Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 … 184 185 186 Další Poslední
Kostel sv. Jana Křtitele - Šumperk
Římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele se nachází na Kostelním náměstí v jihozápadní části historického centra Šumperku. Mimo bohoslužby je turistům zpřístupněn v rámci prohlídek „Procházka z 13. do 21. století". Jádro nynějšího jednolodního kostela bylo vystavěno v gotickém slohu během 1. pol. 14. stol. Tvořilo jej kněžiště s šestibokým závěrem a plochostropou lodí. Ve 3. čtvrtině 14. stol. byla na severní straně kněžiště přistavěna věž s křížovou klenbou v podvěží. Koncem 15. stol. byl upraven i samotný kostel. Stavba bohužel dvakrát vyhořela (1513, 1669) a následně byla do roku 1688 radikálně přestavěna. Na počátku 19. stol. přibyla také nová sakristie. V interiéru nalezneme hlavní oltář z roku 1680 (s několika pozdějšími úpravami) a na klenbě presbytáře fresku z roku 1755 od Ignáce Oderlického z Uničova. Ostatní výzdoba pochází především z 19. století.
Celý článekKostel sv. Jana Křtitele - Velká Bíteš
Ojedinělou stavební památku opevněného kostela někdy také nazývanou jako kostelní tvrz najdeme na severním okraji centra Velké Bíteše. Původně románský kostel byl na sklonku 15. století zásadně goticky přestavěn. Z původního románského kostela se tak téměř nic nedochovalo. Při gotické přestavbě vzniklo síňové dvoulodí se třemi sloupy, stropní žebroví a věž z lomového kamene. Ze stejného období pochází mohutné opevnění z místního kamene, které dělá kostel tím čím je ojedinělý. Hradby byly původně 7 m vysoké a široké 1,5 m. Později však vlivem velké vlhkosti v kostele byly sníženy. Mohutná hradba je zesílena vstupní věží a pěti baštami se střílnami. Bašty byly důmyslné, zevnitř prostorně pohodlné pro obránce, zvenčí se zužují, čímž ztěžují možnost útoku. Před věží byl kdysi dřevěný padací most, který byl v 17. století nahrazen kamenným a v roce 1820 vlivem zasypávání příkopu zrušen. Před hradbou se nacházel hluboký příkop, jenž byl ještě velmi patrný za druhé světové války. Po ní však byl z převážné části zasypán zbořenými poškozenými domy za druhé světové války a dnes je téměř neznatelný. Mezi příkopem a hradbou byla ještě nainstalována dřevěná palisáda. I samotné město bylo opevněno hradbami se třemi bránami. Poprvé je toto opevnění doloženo k roku 1414. Hradba začínala a končila v opevnění kostela. Obkružovala centrum a v podstatě sledovala dnešní ulice Na Valech, Pod Hradbami a Lánice. Ani jedna ze tří bran se nedochovala. Jedna brána stávala východně od náměstí (Dolní nebo také Brněnská), druhá pak západně (Horní nebo také Lánická). Obě byly zbořeny v roce 1840. Třetí brána stávala severně v blízkosti kostela, její název byl proto také Kostelní. Její osud byl zpečetěn v letech 1876-1878. Z této jediné brány jsou patrné terénní pozůstatky. T.A.
Celý článekKostel sv. Jana Křtitele - Zaječí
Dnešní kostel je v jádru gotická stavba pocházející z let 1508 s některými architektonickými články pocházející z doby jejího vzniku. Stará věž byla dvoupatrová a do pater se vcházelo ze sakristie železem pobitými dveřmi a točitými schody, které byly opatřeny střílnami, které poukazují na příslušnost kostela ke skupině opevněných jihomoravských kostelů. Roku 1814 kostelní střecha a věž shořely. Tři zvony přitom spadly a zpět byl zavěšen jen jeden. V roce 1860 byl kostel opraven, avšak loď záhy již nevyhovovala svému účelu. Proto byl v roce 1912 kostel přestavěn a 19.8.1913 znovu vysvěcen. Při přestavbě byla za oltářem objevena chodba, ústící u školy. Na stěně kostela se nachází náhrobní kámen kněze Stanislava Reisingera z roku 1585.
Celý článekKostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů
Stálá expozice:Kostel sv. Jana Křtitele s areálem kláštera minoritů je jednou z nejvýznamnějších památek gotické architektury jižních Čech. Cyklus unikátních maleb apoštolů v nadživotní velikosti na stěnách hlavní lodi z doby kolem pol. 14. stol. Náhrobek Magdaleny z Gleichen, významná ukázka kamenické práce z konce 15. století, barokní mobiliář, hlavní oltář s obrazem Křest Kristův od K. Schodera ze 17. století. Nově zrestaurovaná křížová chodba minoritského kláštera.
Celý článekKostel sv. Jana Nepomuckého - Humpolec
Po dokončení stavebních úprav hřbitova bylo postrádáno místo pro rozloučení. V roce 1861 byly uspořádány dvě sbírky a v dubnu 1869 zahájena stavba nového kostelíka. Hrubá stavba byla dokončena na podzim roku 1869, další sbírky umožnily postavit věž a upravit interiér kostela. Roku 1878 pořízen hlavní oltář a roku 1900 varhany. Jednolodní kostel je pseudogotického slohu, se štíhlou věží. V interiéru se nacházejí tři oltáře. Kruchta leží na dvou kamenných sloupech a chrámová loď je podepřena opěráky.
Celý článekKostel sv. Jana Nepomuckého - Kutná Hora
Kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází v Husově ulici nedaleko známého Kamenného domu. Jako jediná barokní sakrální novostavba v Kutné Hoře byl vystavěn v letech 1734-1752 podle projektu F.M.Kaňky. Stavbu financovala z velké části městská rada. Byl vystavěn na místě vyhořelého domu, takže na stavbu tohoto typu se nachází nezvykle mezi obytnou zástavbou. Po svém vzniku fungoval jako filiální kostel římsko-katolické církve, v roce 1857 se stal studentským kostelem a po roce 1951 byla jeho liturgická funkce zrušena. Až do roku 1980 sloužil jako skladiště civilní obrany, požární zbrojnice a skladiště stavebního materiálu. Od roku 1980 probíhala náročná rekonstrukce zanedbané stavební památky, v letech 1997-2000 prošel rekonstrukcí interiér za 13 milionů korun a od června 2000 opět slouží k přiležitostným liturgickým účelům a je přístupný veřejnosti v období duben-říjen. Sálová stavba v pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu s ozdobným ohnutým průčelím. Štít svírají dvě věžičky. Výzoba kostela byla pojata jako oslava českých zemských patronů. Malířská výzdoba v podobě fresek pochází od F.X.Palka. Hlavní oltář od F. Platzera z roku 1754 tvoří polychromované dřevo na způsob mramoru. Kazatelna je z roku 1750, na stříšce byly původně putti představující čtyři světadíly, dodnes se dochovaly jen putti představující Evropu a Asii.
Celý článekKostel sv. Jana Nepomuckého - Nepomuk
Kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází v jihozápadní části náměstí Augustina Němejce v Nepomuku. Přístupný veřejnosti je příležitostně. Kostel byl vystavěn na místě, kde dle legendy stával světcův rodný dům. Nejprve se zde nacházel dřevěný kostelík z poloviny 17. století, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Po kanonizaci sv. Jana Nepomuckého (r. 1729) se začalo uvažovat o jeho přestavbě. Nakonec byl roku 1734 dosavadní kostel zbořen a místo něj vystavěn nový, pravděpodobně dle plánů K. I. Dienzenhofera. Stavbu tehdy financoval Adolf hr. z Martinic. Kostel sv. Jana Nepomuckého je tzv. neorientovaná stavba – kněžiště směřuje k severu. Na jižní straně nalezneme dvouvěžové průčelí se sochami sv. Jana Křtitele, sv. Františka a Dominika. Uvnitř se nachází hlavní oltář z poloviny 19. století, zhotovený v neorenesančním stylu. A. Š.
Celý článekKostel sv. Jana Nepomuckého - Tetín
Dnešní kostel sv. Jana Nepomuckého byl vystavěn jako farní chrám sv. Michaela roku 1357. Později byl několikrát přestavován. Zdivo kostela je složeno z pravidelných kvádrů, loď má plochý strop, obdélníková okna barokně vykrojená. Kněžiště je pravoúhlé s valenou klenbou, a s výsečí nad okny. Barokní oltář s obrazem malovaným na plátně ukazuje sv. Jana Nepomuckého jako poutníka do Staré Boleslavi.
Celý článekKostel sv. Jana Nepomuckého - Zvičina
Římskokatolický kostel svatého Jana Nepomuckého se nachází na vrchu Zvičina v obci Třebihošť. Stavba kostela sv. Jana Nepomuckého byla zahájena z podnětu majitele zdejšího panství Ferdinanda Kountínského roku 1706. Původně zde stával dřevěný kostelík z roku 1584 zasvěcený mistru Janu Husovi. Rod Koutínských koupil panství Zvičinu (spolu s Dehtovem a Třebihošťí) roku 1657. V rámci rekatolizačních snah byla výstavba nového kostela již delší dobu zamýšlena, jelikož dřevěný kostelík s českobratrskou tradicí mohl poskytnout výhodné místo k setkávání nekatolického obyvatelstva. Nový zděný kostel byl stavebně dokončen a zasvěcen sv. Janu Nepomuckému roku 1711. V roce 1804 koupil panství Poličany rytíř František Cecinkar z Birnice a dal již částečně chátrající kostel opravit. V té době byla ke kostelu také přistavěna věž. V této podobě je kostel uváděn ve verších K. V. Raise. Na jaře roku 1873 za bouřky zapálil kostel blesk a shořela střecha věže. Tehdejší majitelka panství Rosa von Hohenlohe odmítla kostel opravit a raději se zřekla patronátu nad ním. Místní obyvatelstvo uspořádalo na záchranu kostela veřejné sbírky, díky kterým mohl být kostel roku 1877 opraven. Majitelem kostela se stal okres Hostinné. Poslední velká oprava se uskutečnila v roce 1973. V interiéru se vyjímá zejména pískovcový hlavní oltář s postavou Boha Otce, ukřižovaného Krista a s klečícím Janem Nepomuckým v popředí. Strany oltáře jsou lemovány sochami Jana Evangelisty a Jana Křtitele. Oltář dle pramenů zhotovil roku 1740 Jiří František Pacák, spolupracovník Matyáše Bernarda Brauna. Kostel je přístupný v době bohoslužeb, které se konají v neděli po svátku sv. Jana Nepomuckého a v den svátku spolupatrona kostela sv. Václava v 14 hod. L.R.
Celý článekKostel sv. Jiljí - Bystřice pod Hostýnem
Barokní kostel sv. Jiljí z r. 1744, okres Kroměříž.
Celý článekKostel sv. Jiljí - Libyně
Kostel sv. Jiljí - Libyně, text v přípravě
Celý článekKostel sv. Jiljí - Milevsko
Styrobylý kostel sv. Jiljí stojí vedle areálu milevského kláštera. Jako románský tribunový se poprvé připomíná roku 1150, tedy ještě před založením kláštera. Následně byl goticky upraven. Další úpravy následovaly v roce 1573 a 1883. Kostel je gotická jednolodní stavba s pětibokým chórem a věží na západě. Původně měl být kostel dvojlodní, k rozdělení však již nedošlo. Z románského období se zachovala věž se sdruženými okénky a bedněným posledním patrem. Také na severní straně kostela se zachovalo románské kvádříkové zdivo. Chór kryje síťová žebrová klenba s prostupujícími se šestidílnými hvězdami, zdobená malbami a nápisy (1573). Loď je plochostropá s replikou dřevěného renesančního kazetového stropu. Po obvodu lodi se nacházejí gotické klenby. Prostor osvětlují vysoká hrotitá okna s kružbami. Na jižní straně můžeme vidět sedile, hlavní oltář je pseudogotický, ostatní zařízení převážně barokní.
Celý článekKostel sv. Jiljí - Nymburk
Kostel sv. Jiljí na Kostelním náměstí byl vybudován v letech 1280-1380. Původně měl dvě věže, severní „červenou“ a jížní „bílou“. Teké byl původně zasvěcen sv. Mikuláši, svoje dnešní zasvěcení sv. Jiljí proběhlo za třicetileté války. Chrám často poničil požár a také za třicetileté války. Tehdy 16.8.1634 vtrhli do svatyně Sasové a povraždili všech zhruba okolo 200 ukrytých obyvatel včetně žen a dětí. V 17. století byly barokně upraveny věže. Severní věž byla několikrát zasažena bleskem a také vyhořela. Její stav byl postupně natolik vážný že musela být nejprve podepřena pilířem a nakonec roku 1846 ubourána do úrovně kostelní římsy. Barokně upravený kostel byl v průběhu 19. století v několika fázích regotizován. V letech 1913-1918 byl upraven do původní a zároveň dnešní podoby Kamilem Hilbertem ve spolupráci s V. Suchardou. Trojlodní kostel má dnes již jednu věž vysokou 66 m, nejstarší jeho částí je presbytář s raně gotickým portálem v jižní stěně. Dnešní sakristie byla původně kaplí sv. Doroty. Presbytář, hlavní i boční lodě kryje gotická křížová žebrová klenba. Okna v lodi mají krásné kružby. Přízemí jižní věže má hvězdicovou klenbu z huti Petra Parléře. Na několika místech v kostele se dochovaly zbytky nástěnných maleb. V interiéru se nachází také plastika prvního patrona kostela sv. Mikuláše rovněž z huti Petra Parléře. Jinak je většina zařízení barokní. Hlavní oltář pochází od F.M.Kotterbauera s oltářním obrazem od neznámého autora z roku 1704. Kazatelna je z roku 1770. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, který byl zrušen v roce 1821.
Celý článekKostel sv. Jiljí - Ruda
Kostel sv. Jiljí - Ruda, okres Ždár nad Sázavou.
Celý článekKostel sv. Jiljí - Svitavy
Římskokatolický kostel sv. Jiljí se nachází na svitavském hřbitově v západní části města. Přístupný je ze Hřbitovní ulice. Kostel sv. Jiljí byl založen litomyšlskými premonstráty v polovině 12. století a je tak nejstarší dochovanou stavbou ve Svitavách. Původně byl vystavěn v románském slohu, jak tomu nasvědčují některé architektonické prvky. Během doby byl několikrát přetavován, poslední přestavba z let 1679 – 1683 mu vtiskla nynější ranně barokní podobu. V roce 1726 prošly dalšími úpravami postranní kaple Svatého Mikuláše a Matky Boží Bolestné. V té době byla přistavěna i sakristie. Dnešní podoba věže kostela pochází z přelomu 16. a 17. století, kdy byla spojena s kostelem přístavbou vstupní síně. Věž stála původně před kostelem a sloužila jako zvonice. Zařízení kostela je z velké části barokní. Hlavní oltář pochází z roku 1684. Oltářní obraz s výjevem Sv. Jiljí uprostřed lovecké družiny byl namalován v roce 1742 svitavským malířem Ludvíkem Geisslerem. V presbytáři se nachází také oltář Nejsvětější Trojice z roku 1746 od svitavských umělců J. Jahla a J. Leikerta. Po stranách vítězného oblouku jsou umístěny dva rozvilinové oltáříky z konce 17. století. Na severní straně kostela se nachází kaple P. Marie Bolestné, nazývaná též Dušiček nebo Mrtvých, která je bohatě zdobena štukatérskou prací Baltazara Fontany. Kostel byl původně farním, ale z farních matrik se dovídáme, že v roce 1672 je kostel nazýván "starším farním kostelem". V roce 1781, kdy požár zcela zničil kostel Navštívení Panny Marie, se kostel sv. Jiljí se stává hlavním farním kostelem. V roce 1804 se stal kostelem hřbitovním. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb v úterý od 18hod.
Celý článekKostel sv. Jiljí - Uhlířské Janovice
Románský hřbitovní kostelík sv. Jiří z druhé poloviny 13. století, polygonálně ukončený presbytář s opěráky je gotický ze 14. století. Na severní straně lodi se dochovalo románské okénko, v roce 1895 byly v interiéru odkryty gotické nástěnné malby z 2. pol. 14. století.
Celý článekKostel sv. Jiljí - Vlašim
Kostel sv. Jiljí stojí nedaleko centra v Poděbradově ulici. První zmínka o kostelu pochází z roku 1303, tehdy ještě románském a zasvěceném Panně Marii Vítězné. V letech 1522-1523 prošel gotickou přestavbou v podstatě do dnešní podoby. Jednoduchý kostel má loď i presbytář s venkovními opěrnými pilíři, v sousedství presbytáře je pak menší věž sloužící jako zvonice. Uvnitř je pak presbytář sklenut žebrovou klenbou o dvou polích. Kromě hlavního oltáře sv. Jiljí jsou tu i další dva: sv. Jana Nepomuckého a mariánský. Dále pak novogotická kazatelna a křížová cesta.
Celý článekKostel sv. Jiří - Hradešín
Kostel sv. Jiří v obci Hradešín je tvořen shlukem drobných stavebních prvků různého stáří. Původem kostela je románská rotunda z doby před polovinou 12. století, která byla součástí pravděpodobně opevněného panského dvorce. S tím pravděpodobně souvisí, že byl kostel původně opevněn, přesnější podoba tohoto opevnění není však bohužel známa. V 70. letech 14. století probíhá gotická přestavba kostela. Rotunda byla zbavena své apsidy a byl k ní přistavěna gotická obdélná loď. Do dnešní doby se zachovala její loď kruhového půdorysu z kamenných kvádrů v západní části gotické lodi. Na jejím průčelí je dodnes patrný zazděný románský portál a původní románské okénko. Po roce 1421 se stává kostel sv. Jiří utrakvistickou svatyní a je jí po následující dvě století. V roce 1462 získává zdejší panství Čeněk z Klinštejna. Tento majitel nechal postavit kolem kostela nové pozdně gotické opevnění, sestavájící se z mohutné ohradní zdi se střílnami, což je patrné dodnes. Na jižní straně byla vestavěna hranolová vstupní brána, jejíž horní podlaží sloužilo zároveň jako zvonice. Další stavební vývoj souvisí s rodem Smiřických, kteří získali zdejší panství v roce 1532. V roce 1557 byla ke kostelní lodi přistavěna dodnes zachovalá předsíň s renesančním portálem. Za třicetileté války byl kostel postižen vojenskými nájezdy a jeho poválečná obnova měla nuzný charakter. K obnově kostela došlo až teprve v roce 1734 za majitelky panství, kněžny Marie Terezie Savojské. K jižnímu průčelí pesbytáře byla přistavěna barokní sakristie, samostatná barokní zvonice, krytá jehlanem a v severním ohybu hřbitovní zdi kaple sv. Jiří, která se do dnešní doby bohužel nezachovala. K posledním úpravám došlo v průběhu 19. století. Roku 1897 došlo k necitlivé opravě hřbitovní zdi, při které byla zbořena gotická vstupní brána a právě již zmíněna kaple sv. Jiří. Vpravo od vchodu je ve zdi na gotické patce umístěná renesanční kamenná kazatelna z roku 1575, která nese reliéfy vzkříšeného Krista a sv. Petra. Toto dílo sem bylo přeneseno v roce 1910 z kostela sv. Petra a Pavla v Přišimasech - Horce. Unikátní je autentická kamenná kružba ve východním okně boku polygonu kněžiště. Cenná je i kovaná mříž v obou gotických oknech kněžiště. Interiér kostela byl do současné podoby upraven v druhé polovině 19. století. Takřka původní podobu si uchoval interér presbytáře. Kněžiště je opatřeno dvěma poli gotických žebrových kleneb, spočívající na kalichovitých konzolách. V jižní stěně se nachází gotické sedile, výklenkové sedadlo pro kněze ze 70. let 14. století. Pod kostelem bylo v minulosti postupně zřízeno několik šlechtických hrobek, které byly užívány až do druhé poloviny 18. století. Jejich vchody byly v půrběhu 19. století postupně zazděny. Stěny kostela, které jsou dnes fádně bílé měly kdysi středověké a raně novověké nástěnné malby. Mobilář kostela dnes pochází převážně z druhé poloviny 19. století.
Celý článekKostel sv. Jiří - Kladno-Rozdělov
Kostel postavený ve slohu novobyzanstkém stojí v místní části Rozdělov na rohu ulice Vítězné a Vašíčkova. Postavený v letech 1925-1927 má v průčelí věž a nad vchodem plastiku sv. Václava. Uvnitř kostela pak zaujme oltářní tyrolská dřevořezba od France Štuflesera znázorňující vraždu sv. Václava jeho bratrem Boleslavem.
Celý článekKostel sv. Jiří - Libušín
Západně od obce Libušín na malém vršku v místech bývalého slovanského hradiště stojí dnes barokně upravený kostelík sv. Jiří. Byl vystavěn jako raně gotický ve 13-14. století možná na místě ještě starší svatyně. Později byl barokně upraven a ještě jednou kolem roku 1883. Jednolodní kostel s presbytářem ve kterém se dochovala původní křížová klenba se žebry hruškovitého profilu. Na východní straně pak ještě můžeme najít raně gotické okno. Zařízení kostela je pak již barokní nebo rokokové. Při kostele stojí barokní dřevěná zvonice na kamenné podezdívce.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 … 184 185 186 Další Poslední
