Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 … 184 185 186 Další Poslední
Rozhledna Hořický chlum u Hořic
Hořický Chlum má rozhledny hned dvě. Vedle slavné Masarykovy věže samostatnosti, zde stojí také vyšší a mladší kovová věž s vysílačem. Stojí 2 km na západ od Masarykovy věže a v roce 1998 ji zde postavila firma Eurotel. Její celková výška činí 41,5 metrů a vyhlídkový ochoz se nalézá 27 metrů nad zemí. K vyhlídkové plošině vedou dvě schodiště - pro výstup a pro sestup. Pro to, abychom se mohli pokochat kruhovým výhledem, je nutné vystoupat 142 schodů. Po jejich zdolání uvidíme Krkonoše, Orlické hory, Polabí, Jičínskou pahorkatinu a za výjimečných klimatických podmínek i žižkovský vysílač v Praze. Podobně konstruované věže najdeme také na Chlumu u Hradce Králové či na Andrlově Chlumu u Ústí nad Orlicí. O rozhlednu se stará KČT Hořovice. V letní sezóně je otevřeno o víkendech.
Celý článekRozhledna Hořidla
V prosinci roku 2008 byla zkolaudována nová rozhledna na vrchu Hořidla (371 m.n.m.) zhruba 1,5 km jihozápadně od obce Chotiněves. Železná rozhledna je 14 m vysoká a vyhlídková plošina se nachází jen o metr níže. Na ni pak vede 67 schodů vřetenového schodiště. Na vrchu Hořidla již v minulosti stálo pohostinství s vyhlídkovou plošinou, to zaniklo krátce po druhé světové válce. Stavbu rozhledny financovalo z velké části Ministerstvo financí (1,4 mil.), obec Chotiněves ze svého rozpočtu pak uvolnila 300.000 korun.
Celý článekRozhledna Hoslovice
V roce 2005 byla nedaleko obce Hoslovice na Strakonicku postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Ta se nachází přibližně ve výšce 30 metrů a poskytuje kruhový výhled na Šumavské vrcholky, Horažďovicko, Strakonicko. Vidět je i například vrchol Boubína a hrad Kašperk. Rozhledna je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Hostýn
Vrch Hostýn (736 m) u městečka Bystřice pod Hostýnem, ve Zlínském kraji, je známý jako poutní místo na jehož vrcholu stojí bazilika Nanebevzetí P. Marie, jež byla postavena v letech 1721-1748. Od roku 1898 zde stojí i kamenná rozhledna. Za její stavbou stál spolek Matice svatohostýnské, v čele s P. Cibulkou. Protože ve stejné době kdy se započalo s výstavbou rozhledny pobýval v Bystřici pod Hostýnem na vojenských manévrech císař František Josef I. 1 září 1897 navštívil vrchol Hostýna, podepsal zakládající listinu rozhledny a dotkl se základního kamene, jež byl posvěcen a vsazen do zdi věže. Rozhledna na počest této události začala nést jeho jméno. Samotné otevření rozhledny 10. září 1998 už takovou slávou nebylo, v té době totiž monarchie oplakávala zesnulou choť císaře Alžbětu. V přízemí rozhledny se nachází kaple sv. Kříže. Věž rozhledny tvoří dvě válcové stavby. Součástí větší je kaple a rozhledna a je vysoká 12 metrů. Nad střechou otevřené vyhlídkové plošiny bývala dříve štíhlá dřevěná věžička s druhým vyhlídkovým ochozem a pozlaceným obrazem P. Marie Hostýnské. Díky této nástavbě byla celá rozhledna vysoká 27 metrů. V roce 1915 byla z bezpečnostních důvodů snesena a k rozhlížení zbyla jen hlavní terasa zakrytá střechou. Střecha byla z věže odebrána v 60. letech a ochoz byl opatřen okny a zakryt plochou střechou. V letech 1957 až 1971 byla stavba pro veřejnost uzavřena a na jejím vrcholu bylo zařízení pro přenos televizního signálu. Pro vyhlížení byla znovu otevřena v roce 1987 a v letech 2003 až 2003 proběhla její celková rekonstrukce. Ovšem od roku 1994 vévodí Hostýnu nová dominanta, 32 metrů vysoká větrná elektrárna.
Celý článekRozhledna Hradišť u Kadlína
Jedna z našich nejmladších rozhleden stojí u obce Kadlín na Mělnicku. Její slavnostní otevření proběhlo u příležitosti 660 let od první zmínky o Kadlíně dne 9. září 2006. Rozhledna se stala součástí Naučné stezky „Sedm kadlínských zastavení“, které mají připomínat historii obce a také způsob a život našich předků. Společně s rozhlednou tak bylo otevřené muzeum, expozice vesnického kováře, motyček, polních plodin a staré selské techniky.Rozhledna byla vystavěna z iniciativy místního kronikáře Vlastimila Čecha a pro její umístění byla vybrána vyvýšenina Hradišť (314 m). Jistě pozoruhodné a na historii bohaté místo. Historie osídlení se počíná již v mladší době kamenné, později zde žili Keltové, pohané zde měli své božiště, za Karla IV. byl Hradišť opevněn proti loupeživým rytířům. Do roku 1900 tu probíhala těžba čediče, v roce 1911 byl na Hradišti postaven vodojem a za druhé světové války zde Němci zbudovali triangulační bod. A dnes zde tedy stojí rozhledna.Její stavba probíhající 2 měsíce, od července do září 2006, byla doprovázena akcí "Jestli nejseš kůže líná, přivez kámen do Kadlína". Lidé tak mohli přinést svůj kámen, který se stal součástí podezdívky. Ta obsahuje téměř 200 kamenů, které sem turisté v průběhu parného léta 2006 nanosili. Základní kameny jsou očíslovány a seznam dárců je uveden na informační tabuli u rozhledny. Rozhledna má tedy kamennou základnu se vstupem a nad ní je dřevěná věž pláštěná šupinovým bedněním. Celá stavba, jež stála 600 tis. Kč, je vysoká 19 metrů. Při zdolání 56 schodů a štěstí na krásné počasí, lze spatřit z vyhlídkové plošiny Říp, Vrátenskou horu s rozhlednou Bezděz, Ještěd, Chlum i vrcholky Krkonoš.
Celý článekRozhledna Hraniční vrch u Města Albrechtic
Rozhledna se nachází na Hraničním vrchu (536 m.n.m.) severovýchodně od Města Albrechtice. Jde vcelku o unikátní stavbu, která vznikla úpravami z bývalých příhradových věží sloužících k přenosu telegrafního signálu, postavených v roce 1980. Věže od roku 1999 nesloužily svému účelu a po několika jednáních je odkoupilo město za symbolickou částku. Úpravy znamenaly vybudování dobrého přístupového schodiště na jedné z věží, prostorné a kryté vyhlídkové plošiny na obou věžích a mezi nimi byla vestavěna ocelová lávka, která spojila obě věže. Otevření rozhledny proběhlo v roce 2011. Výhled rozhledna poskytuje na Jeseníky, Krnovsko, Opavsko a také na polskou stranu. Přístup je volný, parkování je při silnici v místě kde z ní odbočuje polní cesta vedoucí k rozhledně (odtud je to k rozhledně cca 500 m).
Celý článekRozhledna Hůra u Slatiňan
Zbytky kdysi malé rozhledny se nacházejí jihozápadním směrem od Slatiňan v blízkosti vrchu Hůra v lokalitě nazývané také Na Chlumu. Byla jednou zde dvou rozhleden postavených na přelomu 19. a 20. století majitelem zdejšího panství knížetem Františkem Josefem Auerspergem. Tento kníže si liboval v budováních romantických stavbiček a je i stavebníkem miniatury hradu zvaný Kočičí hrádek, nacházející se v lese nedaleko zámku. Obě byly postaveny z neopracovaných kmenů a větví. Zde stojící pak ještě měla kamennou podstavu. A právě jen tato podstava se do dnešní doby zachovala, dřevěná část podlehla zubu času, stejně tak jako druhá rozhledna nacházející se na tzv. Jelení hlavě poblíž zříceniny hradu Práčova. Ta byla totiž celá ze dřeva a tak se do dnešní doby z ní nedochovalo nic. Zde se pak snad v brzké budoucnosti podaří znovuobnovení rozhledny o kterém se uvažuje. Ke zbytkům rozhledny je volný přístup.
Celý článekRozhledna Hustopeče
Hustopečská rozhledna stojí na svahu nad vinicemi kousek severovýchodně od obce. její konstrukce je dřevěná, vysoká 17,4 m s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 12,6 m. Zprovozněna byla v březnu roku 2012 a poskytuje dobrý výhled zejména na obec Hustopeče, Pálavu a široké okolí. Je také situována na místní mandloňové stezce. Rozhledna je volně přístupná. Parkování ve městě nebo na okraji při místním hřbitově, pak je to cca okolo 1 - 3 km na rozhlednu.
Celý článekRozhledna Hýlačka u Tábora
Hýlačka je plochý zalesněný kopec cca. 3 km jihozápadně od Tábora. Rozhledna odrazem historie Jeho vrchol, na němž se nachází stejnojmenná rozhledna, dosahuje výšky 525 m. Tyčí se nad obcí Větrov. O to, že zde bude rozhledna se zasloužil táborský odbor Klubu českých turistů, který tak chtěl roku 1918 oslavit čerstvý vznik samostatného Československa. Proto se také jmenoval původně Svoboda. Plány vypracoval profesor pražské techniky Theodor Petřík a roku 1920 byly rozhledna dostavěna a zpřístupněna veřejnosti. Pro blízkost města Tábora byla postavena ve stylu husitské hlásky, aby symbolizovala historii a sepjetí Tábora s husity. Byla to 18 metrů vysoká, šindelem krytá konstrukce na šestiboké kamenné základně. Rozhledny podobné konstrukce můžeme navštívit na Velkém Blaníku či na Rozálce u Žamberku. Za 2.světové války byla věž využívána Němci jako pozorovatelna protivzdušné obrany. Po válce sloužila opět jako rozhledna do roku 1967, kdy ji zabral Svazarm. Roku 1990 byla navrácena KČT a o rok později začala znovu sloužit veřejnosti. V době vzniku z ní byl nádherný kruhový výhled, kdy bylo možné zahlédnout i Šumavu. Dnes brání v lepším výhledu vzrostlé stromy. Ale stále poskytuje výhled na Tábor a za dobré viditelnosti i na panoráma blízkých vrchů České Sibiře. Výhled: sever: Vrcholky České Sibiře, kopce Dehetník a Bukovec, Tábor východ: částečně omezen stromy, Tábor, Sezimovo Ústí jih: výhled omezen stromy západ: výhled omezen stromy Popis cesty Autem – lze až k rozhledně. Ze silnice č. II/137 z Tábora do Malšic odbočte necelý kilometr a půl po přejetí řeky doleva na Větrovy. Po dalším kilometru jízdy dorazíte do této obce, kde v centru odbočíte doleva a zdejšími uličkami dle šipek dojedete až k viditelné rozhledně. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Horkách. Odtud vede až k rozhledně nejprve modře a posléze červeně značená turistická trasa. Její celková délka je 1 kilometr. Aktuálně: Požár 1.1.2012 V neděli brzo ráno 1.1.2012 přijali hasiči hlášení o požáru rozhledny Hýlačka. Po jejich příjezdu na místo byla již rozhledna zcela v plamenech. Vzhledem k tomu, že byla z drtivé většiny ze dřeva, nedalo se již nic zachránit. Po uhašení požáru musela být zbylá ohořelá konstrukce z důvodů možného zřícení stržena. Přesná příčina zatím není známa, ve hře je závada elektroinstalace, úmyslné založení nebo vzhledem k silvestrovským oslavám je možnost, že byla neúmyslně zapálena dopadem nějaké světlice. První možnost jako závada elektroinstalace vylučuje předseda táborského odboru KČT, neboť rozhledna prý byla v předchozích letech rekonstruována. V současné době se připravuje sbírka na stavbu nové rozhledny. Zda půjde o kopii původní nebo o zcela jinou stavbu se ještě teprve rozhodne. Nemělo by však jít o žádnou modernu.
Celý článek
Rozhledna Jarcová
Dřevěná rozhledna vysoká 14 m s vyhlídkovou krytou plošinou ve výšce 11 m se nachází západně od centra Jarcové a jižně od Valašského Meziříčí. Pro veřejnost byla zpřístupněna na jaře 2009. Postavili ji místní a náklady se pohybují okolo čtvrt milionu korun. Poskytuje výhled na Valašské Meziříčí, Beskydy a Jeseníky (tedy hlavně severním směrem). Přístup na rozhlednu je volný.
Celý článekRozhledna Jarník u Písku
Jarník je 609 metrů vysoký kopec, 4 km východně od Písku na hřebenu Kraví hory. Na jeho vrcholu stojí vyhlídková a zároveň telekomunikační vyhlídková věž, která patří k nejmladším u nás. Historie rozhlížení z Jarníku je však delší a sahá na začátek 20.století. Tehdy se pobočka píseckého Klubu českých turistů rozhoda vybudovat v okolí města rozhlednu. Jako míst byl vybrán právě Jarník. Původní záměr postavit 28 metrů vysokou kamennou rozhlednu nemohl být z finančních důvodů realizován. Vznikla jen jednoduchá protipožární věž, vystavěná 1 km od vrcholu na místě zvaném Provazce. Turisté ji navštěvovali až do konce První světové války, kdy zanikla. Na další rozhlednu si rozhledu chtivý výletníci museli počkat až na samý konec 20.století. Potřeba pokrýt Písek signálem mobilních operátorů, vedla roku 1997 k postavení ocelové konstrukce, jejíž součástí se stala i vyhlídková plošina. Samotná věž je vysoká 59 metrů, návštěvníci se mohou kochat výhledem z výšky 35 metrů. Příjemné je, že na rozhlednu vedou nad sebou dvě točité schodiště čítající každé 182 schodů - jedno pro výstup a jedno po sestup. Z vyhlídky máme město Písek jako na dlani. Směrem k jihu se táhne moře lesů a dohlédneme na celou Šumavu, částečně Český les. Směrem na sever na Příbramsko s těžními věžemi. V letní sezóně je volně přístupná každý den, v zimní pouze o víkendech.
Celý článekRozhledna Javorník u Vacova
Javorník (1089 m) je další z šumavských „tisícovek“, který má na svém vrcholu rozhlednu. Javorník patří do Žďánovské vrchoviny a je jejím nejvyšším vrcholem. Tyčí se asi 10 km směrem na východ od Kašperských Hor. S myšlenkou postavit na Javorníku rozhlednu přišel prý šumavský spisovatel a poutník, Karel Klostermann (1848 až 1923). Ten si zdejší kraj velmi oblíbil a výhled z Javorníku ho uchvátil. Jeho sen se začal zhmotňovat v roce 1914. Tehdy KČT svolal na vrchol Javorníku schůzku příznivců výstavby rozhledny. V téže době byl ovšem v bosenském Sarajevu zavražděn následník trůnu a celou akci tak zhatilo vyhlášení mobilizace. První pokus o stavbu rozhledny tak zanikl v nadcházející válečné vřavě a vrchol Javorníku si na vyhlídkovou stavbu musel počkat do meziválečného období.Za První republiky se realizace Klostermannovy myšlenky chopila Šumavská župa KČT. Byla pořádána finanční sbírka, které se účastnili obce i jednotlivci. Názvy obcí, které na rozhlednu přispěly, jsou vytesány v dolní polovině rozhledny nad vstupem. Majitel pozemku kníže Schwarzenberk uvolnil bezplatně pozemek, kámen v lese a poskytl 50% slevu na stavební dřevo. Z více návrhů byl vybrán projekt architekta Karla Houry, který měl již zkušenost se stavbou rozhledny na Svatoboru. Poprvé se do země koplo 21. června 1938 a už o pár týdnů později, za krásného slunečného dne, 28. srpna 1938 byla Jubilejní rozhledna Klostermannova slavnostně otevřena pro veřejnost. Jakoby pro rozhlednu na Javorníku bylo souzeno, aby její mezníky byly spojeny se zásadními dějinnými událostmi. Měsíc po jejím otevření byla podepsána Mnichovská dohoda a těsně za rozhlednou byl proveden zábor pohraničí. Zajímavostí je, že během trvaní protektorátu Čechy a Morava, byl vrchol věže nejvyšším bodem okleštěných Čech. 24 metrů vysoká věž, s vyhlídkou ve výšce 18 metrů, z níž byly vidět i vrcholky Alp, byla za druhé světové války obsazena německými vojáky a sloužila jako protiletadlová pozorovatelna. Novodobé dějiny věže nezačaly příliš radostně. Od počátku 80. let začala kdysi nízká okolní smrčina rozhlednu postupně přerůstat a rozhled byl brzy omezen jen na výhled do okolních korun smrků. Zhoršil se i technický stav věže a tak roku 1997 byla rozhledna na Javorníku uzavřena. Důležitým mezníkem v historii javornické rozhledny byl rok 2001, kdy byl založen Nadační fond Karla Klostermanna, který si předsevzal ve spolupráci s obcí Vacov znovu zpřístupnit věž turistům a umožnit jim daleký výhled do kraje. Nejjednodušší řešení, tedy vykácení stromů, nebylo možné. Proto se začalo uvažovat o zvýšení stavby. Financování mělo být zajištěno z Evropského fondu Phare. Dotace byla ovšem zamítnuta a projekt uložen k ledu. Obrat přinesla potřeba pokrýt okolí signálem pro mobilní telefony. Roku 2002 společnost T-Mobile projevila zájem umístit na věž svoje technologická zařízení. Rozhledna tak byla navýšena osmibokou nástavbou o 14 metrů na celkovou výši 39,5 metrů. V červenci 2003 tak mohli znovu první návštěvníci stoupat po 201 schodech a z výšky 32 metrů obdivovat panorama Šumavy.
Celý článekRozhledna Jedlová
Jedlová (774 m) je dominanta Lužických hor, tyčící se nad městečkem Jiřetín pod Jedlovou. Především díky rozhledně, která stojí na jejím vrcholu a jež je jednou z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších u nás. Její osud je velmi pestrý. Smutné mezidobí je orámované krásným začátkem a ještě krásnější současností. Byla otevřena roku 1891 a o její výstavbu se zasloužil, podobně jako u většiny rozhleden té doby, turistický spolek. V tomto případě jiřetínská sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Současně byl vedle věže zprovozněn hostinec, který zde nechal postavit majitel panství kníže Kinský. Rozhledna se velmi rychle stala cílem mnoha turistů. Nebylo divu, protože stavba je to opravdu krásná a výhled, který nabízí je ještě krásnější. Je to 23 metrů vysoká masivní věž, vystavěná z kamene. Je zakončena cimbuřím, nad nímž se zvedá ještě dřevěná věžička, která kryje schodiště, které má 122 stupňů. V minulosti na rozhledně bývala umístěna lucerna, která v noci usnadňovala místním orientaci. Po Druhé světové válce zanikla turistická chata a v důsledku toho začal i úpadek rozhledny. Na začátku 90.let kdy byla již v havarijním stavu ji zachránil podnikatel Josef Krejčí, který ji po opravě společně s turistickou chatou znovu zprovoznil. Při krásné viditelnosti nabízí neopakovatelný pohled na hraniční horský pás od Sněžky až po Klínovec. Je otevřena celoročně.
Celý článekRozhledna Jeřabina
Spíše než rozhledna bychom mohli říct vyhlídkový altán Jeřabina, se nachází 4,5 km severozápadně od Horního Jiřetína. První dřevěná rozhledna vysoká několik metrů zde byla otevřena 9.10.1884. Již po několika letech musela být po působení povětrnostních vlivů opravena. Za první světové války posloužily některé její části pro různé účely, zbytek chátral. V září 1929 byla německými turisty zbudována nová rozhledna. Po druhé světové válce bohužel padla za oběť vandalům a zbyl po ní jen kamenný podstavec. Na něm byla 28.6.2009 slavnostně otevřena nová kopie původní rozhledny z roku 1929. Volně přístupná rozhledna poskytuje krásné výhledy na zdejší část Krušných hor. Stavba se nachází na turisticky značené cestě.
Celý článekRozhledna Ježník
Současná rozhledna Ježník na vrchu s názvem Vyhlídka (552 m.n.m.) je již třetí stavbou na tomto místě. První rozhledna vysoká 25 m zde byla postavena již v roce 1894 a to Moravskoslezským studentským horským spolkem. Po otevření nedaleké rozhledny Cvilín, však o ní zájem upadl a pro špatný stav musela být stržena. Další rozhlednu se podařilo vybudovat v roce 1934, ale osud byl velmi podobný a rozhledna se zřítila. Dnešní rozhledna dřevěné konstrukce postavené na kamenných soklech o výšce 17,5 m byla otevřena v roce 2001. lokalizace: Krnov - Ježník přístup: volný turistické značení: ANO – místní značení hromadná doprava: Krnov 3 km parkování: v blízkosti sanatoria cca 750 m
Celý článekRozhledna Johanka u Hýsel
Rozhledna Johanka stojí na úpatí vrchu Johanka (310 m.n.m.) u severního okraje obce Hýsly. Rozhledna dřevěné konstrukce vysoké 11 m byla vybudována v roce 2006. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 8 m vede 39 schodů. Stavba přišla na půl milionu korun. I když rozhledna není příliš vysoká je z ní dobrý výhled na Buchlovské vrchy s hradem Buchlov, Chřiby, Ždánický les, Pálavu a při ideálním počasí i slovenské a rakouské hory. U rozhledny je příjemné posezení a unikátní malé muzeum ticha. K volně přístupné rozhledně vede cesta od vjezdu do zemědělského družstva. Tady je možno také krátkodobě zaparkovat.
Celý článekRozhledna Kanihůra u Bílova
Původně stála až do 50. let 20. století na nejvyšším místě v obci dřevěná rozhledna. V roce 2005 byla společností T-mobile na vrchu Kanihůra u Bílova postavena nová telekomunikační věž, železobetonové tubusové konstrukce o výšce 62,3 metrů. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 26,2 metrů a vede na něj 137 schodů. Rozhledna byla zpřístupněna 18.5.2006. Z ochozu je výhled na Beskydy, Hostýnské vrchy, Oderské vrchy, Ostravsko, Starý Jičín, zámek Fulnek a další. Rozhledna je přístupná od května do října.
Celý článekRozhledna Karasín
Rozhledna Karasín se nachází na hřebeni kopce Zadní skála (712 m) a najdeme ji 3 km od Bystřice nad Pernštejnem, když se vydáme směrem na sever. Rozhledna, která byla zprovozněna 25.května 2002 splnila cíl radních v Bystřici nad Pernštejnem, kteří o její stavbě uvažovali velmi dlouho a chtěli tak zatraktivnit okolí. Jejich sen splnil soukromý podnikatel Libor Jedlička, který se na svých pozemcích rozhodl pro stavbu sportovního a lyžařského areálu a dominantní vyhlídková věž se měla stát jeho součástí a tak ho ještě více zatraktivnit. Vznikla tak 30 metrů vysoká rozhledna, postavená z betonových kvádrů na protáhlém čtvercovém půdorysu a stala se jednou z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších na Vysočině. Je otevřena denně a návštěvníci, kteří se chtějí pokochat výhledem na Českomoravskou vrchovinu musí zdolat jejích 128 schodů.
Celý článekRozhledna Kastel u Vrbice
Dřevěnou rozhlednu s ocelovým točitým schodištěm postavila obec Vrbice na vrcholku Kastel. V minulosti zde již rozhledna stála i když neoficiální. V roce 1937 zde armáda postavila triangulační věž. I když nebyla oficiálně přístupná, lidé si vždy našli jak se na ni dostat. V roce 1946 byla pro špatný stav stržena. Nová rozhledna postavená na konci roku 2005 je vysoká 29 metrů. Má dvě vyhlídkové plošiny ve výšce 11 a 25 metru. Obec za stavbu zaplatila 1.300.000 korun, ale její hodnota je vyšší, neboť je potřeba do toho započítat ještě 50 kubíků obecního dřeva a více jak 700 hodin práce dobrovolníků. Přístup na rozhlednu je omezen na sezonu, kdy je otevřena denně.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 … 184 185 186 Další Poslední
