Poutní místo s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie se nachází na západním vrcholu hory Hostýn (718m) a patří tak mezi nejvýše položené sakrální stavby na Moravě. Bazilika je přístupná v otevíracích hodinách. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, k níž byl položen základní kámen roku 1721, nalezneme na místě mnohokrát přestavované kaple. Dle legendy zde došlo ve 40. letech 13. století k zázračné události během vpádu Tatarů, kdy mnozí lidé hledali útočiště na Hostýně. Tehdy je měla zachránit Panna Maria, když zapálila bleskem tatarské ležení. Nynější stavba vznikla dle plánů Ignáce Josefa Cyraniho a slavnostní svěcení se konalo roku 1748 za přítomnosti olomouckého biskupa F. J. Troyera. V souvislosti s reformami Josefa II. byl v roce 1787 chrám jako přebytečný zrušen a odsouzen k zániku. Opravy se dočkal až ve 40. letech 19. století, přičemž důkladná obnova celého areálu nastala až s příchodem jezuitů po roce 1887. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie patří mezi centrální stavby. Západní průčelí ohraničují dvě nakoso přistavěné hranolovité věže, původně zakončené barokními báněmi, dnes čtyřbokými jehlany. Konkávně projmutou střední část pokrývá mozaika Hostýnské Madony od Viktora Foerstra z roku 1912.   A. Š.

Kostel sv. Bartoloměje se nachází uprostřed obce Kočí, asi 4 km východně od Chrudimi. Značená cesta sem nevede. Původně gotický kostel byl založen královnou Žofií, druhou manželkou Václava IV. roku 1397. Byl filiálním k hlavnímu chrudimskému kostelu. Roku 1467 zakoupen k němu dvůr s pozemky. U kostela byl v roce 1505 vysvěcen roubený hřbitov, určen pro Kočí, Topol a Vestec. Za třicetileté války byl kostel patrně z části zničen. V současné době je kostel v dobrém stavu a přístupný na požádání. Vstupní část do kostela tvoří 18 m dlouhý barokní dřevěný most na pilířích z roku 1721. Věž kostela je pětiboká, do výše zúžená, ve výšce 29 m zakončená osmibokým jehlanem. Ve veži se nacházejí dva starobylé zvony Bartoloměj (1496) a Vavřinec (1562). Vstup do lodi dlouhé 9 m a široké 7 m je gotickým portálkem. Strop lodi je plochý, dřevěný, datovaný do roku 1678. Nachází se na něm pestrý dekor z květů, tulipánů, zvonků, růží a jiřin. Triumfální oblouk je doplněn malbami ze 16 století – Kalvárie, sv. Vojtěch a sv. Gotthard. Prebytář je sklenut gotickou křížovou klenbou s původním portálkem.Hlavní novogotický oltář pochází z roku 1882 a nahradil barokní z roku 1682, jehož části jsou uloženy v Chrudimském muzeu. Boční dřevěné oltáříky jsou barokní z roku 1676 a 1681. Interiér dále doplňuje dřevěná kazatelna s postavami evangelistů (1680), obrazy ze 16. a 17. století, varhany z roku 1678.

Vranovská přehradní nádrž se táhne od severního okraje obce Vranov nad Dyjí až téměř k obci Podhradí nad Dyjí a nachází se na toku řeky Dyje. Dosahuje tak délky zhruba 30 km. Přahrada byla budována v letech 1930-1934 a slouží ke zlepšení průtoku na řece Dyji, k ochraně před velkou vodou a v neposlední řadě je oblíbeným místem k rekreaci. Hráz dlouhá 293 m je betonová, gravitační založená na rulovém a svorovém podloží. Na stavbu bylo použito celkem 217.000 m3 betonu. Zatopená plocha činí přibližně 762 ha. Součástí vodního díla je i vodní elektrárna. Hráz je volně přístupná, vede přes ní turisticky značená cesta.

Zdymadlo Modřany je nejmladší z vodních staveb vybudovaných pro zabezpečení splavnosti Vltavy. Soustava, kterou tvoří plavební komora a Modřanský jez bylo vybudováno v letech 1978 – 1984. Usnadňuje lodní dopravu v Pomořanské a Modřanské úžině a v Radotínském přístavu. Součástí stavebního komplexu je i vodní elektrárna.