Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 … 184 185 186 Další Poslední
Rozhledna Kbíl u Strakonic
Rozhledna se nachází na vrchu Kbíl zhruba kilometr východním směrem od Švejcarovy Lhoty, odkud sem vede turistická značená cesta. V podstatě jde o vysílač telekomunikačního operátora s vyhlídkovou plošinou na kterou vede 147 schodů. Z vyhlídkové plošiny je díky dostatečné výšce kruhový rozhled, který poskytuje výhled na Strakonice a okolí, Kleť a Šumavské pohoří s vrchem Boubín a Lbín. Přibližně na východním obzoru je možno spatřit i chladící veže elektrárny Temelín. Rozhledna je volně přístupná celoročně. Zaparkovat lze na plácku u odbočky na Švejcarovu Lhotu ze silnice Libětice – Úlehle. Zde se také nachází turisticky značená cesta, která vás dovede na vrch Kbíl.
Celý článekRozhledna Kleť
Vrchol Kleť byl pro krásné výhledy z jedinečného kruhového rozhledu vždy hojně navštěvován. Nejstarší kamenná rozhledna v Čechách Pro lepší zážitek návštěvníků byla roku v roce 1825 postavena kamenná rozhledna. První stavba svého druhu v Čechách se zachovala dodnes. Nechal ji postavit kníže Josef Schwarzenberg a podle něj se jí říkalo Josefova věž. Je v pseudogotickém slohu, kruhová, kamenná, o výšce zhruba 18 m. Původně ji kníže plánoval jako soukromou stavbu, pro veřejnost byla přístupná až ve druhé polovině 19.století. Za chladného a jasného počasí jsou vidět i vrcholky Alp. Z českých krás z ní můžeme obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. V letech 1824 - 1825 se také stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata. V blízkosti chaty jsou umístěny sluneční hodiny, nejvýše položené v Čechách. V současnosti je rozhledna otevřena celoročně každý den mimo pondělí od 10:00 do 16:00 hodin. V zimě ve stejnou dobu, ale jen o víkendech. Kousek od rozhledny se nachází hvězdárna. Výhled sever: zámek Hluboká, Brdy, Temelín, Česká Sibiř východ: České Budějovice, Třeboňsko, Českomoravská vrchovina, Novohradské hory jih: Český Krumlov, Lipenská přehrada, Alpy západ: vrcholy Šumavy (Smrčina, Plechý, Knížecí stolec, Chlum, Bobík, Boubín, Libín s rozhlednou) Popis cesty Autem - ze silnice č. II/143 z Českých Budějovic do Křemže. nutno odbočit v obci Mříč směrem na Holubov. Projet obcí do vesnice Krásetín, zde je na konci dolní stanice lanovky na Kleť a parkoviště. Nahoru můžete tedy buď lanovkou anebo pěšky 3,5 kilometru pěšky po zelené turistické značce. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Holubově. Pak již k rozhledně vede zeleně značená turistická trasa. Její celková délka 5,5 kilometru.
Celý článekRozhledna Klínovec
Rozhledna na Klínovci (1244 m) je nejvýš položenou rozhlednou Krušných hor. Je to 24 metrů vysoká osmiboká věž, která spatřila světlo světa roku 1884. Historie dalekých výhledů z Klínovce je však mnohem delší. Ještě předtím než se o její stavbu zasloužili členové jáchymovské sekce Krušnohorského spolku, zde stály tři vyhlídkové stavby. Nejprve zde byla postavena dřevěná pyramida, a to v roce 1817. Blízkost Karlovarských lázní, jejichž hosté si rádi vyjeli na vrchol Klínovce kočárem, přivedla dva jáchymovské občany, poštmistra Floriána Makasyho a hostinského Petra Weigla, k myšlence postavit zde vyhlídkový gloriet. Stalo se tak roku 1838. Gloriet k vyhlídkám využívali návštěvníci Klínovce do roku 1868, tehdy vyhořel. Roku 1880 byl v Jáchymově založen Krušnohorský okrašlovací spolek. Hned při své první schůzi, si jeho členové naplánovali výstavbu nové rozhledny na Klínovci. Peněz neměly nazbyt a tak se museli spolehnout na případné dárce. Aby jim ukázali, že to myslí se stavbou kamenné rozhledny vážně, postavili během jednoho týdne v roce 1880 jednoduchou dvoupatrovou dřevěnou věž. Vydržela zde tři roky. Během té doby členové spolku nelenili. Pořádali sbírky, řešili pozemkové otázky a připravovali projekt. Jeho realizace se chopil stavitel Josef Peter z Kadaně. Slavnostní otevření, během něhož byla rozhledna pokřtěna jménem císaře Františka Josefa I., se konalo 3. Srpna 1884. Byla to osmiboká kamenná rozhledna s krytou zasklenou vyhlídkovou plošinou a s ochozem, za niž spolek zaplatil 4300 zlatých. Obliba Klínovce rostla, navštěvovalo jej čím dál více turistů. Proto zde roku 1893 vyrostl malý hostinec, později nahrazený současným komplexem budov. Významným pro Klínovec byl rok 1908, kdy se v prostorách objektu konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří. Velkou slávou pro vrchol Klínovce byl rok 1908. Tehdy se zde konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří. Při té příležitosti vznikla rozlehlá hala s kazetovým stropem a erby krušnohorských měst. Z výstavní haly se stala restaurace a centrum nového objektu, otevřeného v roce 1927. Po požáru v roce 1929 proběhla další dostavba. Posledním významným zásahem do podoby Klínovce byla stavba 80 metrů vysoké televizní věže. V dobách socialismu celý objekt katastrofálně zchátral a uvažovalo se o jeho strhnutí. K tomu naštěstí nedošlo. Ovšem ani společenské změny, které přinesl rok 1989, situaci příliš nezlepšily. Na lepší časy se snad začalo blýskat v roce 2003. Tehdy se objekty na vrcholu staly majetkem obce Boží Dar a začala se připravovat generální rekonstrukce. Nezbývá než doufat, že rozhledna bude opět brzy přístupná a její návštěvnici si budou moci prohlédnout celé pásmo Krušných hor od Komářího vrchu po Děčínský Sněžník, v další řadě hor pak postupně od jihozápadu k severovýchodu Český les, Slavkovský les, Doupovské hory a České středohoří.
Celý článekRozhledna Klucanina u Tišnova
Rozhledna zde byla postavena již v roce 1934. V 50. letech byla zavřena, rychle zchátrala a zřítila se. Zbyla z ní jen zhruba třímetrová základna. V létě 2002 byla zahájena stavba nové cihlové rozhledny, která byla zpřístupněna 11.10.2003. Její celková výška je 29,3 m, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m na níž vede celkem 133 schodů. Náklady na rozhlednu, která byla postavena ze 4.800 cihel dosáhly 3,2 milionů korun. Na výstavbu rozhledny byla vyhlášena veřejná sbírka, při které bylo možno zakoupit si svoji „cihlu“. Na takto zakoupené cihle je pak uvedeno jméno dárce.Rozhledna je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Kohout u Benešova nad Ploučnicí
Rozhledna na vrchu Kohout (589 m), jenž stojí 5 km od Benešova nad Ploučnicí má zajímavou historii i vzhled. Když ji navštívíme, tak první co nás napadne je, proč rozhledna byla postavena na místě, ze kterého není téměř nic, kvůli vzrostlým stromům, vidět. Inu je to proto, že rozhledna zde stojí již více než století a v době kdy se stavěla, byl vrchol Kohoutu nezalesněný a poskytoval pěkný, kruhový výhled. Proto jej jako místo pro stavbu rozhledny vybralo vedení Německého turistického svazu se sídlem v Děčíně. Důvod pro stavbu rozhledny, podobně jako u mnoha dalších věží, byla skutečnost, že se blížily oslavy šedesátiletého jubilea panování císaře Františka Josefa I. Stavbou rozhledny, chtěl tak spolek oslavit toto výročí a stavbu také po císaři pojmenoval. Autorem projektu byl stavitel Anton Möller, který měl již zkušenosti se stavbou rozhledny Hrádek ve Varnsdorfu. Jeho projekt zahrnoval 16 m vysokou kamennou stavbu s okny a přilehlou restaurací. Plány směle, financovaní chatrné. Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat stav na počátku roku 1908. Výročí, v srpnu 1908, se neúprosně blížilo. Aby se zabránilo blamáži, dostala se na pořad dne improvizace. Stavební komise se spojila s Pražskou strojírenskou akciovou společností a požádala ji o zhotovení kovové konstrukce. Tato konstrukce byla namontována na nedostavěnou kamennou podstavu. Vznikl tak hybrid kamenné a kovové konstrukce, moc se nelíbil, ale co bylo hlavní, stihl se termín oslav. Nová rozhledna byla otevřena 15. srpna 1908 a všichni se domnívali, že toto provizorium je jen dočasné a že rozhledna bude dokončena podle původních plánů. Ovšem k dostavbě již nikdy nedošlo a podoba věže zůstala do dnešních dnů. Jedinou změnou, ke které na vrcholu došlo, byla stavba dřevěné chaty u rozhledny. Věž má tedy vyhlídkový ochoz ve výšce 12 metrů a při výstupu na něj lze napočítat celkem 71 schodů. Ještě nedávno byl stav rozhledny velmi špatný, kovové části byly napadené korozí, výstup byl riskantní a výhled takřka nemožný. Současnost je ovšem mnohem růžovější. Rozhledna je po rekonstrukci a nabízí opět pěkné výhledy. Bohužel díky vzniku soukromých pozemků musela být zrušena turistická značená cesta z Bukové hory do Benešova nad Ploučnicí, ze které rovněž vedla značená odbočka k této stavbě.
Celý článekRozhledna Kopanina
Rozhledna Kopanina je nejen krásná, ale i velmi oblíbená díky pestrému výhledu, který nabízí. Její poloha na rozhraní Českého ráje a Jizerských hor je opravdu zárukou krásných výhledů. Konkrétně ji najdeme na stejnojmenném vrchu (657 m) u Malé Skály. Strážní věž českého národa Hřbet Kopaniny byl vždy vnímán jako pomyslný předěl mezi českým vnitrozemím a německým pohraničím. Proto stavba rozhledny byla přeneseně vnímána jako vztyčení strážní věže českého národa. O její stavbě se rozhodlo počátkem 90. let 19. století. Tehdy, konkrétně v roce 1892, založil turnovský odbor KČT družstvo, které začalo shromažďovat finance na stavbu rozhledny. Na Kopanině odkoupilo pozemek a získalo téměř 3 tisíce zlatých. Vedení odboru pověřilo svého nejmladšího člena ing. Františka Duba vypracováním projektu. Ten předložil plán 18 metrové válcové věže postavené z pálených cihel a zakončené cimbuřím opatřeným ochranným litinovým pásem. Za velké účasti lidu byla otevřena 3. června 1894. Z Prahy byl dokonce vypraven zvláštní vlak, který přivezl delegáty ústředí i zástupce ostatních odborů KČT. První den prý na vyhlídkovou plošinu vystoupilo více než 400 lidí. Rozhledna několikrát změnila nepatrně svůj vzhled. Při opravě v roce 1912 byla na vrcholu osazena železná zasklená lucerna, čímž vznikl větší prostor pro návštěvníky a vrchol věže byl tak chráněn proti nepřízni počasí. Dnešní podoba rozhledny pochází z roku 1936, kdy byl vyhlídkový ochoz zastřešen a opatřen prosklenou nástavbou. Po druhé světové válce spravovala nějaký čas rozhlednu frýdštejnská TJ Sokol, od roku 1956 pak MNV Frýdštejn. Obec Frýdštejn spravuje věž dodnes. Od roku 1998 probíhá její postupná oprava. Po vystoupání 94 schodů a zdolání žebříku se dostanete na vyhlídkovou plošinu, ve výšce 18 metrů. Zde se před Vámi rozprostře výhled na Český ráj – oblast Hrubé skály, zříceninu Trosky a město Turnov. Západním směrem se tyčí mytický Ještěd a na severu již hřebeny Jizerských hor. Na severovýchodě vystupují Krkonoše a hora Kozákov s rozhlednou. V údolí je vidět věž zříceniny Frýdštejn. Výhled sever: Císařský kámen, Jablonec nad Nisou, Jizerské hory (Královka, Holubník, Bramberk, Jizera, Černá studnice) východ: Železný Brod, kompletní hřeben Krkonoš jih: Frýdštejn, Malá Skála, Kozákov a Tábor, Trosky, Turnov, nížiny okolo Mladé Boleslavi západ: Bezděz, Ralsko, na obzoru Lužické hory, Javorník, Ještěd Popis cesty Autem - ze silnice vedoucí z Turnova na Železný Brod odbočte v Malé Skále doleva směrem na Frýdštejn. Až jím projedete, tak po serpentínách dorazíte do osady Kopanina. Zde u Myslivecké chaty je možné zaparkovat a projít lesem zbylý půlkilometr k rozhledně po zelené/modré značce. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je na Malé Skále. Odtud vede až k rozhledně zeleně značená turistická trasa. Procházka asi na hodinu - 5 km.
Celý článekRozhledna Kopaniny u Olešnice
V roce 2004 byla postavena na vrchu Kopaniny u Olešnice malá dřevěná trámová rozhledna. Je vysoká pouhých 9 metrů a přístup na vyhlídkovou plošinu umožňují železné žebříky. Náklady na výstavbu dosáhly 300.000 korun. Výhled poskytuje půlkruhový směrem k obci Olešnice.Rozhledna je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Koráb u Kdyně
Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. Původně dřevěná rozhledna... První myšlenky na stavbu rozhledny na Korábu jsou stejně staré jako odbor KČT v Kdyni, který si tuto stavbu vytkl jako jeden ze svých stěžejních cílů. To bylo v roce 1902. Klub neměl ovšem na stavbu rozhledny dostatek finančních prostředků. Teprve až v roce 1936 se turistům u Kdyně podařilo sehnat peníze na koupi pozemku, a v roce 1938 začal s výstavbou rozhledny a turistické chaty. Jednoduchá stavba, vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech, byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938. Na návštěvníky zde čekal veškerý komfort. Chata nabízela turistům hostinskou místnost zařízenou chodským nábytkem. Restaurace, kterou si oblíbili zejména lyžaři, brzy přestala svou kapacitou vyhovovat. V roce 1940 se tedy rozrostla o jedno patro, kde se mohli zájemci i ubytovat. Vznikl také druhý sál a na severním svahu poblíž chaty vyrostl dřevěný lyžařský můstek. Roku 1942 byl Koráb zabrán Němci. Po válce, v roce 1948, změnila rozhledna svou podobu. Trámová věž byla opláštěna a vyhlídková plošina zastřešena. Dřevěná rozhledna sloužila až do roku 1985, kdy už se stávala nebezpečnou svému okolí a musela být stržena. ... dnes ocelová gondola Na jejím místě byla v roce 1992 postavena nová, netradičně vyhlížející ocelová rozhledna. Ta zároveň slouží jako televizní vysílač. Věž je vysoká 50 metrů a vyhlídkový ochoz je ve výšce 30 metrů. Ten má podobu trojboké gondoly. Ocelová konstrukce je ve tvaru tubusu, v jehož útrobách se nachází 144 schodů. Za stavbou rozhledny stojí ústav uranového průmyslu v Ostrově nad Ohří pod vedením arch. Josefa Egerta. Turistům slouží i horská chata, která byla navrácena KČT. Rozhledna je přístupná během otevíracích hodin hotelu. Výhled zahrnuje Šumavu, Čerchov a za jasného počasí i Alpy. Výhled sever: hrad Nový Herštejn, Bolfánek, Sedmihoří, hrad Rýzmberk východ: Šumava s kopcem Svatobor, hrad Kašperk jih: Nýrsko, hřeben Šumavy s Velkým Javorem západ: Kdyně, hřeben Českého lesa s Čerchovem a Zvonem Popis cesty Autem – lze se dopravit až k rozhledně. Ze silnice č. II/184 z Kdyně do Chudenic odbočte 3 kilometry za Kdyní, poté co skončí serpentiny, v místě, kde odbočuje zelená značka, dle šipek doprava. Následujte zelenou značku, která vás po 1,5 kilometru dovede až na vrchol. Vlakem - nejbližší železniční stanice je v Dobříkově na Šumavě. Zde se napojte na žlutou turistickou značku, která Vás dovede až k rozhledně. Připravte se na 4 km dlouhou cestu.
Celý článekRozhledna Kostelní vrch u Kryr
Obec Kryry, leží v Lounském okresu, v Ústeckém kraji. Může se pyšnit krásnou a architektonicky velmi zajímavou rozhlednou, která je vystavěna na Kostelním vrchu (383 m). Architektonický skvost Původně na jejím místě stál hrad Kozihrady, z něhož se dochovaly již jen valy a příkopy. Místní Okrašlovací spolek se na jeho místě rozhodl postavit rozhlednu. Roku 1906 byla tak otevřena cihlová věž, vysoká 27 metrů se třemi vyhlídkovými terasami. Dřeveným ochozem uprostřed, velkou terasou na vrcholu a ještě byla přidána malá věžička. Byla pojmenována na počest stého výročí německého básníka Friedricha Schilera, jehož památník byl umístěn v přízemí rozhledny. K výhledům na Doupovské hory, Krušné hory a České středohoří slouží veřejnosti dodnes. Aby se před námi pohled otevřel je nutné vystoupat 127 schodů na nejvyšší vyhlídkovou terasu. Rozhledna, postavená z červených neomítnutých cihel, vypadá moc pěkně. Výhled sever: Valovský kopec, Podbořansko, Krušné hory východ: vrch Louštín jih: Kryry. Tobiášův vrch, Jesenicko západ: Doupovské hory Popis cesty Autem - až k rozhledně je možné dojet autem. Po příjezdu do Kryr odbočte v rohu náměstí Kostelní ulicí ke kostelu. Ulicí až do místa kde začíná prašná cesta. Ta Vás dovede až k rozhledně. Vlakem - vystoupit na zastávce v Kryrech. Poté ulicí 5. května až na náměstí a odtud po zeleně značené turistické trase až k rozhledně. Celková délka trasy je 1,5 kilometru.
Celý článekRozhledna Kozákov u Semil
Kozákov (744 m) je výrazná dominantou Českého ráje. Tyčí se nad údolím řeky Jizery v okrese Semily. Z Kozákova je nádherný výhled na rozmanitou a krásnou přírodu Českého ráje a také na celý severní pás našich hor. Tento výhled je od roku 1995 ještě krásnější, protože turisté mohou pro rozhlížení využít nové víceúčelové věže. Zdálo by se logické, že historie vyhlídkových staveb na Kozákově bude mnohem starší. Pravda je to ovšem jen částečně. Předešlé rozhledny a vyhlídková místa na Kozákově byla jen v oblasti návrhů, plánů a snů. První projekt rozhledny na Kozákově vypracoval z pověření odboru KČT v Turnově malíř Jan Prousek. Jeho představa byla vybudovat vyhlídkovou věž spojenou s kaplí zasvěcenou věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi. Nápad se setkal se souhlasem a roku 1902 byl založen stavební fond. Ovšem úmrtí rodáka z blízkých Semil Františka Ladislava Riegera roku 1903 plány pozměnilo. Vznikla totiž idea postavit na Kozákově na jeho počest mohylu. Ta měla být vysoká 28 metrů a sloužit zároveň i jako vyhlídka. Náklady byly odhadovány na 80 až 100 tisíc korun a ty se nepodařilo nikdy sehnat. Po dlouhých osmi letech se KČT vrátil opět k původní myšlence, která by byla doplněna turistickou chatou. Jenže nadcházející válka plány překazila. Válka skončila, vznikl samostatný stát a myšlenka stavby výletního objektu na Kozákově se vrátila opět na pořad dne. Místní podnikatelé, turisté a úřady spojily své síly a 24. června 1928 byla slavnostně otevřena Riegrova chata. Podle některých pramenů sloužila turistům v období 20. let, dřevěná provizorní věž, vysoká cca 12 metrů. Plány na stavbu skutečné rozhledny byly odsunuty jen do teoretické roviny. Osud chaty také nebyl zrovna růžový. Chata sloužila turistům až do 2. sv. války. Po válce byla v majetku různých tělovýchovných organizací, posléze podniku Restaurace a jídelny. Bylo zde také ubytováno vojsko. Právě vojenská přítomnost na Kozákově znamenala paradoxně splnění snu mnoha generací o postavení rozhledny. Armáda zde chtěla v roce 1993 postavit vojenský spojovací uzel a KČT v Semilech učinila nabídku, že by věž byla pojata jako víceúčelový objekt s dvěma vyhlídkovými plošinami. KČT souhlasil a výstavba věže byla zahájena v květnu 1994. Slavnostního otevření se konalo 22. dubna 1995 za účasti téměř dvou tisícovek lidí. Na horní plošinu, 48 metrů nad zemí, jsou umístěny antény. Turisté mohou po 120 schodech vystoupat na plošinu ve výšce 24 metr, která nabízí rozsáhlý kruhový výhled. Spatřit lze Trosky, Bezděz, Krkonoše, Jizerské hory, České Středohoří, Český ráj a Orlické hory. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout až na pražský Petřín.
Celý článekRozhledna Kožich u Libákovic
Na konci roku 2007 byla na vrchu Kožich (584 m.n.m.) v blízkosti obce Libákovice zahájena výstavba telekomunikační věže společnosti Vodafone. Již v roce 1865 zde stála jakási dřevěná vyhlídka pro zeměměřičské účely. Ta se pod vlivem počasí časem zřítila. V roce 1934 zde pak byla postavena triangulační věž se stejným účelem. Po ní zde zbyl do dnešní doby jen žulový kvádr jako značka zeměměřičů. Prostor pod skálou pak nějaký čas využívali vojáci, kteří zde zbudovali bunkr a odpalovací rampy. Nový kovový stožár telekomunikační věže vysoké 35 metrů v sobě nese vyhlídkovou plošinu ve výšce 20 metrů. Na ni pak vede celkem 120 schodů. Rozhledna je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Kozinec u Nové Paky
Na menším vrcholu vedle vrchu Kozinec u obce Vidochov, stojí 55 m vysoká železná příhradová konstrukce telefonního operátora. Telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou byla sice postavena již v roce 2004, ale dlouho se nemohl najít nikdo kdo by vyhlídku provozoval. Podařilo se to až se sdružením přátel rozhleden v roce 2009. Od té doby je vyhlídková plošina ve výšce 33 m přístupná návštěvníkům. Je odsud rozhled na Krkonoše, Český ráj, Ještěd, Zvičinu a další. Přístup je umožněn od konce května do konce září a to každé sobotní odpoledne. Menší parkování je u závory při odbočující polní cestě z hlavní silnice. Odsud je to na rozhlednu zhruba 1,5 km.
Celý článekRozhledna Kožová hora u Kladna
Rozhledna, ze které se nabízí krásný výhled na Kladno, leží na nepříliš vysoké a zalesněné Kožové hoře. Kožová hora - oblíbená rozhledna s restaurací Proč se tak kopci říká je zastřeno rouškou tajemství, o které svědčí i skutečnost, že se často používá název Kožova. Toto místo si občané Kladna oblíbili již v 19. století a často sem mířili na nedělní procházky. Pro jejich potřeby vybudoval Klub českých turistů roku 1930 turistickou chatu s vyhlídkovou věží. Věž je vysoká 35 metrů a jejím vnitřkem vede schodiště se 131 schody. Po nich se dá vyjít na vyhlídkovou plošinu, která je 31 metrů nad zemí. Jsou z ní vidět dominanty Českého středohoří a také Brdy. V roce 1948 byl celý objekt Klubu znárodněn a sloužil převážně jako restaurace. Tento stav trvá i v současnosti přístup na rozhlednu je volný v době provozu restaurace. Výhled sever: dominanty Českého Středohoří - Říp, hrad Hazmburk, Milešovka východ: Praha jih: Brdy, Křivoklátsko západ: Rakovnicko Popis cesty Ze silnice Kladno-Braškov od Kladno – Kročehlavy je značená odbočka vlevo až k rozhledně. Asi 200 m od silnice. Ze žst. Kladno vede na Kožovu horu modrá turistická značka.
Celý článekRozhledna Královka
Rozhledny jsou symbolem Jizerských hor. Jednou z nich je i rozhledna Královka (859 metrů), která se tyčí nad střediskem zimních sportů Bedřichovem. Ze všech jizerskohorských rozhleden je Královka nejznámější. Jizerskohorská perla Ke svému jména přišla chybným překladem jména původního osadníka Josefa Königa, který si zde roku 1806 postavil dům. Dnešní rozhledna měla dřevěnou předchůdkyni. Ta vznikla roku 1888 a byla to jednoduchá trámová konstrukce vysoká 19 metrů. Stala se rychle oblíbeným turistickým cílem a tak byla rozšířena o malé pohostinství. Roku 1906 byla stržena při vichřici. O pouhý rok později zde už stála její náhrada. Dnešní krásná kamenná rozhledna postavena díky Německému horskému spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Je vysoká 24 metrů a na vyhlídkovou plošinu vede 102 schodů. Kdo je zdolá je odměněn nádherným kruhovým výhledem a jeho oko spočine nejen na jizerskohorských vrcholech, přehradách a dalších rozhlednách, ale také na Krkonoších, Ještědu, Českém ráji a dokonce dohlédne i za hranice do Polska. V letech 1934-36 na ni stavebně navázala nová horská chata, která nahradila původní dřevěnou boudu, která po čtyřiceti letech služby lehla popelem. Pamětní deska připomíná kulturní manifestaci českých a německých dělníků konanou 16. června 1935, kdy se tu sešlo na 15 tisíc lidí. Na Královce také vznikl tradiční „Třívěžový pochod“, což je trasa vedoucí z Královky přes Slovanku na Bramberk. Rozhledna je přístupná v letní i zimní sezóně a jejího rozhledu rádi využiji cyklisté, běžkaři i pěší, kteří v přilehlé restauraci obnovují své síly. Výhled sever: Jizerské hory - Černá hora a Jizera východ: Krkonoše jih: Proseč, Jablonec, Trosky, Bramberk západ: Bedřichov, Ještěd Popis cesty Rozhledna Královka stojí přímo nad Bedřichovem, Nejlepší cesta je z Jablonce nad Nisou po silnici do Bedřichova. Zde u tenisových kurtů zaparkovat a vydat se po turistické značce na vrchol. Délka trasy je asi 1,5 km.
Celý článekRozhledna Krásenský vrch
Krásenský vrch (777 m) stojí uprostřed Slavkovského lesa, pár kilometrů od obce Krásno. Rozhledna jež na něm stojí patří k nejpozoruhodnějším rozhlednám na našem území. Její unikátní tvar ve tvaru spirály, po jejímž vnějšku vede točité schodiště zaujme již zdálky. Pro lepší výhled po romantickém okolí Slavkovského lesa byla postavena v letech 1933 -34. Jelikož v té době vrcholila i v Československu velká hospodářská krize spojená s velkou nezaměstnaností, podíleli se na stavbě bizarní rozhledny hlavně lidé bez práce. Obec jim tak chtěla pomoci v jejich nelehké situaci. Obec dala také k dispozici bezplatně pozemek a stavební materiál, takže již nic nebránilo tomu, aby v roce 1934 byla rozhledna otevřena. Návštěvníkům také sloužila nedaleká chata s restaurací, ta však dnes již neexistuje. Během války rozhledna nesla jméno Adolfa Hitlera, proto se jí také někdy říká Hitlerka. Po válce začala chátrat a generální rekonstrukce se dočkala až v roce 1997. Tehdy se do obvodové zdi plošiny vrátily keramické tabulky panaromatu výhledu do kraje. Rozhledna, která svým tvarem připomíná Babylonskou věž, je 25 metrů vysoká a díky svému atypickému tvaru je u základny široká 11 metrů, zatímco na vrcholu jen 2,5 metru. Je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Krásný Dvůr
Rozhledna se nachází v zámeckém parku založeném v letech 1783-93 Janem Rudolfem Černínem z Chudenic. Rozhledna byla postavena jako mohutný pseudogotický templ v letech 1793-96 a sloužila jako památník. Má mnohoúhelný půdorys s četnými zdobnými opěrami. Při stavbě bylo pamatováno i na vyhlídkovou plošinu, odkud byl krásný výhled do okolí. Po roce 1945 se zámek dostal do rukou státu a byl užíván lesní správou. S tím začala tato stavba chátrat a to i když byla v letech 1982-85 částečně opravena. Tato oprava však nebyla optimální. Podle dostupných informací je schodiště na vyhlídkovou plošinu stále v havarijním stavu a je tak nepřístupná.
Celý článekRozhledna Kraví hora u Bořetic
Rozhledna stojí na Kraví hoře, asi 2,5 km od Bořetic severním směrem. Z Bořetic sem vede cyklostezka a dá se k ní dojet i autem. Dřevěná rozhledna postavená v roce 2006 má výšku 12 m se čtyřmi podlažími. Poslední podlaží je také zastřešeno. Poskytuje dobrý kruhový rozhled do okolí a je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Křemešník
Rozhledna na Křemešníku (765 m) je jen jedním z jeho lákadel. Tím dalším, čím se zapsal do podvědomí lidí je pramen léčivé vody, u kterého byl postaven v roce 1720 barokní kostel Nejsvětější Trojice. Pro mnohé turisty, je ale jeho hlavní atrakcí právě vyhlídková věž. Není to ovšem první stavba tohoto typu na křemešníku. Již ve třicátých letech 20.století nad vrcholky okolních stromu vykukovala dřevěná měřická věž vysoká 25 metrů. V roce 1940 ji převzalo do své správy město Pelhřimov a upravilo ji na vyhlídkovou věž, volně přístupnou. Díky nepříznivému počasí, které na Křemešníku panuje, však byla tato rozhledna po několika letech stržena. Další plány města Pelhřimov na její obnovu narážely na vojenskou přítomnost na Křemešníku. Realizovat plány bylo možné až po společenských změnách v roce 1989. A 3.června 1993 zde byla otevřena šestiboká ocelová konstrukce vysoká 53 metrů, která v sobě spojuje potřeby vojenské, telekomunikační i turistické. O její stavu se velmi zasloužil předseda pelhřimovského KČT Pavel Pípal, proto se jí také říká Pípalka. Po 205 schodech je možné vystoupat na vyhlídkovou plošinu umístěnou 40 metrů nad zemským povrchem. Je z něj možné shlédnout značnou část Českomoravské vrchoviny. Rozhledna na Křemešníku je otevřena v sezóně o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin.
Celý článekRozhledna Křížová hora u Červené Vody
Na Křížové hoře v blízkosti obce Červená Voda byla na podzim roku 2006 zahájena stavba nové rozhledny. Na tomto místě byl v roce 1833 postaven malý kostelík. Ten později vyhořel a následně byl postaven nový i s věží. V roce 1863 zde byla vybudována křížová cesta. V roce 1923 zde pak byla postavena turistická chata. Po roce 1945 začalo zdejší území upadat a po roce 1969 se stalo i cvičištěm sovětské armády. Tak byl kostelík, chata i křížová cesta zničeny. Zastavení křížové cesty byly vytrhány, zlámány a pohozeny v lese. Zůstaly jen zbytky základů kostela a chaty. Vše se začalo pomalu měnit po skončení režimu. Na přelomu roku 2006 a 2007 zde vyrostla věž která nabízí výhled z výšky 25 metrů. Jádro stavby tvoří železobetonový monolitický tubus s prefabrikovanými schodišťovými stupni. Vnějšek pak tvoří sbíjené vazníky s palubkami. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 7,2 milionů korun.
Celý článekRozhledna Krkavec u Plzně
U Plzně stojí rozhledny dvě. Na vrcholu Krkavec (504 m) stojí ta starší z nich a představuje tak výraznou dominantu na sever od Plzně. Tou druhou rozhlednou rozhledna na Chlumu. V Plzni je pak ještě možné navštívit rozhlednu na Sylvánském vrchu. Nejstarší plzeňská rozhledna Již v minulosti přitahoval vrchol turisty, kteří se chtěli rozhlédnout po okolí. Toho využila plzeňská pobočka Klubu českých turistů, která usilovala o novou vyhlídku, protož ta tradiční na zřícenině hradu Radaně musela být uzavřena. Pro stavbu byl tak vybrán Krkavec, mimo jiné proto, že obec Ledce na jejímž území vrchol ležel, poskytla pozemek za symbolickou cenu a také stavební materiál z nedalekého lomu. A tak je 18 metrů vysoká rozhledna na Krkavci zděná ve tvaru válce, i když měla být původně jen dřevěná. Slavnostně byla otevřena 19.května 1901. Roku 1925 doplnila rozhlednu turistická chata. V době druhé světové války obsadila rozhlednu německá armáda. Šťastný osud neměla rozhledna ani po válce. V 60.letech se dokonce stala nepřístupnou veřejnosti, zabrala ji armáda a později spojaři, kteří v sousedství postavili televizní vysílač. Svému účelu začala opět sloužit až v 90.letech, ale její provoz byl ztrátový a musela být prodána. V současnosti je nepřístupná. Dříve se mohlo rozhlížet nejen z vyhlídkového ochozu, přístupného vnitřním schodištěm o 102 schodech, ale i ze zvýšené plošiny přístupné z ochozu po vnějším železném žebříku. Bylo možné spatřit kromě Plzně i vrcholky Šumavy, Českého lesa, Brdů, Doupovských a Krušných hor. Vrchol byl dříve také ozdoben Svatováclavskou korunou. Výhled sever: Doupovské hory, Krušné hory východ: Brdy jih: Plzeň, Radyně, Šumava západ: Český les severozápad: Slavkovský les Popis cesty Objekt s vyhlídkovou věží se nachází 5 km severně nad městem Plzeň. Na vrchol se dostanete, když odbočíte asi po třech kilometrech za Plzní ze silnice vedoucí z Plzně na Ledec v lese vlevo. Po silničce značené žlutou značkou dojedete až k rozhledně.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 … 184 185 186 Další Poslední
