhrobky na jiných místech.
Vlakové nádraží Praha Radotín.
Doporučujeme
Macocha
Propast Macocha je nejznámější propastí Moravského krasu a součástí jeskynního systému Punkevní jeskyně. Propast leží uvnitř národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras, 6 km směrem na východ od města Blansko. Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou. Rozloha propasti je zhruba 174 x 76 m, hloubka je 138,5 m k hladině Dolního jezírka. Pod hladinou Dolního jezírka se skrývají další podzemní prostory, prozatím prozkoumané do celkové hloubky propasti 187 m.. Mohutné rozměry propasti umožňují denní osvětlení celé prostory a proto se v krasové klasifikaci řadí k propastem typu "light hole". Ponorná říčka Punkva, která protéká dnem propasti, vzniká soutokem celé řady ponorných vodotečí, nejznámější jsou Sloupský potok a Bílá voda. Bohatá je historie výzkumů propasti. První písemná zmínka o sestupu člověka do Macochy pochází z roku 1723, kdy se do propasti nechal spustit mnich minoritského kláštera v Brně Lazarus Schoper. Po něm, až do konce 19.století, se uskutečnilo celkem asi 12 písemně dochovaných sestupů, jejichž charakter postupem doby nabýval podobu odborných expedic. Jejich vyvrcholením byl objev a zpřístupnění suché části Punkevních jeskyň (1909-1914) a následně Macošských vodních dómů (1920-1933). Do propasti je možné nahlédnout ze dvou můstků - horního od hotelu Macocha a od dolního. K propasti je možný přístup kabinovou lanovkou od vchodu Punkevních jeskyní nebo po silnici od Ostrova u Macochy.
Baťův mrakodrap nebo také správní budova č. 21 stojící na okraji baťových závodů byl postaven v letech 1936-1939 jako ústředí obuvnické firmy Baťa. Sedmnácti etážová budova má železobetonovou konstrukci tvořící spirálově armované kruhové sloupy, příčné průvlaky a podélné stropní trámy. Konstrukční výška podlaží činí 4,5 m. Skelet budovy byl vybudován za pouhých 160 dní pomocí standartního ocelového bednění a čtyř věžových jeřábů. Náklady činili v tehdejší měně 12 milonů korun. Budova byla vybavena na tehdejší dobu na vysoké úrovni zónovou klimatizací se samočinou regulací, výtahy s odstuňovanou rychlostí, potrubní poštou, telefonními ústřednami Siemenes a rozhlasem. V budově se nacházely 4 rychlovýtahy (3,5 m/s), Baťův výtah (1,75 m/s) doplněné páternosterem, nákladním výtahem a výtahem pro hosty. Celou budovou vede hlavní schodiště se 439 schody. V osmé etáži se nacházely reprezentativní ředitelské prostory. Dispozice ostatních běžných etáží byla střídmá, účelová, zdůrazňující efektivitu. Velkoprostorové uspořádané kanceláře pro cca 200 lidí. Raritou byl Baťův výtah tvořící vlastně takovou pojízdnou kancelář o rozměru 5x5 metrů vybavená klimatizací, tekoucí teplou a studenou vodou, telefonní ústřednou. Po zřízení samosprávních krajů na počátku 21. století byla budova v letech 2003-2004 velmi dobře rekonstruována pro potřeby úřadu Zlínského kraje. Pokud to šlo bylo zachováno a obnoveno vše co pocházelo z původní stavby. V šestnácté etáži byla částečně obnovena střešní zahrada. Střední část je zastavěna zasedacím sálem krajského zastupitelstva a přilehlou kavárnou. Z průchozí šatny lze nahlédnout do garáže tzv. kočky, což je pojízdný mycí koš na mytí oken celé budovy. Zařízení je po renovaci opět funkční. Poslední sedmnáctá etáž je veřejnosti nepřístupná. Nachází se zde technologické prostory včetně zrekonstruované strojovny Baťova výtahu s původním a funkčním strojem Otis New York. Skupinové prohlídky včetně funkčního unikátního baťova výtahu zajišťuje blízké obuvnické muzeum.