Severně od centra obce se nacházela zahradami oddělená židovská čtvrť. I když dnes již není židovskou čtvrtí, tak si tento útvar své uzavření ponechal dodnes. A to i přesto že prakticky v jediné normálně dostupné ulici vedoucí sem z hlavní komunikace, dnes již neexistuje dříve stojící židovská branka. Centrem bývalého ghetta je dodnes zachované čtvercové náměstí dnes s příznačným názvem Židovské. Kolem pak stojí dnes již v přestavbách bývalé objekty židovského ghetta: č. 216 (špitál a lázeň), č. 212 (obecní dům, škola a byt rabína), č. 208 (hostinec), č. 207 (rituální jatka), dále jednotlivé domy a hlavně dodnes dochovaná synagoga. Synagoga jako pozdně barokní stavba byla vystavěna v letech 1791-1793. Za druhé světové války bylo její vybavení zničeno nacisty. Ani lepšího osudu se nedočkala po válce, kdy sloužila jako sklad ovoce a zeleniny. Lepší osud našla až v letech 1990-1997 kdy byla postupně rekonstruována a zpřístupněna. Dnes slouží jako výstavní a koncertní síň. Synagoga je jednoduchá obdélná stavba se schodišťovým přístavkem. Interiér tvoří sál s galerií, klenutý strop je zdobený štukaturou. Na zdi jsou zachovány zbytky hebrejských nápisů. Také je zde uchovávána kopie obrazu malíře Otto Flattera, na kterém je zobrazen interiér synagogy tak jak vypadal původně před zničením nacisty. Kromě konání koncertů zajišťuje prohlídku synagogy na požádání místní obecní úřad.

Římskokatolický kostel Panny Marie se nalézá v centru Jevíčka při Kostelní ulici. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1762 - 1766 podle plánů Pavla Merty z Boskovic na místě staršího gotického kostela při klášteře augustiniánů v Jevíčku, který v té době již svou velikostí nedostačoval. Kostel nechal jako klášterní vystavět opat mateřského augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně - Matyáš Pertschner. Sochařské, řezbářské a štukové práce provedl se svými pomocníky brněnský sochař Ondřej Schweigl a stolařské práce klášterní dílna u sv. Tomáše, řízená bratrem laikem Bernardem Stettnerem. Hlavní oltář s honosnou sloupovou architekturou dal zbudovat roku 1780 Ferdinand rytíř Zeno z Tannhausenu, který je ve zdejším kostele také pochován. K severní části kostela byla roku 1778 přistavěna Karlem Vincencem z Neuburku kaple s rodinnou hrobkou. Kostel sloužil jako klášterní do roku 1785, kdy byl v rámci josefínských reforem zdejší augustiniánský klášter zrušen. Kostel je od té doby veden jako farní. Roku 1869 byl kostel poškozen požárem. Přes nákladnou rekonstrukci si architektura kostela zachovala svůj pozdně barokní charakter. V interiéru stojí kromě původního rokokového vybavení za pozornost milostná socha Panny Marie zdobící hlavní oltář, která byla přenesena do Jevíčka r. 1617. V sousedství kostela se nacházela čtyřkřídlá budova bývalého augustiánského kláštera z konce 14. století, která byla později barokizována. Dnes se zde nalézá školské zařízení. Kostel je přístupný k nahlédnutí vždy 30 minut před bohoslužbami, jejichž aktuální rozpis je možné najít na webových stránkách zdejší farnosti.   L.R.

Východně od Bohuslavic nad Úpou se nachází zajímavá přírodní památka Čížkovy kameny. Tvoří ji bílé pískovce z období mladších druhohor (křídy). Vytvařely se dlouhá léta z původního pískového dna moře, které až sem zasahovalo (stejně tak jako Teplicko-Adršpašské skály a další místa ve Východních Čechách). Celek tvoří dlouhá skalní hradba různě členěná skalami a různě velkými balvany. Jinak se dělí na severní a jižní část. Severní tvoří spíše obrovské balvany a téměř na konci této části se nachází zajímavá jeskyňka, kde se za prusko-rakouské války roku 1866 schovával poříčský průmyslník Welzel. Jižní část pak tvoří hlavně vysoké skalní masivy. Některá místa jsou využívána horolezci. Převážou část skal zakrývá lesní porost. V severní části jsou již některá místa odlesněna a ze žluté turisticky značené cesty se tak otvírají hezké výhledy na tyto skály. Zároveň tak horní plošina skal poskytuje místy výhledy na část Krkonoš (Černá hora, Sněžka a jiné) a Podkrkonoší (Trutnov a okolí), přístupné rovněž po turisticky značené cestě. Z Bohuslavic nad Úpou od železniční zastávky vedou do této oblasti rovněž zajímavé kamenné schody.

Všerubský židovský hřbitov se nachází (1 km sv. od centra obce) při malé zalesněné roklině, kterou protéká bezejmenný potůček. Kousek jižně od silnice spojující obec Zahrádky se silnicí č. 205. Hřbitov založený okolo roku 1700 byl několikrát rozšiřován až do dnešní plochy 2.797 m2. Do dnešní doby se dochovalo několik desítek náhrobků, různě roztoušených téměř po celé ploše hřbitova. Jejich staří se pohybuje od první poloviny 18. století do počátku druhé světové války. Hřbitov ohrazuje dnes nízká kamenná zeď místy narušená. Přístup je volný. Nejpříhodnější parkování je buď na okraji silnice při zalesněné rokli (vede zde malá polní cesta kolem bývalé lesní školky) nebo o cca 50 m dál v blízkosti nájezdu ze silnice na pole a pěšmo se vrátit zpět k roklině.