Dřevěný krytý věšadlový most se nachází u obce Peklo vzdálené 2 km od Vamberka.Most přes říčku Zdobnici byl postaven v roce 1840. V současnosti již není zcela dřevěný, ale část konstrukce je ocelová. Bednění mostu není svislé jak tomu bývá obvyklé, ale podélné. Svoji šířkou 6,2 m patří k širším dřevěným mostům v republice. Jeho délka je 17,2 metru a vnitřní světlá výška 5,3 metru. V roce 1982 prošel most velkou rekonstrukcí, která přišla na 1.000.000 korun.

V malém údolí východně od obce Rudice se nachází přírodní památka Rudické propadání. Jde po Amatérské jeskyni o druhý největší jeskynní systém v Moravském krasu. Tento systém vytváří Jedovnický nebo také Podomský potok. Ten na konci slepého údolí mizí v otvoru u skály, aby se vynořil až v Josefovském údolí při Býčí skále. Prostory toho systému byly lákadlem již v minulosti. V roce 1863 sestoupil J. Wankel do prvního nejbližšího dómu. Další úspěšnější průzkum proběhl v roce 1921, tehdy bylo propátráno prvních 600 m. Systematický průzkum začal po druhé světové válce až se v roce 1974 dorazilo k tzv. Srbskému sifonu což je ukončení systému Rudického propadání. Za tímto sifonem se nacházejí již prostory Byčí skály. Proplavání tohoto sifonu se podařilo až 16.2.1985 a to z druhé strany od Býčí skály, tím se definitivně potvrdilo propojení Rudického propadání s Býčí skálou. Vstup do prostor systému je zhruba 20 m nad otvorem propadání potoka. Následuje sestup chodbou až do hloubky (někde udávané 85 m, jinde 115 m) tzv. Hugova dómu (to je prostora kam sestoupil J. Wankel). Následuje různě vysoká, ale spíše nízka chodba, kterou protéká již zmíněný potok a ukončená po cca 6 km již také zmíněným Srbským sifonem. V průběhu této chodby se nachází několik sifonů, jezírek, vzhůru stoupajících komínů a také různě velkých dómů: Rudický, Balvanitý a hlavně Obří. Obří dóm je patrně největší známou dutinou v ČR, má délku 70 m, šířku 30 m a na výšku přes 60 m. Jeskynní systém Rudického propadání není veřejnosti přístupný.

Ze židovských památek v Jiřicích se do dnešní doby dochoval jen tento malý židovský hřbitůvek na jihovýchodním okraji obce, ve směru na Troskotovice je potřeba odbočit vlevo, kde se v menším lesíku při bažantnici tento nenápadný hřbitůvek nachází.Barokní synagoga z roku 1837 byla zbořena v 50. letech 20. století a na jejím místě dnes stojí pošta. Stejně tak podlehl židovský hřbitov stojící blíže návsi. Většina z přibližně 70 náhrobků na dochovaném hřbitově je poškozena, z ohradní zdi zbyly jen základy. Od roku 1999 se postupně snaží o rekonstrukci hřbitova, který je volně přístupný skupina mladých lidí převážně z organizací Mládež pro interkulturní porozumění a Junge Aktion.

Portál Starého proboštství na III.nádvoří Pražského hradu pochází z jeho přestavby ve 2.polovině 17.století. Nad portálem je umístěn znak probošta Jana Františka Rasche z Aschenfeldu, za jehož úřadování k přestavbě došlo.