Zachovalý a v návštěvních hodinách přístupný hrad Svojanov se nachází na ostrohu nad Křetínským potokem na severním okraji stejnojmenné obce. Okolo něj vede turistické značení, mj. i z městečka Bystré, vzdáleného přibližně 3 km západním směrem. Historie hradu Svojanov založil okolo roku 1265 král Přemysl Otakar II. Vyjma let 1287–1290, kdy jej vlastnil Záviš z Falkeštejna, byl až do husitských válek královským majetkem. V Majestas Carolina je uváděn jako jeden z nezcizitelných královských hradů. Od roku 1419 jej vlastnil Oldřich z Boskovic a jeho potomci, z nichž Ješek z Boskovic jej v 70. letech 15. století pozdně goticky upravil. Další úpravy proběhly v první polovině 16. století za Trčků z Lípy. Okolo roku 1547 hrad získal Václav Žehušický z Nestajova. Jeho potomci po požáru roku 1569 hrad upravili renesančně. Od konce 16. do počátku 18. století Svojanov vlastnili Zárubové z Hustířan. Těžké rány hrad utržil za třicetileté války i prusko-rakouských válek. Posléze byl pouze částečně opravován a utilitárně využíván. Po požáru roku 1842 byl hrad opět opraven a vznikla zde nová empírová budova. V roce 1910 hrad koupilo město Polička a zpřístupnilo jej částečně veřejnosti. Nacházely se zde též byty a ubytovna. V roce 1948 se hrad stal státním majetkem, ale od roku 1992 je opět v držení města Poličky, které zde provozuje dvě prohlídkové trasy, hotel a restauraci. Podoba hradu Původní raně gotický hrad sestával z hradby, paláce při severozápadní straně a bergfritu s břitem, namířeným proti případným útočníkům. O další zástavbě uvnitř hradby nemáme informace, i když velmi pravděpodobně existovala. Pozdně gotická přestavba se okrajově týkala jádra, ale její hlavní náplní bylo vybudování vnější linie opevnění s polookrouhlými baštami, z nichž jedna obsahovala navíc bránu. Nová hradba pojmula i novou rozměrnou hospodářskou budovu. Renesanční stavební činnost se soustředila především na jádro hradu, kde vznikl nový palác před břitem bergfritu. Empírový palác pak byl po roce 1842 situován severně pod jádrem a zčásti využil pozdněgotické hradby a dvou bašt. Tipy na výlet Ve Svojanově najdete také kostel sv. Petra a Pavla. Renesanční zámek nebo starou vápenku najdete v Bystrém. Vystoupit můžete také na rozhlednu Horní Les. Ubytovat se můžete ve Svojanově. M.K.

Zříceniny hradu Pušperk se nacházejí na malém vršku při obci Pušperk. Historie hradu Hrad se poprvé uvádí roku 1266 jako majetek Jaroše ze Slivna. Do konce 13. století sídlila na hradě jedna z větví rodu Hroznatovců. Od druhé poloviny 14. století hrad střídal majitele. V roce 1434 byl dobyt a vypálen husity. O několik let později se připomíná již jako pustý. Přesto jej někdy před rokem 1473 obnovuje Břeněk z Ronpšerka. Zakrátko právě v roce 1473 byl hrad dobyt a pobořen tentokrát Klatovskými. V 17. století byla část zříceniny věže použita ke stavbě blízké barokní kaple, zbytek areálu upraven. Podoba hradu Díky úpravám v 17. století dnes nelze přesně říci jak hrad vypadal. Jisté je, že hrad stojící na dominatním vrcholu byl obklopem příkopem s vyzděnou eskarpou. Vlastní hrad okrouhlého půdorysu byl obehnán obvodovou hradbou s drobnými obdélnými baštami. Z vnitřní zástavby hradu je známa pouze velká obytná věž obdélného půdorysu. Ze zříceniny hradu, která je volně přístupná (vede sem značená odbočka z obce Pušperk) se do dnešní doby dochovaly nejvíce asi pozůstatky původně obytné věže a pak fragmenty obvodové hradby. Tipy na výlet Na výlet se odsud můžete vydat na zámek Chudenice, zříceninu hradu Netřeb, zříceninu hradu Ruchomperk, tvrz Lštění v Blížejově nebo zříceninu hradu Nový Herštejn. Zajímavá je i rozhledna Bolfánek u Chudenic.  Ubytování najdete v Klatovech nebo Domažlicích.

Barokní zámek stojí na severním okraji malé obce Osov na Berounsku. Zámek je poměrně rozsáhlá trojkřídlá budova s polopatrem, k hlavnímu průčelí je přistavěný novodobý balkón. Na zahradním průčelí je hezký vstupní portál, k zámku vedou staré malebné aleje. Zámek dnes patří soukromým majitelům a není bohužel veřejnosti přístupný. Historie zámku           První písemná zmínka o vsi Osov pochází z roku 1379. Později zde stála tvrz, připomínaná v roku 1504. V držení panství se vystřídala celá řada majitelů, než koupil Osov v roce 1677 Ferdinand Maxmilián z Kounic. Za Kouniců se poměrně malý statek změnil v rozsáhlejší panství, k němuž náleželo 12 vesnic. Noví majitelé nechali původní starou tvrz zbořit a na jejím místě postavil Jan Adolf hrabě z Kounic v letech 1728 – 1737 barokní zámek obklopen rozsáhlým francouzským barokním parkem. Kounicové drželi Osov do roku 1804, později se majitelé panství střídali až jej roku 1840 získali orličtí Schwarzenbergové. Za nich byl na místě francouzské zahrady založen anglický park. Po první pozemkové reformě se stal osovský zámek v roce 1927 součástí zbytkového statku. Poté získala zámek rodina Palivců, kterým byl znárodněn v roce 1948 a sloužil jako domov důchodců. Po roce 1990 byl Osov vrácen v restituci potomkům původních majitelů a dnes slouží jako rekreační sídlo anglického stylu s možností ubytování, různých sportovních aktivit i dobrého jídla. V okolí můžete vystoupit na rozhlednu Studený vrch u Hostomic. Z ní uvidíte i krásné dobříšské lesy. Ubytovat se můžete například na Dobříši. Zde stojí za návštěvu zámek Dobříš.

Na centrálním náměstí stojí samostatná stavba renesanční radnice, pocházející z druhé poloviny 16. století (postavena po požáru roku 1565). Pod ní se nachází nepřístupné rozsáhlé prostory, které kdysi sloužily jako sklad soli, vína a také zde byla městská pokladna. V prostorách radnice sídlil a zasedal hrdelní soud až do roku 1765, na což upomíná zvonek nad vnějším schodištěm. Ten doprovázel odsouzence na jejich poslední cestě. Dnešní podoba radnice pochází z úprav po požáru roku 1866. Pro turistickou veřejnost je asi nejdůležitější 45 m vysoká radniční věž, jejíž arkádový ochoz je přístupný. Je odsud krásný pohled na město a vrcholky Orlických hor. Ve věži se zároveň nachází expozice dobrušského muzea.