Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 … 184 185 186 Další Poslední
Rozhledna Milíře u Rozvadova
V místech kde za minulého režimu šlo pomyslet na existenci vyhlídkové stavby jen těžko, stojí rozhledna Milíře. Stojí totiž 5 km západně od obce Rozvadov, v blízkosti státní hranice s Německem. Zhruba 30 metrů vysoká věž se nachází na kopci Tomáška v nadmořské výšce 531 metrů a v roce 2001, ji zde vystavěl jeden z mobilních operátorů. Věž čtvercového půdorysu s vyhlídkovou plošinou, na kterou vede 126 schodů, nabízí výhledy na zříceninu Přimda, vojenskou věž na Velkém Zvonu a Německo. Rozhlednu provozuje obecní úřad Rozvadov a pro turisty je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Minaret v Lednici
Minaret v Lednici, jedna z perel Lednicko-Valtického areálu, je díky tomu, že byl postaven roku 1802, naší nejstarší rozhlednou vůbec. Naše nejstarší rozhledna Tato unikátní a exotická stavba vznikla v době, když se Alois I. Josef z Liechtensteinu rozhodl rozšířit a zvelebit park u lednického zámku a obohatit ho o řadu romantických staveb. Většinu staveb realizoval jeho dvorní architekt Josef Hardtmuth, a jednou z nich se stal i minaret, který byl stavěn v letech 1797 – 1802. O důvodu proč byl postaven koluje řada dohadů. Říká se, že kníže chtěl původně postavit kostel, ale lednická obec jeho stavbu nepovolila, proto se ze vzdoru rozhodl vystavět symbol islámu – minaret. Vznikla tak monumentální stavba, vysoká 60 metrů na jejíž vyhlídkový ochoz je nutné vystoupat úctyhodných 302 schodů. Vlastní minaret vyrůstá z jednopatrové hranolové budovy, v přízemí prolomené dvanácti arkádami a nad římsou je dvanáct věžiček. V patře je osm místností, bohatě vyzdobenými maurskými malbami. Má tři vyhlídkové plošiny a vrchol věže je ukončen silně pozlaceným půlměsícem. Díky výborné údržbě můžeme jeho krásu obdivovat až do dnešní doby. Údajně se jedná o nejvyšší stavbu svého druhu v neislámské zemi.
Celý článekRozhledna Modrá u Uherského Hradiště
Je dobře, že kromě vysokých a nákladných stožárů provedených z oceli nebo z betonu vznikají i menší vyhlídkové stavby, jejichž stavebníci se objedou bez miliónových rozpočtů a těžké stavební techniky. Jedním z těchto případů je i tato dřevěná rozhledna nad obcí Modrá. S myšlenkou postavit zde malou vyhlídkovou stavbu přišel podnikavý starosta pan Miroslav Kovařík v roce 1999. Sám nakreslil její plán a během jediného měsíce ji postavili spolu s dalšími občany, místními skauty. Jedná se o jednoduchou konstrukci. Nosnou část tvoří čtyři opracované kmeny, k nimž jsou připevněny dvě vyhlídkové plošiny ve tvaru šestiúhelníku. První se nachází ve výšce 3,3 m, druhá je o 2,5 m výše. Výstup na obě plošiny umožňují obyčejné žebříky. Celá konstrukce měří od paty až ke špičce stříšky 8,3 m. Náklady na její zbudování se pohybovaly kolem 100.000 korun. Svým umístěním se stala součástí naučné stezky Modřansko. V srpnu 2003 byla konstrukce kvůli vylepšení výhledu zvýšena ještě o jedno patro. Když zdoláte tři dřevěné žebříky, spatříte Vizovické vrchy, Zlínskou vrchovinu, Bílé Karpaty, Chřiby, Pálavu či Hostýnské vrchy. Což vzhledem k výšce rozhledny není vůbec špatné. Věž je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Mostka v Litoměřicích
Rozhledna, jejíž návštěvu můžeme spojit i s příjemným posezením v přilehlé restauraci stojí v Litoměřicích na vrchu Mostná hora, který je dominantou severního okraje Litoměřic. Mostka, jak se vrcholu říká, je častým místem výletů zdejších občanů. Vyvýšenina své jméno získala podle těžby dřeva z jejích svahů pro stavbu dřevěného mostu přes řeku Labe. Vrch byl po odlesnění holý a jeho vzhled se změnil až koncem 80. let 19. století, kdy zde byl založen lesopark se stezkami, lavičkami a umělými potůčky. Velmi rychle si ho občané Litoměřic oblíbili, ale při návštěvách jim chybělo místo kde by se mohli posilnit. A tak v roce 1910 nově založený „Spolek pro zvelebení města Litoměřice“ pod vedením vrchního rady Vilhelma Maiera rozhodl, že na Mostce vystaví výletní restauraci. Součástí restaurace měla být i dvacetimetrová vyhlídková věž. Stavba projektu architekta Krause postupovala tak rychle, že již 6. listopadu 1910 mohla být romantická restaurace se čtyřbokou vyhlídkovou věží otevřena. Jméno sice dostala podle císaře Františka Josefa I., ale občané Litoměřic ji neřekli jinak než Mostka. V roce 1934 musel být kvůli velkému zájmu objekt rozšířen o letní verandu s tanečním sálem. Po druhé světové válce patřil objekt městu, až do roku 1955 kdy se stal majetkem podniku Restaurace a jídelny. Po roce 1990 byl vrácen městu, které jej v nepříliš dobrém stavu prodalo. Nový majitel provedl v roce 1992 celkovou rekonstrukci podle původních plánů a objekt včetně rozhledny zpřístupnil. Věž rozhledny je 20 m vysoká, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 16 metrů. Na kterou vystoupáme po 96 schodech. Nabízí výhled na bizarní krajinu Českého středohoří, zejména na Litoměřice, Terezínskou kotlinu a o něco dál i na horu Říp či hrad Hazmburk.
Celý článekRozhledna na Hnědém vrchu u Pece pod Sněžkou
Nová rozhledna v blízkosti Pece pod Sněžkou byla slavnostně zpřístupněna 1.7.2009. Byla postavena u horní stanice lanové dráhy, jihozápadně od obce v lokalitě Hnědý vrch (1207 m.n.m.). Nejlepší cesta k ní vede odbočkou z červené turistické hřebenové cesty spojující Černou a Liščí horu. Rozhledna vysoká 30,85 m disponuje třemi vyhlídkovými plošinami. Ta nejvyšší se nachází ve výšce 27 m. Podstava rozhledny je trojúhelníkového tvaru, nosnou svislou konstrukci tvoří dřevěné sloupy (nárožníky) a střední ocelový sloup na němž je neseno vřetenové schodiště. Poslední stupeň rozhledny je spolu se sedlovou střechou podepřen třemi ocelovými nosníky. Výstup na rozhlednu je sice bezplatný, přesto je přístup omezen na dobu od června do října (9.00-16.00).
Celý článekRozhledna Na kopečku u Licoměřic
Malá nenápadná rozhledna je postavena soukromém pozemku, na východním konci obce kousek od nádrže, v blízkosti domu čp. 54. Nejde tak ani o klasickou rozhlednu jako spíše o malou dřevěnou vyhlídkovou plošinu s posezením. Byla postavena v letech 2006-2007 z vlastních finančních prostředků a dřevo pochází z vlastního lesa z Golčova Jeníkova. Postavena byla na místě, kde podle pozůstatků stávalo do první poloviny 16. století strážní stanoviště. Z malé rozhledny, která je víceméně volně přístupná je výhled západním směrem na obec Licoměřice a dále pak na Jeníkovsko, Čáslavsko a Kutnohorsko.
Celý článekRozhledna na Královci u Valašských Klobouků
Dřevěná rozhledna se nachází jen kousek pod vrcholem Královec (655 m.n.m.) asi 2 km jihovýchodně od Valašských Klobouk.Věž vysoká 22 m má šest vyhlídkových plošin, z nichž ta nejvyšší, krytá, se nachází ve výšce 19. Rozhledna byla zpřístupněna v roce 2006. Poskytuje dobrý kruhový rozhled po Bílých Karpatech, na Povážský Inovec, Velkou Javořinu a další. Rozhledna je volně přístupná po celý rok. Parkování je možné u cca kilometr vzdáleného rekreačního střediska.
Celý článek
Rozhledna na Panském vrchu u Drmoulu
Rozhledna na Panském vrchu (650 m.n.m.) se nachází zhruba 2 km západně od obce Drmoul. Typizovaná věž mobilního operátora vysoká 55 m nese vyhlídkový ochoz ve výšce 40 m nad zemí a vede na něj 207 schodů. Věž byla dokončena v červenci 2008, vyhlídkový ochoz pak zpřístupněn v listopadu téhož roku. Přistup na něj je volný, pouze v zimním období je uzavřen.
Celý článekRozhledna Na Podluží u Nového Poddvorova
Rozhledna Na Podluží, text v přípravě
Celý článekRozhledna na Prosečském hřebeni
Další z mnoha jizerskohorských rozhleden stojí na Prosečském hřebenu mezi Libercem a Jabloncem. Dějiny vyhlídkových staveb na Proseči jsou poměrně pestré, ovšem současná věž, je nejmladší rozhlednou Jizerských hor. Jako první zde od roku 1892 stávala jednoduchá trámová konstrukce. Šest metrů vysoká stavba byla vybudována z podnětu liberecké sekce Německého horského spolku. Měla ovšem jen jepičí život. Dva roky po svém vzniku byla stržena vichřicí. Její zkáze napomohla zřejmá sabotáž, kdosi totiž úmyslně poškodil a odstranil zajišťovací šrouby. Byla sice opravena, ale definitivní konec přinesl rok 1910, kdy byla zasažena bleskem. Liberecký spolek se ovšem neměl k výstavbě nové rozhledny, a tak se do jednání o stavbě rozhledny na Proseči vložil spolek jablonecký. Představitelé požádali významného stavitele jizerských rozhleden architekta Hemmricha o projekt levné vyhlídkové věže. Výsledkem byla 12 metrů vysoká dřevěná konstrukce ve tvaru kryté strážní věže. Její otevření proběhlo v květnu 1908. Její otevření byla velká sláva, která spolku přinesla pěkné peníze. Věž sloužila turistům až do 21. srpna roku 1921, kdy ji silný orkán porazil a úplně zdemoloval. Stavba nové vyhlídkové stavby na sebe nechala čekat až do roku 1932. Důvodem prodlevy byla skutečnost, že spolek vedl dlouho vnitřní spory o smyslu výstavby rozhledny s přilehlou chatou na prosečském hřebenu. Část členů se domnívala, že objekt na Černé studnici je dostatečný. Částečně vyřešil neshody soukromník Konrád Hübner, jenž roku 1928 postavil na Proseči chatu. Stavba rozhledny tak na sebe nenechala dlouho čekat. Autorem svého pátého a zároveň posledního projektu byl opět Robert Hemmrich. Stavba 24 m vysoké věže se 105 schody z masivních žulových kvádrů byla zahájena v květnu 1932 a dokončena za 4 měsíce, přesně 21. srpna 1932. Rozhledna sloužila turistům po celou dobu své existence. V 90. letech minulého století se chata dočkala celkové rekonstrukce, ale turisté se z ní dlouho neradovali. Dne 3. července 2003 byla úmyslně zapálena a z velké části vyhořela. Rozhledna byla uzavřena.
Celý článekRozhledna na Růžovém vrchu u Hory Svaté Kateřiny
Rozhledna na Růžovém vrchu u obce Hory Sv. Kateřiny je ukázkovým příkladem rozhledny, která vstala z mrtvých. Najdeme ji kousek od Litvínova, směrem do Krušných hor, na samých hranicích se Saskem. Obec Sv. Kateřiny má bohatou hornickou tradici. Od 16. století se zde těžila měď, zinek a stříbro. V 19. století, po vyčerpání ložisek, začal region ekonomicky upadat. Oživení mohl přinést rozvoj turistiky. Místní Okrašlovací spolek se proto rozhodl, že na okraji obce, postaví rozhlednu, která by jako magnet přitáhla návštěvníky. Nápad se zrodil roku 1898, tedy v tom samém roce, kdy se celá monarchie připravovala na 50 let panování císaře Františka Josefa I. Proto bylo rozhodnuto, že věž ponese mocnářovo jméno. Šestnáctimetrová kamenná válcová věž byla slavnostně otevřena 17. srpna 1902 a návštěvníci mohli zároveň využít služeb i nedaleké restaurace a ubytovny, dodnes známé jako Koliba. Rozhledna se stala velmi rychle oblíbeným výletním místem a také prodělala řadu změn. Změnil se tvar, vzhled i jméno. Po roce 1918 byla přejmenována na Jahnovu rozhlednu. Ludwig Jahn (1778 – 1852) byl zakladatelem německého tělovýchovného hnutí. Pokud se dnes někdo pozastavuje nad tím, proč byl pro název věže zvolen název, tak důvod, byl prostý. V té době měla obec hora Svaté Kateřiny takřka pouze obyvatelstvo německé národnosti. Ve stejné době dostala věž také prosklený dřevěný vyhlídkový ochoz. V tomto stavu vydržela do 80. let minulého století. Tehdy byla rekonstruována a dřevěná nástavba byla snesena a na jejím místě se objevil pouze ochoz s kovovým zábradlím. Věž byla také omítnuta a polská firma, jež rekonstrukci prováděla, zvěčnila do bílé omítky své jméno, což vzhled věže značně zhyzdilo. Rekonstrukce chátrající rozhledně příliš nepomohla, schodiště bylo v katastrofálním stavu, proto byl přístup na rozhlednu zakázán. Blýskat na lepší časy se začalo až v roce 2001. Obec Hora Svaté Kateřiny získala na opravu věže finanční podporu od ministerstva pro místní rozvoj, a evropského programu Phare. Při rekonstrukci zmizela z věže omítka, a naopak byl vkusně přistavěn dřevěný vyhlídkový ochoz, citlivě doplněný krytým dřevěným vstupním prostorem. Ke slavnostnímu znovuotevření došlo 22. června 2002. Celková výše rozhledny se tak zvýšila na 21 metrů a na vyhlídkový ochoz vede 87 schodů. Na rozhledně jsou umístěné vysílače a také webová kamera. Na záměry z ní se můžete podívat zde. Věž je přístupná o víkendech a svátcích a rozhled, který nabízí, je ovlivněn tím, že okolní kopce mají vyšší nadmořskou výšku.
Celý článekRozhledna na Sedle u Albrechtic
Rozhledna na vrchu Sedlo (902 m.n.m.) byla postavena v letech 2006-2009 na místě dřívejšího keltského hradiště, asi 5,5 km jihovýchodně od Sušice. Dřevěná stavba má půdorys sedmiúhelníku s poloměrem opsané kružnice 3,9 m v nejnižším podlaží. V každém podlaží výše se poloměr zmenšuje. Dřevěná konstrukce rozhledny je opláštěna vodorovnými prkny. Točité schodiště je ukončeno vyhlídkovým ochozem ve výšce 23,75 m, kryté střechou ve tvaru broušeného diamantu. Celá rozhledna je pak vysoká 27,75 m a spotřebovala 50 m3 řeziva a 10 tun oceli. Celkové náklady dosáhly necelých 6,5 mil. korun. Z rozhledny, která je celoročně volně přístupná je kruhový výhled. Poskytuje rozhled na panorama Šumavy, hrad Kašperk, Svatobor, Sušicko aj. K rozhledně vede značená cesta, nejbližší parkování je na konci Albrechtic.
Celý článekRozhledna Na skále - Železný Újezd
Na podzim roku 2000 postavila společnost Radiomobil na vrchu nazývaném Na Skále u Železného Újezda kovovou konstrukci vysílače. Na konci března následujícího roku byla na vysílači vysokém 41 metrů zpřístupněna vyhlídková plošina ve výšce 25,7 m. Na tuto plošinu vede 137 schodů. Z rozhledny je dobře vidět partie Šumavy, Nepomucko, Třemšínsko a oblast jižně od Plzně. Za velmi dobrého počasí lze prý spatřit i vrcholky Alp.Výstup na plošinu je omezen na sezonu od dubna do října.
Celý článekRozhledna na Sokolím vrchu u Děčína
U obce Dobrná, nedaleko Děčína, se nachází jedna z našich nejmladších rozhleden - Sokolí vrch. Je další z dlouhé řady rozhleden, které vznikly díky potřebě telekomunikační společnosti zkvalitnit signál v daném regionu. Slavnostní otevření proběhlo v den vstupu České republiky do Evropské unie, tedy 1. května 2004 a za její stavbou stála společnost T-Mobile. Mobilní operátor původně zamýšlel stavbu pouhého stožáru, ale obci Dobrná se podařilo prosadit návrh projektu současné věže, tedy i se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Věž je vysoká 51 metrů a turisté mohou vystoupat po 162 schodech na rozhledový ochoz ve výšce jednatřiceti metrů, a za příznivého počasí pozorovat výhled na nedaleký Děčínský Sněžník, na mnohem vzdálenější vysílač Ještěd, hrad Bezděz, drážďanský televizní vysílač nebo Bukovou horu nedaleko Ústí nad Labem. Vlastníkem věže je společnost T-Mobile, rozhlednu provozuje obec Dobrná a to od dubna do října, vždy od úterý do neděle (10 – 17 hodin). Zajímavostí je, že rozhledna na Sokolím vrchu je téměř identická s rozhlednou na Drahoušku u Osečan.
Celý článekRozhledna na Špičáku u České Lípy
Na vrchu Špičák nedaleko města Česká Lípa byla 10.5.1885 otevřena nová cihlová rozhledna. Celkem 14 metrů vysoká rozhledna z několika tisíc litoměřických cihel byla postavena za 5.000 zlatých Severočeským exkursním klubem. Návštěva rozhledny byla tak hojná, že byla při ní vybudována restaurace. Ta natolik prosperovala že byla v létě doplňována o verandu. Za druhé světové války se stala rozhledna protileteckou hláskou. Už dva roky po otevření rozhledny se ji pokoušel zničit neznámý žhář, stejně tak se o ni pokoušelo počasí, přesto však byla rozhledna vždy uvedena spolkem zpět do původního stavu. To co nedokonal žhář ani počasí, málem dokonal komunistický režim. Po roce 1945 se totiž na rozhlednu jaksi pozapomělo a objekt začal chátrat. V roce 1997 ji sice zakoupila společnost Real Invest a za 5 milonů korun ji opravila, ovšem ne pro turisty. Rozhledna se stala telekomunikačním uzlem a po jejím obvodu byla doslova osázena různými vysílači. Ačkoliv zpočátku byla alespoň několikrát do roka zpřístupněna veřejnosti, v poslední době se tak neděje.
Celý článekRozhledna Nedánov u Boleradic
Rozhledna se nachází necelého 1,5 km severním směrem od obce Boleradice, nedaleko vrcholu Nedánov (368 m.n.m.) Základní kámen k rozhledně byl položen v roce 2006, její stavba byla zahájena v březnu 2009 a otevřena již v červenci téhož roku. Dřevěná stavba s kovovými prvky měří 26 m. Rozhledna volně přístupná poskytuje široký výhled do okolí. Z dobrých podmínek je vidět Brno s okolními kopci Drahanské vysočiny, vrchy Pálavy se zrcadlící se hladinou Novomlýnských jezer, vrcholky Bílých a Malých Karpat, kopce Ždánického lesa s dominatním vrchem Strážov a obrysy Chřibů. K rozhledně vede značená cesta z obce Boleradice a lze sem dojet i autem. Vede sem malá asfaltová cesta ze silnice Boleradice – Mokrůvky. Odbočuje ze silnice na okraji komerčního areálu.
Celý článekRozhledna Neštětická hora u Neveklova
Kamenná rozhledna na Neštětická hoře, která leží 4 kilometry severovýchodně od města Neveklov v okrese Benešov je současně také památníkem. Tento památník je vzpomínkou na selské povstání z roku 1627. Tehdy se asi 8000 nespokojených sedláků pokusilo o odpor proti svému utiskovateli Pavlu Michnovi z Vacínova. Špatně vyzbrojení sedláci podlehli najatým žoldnéřům právě na Neštětická hoře. O 300 let později, roku 1927 uctili občané Neveklova jejich památku postavením památníku, který měl podobu rozhledny. Betonový objekt má zvláštní asymetrický tvar s půlkruhovým půdorysem a vyhlídkovou plošinou 12 m nad zemí. V současnosti je rozhledna volně přístupná, ale díky tomu že se neudržuje není v nejlepším stavu. Poškozen je zejména ochoz a zábradlí. Návštěvníky také nepotěší, že když už vystoupají 48 schodů je výhled, který omezují vzrostlé stromy, zklamáním. Jediný lepší výhled je směrem na jih.
Celý článekRozhledna Nisanka
V říjnu roku 2006 byla na severním okraji obce Nová Ves nad Nisou zkolaudována nová telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Věž se zděnou spodní částí (do výšky 9 m) jehož nosnou část tvoří montovaný trubkový stožár o průměru 2,4 m má výšku 35 m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m, kam vede 126 schodů a který poskytuje kruhový výhled do okolí. Pro veřejnost byla věž otevřena v květnu roku 2007.
Celý článekRozhledna Ocmanice
Malá zajímavá rozhledna se nachází necelý kilometr jižně od obce Ocmanice. Nevede k ní značená cesta, nachází se u malé asfaltové silničky spojující obci se silnicí Třebíč – Náměšť nad Oslavou. Rozhledna byla zpřístupněna v červnu 2004. Postavena na městském vodojemu ve výšce 427,5 m.n.m. Je kovové konstrukce, doplněné menším dřevěným opláštěním. Její celková výška je pouhých 15,2 m a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 6,2 m nad zemí kam vede 50 schodů. Jelikož okolní okrajina je víceméně rovinatá a okolí nezalesněné, poskytuje i při své malé výšce dobrý kruhový rozhled do okolí, zejména pak na Náměšť nad Oslavou a jeho zámek. Přístup na rozhlednu je volný. Celkové náklady na stavbu dosáhly 420.000 Kč.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 … 184 185 186 Další Poslední
