Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 … 184 185 186 Další Poslední
Železniční most přes ulici Podvinný mlýn
Železniční most přes ulici Podvinný mlýn v Praze 9 Libni.
Celý článekŽelezniční most přes ulici V rokli
Železniční most přes ulici V rokli.
Celý článekŽelezniční muzeum ČD
Stálá expozice:Expozice parních lokomotiv a historických kolejových vozidel. V areálu muzea krytá i venkovní stání v bývalé rotundě výtopny Buštěhradské dráhy. V budově přístavby haly krytá expozice železničních historických předmětů. Úzkokolejná dráha v objektu pro jízdy dětí. Dílčí expozice se zaměřením na železniční modelářství, na historii Kladensko-Nučické dráhy, ukázky technolog. zařízení potřebných k provozu parních lokomotiv (uhelný výtah; vodní jeřáby apod.).
Celý článekŽelezniční ocelový most - Znojmo
Nad údolím řeky Dyje se klene ocelový železniční most příhradové konstrukce osazený na tři kamenné pilíře. Vystavěn byl roku 1871 na železniční trato do rakouského Retzu. Jeho maximální výška nad terénem činí 47 m a délka přemostění 220 m. Po sto letech však konstrukce již téměř dosloužila a musela být radikálně snížena rychlost vlaků. Dlouho se rozhodovalo jaká mostovka bude vyrobena, nakonec pro havarijní stav byla po roce 1992 vsazena provizorní, než bude rozhodnuto.
Celý článekŽelezniční přejezd most Nádražní ulici (severní)
Jeden ze dvou železničních přejezdů přes Nádražní ulici, severní, který umožňuje spojení mezi Smíchovským nádražím a Železničním mostem přes Vltavu.
Celý článekŽelezniční přejezd přes ulici Na betonce
Železniční přejezd přes ulici Na betonce v Praze Radotíně. Na trati Praha - Beroun.
Celý článekŽelezniční tunel pod Bílou skálou
Železniční tunel pod přírodní památkou Bílá skála byl vybudován v letech 1967 – 1974. Navazuje na železniční most mezi Holešovicemi a Libní a umožňuje spojení mezi Holešovickým nádražím a nádražím Praha Libeň. Je cca 340 m dlouhý a má stoupání 5 %.
Celý článekŽelezniční viadukt Jezernice
Viadukt tvořící součást bývalé Severní dráhy císaře Ferdinanda, jejíž první úsek byl dán do provozu roku 1837. Pro finanční potíže se jezernický viadukt dokončil až o 5 let později, ale do provozu byl uveden až v roce 1847. Most sestává z celkem 35 větších oblouků o světlosti 7,59 m a 7 menších půlkruhových oblouků o světlosti 5,69 m, když tloušťka kleneb je 0,63 m. Opěry jsou prodlouženy rovnoběžnými křídly. Zároveň jde v podstatě o mosty dva: starší cihlový, který byl později zdvojen mostem kamenným. Ten byl postaven v roce 1873 při stavbě druhé koleje a je téměř kopií cihlového. Na jeho čelní stěně je dochována pamětní deska z roku 1873. Celková délka mostu je 426,33 m, šířka 8,8 m a výška 10,6 m. V roce 2001 prošel viadukt generální opravou.
Celý článekŽelezniční viadukt v Železné
Železniční most se nachází v severovýchodním okraji obce Železná. Železniční most příhradové konstrukce překonává tok Blšanky. Postaven byl v 70. letech 19. století. Na okrajích má po jednom kamenném oblouku, samotná konstrukce pak spočívá na společném vnitřním pilíři.
Celý článekŽelezniční viadukty - Hranice
Na severním okraji města nedaleko silnice směřující k dálnici D1 stojí trojice železničních viaduktů o délce 430 m. První cihlový viadukt zde byl postaven na budované jednokolejné trati spojující Vídeň s Haličí. Dokončen 23.8.1844 měl 32 oblouků. Následné rozšíření o druhou kolej si vyžádalo v letech 1870-1872 vybudování druhého viaduktu. Poslední třetí na kterém se měla nacházet třetí a čtvrtá kolej začal být budován v letech 1916-1918, ale bylo přerušeno a třiceti olboukový viadukt byl dokončen až v červnu 1937. Druhou světovou válku přečkal pokudivu bez úhony ačkoliv se stal terčem bombardování a následně jej chtěli vyhodit do povětří i nacisté. V roce 2004 přestal být používán první nejstarší viadukt v souvislosti s budováním železničního koridoru. Stavba byla v roce 2007 prohlášena za kulturní památku. Výstavba viaduktů byla náročná, na starších viaduktech pracovalo na 2.500 osob. Pro 20 lidí se stavba stala osudnou, z toho 14 z nich zahynulo při zřícení jednoho z pilířů. Na nejnovějším viaduktu při první fázi pracovalo zase na 2.000 italských zajatců. V září 1918 se při stavbě jednoho pílíře zřítili a zahynuli dva italští dělníci. Na 21. pilíři je zhruba ve výšce sedmi metrů zachován nápis pravděpodně se jejich iniciálami. Podle vyprávění jsou zazděni jejich ostatky a kámen představuje jejich náhrobek.
Celý článekŽelivský klášter
Obec Želiv leží na Českomoravské vrchovině asi 10 km západně od města Humpolce, na soutoku řek Trnávky a Želivky. Místní klášter je jedním ze tří nejstarších klášterů u nás a patří k nejlépe zachovaným středověkým celkům v Čechách. Komplex klášterních budov je jedním z nejcennějších uměleckých souborů v Čechách. Klášter byl založen společně s klášterním kostelem Narození Panny Marie v roce 1139 přemyslovským knížetem Soběslavem I. a jeho chotí Adlétou pro mnichy řádu sv. Benedikta. Po deseti letech byli benediktini vystřídáni řádem premonstrátů, kteří zde působí dodnes. Z jejich řad vyšel i známý husitský kazatel Jan Želivský. V letech 1420 a 1424 husité klášter dobyli a zničili, ještě do poloviny století se jej však podařilo alespoň částečně obnovit. V roce 1559 si vystavěli v areálu Trčkové, tehdejší majitelé panství, goticko-renesanční sídlo zvané Trčkův hrad. Do správy premonstrátů se klášter vrátil až v průběhu 16. století. V století 17. proběhly barokní úpravy kláštera G. A. Maggim. Po požáru v roce 1712 byly budovy obnovovány G. Santinim, který také provedl opravu kostela ve stylu barokní gotiky. Začátkem 20. století zajistila novorenesanční úprava klášteru slohovou pestrost. V druhé polovině 20. století komunistický režim využil kláštera jako vězení, v němž byli protizákonně internováni významní členové československých katolických řádů. Nyní je opět v majetku řádu. Ústřední stavbou komplexu je klášterní kostel Narození Panny Marie se dvěma věžemi. Na základech románské baziliky z první poloviny 12. století byl počátkem 14. století vystavěn gotický chrám. Do dnešní podoby jej upravil J. B. Santini v letech 1713 - 1720. Kostel je trojlodní s dlouhým presbytářem. K němu přiléhá ze severu původně raně barokní konvent, dnes pseudobarokní, z let 1652 - 1688. Ze severní strany uzavírají nádvoří pseudobarokní nová prelatura a opatství, ke kterému přiléhá Trčkův hrad s hranolovu věží. Poblíž kláštera se nachází původně románský jednolodní hřbitovní kostel svatého Petra a Pavla z první poloviny 12. století. Obnoven byl v letech 1712 - 1719 a kolem roku 1930 byl restaurován. V letních měsících ožívají historické prostory bohatým kulturním programem.
Celý článekZemědělské usedlosti - Topolná
Deset km severovýchodně od Uherského Hradiště leží obec Topolná. Můžeme v ní navštívit dvě selské usedlosti z počátku 19. století, s expozicí lidového bydlení a několika drobnými hospodářskými stavbami (sušárna ovoce, udírna, kovárna) a dalšími prostorami, sloužícími jako depozitáře Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kterému budovy patří. Zemědělská usedlost Topolná č. p. 90 Dům č. p. 90 je selskou usedlostí, která má patrovou komoru. Hospodářská část je ukončena výměnkem a kovárnou. Prvním majitelem byl Václav Vacula, který hospodařil na půllánu a je doložen již v roce 1671. Posledním majitelem byl Josef Kozlík, který se v r. l945 vystěhoval do pohraničí a zůstal zde jeho vnuk Karel Křižka. Dům je dispozičně řešen do tvaru písmene L . Na domě č. 90 pracoval jako kovář až do konce 30. let tohoto století Karel Navrátil. Většina občanů Topolné si u něj objednávala potřebné kovářské výrobky. Byl velmi zručným a vyhlášeným kovářským mistrem. Vyráběl náročnější kovářské předměty – kutí do vozů, pluhy, radlice. Původní kovárna byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1998. Areál usedlosti byl doplněn v roce 1996 kopií stodoly a v roce 1998 roubenou studnou. Kromě již zmíněné kovárny interiéry objektu nejsou běžně přístupny návštěvníkům, veřejnosti však dobře slouží dvorní trakt, který je přizpůsoben k pravidelným vystoupením folklorních souborů a hudebních těles. Zemědělská usedlost Topolná č. p. 93 Dům č. p. 93 je selskou usedlostí s patrovou komorou, hospodářským traktem a výměnkem. Od roku l755 zde žil nejstarší rod Hrdinů – Záhumenských a hospodařil na půllánu. Prvními majiteli však byli Martin a Pavel Turečkovi. V roce 1640 hospodařili na 3/4 lánu. Dům má za hospodářskou částí výměnek s jiným parcelním číslem, neboť poslední z majitelů odstoupil rodičům část parcely. Jako poslední zde bydleli bratři Jan a Josef Hrdinovi. Velká část objektu je na požádání přístupna veřejnosti, která zde nalezne expozici lidového bydlení a původní chlévy se zemědělským nářadím.V patře komory mohou návštěvníci zhlédnout soubor vybraných předmětů, vztahujících se k praní a mandlování prádla a expozici rybářství. V roce byl 1994 celý objekt rekonstruován a přistavěna na původním místě kopie zděné stodoly. Areál zemědělské usedlosti byl postupně do roku 1999 doplňován drobnými stavbami – přístřeškem stodoly pro velké zemědělské nářadí, sušírnou ovoce z nepálených cihel, udírnou, včelím úlem, vahadlovou studnou a polním dřevěným křížem. Celý pozemek byl ve stejném období osázen vybranými starými odrůdami ovocných stromů a dřevin.
Celý článekZeměměřičská věž - Melechov
Sedm kilometrů jihozápadně od Světlé nad Sázavou se tyčí dvouvrcholový vrch Melechov. Nejvyšší bod ledečska má výšku 715 m.n.m., na jeho nižším vrcholu (709 m.n.m.) stojí od poloviny 30. let 20. století zeměměřičská věž na půdorysu sedmiúhelníka, vysoká 16 metrů. Již v letech 1824-25 tu byl zřízen geodetický bod, který byl v roce 1864 použit při středoevropském stupňovém měření. Od roku 1930 je součástí trigonometrické sítě. Rozhledna není přístupná veřejnosti, občas je využívána radioamatéry.
Celý článekZeměměřičská věž Vysoký Kamýk
Vrch Vysoký Kamýk v Píseckých horách byl za Rakouska-Uherska vybrán jako jeden ze základních bodů trigonometrické sítě a roku 1864 vyměřen. Od roku 1931 tu stávala, ale jen poměrně krátce dřevěná vyhlídková věž. Geodetický bod označuje žulový hranol vysoký 65 cm. V roce 1941 bylo zdejší místo obohaceno o 16 m vysokou zděnou věž (jedna z devíti podobných v ČR), která za války sloužila wehrmachtu a po válce jako turistická vyhlídka. Postupem času věž přerostly okolní stromy, věž tak pozbyla svého smyslu a dostala se do havarijního stavu. Záchranu ji přinesl rok 2011 kdy k ní byla zakomponována příhradová konstrukce nesoucí vysílače radiotelefonní sítě. Současně na nové konstrukci byla zbudována vyhlídková plošina. Ocelová konstrukce obestavěla původní kamennou věž, která byla současně rekonstruována a celá nová konstrukce tak měří 46 m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 32,82 m, na kterou vede 166 schodů. Jedno ocelové točité schodiště je instalováno uvnitř původní kamenné věže, ze které byl zřejmě původní interiér při rekonstrukci odstraněn a je tak její vnitřek povětšinou prázdný. Uvnitř bylo také nově vybudováno zázemí pro operátora vysílače. Další ocelové točité schodiště již vede od střechy věže, zhruba uprostřed příhradové konstrukce. Na ni bylo spotřebováno cca 70 tun oceli a spojeno více jak 2.200 VP šrouby a třmeny. Investice na stavbu dosáhly cca necelých 23 mil. korun. Otevření pro veřejnost bylo oficiální v květnu 2012. Při dobrém počasí je výhled na Písecké hory, Písecko, Temelín, Vltavotýnsko, Českobudějovicko a některé šumavské vrcholky. Provoz rozhledny je sezónní (zhruba duben-říjen) a to o víkendech povětšinou jen pár hodin (kvůli zachování klidu v rezervaci). Na vrchol vede turistické značení, pro parkování je nejlepší pozice při silnici č. 138 (Všeteč – Albrechtice nad Vltavou) v místech kde se setkává několik asfaltových lesních cest. Odsud je to pak kousek po jedné z nich na turistické značení vedoucí již na vrchol k rozhledně. Otevírací dobu najdete na uvedených webových stránkách v sekci turistické informace.
Celý článekŽerotínský zámek v Novém Jičíně
Renesanční Žerotínský zámek se dvěma unikátními věžičkami zaujme každého návštěvníka Nového Jičína. Historie zámku Zámek je původně dřevěná tvrz z konce 14. století, která přešla řadou přestaveb. Jedná se o trojkřídlou budovu se dvěma nádvořími. Při západním křídle se dochoval zbytek atiky s dvojící nárožních věží. Počátky panského sídla v Novém Jičíně spadají do konce 14. století. Za Voka z Kravař došlo k výstavbě městských hradeb a součástí opevnění se stal i panský kamenný dům. Přesnou podobu domu dnes již neznáme. Po vymření pánů z Kravař v roce 1434 se panství stalo majetkem pánů z Cimburka. Za Cimburků došlo pravděpodobně k rozšíření dosavadního domu v opevněnou tvrz. V roce 1476 se majitelem tvrze stává uherský gróf Peter z Pezinka a Svatého Jura. Z této doby pochází střední trakt dnešního zámku s pozdně gotickým ostěním a bránou na prvním zámeckém nádvoří. V roce 1500 se dostává město Nový Jičín do rukou pěti bratřím ze Žerotína. Výstavbu pozdně gotického paláce ve druhém a koníren v prvním zámeckém nádvoří provedl po roce 1513 Viktorin ze Žerotína. Po jeho smrti roku 1535 se majitelem zámku stává synovec Bedřich. Pro něj bylo vytvořeno zcela nové panství Nový Jičín - Štramberk, které vzniklo odtržením od panství Starý Jičín. Bedřich dal přednost Novému Jičínu a dostal od císaře svolení zbourat štramberský hrad a postavit v Novém Jičíně nový zámek. Bedřich a jeho nová manželka Libuše stojí za jeho současnou podobou. Trvalé turecké nebezpečí ovlivnilo výstavbu vysokých atik s řadami střílen a kulatých obranných věží po obvodu zdí. Po roce 1558 se dostává novojičínské panství pod městskou obec. Odchodem šlechty ze sídla končí výstavba Žerotínského zámku. Po této době budova ztrácela svůj původní význam. V roce 1590 se zde přesunula novojičínská radnice, zámek byl tehdy značně zpustlý, a po roce 1624 se stal sídlem nové vrchnosti, hejtmana novojičínského jezuitského panství. Na zámku pobývali v minulosti vzácní hosté jako polský král Vladislav IV. a jeho manželka. Po roce 1786 byla část zámku změněna na vojenský špitál, do zámku se nastěhovali i další úředníci, spravující rozsáhlý majetek akademie. Určitou dobu zde sloužil bratr známého rakouského dramatika Franze Grillparzera - Camillo, kterého zde slavnější bratr v roce 1813 navštívil. Pravidelně novojičínský zámek navštěvoval i rakouský ministerský předseda baron Paul Gautsch von Frankenthurn. 19. století je obdobím stavebních změn na zámku, kdy ztratil svůj původní pevnostní charakter. Ten dnes pouze připomíná střední křídlo a nároží západního traktu s dvěma věžemi. Poslední velkou návštěvou na zámku se stal manželský pár arcivévody Karla s chotí Zitou, pozdějších posledních rakouských monarchů v roce 1912. Ve 30. letech 20. století se dokonce uvažovalo o demolici zámku, k čemu naštěstí nedošlo. Po roce 1945 se Žerotínský zámek stal sídlem muzea, dnes zde sídlí Muzeum Novojičínska. Zámecká expozice Interiéry zámku nesou pozdně gotické a renesanční prvky. Expozice zámku poskytují přehled o vývoji kloboučnické módy, je zde instalována výstava klobouků a pokrývek hlavy (A. Jiráska, F. Palackého, atd.), a historie města. Pravidelné muzejní a výtvarné výstavy se konají v Rytířském sále, Kamenné síni a Nové galerii. Tipy na výlet V Novém Jičíně dále najdete kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází barokní zámek Kunín, zřícenina hradu Štramberk, zřícenina hradu Starý Jičín nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete v Novém Jičíně.
Celý článekŽidle
Židle umístěná od roku 2003 u Sovových mlýnů na zdi smíchovského zdymadla je dílem Magdalény Jetelové. Je vysoká šest metrů. Původně zde byla stejná plastika, ale o něco menší. Ta byla unesena vodou Vltavy při povodních v roce 2002. Byla nalezena až u Mělníka.
Celý článek
Židovské hřbitovy Brtnice
Oba židovské hřbitovy se nacházejí jen kousek od sebe na severním okraji města při silnici vedoucí do obce Bransouze. Starší nacházející se téměř u silnice byl založen někdy před rokem 1600 jako náhrada za ještě starší hřbitov, který byl blíže centru obce. Užíván byl až do poloviny 19. století. Hřbitov obdélného tvaru má dvě úrovně a dnes je zaplněn náhrobky zhruba z poloviny. Horní o něco výše položená část je z části zarostlá stromy. Náhrobky jsou většinou renesančního a barokního typu v různých stádiích zachovalosti. Hřbitov má již velmi porušenou kamennou ohradní zeď a je volně přístupný. O jen pár metrů směrem k centru obce a malinko výše ve svahu byl založen novější hřbitov a to v po polovině 19. Století. Svému účelu sloužil až do druhé světové války i když je uváděno, že poslední pohřeb se zde konal v roce 1953. Hřbitov je ohrazen vysokou kamenou zdí a vstup je přes bývalou obřadní síň, ze které již zbyla jen čelní stěna. Nachází se zde převážně novodobé náhrobky a je zaplněn také zhruba z poloviny. Stejně jako starší hřbitov i tento je převážně volně přístupný.
Celý článekŽidovské hřbitovy Lipník nad Bečvou
Starý židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi J.V.Sládka a Zahradní. Původně se pohřbívalo u synagogy, ale tento hřbitov brzo nestačil. Proto byla zakoupena zdejší plocha jižně od centra obce. Pochováno zde bylo také sedm rabínů, z nichž tumba jednoho z nich rabína B.T.Fränkela se tu v kopii nachází i dnes. Hřbitov sloužil k pohřbívání až do roku 1883. Nacházelo se tu odhadem 1500-1800 náhrobků. Pohroma přišla za druhé světové války, kdy byl hřbitov velmi citelně poškozen nacisty. Po válce bylo zhruba 160 dochovaných a 20 poškozených náhrobků složeno na novém židovském hřbitově. Byla zbourána zeď z lomového kamene a celý prostor přeměněn na park s dětským hřištěm. Obrat nastal po roce 1989, na počátku 90. let byl za podpory asociace Agudath Israel of America a potomků rabína Fränkela hřbitov podle dochované dokumentace obnoven. Byla znovu vystavěna ohradní zeď z lomového kamene, náhrobky složené na novém židovském hřbitově převezeny zpět a osazeny v původním smyslu. Podle dokumentace byla zhotovena i pískovcová replika tumby rabína B.T.Fränkela. Hřbitov je přístupný mimo židovské svátky. Jen přes ulici Zahradní se nachází nový židovský hřbitov. Pozemek pro něj byl zakoupen v roce 1883. Hroby byly zakládány v řadě postupně od východní zdi směrem ke vstupu. Od brány vedla alej stromů k obřadní síni a od ní dále pak na východ stromořadí. Poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1942. Stejně jako starý hřbitov i tento byl zdevastován nacisty, kteří dokonce strhli obřadní síň. Další velká devastace nastala v 80. letech 20. století. Tehdy Židovská obec postoupila pozemek městu. Některé náhrobky z kvalitního kamene byly prodány kamenické firmě, zbytek byl dán na hromadu. Po revoluci na počátku 90. let byl hřbitov opraven. Na ploše cca 6.625 m2 dnes najdeme 225 náhrobků z původních 380. Zbytek zmizel nenávratně. Hřbitov je uzamčen.
Celý článekŽidovské hřbitovy Sušice
Při bývalém městském opevnění v ulici Příkopy se nachází menší starší židovský hřbitov, založený roku 1626. Následně byl několikrát rozšiřován (1661, 1739, 1772, 1810). Sloužil až do roku 1875 kdy byl založen na západním okraji města nový hřbitov. Dnes na ploše 430 m2 můžeme vidět zhruba 140 náhrobků z let 1660-1875 (barokní a klasicistní stély). Hřbitov je povětšinou uzavřen a pohled na něj je skrz mříž. Nový židovský hřbitov se nachází na západním okraji města při ulici Křičkova. Založen roku 1876 a sloužil až do druhé světové války. Dnes tu najdeme na 112 náhrobků od doby založení hřbitova do roku 1946. Původně hřbitovní domek dnes slouží obytným účelům.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 … 184 185 186 Další Poslední
