Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 … 184 185 186 Další Poslední
Rozhledna Březina u Žandova
Rozhledna stojící na vrchu, kterému se říká Březina u Žandova, u Uhlířských Janovic, je stavbou, která v sobě snoubí mnoho funkcí. Je to radiokomunikační bod, který využívají zdravotníci, záchranáři, vojáci, policie, hasiči a v neposlední řadě také turisté. Projekt vyšel z dílny plzeňské firmy IND Bau, s.r.o. Stavba probíhala od října 2000 do dubna 2001. Za její stavbou stála plzeňská firma GES-Electronics, která měla v plánu postavit takových komunikačních bodů několik. Věž spočívá na čtyřech betonových pilotech, které sahají do hloubky 6,3 m. Na základech stojí ocelová, žárově pozinkovaná věž s celkovou hmotností přes 27 tun. Vyhlídková plošina která byla trvale zpřístupněna 29.7.2001 je ve výšce 23 m. Na ní vede 109 kovových schodů. Náklady na stavbu věže dosáhly 3,5 mil. korun. Kromě vyhlídkové plošiny jsou na věži ještě dvě anténní plošiny ve výškách 30,3 m a 40,9 m. Jelikož stojí věž na nejvyšším bodu Kutnohorska, poskytuje rozsáhlý kruhový výhled na okolní města a celou východní část středních Čech od Prahy až po masiv Železných hor. Klíče lze vypůjčit v Žandově v č.p. 18 u pana Vedrala, proti pomníku padlých v 1. sv. válce.
Celý článekRozhledna Březinka u Bernartic
Další z mnoha věží, které vznikly díky mobilním operátorům, najdeme v okrese Tachov, v okolí Bernartic. Perličkou je, že tato rozhledna nese zařízení všech tří mobilních operátorů, i když na počátku stavby byla společnost Eurotel. Věž stojí na kótě zvané V Březinkách (576 m), ale ne na nejvyšším místě. Stavba byla zahájena v roce 2001 a na podzim 2002 proběhla kolaudace. První návštěvníci stoupali po jejích 178 točitých schodech 3. května 2003. Celková výška věže činí 48,5 metrů, vyhlídka je ve výšce 33,5 metrů a spatříme z ní přilehlou část Šumavy a Českého lesa. Další zajímavostí je, že identické stavby stojí na Kozlovském kopci u České Třebové, či na Tobiášově vrchu u Jesenice. Věž je během turistické sezóny volně přístupná.
Celý článekRozhledna Bučina u Kyselky
Jedna z našich nejstarších, ale také nejzapomenutějších rozhleden, stojí na vrchu Bučina (570 m) u lázní Kyselka. Tyto lázně, nacházející se asi 10 km od Karlových Varů po proudu řeky Ohře, se proslavily vynikající minerální vodou značky Mattoni. O stavbu rozhledny, jméno minerálky i rozvoj lázní se zasloužil Jindřich Mattoni. Ten, roku 1873 koupil Kyselku s prameny, a s přilehlým okolím od rodu Černínů. Vybudoval lázně, zavedl železnici z Vojkovic nad Ohří a jeho Mattoniho minerální voda se stala světově proslulou. První zmínky o kamenné válcové rozhledně s otevřenou vyhlídkovou plošinou pocházejí z počátku 80. let 19. století. Bučina se tehdy těšila velkému zájmu lázeňských hostů. Severní úbočí bylo protkáno lesními promenádními cestami, odpočívadly, altánky a vyhlídkovými místy. Z deset metrů vysoké rozhledny byl tehdy nádherný rozhled po celém údolí Ohře až ke Karlovým Varům na straně jedné, na pásmo Krušných hor na straně druhé. Po 2. světové válce byla věž postupně přerůstána stromy a chátrala. Po roce 1953 věž územně přešla do Vojenského újezdu Hradiště a přibližně do roku 1960 sloužila armádě jako pozorovatelna. Tento stav trval až do roku 2003, kdy ji nechal OÚ Kyselka opravit. V rámci této opravy věž získala i dřevěnou stříšku.
Celý článekRozhledna Bukovanský mlýn
Rozhledna Bukovanský mlýn je vlastně imitací větrného mlýnu nizozemského typu. Bukovany jsou obec, která leží 4 km od Kyjova, v jedné z nejjižnějších částí Chřibů. Rozhledna s mlýnem vznikla přičiněním místního rodáka ing. Kouřila a první návštěvníci se mohli pokochat výhledem 1. května 2004. Rozhledový ochoz je 11 metrů nad zemí samotná stavba je ještě o 4 metry vyšší. Bukovanský mlýn je tak nejvyšším větrným mlýnem u nás. Dominanta kraje má mnoho využití. V přízemí je místnost s krbem, kterou používá bukovanský mužský pěvecký sbor jako zkušebnu, první patro slouží jako galerie pro výstavu uměleckých předmětů a v druhém patře je muzejní expozice o historii Bukovan. Mlýn se stal ihned po svém otevření velkou atrakcí, k čemuž jistě napomáhá i skutečnost, že je napojen na oblíbené vinařské cyklistické stezky. Výhled zahrnuje Kyjovsko, Bílé Karpaty a za dobré viditelnosti i Slovensko. Perlička na závěr. Mlýn je skutečně jen imitací. Mohutné lopatky místo větru otáčí elektromotor.
Celý článekRozhledna Čartak
Rozhledna Na vrchu Čartak (953 m) je nemladší rozhlednou Beskyd. Rozhledna patří do skupiny těch, které vděčí za svůj vznik rozmachu mobilní telefonie a potřebě pokrýt tuto oblast signálem. Vrch Čartak nalezneme kousek od hraničního přechodu Bumbálka. Původní záměr byl vybudovat zde pro firmu Eurotel základnovou stanici pro mobilní telefony. Správa Beskyd souhlasila, ale musely být splněny dvě důležité podmínky. Jednak stavba nesměla narušit ráz krajiny a také musela být zpřístupněna pro návštěvníky k rozhlížení se po kraji. Vznikla tak osmiboká konstrukce tvořená betonovým jádrem, jež byla z vnějších stran opláštěná smrkovým dřevem. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 28. 6. 1998 a její výška činní 40 metrů, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 metrů. Pro výhled na Lysou Horu a Radhošť musí její návštěvníci zdolat 137 schodů. Při pěkném počasí lze dohlédnout až k Tatrám.
Celý článekRozhledna Čebínka
V zimě roku 2002 byl postaven nad obcí Čebín trubkový stožár vysílače společnosti Eurotel s vyhlídkovou plošinou. Celá stavba měří 38 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 30 metrů na který vede 160 schodů. Vyhlídková plošina byla zpřístupněna v srpnu roku 2003. Z ní je vidět oblast Moravského krasu, Vysočiny a dohlédnout za dobrého počasí lze až na Pálavu. Na jižní straně svahu se nachází velký lom, který zásobuje místní vápenku. Přístup na vyhlídkovou plošinu je omezen na sezonu od dubna do října.
Celý článekRozhledna Čerchov u Domažlic
Čerchov (1041 m) je nejvyšším bodem Českého lesa a leží jen dva kilometry od hranice s Německem. Rozhledna v zemi nikoho Právě blízkost hranice, znamenala první problémy při snaze postavit na jeho vrcholu vyhlídkovou věž. Její stavbu měli v plánu turisté z Bavorska i našinci. Jejich spor rozhodl majitel pozemku hrabě Stadion, který vyšel roku 1894 vstříc Čechům a poskytl jim vedle pozemku i dřevo na stavbu. První rozhledna na Čerchově tak byla dřevěná, třípatrová a měřila 17 metrů. Za tři roky byla ještě postavena horská chata s názvem Pasovského chýše. Rozhledna se stala velmi oblíbenou a tisíce návštěvníků společně s drsným klimatem se podepsalo na tom, že vydržela pouhých deset let. Ovšem bezprostředně po jejím stržení začaly práce na nové, tentokráte již zděné, která stojí na Čerchově do dnešních dnů. Byla otevřena 16. července 1905, měří 19 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 16 metrů vede 129 schodů. V roce 1927 se na kopci díky neutuchajícímu zájmů výletníků objevila další turistická chata. V dalších letech už tak šťastný osud rozhledna neměla. V roce 1938 byl areál na Čerchově zabrán armádou německou, v poválečných letech pak československou. V sedmdesátých letech byly obě chaty zbourány a vedle věže vyrostla věž další, tentokráte radarová. Svému účelu začala rozhledna sloužit opět v roce 2000. Z rozhledny se nabízí kruhový výhled na okolí Domažlicka, na část Šumavy a Českého lesa. Výhled sever: Přimda, Slavkovský les a Doupovské hory východ: obec Pec pod Čerchovem, Koráb, Jihočeská kotlina s Temelínem jih: Dlouhá skála, Německá část Českého lesa a Šumavy, za skvělé viditelnosti Alpy s Dachsteinem západ: hora Skalka, německá část Českého lesa a příhraničí Popis cesty Rozhledna stojí na nejvyšším vrcholu Českého lesa Čerchově vysokém 1042 m n.m., 5,5 km směrem na Z od České Kubice. Autem - nejlepší je zaparkovat v obci Capartice, odkud je to na vrchol Čerchova 4 km po červené TZT na rozcestí a odtud po zelené k vrcholu a rozhledně. Vlakem - Od zastávky vlaku je několik možností, jak zdolat vrchol. Z České Kubice (žel. trať č. 180 Plzeň - Česká Kubice) po červené TZT až na rozcestí se zelenou a odtud po zelené na vrchol (6,5 km). Dále se dá jít např. z Babylonu (také žel. trať č. 180 Plzeň - Česká Kubice) po zelené TZT, nebo také z Trhanova (žel. trať č. 184 Planá u Mar. Lázní - Domažlice).
Celý článekRozhledna Cerhovice
Na jaře roku 2007 postavila společnost Vodafone nedaleko obce Cerhovice telekomunikační věž, která slouží zároveň jako rozhledna. Celková výška věže je 30 metrů, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 20 metrů. Rozhledna je sice ocelové, ale trochu jiné konstrukce, než se obvykle telekomunikační věže stavějí. Rozhledna je čtvrcového půdorysu a schodiště vede po kraji tohoto půdorysu, zatímco ostatní rozhledny tohoto typu mají schodiště vřetenové umístené buď po obvodu tubusu nebo vložené uprostřed půdorysu. Výhled věže je trochu omezen severním směrem, kde brání vzrostlejší stromy a také to, že rozhledna nestojí přímo na vrcholu.Rozhledna u Cerhovic je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Čermákův vrch u Krátošic
Rozhledna na Čermákově vrchu (532 m) u Krátošic na Táborsku, je další z mnoha věží, které vznikly díky rozvoji mobilní komunikace. Čermákův vrch, nebo také „Na Šibenici“ jak se místu říká, je sice nevýrazným kopcem, ale to, že nabízí rozsáhlý výhled, se vědělo již velmi dlouho. V minulosti byl využíván geodety a ještě v 90. letech 20. století stála na jeho vrcholu triangulační věž. Obec Krátošice po rozhledně velmi toužila, ale její výstavba byla pod její finanční možnosti. Financovat stavbu byla ochotna společnost Radiomobil, ale jen v případě, že na věži bude možné umístit zařízení pro šíření signálu. Obec souhlasila a tak byla slavnostně 5. května 2001 rozhledna otevřena. Jedná se atypickou hranolovitou kovovou konstrukci. Vyhlídka má dvě patra, to vrchní je volně přístupné, spodní uzavřená plošina pak slouží turistům v nepříznivém počasí. Vysoká je 20 metrů a na vyhlídkovou plošinu, která je výšce 17 metrů, vede 90schodů. Je z ní vidět město Tábor, Novohradské hory, Kleť, Šumava nebo nedaleká zřícenina hradu Choustník. Rozhledna je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Černá hora
Rozhledna na Černé hoře (1299 m) nad Jánskými Lázněmi je unikátem mezi našimi rozhlednami. Není to ovšem první vyhlídková stavba, která stojí na tomto vrcholu Krkonoš. Historie pamatuje již dvě dřevěné rozhledny, které byly postaveny na přelomu 19. a 20. století, kdy se Janské Lázně začaly stávat jedním z center turistického ruchu v Krkonoších. Nejprve roku 1896 nechal provozovatel místní restaurace Rudolf Bönsch vybudovat nízkou dřevěnou konstrukci. Ta však brzy nestačila zvýšenému zájmu turistů, a tak musela na přelomu století ustoupit nové. Ta byla již 10 metrů vysoká, krytá a na vyhlídkové terase byl dalekohled a plastická výhledová mapa. Sloužila do 20.let kdy musela být kvůli značnému opotřebení uzavřena. Na novou vyhlídkovou věž si musela vrchol Černé hory počkat takřka osmdesát let. Při její stavbě byl originálně použit jeden ze stožárů kabinkové lanovky, která vozila na vrchol turisty již od roku 1928. Když byla roku 1981 zrušena a nová vedena jinou trasou, zůstal stožár č. 8 na svém místě. Ten využilo sdružení Panorama pro výstavbu nové rozhledny. Ve spojení s mobilním operátorem tak byla 1.ledna 1998 otevřena unikátní vyhlídková věž. Konstrukce stožáru byla doplněna o vyhlídkovou plošinu ve výšce 21 metrů na kterou vede točité schodiště se 106 stupni s úpravou umožňující zimní provoz. Na rozhledné jsou umístěny vysílače mobilních operátorů a také kamera pořadu České televize panorama. Rozhledna je otevřena celoročně do 16 hodin, podmínkou je však dobré počasí.
Celý článekRozhledna Černá studnice
Další z mnoha rozhleden Jizerských hor stojí na Černé studnici (865 m), která se tyčí nad Jabloncem nad Nisou. Na jejím vrcholu je skála, která vždy lákala k výhledům do kraje. Proto zde již roku 1885 postavil Liberecký horský spolek zábradlí a plošinu, a ty pak sloužily jako vyhlídka. Ovšem rivalita mezi městy Jablonec a Liberec se přenesla i na rozhledny. Když spolek věnoval veškerou pozornost výstavbě rozhledny na Ještědu, rozhodli se jablonečtí založit spolek vlastní, který by kamennou rozhlednu postavil. Vznikl tak Horský spolek pro Jablonec, který vybral návrh architekta Robert Hemmricha a v roce 1905 bylá nová rozhledna i s turistickou chatou slavnostně otevřena. Stavba je to reprezentativní, postavená ze žulových kvádrů, které vážily tři tuny. Věž se tyčí do výše 26 metrů, masivní stěny jsou u paty široké 1,5 metru a na čtyři vyhlídkové ochozy vede 91 schodů. Ty nabízí nádherný výhled zahrnující obě rivalská města, Jablonec a Liberec, ale také Krkonoše a Český ráj. Rozhledna se velmi rychle stala oblíbeným místem turistů pro jejichž potřeby byla v roce 1930 rozšířena chata až na 600 míst. Dnes je ovšem již několik let uzavřená a výhledu chtivý turisté musí vzít za vděk malým kioskem. Samotná rozhledna je přístupná denně po celou sezónu.
Celý článekRozhledna Čeřovka
Rozhledna na vrchu Čeřovka (336 m) je nejstarší rozhlednou v Českém ráji. Nachází se na severním okraji města Jičín. Jmenuje se Milohlídka a byla postavena již roku 1843. Nechal ji vystavět krajský hejtman Hansgirg, který tak chtěl při její stavbě poskytnout práci nejchudším lidem bez práce. Vyrostla tak dvoupatrová kamenná pseudogotická věžička, která vypadá jako středověká hradní hláska. Po její dostavbě byl v blízkosti otevřen čedičový lom a na Milohlídku se trochu pozapomnělo. Její obliba vzrostla po roce 1885, kdy se vrchol Čeřovka proměnil v oddychový park s cestami, lavičkami a znovu objevenou rozhlednou. Dnes je rozhledna stojící na okraji lomu stále velmi oblíbeným cílem a jejím návštěvníkům pranic nevadí, že výhled omezují vzrostlé stromy a nabízí výhledy již jen jižním směrem, přes lom, na město Jičín. V letní sezóně je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Chanovice
Jenom kousek od obce Chanovice na vrchu Chlum (609 m.n.m.) byla vystavěna v letech 2006-2010 nová rozhledna. Základní kámen byl v roce 2006 položen občanským sdružením, založeným roku 1998. O rok později po položení základního kamene převzala iniciativu nad stavbou obec. Podle projektu Ing. arch. Jiřího Kučery stavba čtvercového půdorysu o stranách 5x5 m ve dvou ustupujících šířích a to z betonových cihel. Na vrchol tohoto tubusu ve výšce 25,5 m byla umístěna osmiboká dřevěná, prosklená, krytá plošina. Celkově dosáhla výška rozhledny 31 m a náklady činily na 3,5 mil. korun. Slavnostní otevření proběhlo v srpnu 2010. Z rozhledny je za dobrého počasí výhled na Blatensko, Nepomucko, Horažďovicko, Písek, ve větší vzdálenosti je možno vidět panoráma Šumavy od Českého lesa, přes střední část až po Prachaticko, dále pak jižní část Brd v oblasti Třemšínska. Rozhledna je přístupná ve své otevírací době.
Celý článekRozhledna Chlum Svaté Maří
Chlum Svaté Máří je znamý především díky poutnímu baroknímu chrámu. V roce 1903 zde nechal postavit Krušnohorský spolek cihlovou dvacet metrů vysokou rozhlednu. V jejím sousedství byla postavena malá chata s občerstvením. Oboje bylo zprovozněno 15.5.1904. Po roce 1945 byla občestvovací chata zrušena a přeměněna na obytný domek. Je však unikátní tím, že z něj vyrůstá cihlová věž. Vstup do ní je právě z předsíně rodinného domku a tím zůstává nepřístupnou.
Celý článekRozhledna Chlum u Hradce Králové
Na vrcholu Chlumu kde proběhla v roce 1866 jedna z nejkrvavějších bitev byla v roce 1899 postavena kovová 25 metrů vysoká rozhledna. Umožňující výhled hlavně po bývalém bojišti a za dobrých podmínek byly vidět i vrcholky Krkonoš. V roce 1987 byla rozhledna zesílena a rekonstruována. Ovšem zanedlouho opět vyžadovala rekonstrukci. Navíc rozhlednu přerostl les a výhled byl omezen. V roce 1999 byla rozhledna prodána společnosti Eurotel. Vež byla rozebrána a ještě téhož roku zde vyrostla nová železná telekomunikační věž o výšce 55,6 metrů s vyhlídkovou plošinou ve výšce 34,8 metrů. Na něj pak vede točité schodiště o 183 kovových schodech. Celá stavba přišla na 14 milionů korun.Přístup na rozhlednu je omezen od dubna do října.
Celý článekRozhledna Chlum u Plzně
Rozhledna na vrcholku Chlumu 416 m n. m je vlastně takovým památníkem, na dnes již zapomenutý Svaz československých dělnických turistů. Svaz vznikl v roce 1921, a přestože byl celostátní, centrem jeho činnosti se brzy stala Plzeň. A právě místní pobočka v Doubravce přišla s myšlenkou postavit na Chlumu výletní stavbu s rozhlednou. Po celé republice probíhaly sbírky, které vyvrcholily roku 1926 položením základního kamene. Stavitel Hegner, jenž měl k dispozici nasbíraný peněžní obnos ve výši 120 000 Kč, šetřil, kde se dalo. Přesto, ale nasbírané peníze stačily jen na stavbu chaty. Rozhledna byla postavena jen do třetinové výšky. Ke slavnostnímu otevření, 1. srpna 1926, se i přesto sjelo na tři tisíce lidí, aby si prohlédli stavbu, na níž přispěli. Turistická chata, byla pojmenovaná po plzeňském starostovi L. Pikovi. Rozhledna upravená do provizorního užívání byla dokončena v roce 1929, plzeňským stavitelem Tomáškem. 25 metrů vysoká rozhledna, uvítala první návštěvníky 23. června 1929. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 21,8 metrů museli vystoupat 121 kamenných schodů. Krátce po dokončení byl na rozhledně umístěn světelný maják, který sloužil rozvíjející se letecké dopravě. A právě díky němu byla na vrchol Chlumu zavedena elektřina a zbudována silnice. V roce 1939 se Svaz dělnických turistů sloučil s KČT a chata se stala jeho majetkem. Paradoxem je, že během druhé světové války restaurace s rozhlednou výborně prosperovaly. Tehdejší majitel pan Krbec, zaměstnával několik číšníků, kteří se museli velmi ohánět, aby všechny hosty uspokojili. K oblibě místa jistě přispěla skutečnost, že zde byla zbudována sáňkařská dráha a 2 skokanské můstky. Po válce se rozhledna pronajímala a měnili se i její majitelé. Mezi vlastníky patřili Potraviny, Bukovská papírna a nakonec Slavie VŠ. V roce 1999 byla chata zbourána, takže tu stojí osamocená věž, která je od roku 2001 památkově chráněným objektem. Je přístupná o víkendech a výhled, který nabízí, zahrnuje Šumavu, Čerchov, Přimdu a Plzeň.
Celý článekRozhledna Chocholík u Drnovic
Severně od obce Drnovice stojí na nevelkém vrchu ocelová rozhledna dokončená v roce 2011. Její výška je 26 m a ne vyhlídkovou plošinu se dostanete po 144 schodech. Daleký výhled se nabízí zéjmena jižním, východním a částečně severním směrem. Nejbližší výhled je na okolní Drahanskou vrchovinu, dále pak Pálavu, Chřiby a Hostýnské vrchy (za dobrých podmínek je vidět i kostel na Svatém Hostýně). Při dobrých podmínkách jsou vidět vrcholky Beskyd a velmi ojediněle prý také Alpy. Přístup na rozhlednu je volný, příjezd je sem zakázán. Nejbližší přijatelné parkování je v obci, pak dojít po hlavní komunikaci na její západní okraj a odtud vystoupat po značené cestě k rozhledně.
Celý článekRozhledna Císařský kámen
Nová dřevěná rozhledna na vrchu Císařův kámen (637 m.n.m.) byla zkolaudována již v červnu roku 2009, přesto její slavnostní otevření se uskutečnilo až 19.9.2009 v rámci 230. výročí zdejší návštěvy císaře Josefa II. Ten zde totiž zdejší místo v roce 1779 navštívil a to hned dvakrát aby dohlédl na opevňovací práce během války o dědictví bavorské. Na tuto událost zde upomíná žulový blok s vyrytým nápisem. Už kolem roku 1886 se zdejší Liberecký horský spolek snažil o postavení rozhledny, ale nezdařilo se. Až mikroregionu Císařský kámen za pomoci libereckého městského obvodu Vratislavice, města Liberce a KÚ Liberec se podařilo sehnat potřebnou částku 1,8 mil. korun na stavbu 20 m vysoké dřevěné rozhledny. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 18,8 m a vede na ni 97 schodů. Rozhledna je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Čubův kopec
Rozhledna na Čubově kopci je jedinou rozhlednou české části Javorníků. Možná to byl důvod proč na počátku roku 1990 navrhl předseda JZD v blízké Francově Lhotě Jaroslav Novosad, aby zde byla postavena rozhledna. Čubův kopec je vysoký 720 m n. m. a od hranic se Slovenskem ho dělí pouze 200 metrů. Motivem ke stavbě rozhledny bylo zvýšit turistický zájem o tento region. Roku 1991 tak byla otevřena dřevěná, 16 metrů vysoká rozhledna. Měla tvar jehlanu a byla rozdělena na čtyři patra. Nad nejvyšším patrem byla stříška. Díky drsnému klimatu musela být věž v roce 2004 stržena a nahradila ji nová rozhledna. Ta je tvarově identická, liší jen jiným provedením přízemí, které má symbolizovat valašský klobouk a také je o dva metry vyšší. Z jejího nejvyššího patra, na které vede 58 schodů, lze shlédnout téměř celý hřeben Javorníků a na severu se rýsuje panoráma Beskyd.
Celý článekRozhledna Cvilín
Vrch Cvilín (436 m) se rozkládá na jihovýchodním okraji Krnova a na jeho dvou vrcholech se nalézá několik výjimečných staveb. Na jeho Zadním kopci se nelézá zřícenina hradu Cvilín a na Předním kopci stoji stavba barokního poutního kostela sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie. Výškovou dominantu pak tvoří rozhledna Cvilín. Byla otevřena roku 1903 a za její výstavbou stál Moravskoslezský sudetský horský spolek. Dostala jméno podle svého mecenáše knížete Lichtensteina. Točité schodiště ústilo na vyhlídkovou plošinu a na cimbuří ještě navazovala malá boční věžička s další vyhlídkovou plošinou. O tuto unikátní věžičku přišla rozhledna po válce kdy byly prováděny opravy. Rozhledna nebyla v dalších letech udržována a chátrala. V roce 1966 byly na vrchol rozhledny umístěny antény televizního vysílače a přístup na rozhlednu se omezil. V 80.letech a na přelomu 20. a 21. století prošla rekonstrukcí, antény byly sundány a přístup pro veřejnost obnoven v plné míře. Původní výška věže s boční věžičkou byla 35 metrů, nyní je jenom 29 metrů. Od roku 1993 je rozhledna Cvilín zapsána v památkovém fondu Státního ústavu památkové péče.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 … 184 185 186 Další Poslední
