Zámek Lužec, okres Louny.

Zemská porodnice u sv. Apolináře byla postavena v romantickém novogotickém stylu, z červených režných ostře pálených cihel bez omítnutí. Autorem je proslulý architekt Josef Hlávka. Rozhodl se pro čtvercový půdorys se čtyřkřídlým jádrem a obdélným vnitřním nádvořím. K podélným křídlům jádra objektu přiléhají směrem k východu a k západu kolmo dvě trojice bočních křídel. Ta jsou řešena jako dvojtrakt a pokoje s lůžky pacientek jsou vzhledem ke slunečnímu svitu situována k jihu. V severní části dvojtraktu s absencí slunce je umístěno zdravotnické a hospodářské zázemí. Další genialitou architekta je řešení, že v případě vypuknutí epidemie se dalo postižené křídlo vyřadit z provozu a dát do karantény aniž by to narušilo chod celé porodnice. V hlavním průčelí objektu jsou tři rizality, střední je rozšířen o polygonální arkýř ústavní kaple zasvěcené sv. Kříži s diamantovou klenbou. Další převratnou novinkou tehdejšího špitálu byl nalezinec, kde matky vetšinou svobodné, mohly po porodu své dítě zanechat. Porodnice měla taktéž svůj zvláštní vchod, vedoucí na tajné oddělení. U toho čas od času zastavil kočár a dáma z lepší společnosti spěchala zbavit se plodu své mnohdy hříšné lásky. První novorozenec se tady narodil 26.4.1875. Byla to holčička a její matka se jmenovala Barbora Koutná z Rožmitálu.

Věž na kopci Rosička (645 m), kousek od Sázavy v okrese Žďár nad Sázavou, je další z řady moderních telekomunikačních stožárů sloužící zároveň turistům pro daleké výhledy. První vyhlídkovou stavbou na tomto kopci byl kovový letecký maják. Když podlehl korozi, byl za druhé světové války stržen. Po válce zde turistům sloužila provizorně pro výhledy do kraje dřevěná triangulační věž s vyhlídkovou plošinou. Počátkem 90. let se starostové blízkých obcí, Sázavy a Nižkova, zajímali o možnost výstavby rozhledny. Finanční náročnost celého projektu je přiměla oslovit všechny tři mobilní operátory. Nabídli jim pronájem obecního pozemku na vrcholu Rosičky s tím, že na svůj vysílač umožní přístup veřejnosti. Stavbu vzal pod svá křídla nakonec Český Mobil, který finančně pokryl náklady na výstavbu věže i příjezdové cesty a první návštěvníci se mohli z nové ocelové rozhledny poprvé do kraje rozhlížet 11. srpna 2001. Projekt věže vypracovala firma Giltek Czech Praha, realizaci pak společnost Ericsson. Věž je sestavena z pěti dílů. První dva jsou vysoké 12 m, mají průměr 2 m a nesou schodiště. Další tři jsou vysoké 6 m a jsou na nich upevněna technologická zařízení. Celková výška věže tak činí 42 metrů, přičemž vyhlídkový ochoz je umístěn 24 metrů nad zemí. Vede na něj 140 schodů, po jejichž vystoupání si můžete prohlédnout Žďárské vrchy či Posázaví. Obdobnou stavbu je možné nalézt u obce Kozárov na Blanensku. Věž je volně přístupná.

Monolit v zahradě Na Valech je dílem J. Plečníka z dvacátých let 20. století. Zdobí vyhlídkovou terasu umístěnou u Hartigovské zahrady. Patří mezi celou řadu Plečníkových prací, kterými po nástupu T. G. Masaryka doplnil prostory Pražského hradu.