Muzeum ve Skutči počalo svou historii na sklonku 19. století. Prvotní snaha směřovala k uchování zdejší historie, umění a památek. První kroky jsou spojeny s osobou historika B.V. Konečného. Jeho předčasná smrt znamenal odsunutí vzniku muzea až do roku 1910. Tehdy ho založil Václav Jetmar, ředitel skutečské měšťanské školy. Výstavní prostory našlo muzeum postupně v budově bývalé školy na náměstí, v místnostech domu bratří Zvěřinových, v domě čp. 364 v Rybičkově ulici –kde tvořil a zemřel hudební skladatel Vítězslav Novák a konečně roku 1956 byla muzeu předána budova bývalého špitálu. Po řadu let byla pateří skutečského muzea expozice dělnického hnutí, obuvnictví a kamenictví, později vlastivědná expozice. V době nedávno minulé byla vlastivědná expozice nahrazena expozicí obuvnictví. Dále byla zrekonstruovaná muzejní zahrada do podoby lomu a zpřístupněny sklepní prostory muzea, kde se rovněž nachází expozice kamenictví.  Příležitostně se v muzeu konají krátkodobé výstavy, koncerty, přednášky. Nová expozice přibližuje  tradiční řemesla Skutečska – kamenictví a obuvnictví. Obuvnictví – ukázka starých cechovních řádů, vývoj obuvnictví za éry první republiky, kdy byla Skuteč obuvnickou velmocí, i fenomén Botany. K vidění je pestrá skladba obuvi, ale i řada obuvnických strojů a zařízení. Unikátem je např. obří ručně šitá polobotka, která je zapsaná v České knize rekordů a kuriozit nebo kopírka na kopyta. Kamenictví – venkovní expozice těžby kamene a jeho zpracování. Na jednotlivých zastavení bude provedeni lomem v období od konce devatenáctého století do poloviny století dvacátého. Řada exponátů je funkční a schopna plnohodnotných ukázek práce. Vnitřní kamenická expozice podrobněji popisuje vývoj kamenoprůmyslu včetně prezentace geologických zajímavostí Skutečska.Obě expozice doplňují nejen fotografické prezentace a filmové záběry z oblasti kamenictví a obuvnictví, ale i zajímavé hry na dotykovém počítači. Těšit se můžete např. na pexeso či postřehové otázky na paměť. Pod městské muzeum Skuteč patří také dva památníky: Památník Vítězslava Nováka Památník V. J. Tomáška

Strom třetího tisíciletí V Praze Radotíně.

Jandovo městské muzeum v Budyni nad Ohří přináší expozici na téma historie Budyně a hradu. Expozice je situována do prostor vodního hradu. Stálé expozice: Dějiny Budyňska od pravěku do roku 1848 (vývoj Budyně nad Ohří a vodního hradu – archeologické nálezy, dobové předměty, pozdně gotické a renesanční interiéry) Alchymie na hradu Budyně (autentická alchymistická dílna z 16. století)  

Historie hradu Vznik hradu Vlčtejna, lze patrně spojovat se stavební činností Rožmberků před polovinou 14. století. V roce 1421 byl obsazen husity, kteří se zde udrželi až do roku 1446. Roku 1451 zde byla uzavřena smlouva mezi poděbradskou a rožmberskou stranou. Po roce 1500 se zde vystřídalo několik majitelů a ještě na počátku 17. století plnil objekt rezidenční funkci. Ještě na konci téhož století byl také zříceninou. V roce 1822 byl palác opraven a zastřešen, ale záhy opět zpustl. V roce 1824 bylo předhradí rozebráno na stavbu silnice. Podoba hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici, kterou obíhal systém dvojitých valů a příkopů. Na takto obehnané ploše se nacházelo předhradí, kde zřejmě stála jediná rozměrná budova. Vrchol skalky pak zaujal dvouprostorový plochostropý palác s polygonálním čelem. Přístup sem byl malou věžovitou branou. Hrad dnes Do dnešní doby se zachoval poměrně velký zbytek paláce stojícího na buližníkové skalce, kam dnes vedou železné schůdky. V místě předhradí se dochovalo jen torzo obvodové hradby, které kdysi zároveň tvořilo patrně i stěnu jediné budovy stojící v předhradí. Arál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit zříceninu hradu Lopata, také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i klasicistní zámek Kozel nebo zřícenina hradu Radyně. Nedaleko je i zřícenina hradu Litice. Ubytovat se můžete v Plzni.