O autorství se vedou mezi historiky umění spory. Ale pravděpodobně je autorem Josef Brokof, nejstarší syn Jana Brokofa, který ji vytvořil roku 1709. Dílo bylo pořízeno na objednávku konšela Starého města pražského Marka Bernarda Joanelliho, jehož znak je na podstavci. Socha znázorňuje světce sv. Vojtěcha v bohatě řaseném plášti a s biskupskou berlou v ruce stojícího na podstavci s andílky. Vojtěch, z rodu Slavníkovců, byl druhým pražským biskupem, zasloužil se také o založení benediktinského kláštera v Břevnově. Vyvraždění svého rodu Vršovci přežil díky tomu, že v té době pobýval v Římě. Po návratu se rozhodl působit jako misionář mezi pobaltskými Prusy v Pomořanech, kde zemřel r. 997 mučednickou smrtí. Je světcem uctívaným v celé střední Evropě a také českým patronem. Originál je v Gorlici na Vyšehradě, na mostě je od r. 1973 kopie sochařů Vojtěcha a Karla Hořínka.

Raně gotický kostel sv. Jakuba v Tečovicích má svoje počátky v 60. letech 13. století. Stavba kostela je tvořena čtvercovým presbyteriem, lodí a sakristií. Kryje ji šindelová střecha s malou vížkou zakončenou cibulovitou bání. Významným prvkem je gotický portál pocházející patrně od stavební huti cisterciáckého kláštera na Velehradě. V interiéru jsou vidět nástěnné malby ze 14. století.

Území bylo chráněným nalezištěm vyhlášeno v roce 19. Má rozlohu 0,51 ha a nalézá se na území katastru Pitkovice. Podklad skalního masívu tvoří starohorní břidlice. Vyskytuje se zde teplomilná květena skalních stepí a různé druhy brouků a pavouků. Místo je největším pražským nalezištěm koniklece černajícího.

Na břehu řeky Otavy nedaleko mostu na silnici mezi Kestřany a Lhotou u Kestřan stojí raně barokní kaple Kalvárie vystavěná roku 1679. Následně byla obnovená v letech 1821 a ještě roku 1894. Původně se ještě u ní nacházelo vyřezávané sousoší Kalvárie. Podle legendy nechal kapli vybudovat francouzský důstojník, kterého zachránily pradleny před císařskými vojáky. Ti ho pronásledovali když pospíchal ze zprávou k oddílu do Kestřan.