Kostel sv. Vavřince na Petříně byl vybudován již v románské době. První zmínky o něm se dochovaly z roku 1135. V letech 1735 – 1740 byl rekonstruován a barokizován. Zasloužilo se o to Bratrstvo pražských kuchařů, které zajistilo financování. V rámci těchto stavebních úprav byly postaveny i kopulovité věže. Projektantem byl K. I. Dienzenhofer, stavbu řídil M. I. Palliardi a jeho synovec I. Palliardi. V roce 1784 byl kostel sv. Vavřince na Petříně zrušen. Obnoven byl až v roce 1870. Oltář kostela je zdoben obrazem Umučení sv. Vavřince od J. C. Monna z roku 1693. Levý oltář zdobí obraz sv. Františka Saleského od V. Markovského. Strop sakristie je vymalován výjevy z údajného založení kostela sv. Vojtěchem v roce 991. V interiéru kostela je rovněž socha sv. Vavřince od J. Lederera z roku z roku 1756 a řada dalších děl. Podél kostela vede křížová cesta a v jeho blízkosti stojí dvě kaple Božího hrobu. Jedna z roku 1732 a druhá z roku 1737.Tabulka připevněná na fasádě kostela sv. Vavřince sděluje, že leží ve výšce 327,261 metrů nad hladinou Jaderského moře. Tady na temeni Petřína bývalo staré pohanské obětiště. Vrch byl v té době celý pokryt pralesem a uprostřed hvozdu vynikal mohutný rozložitý dub, pod kterým hořel obětní oheň. Podle pověsti si zdejší lidé, kteří lámali kámen, rozdělali oheň, aby se trochu zahřáli. Rozutekli se však zděšením, neboť v plamenech spatřili tancovat záhadné bytosti. Po Praze se pak rozšířila zpráva, že to budou asi bohové. K dubu pak putovala celá procesí, zapalovat nové ohně a nové oběti. Nakonec zakročil sám pražský biskup Vojtěch. Starý dub dal porazit, ohniště, které pohané založili, nechal rozmetat, aby obětní rituály nepokračovaly dál. Ale pokračovaly dál. Patrně až kníže Soběslav dal místo vymýtit a na planině postavit kostel a tím pohanské zvyky zastavil. Kostel sv. Vavřince, jehož základy pamatují první polovinu 12. století. Svatý Vavřinec umučený na rožni se stal patronem kuchařů, a tak není divu, že kostelík koupili někdy na začátku 18. století kuchařský cech a dal jej barokně upravit. Dnes je katedrálním kostelem starokatolická církev. Vedle kostela stojí kaple Kalvárie s kamennou kazatelnou a „Kristovým žalářem“. Zdobí ji sgrafito Mikoláše Alše Zmrtvýchvstání Krista. Vedle kostela bývalo popraviště. O jeho existenci jsou historické zprávy v souvislosti s vyvražděním Slavníkovců. Ty příslušníky rodu, které na Libici 28.9.995 Přemyslovci nestačili povraždit, vedly prý jako divou zvěř do Prahy a pobíjeli na Petříně. Petřínské popraviště pak bylo až do 14. století vyhrazeno pro trestání velkých politických protistátních přečinů. Teprve po vybudování hladové zdi se popraviště přesunulo na vrch Vítkov. 

Římskokatolický kostel sv. Apolináře stojí na Husově náměstí v severní části Horšovského Týna, na tzv. Velkém předměstí. Na místě dnešního kostela sv. Apolináře se nacházel menší ranně barokní kostelík Panny Marie, který byl založen v polovině 13. století. Ze stavby se však nezachovalo téměř nic, pouze raně gotický lomený sloupkový portál, který byl později zasazen do jižní obvodové zdi nového kostela. Stavba současného kostela započala s největší pravděpodobností za arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Nový chrám měl být mohutnou stavbou, o čemž svědčí monumentální presbytář, nesoucí prvky blízké par1éřovské huti. Ke kostelu náležel též kolegiální ústav sv. Kryštofa. Z konce 14. století také pochází postranní kaple Panny Marie na jižní straně, kde se nacházejí vzácné nástěnné malby z počátku 16. století. Stavba postupovala pomalu, a tak k dokončení došlo pravděpodobně za arcibiskupů Jana z Jenštejna a Olbrama ze Škvorce, jejichž znaky jsou zobrazeny v presbytáři. Jedná se o jednolodní stavbu na obdélném půdoryse s gotickým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou. K severozápadnímu nároží kostela přiléhá mladší věž. Za husitských válek byl kostel vypálen a jeho oprava se poté značně protahovala. Kostel dostal dnešní podobu až při přestavbě v druhé polovině 18. století. V letech 1926 - 1927 byl kostel celkově rekonstruován. Při této příležitosti byly pod barokní omítkou objeveny některé gotické architektonické detaily. Dodnes se dochovaly vstupní gotické portálky a řada zvenčí osazených náhrobních kamenů z let 1510 – 1834.   L.R.

Kostel sv. Kateřiny - Hradec nad Svitavou, okres Svitavy.

Na Masarykově náměstí byla v letech 1979-1987 vystavěna podle projektu M. Vodolana dodnes stojící telekomunikační věž.