Původní dřevěné městské opevnění s příkopem a valem vystavěné se založením města v 60. letech 13. století, bylo v polovině 14. století nahrazeno pevnějším kamenným opevněním. Tvořila jej hlavní hradba, parkán, parkánová zeď a příkop s valem. Hlavní hradba měla tloušťku 2,5 m a její jádro tvoří opukové zdivo mezi vyzděným tvrdým kamenem. Hradba dosahovala výšky 10 m a v osmi metrech se nacházel ochoz chráněný cimbuřím. Hradbu o délce 1220 m doplňovalo 19 půlválcových bašt vyzděné do výšky 14 m. Parkánová zeď měla pak výšku jen 4 metry a před ní se rozkládal 14 m široký příkop. Vstup do města byl pomocí čtyř bran. Za vlády Jiřího z Poděbrad byly brány ochráněny barbakány. Kromě toho byl vyhlouben druhý 16 m široký vodní příkop, napájený Synským rybníkem. Od konce 16. století začal význam opevnění upadat, na počátku 19. století k němu byly přistavěny domky chudiny (zachovaly se jen v ulici Na Bídě). Do dnešní doby se zachoval téměř celý obvod hlavní hradby i se všemi 19 baštami, ze čtyř bran ani jedna. Zasypány byly oba příkopy i rybník, který jeden z nich napájel vodou. Krásně zrekonstruovaný hradební systém je jednak volně přístupný. Městské infocentrum pak provozuje komentovanou prohlídku s návštěvou ochozu hradby v úseku mezi Komenského a Masarykovou ulicí. Její součástí je i návštěva modelu města s hradbami v radnici na náměstí.

Barokní zámek Čimelice stojí ve stejnojmenné obci, nedaleko Mirovic.     Historie zámku                                       Z roku 1483 pochází první písemná zmínka o čimelické tvrzi. V roce 1543 získali tvrz bratří Petr a Aleš Deymové ze Stříteže. Po vymření rodu se majitelé panství rychle střídali, až jej v roce 1685 koupil Jan Jindřich z Bissingenu. Jeho syn, hrabě Karel Bissingen, dal blízko tvrze vystavět barokní zámek. Stavba byla provedena mezi lety 1728-1730 stavitelem Antoniem Canevallem. Po vybudování nového zámku byla tvrz přestavěna na sýpku. Po požáru zámku v roce 1767 byly k postranním křídlům budovy přistavěny vížky. Od roku 1782 se zámek dědictvím dostává mezi různé vlastníky, roku 1817 zde proběhly menší změny interiérů podle plánů pražského architekta J. F. Jöndla. Roku 1850 získal Čimelice Karel Schwarzenberk, kterého potomci drželi panství do roku 1948. V zámku byla po roce 1948 umístěna střední průmyslová škola filmová. Dnes je soukromým majetkem Schwarzenberků a je veřejnosti přístupný příležitostně. Dispozice zámku Zámek je trojkřídlá, dvoupatrová budova. Pod volnou lodžií s balkónem je dvouramenné schodiště vedoucí před velký sál v patře, který prostupuje dvěma patry a je vyzdoben v barokním slohu. Oba menší sály jsou upraveny v rokokovém stylu druhé třetiny 18. století. Zámecký komplex je obklopen přístupným anglickým parkem, od kterého vede stromořadí k nedalekému zámku v Rakovicích. Pokud se odsud vydáte na výlet, můžete navštívit židovský hřbitov v Mirovicích, Žďákovský most nebo zámek Orlík nad Vltavou. Opačným směrem najdete zámek Vráž a lázně Vráž. Ubytovat se můžete například v Orlíku nad Vltavou.

Městské muzeum ve Stříbře sídlí v prostorách bývalého minoritského kláštera.  Muzeum se svou sbírkovou činností zaměřuje na historii dolování na Stříbrsku, mineralogii a archeologii. K vidění je také expozice věnovaná stříbrským ostrostřelcům, přírodovědě, etnografii a umění. V přízemí budovy kláštera je zpřístupněna křížová chodba. Zde jsou odkryty dva gotické portály a další architektonické prvky. Na křížovou chodbu navazuje torzo kostela sv. Máří Magdalény.V budově je vedle muzea i informační centrum a galerie. Stálá expozice Mineralogie, historie dolování ve Stříbře etnografie, archeologie, užité umění, zbraně, obrazy, sochy.

Štefánikova hvězdárna (Hvězdárna na Petříně) byla vybudována v letech 1927 – 1928  přestavbou a rozšířením klasicistního objektu strážnice, původně bastionu v opevnění při Hladové zdi. Leží ve výšce 327 m a má tři kopule pro pozorování. Největší má průměr 7,5 m. Provoz zahájila roku 1929. Stavbu společně financovaly město Praha a Česká astronomická společnost. V 70. letech 20. století byla rozsáhle přestavěna a modernizována, vybavena novými přístroji a doplněna o novou expozici. Patrový objekt má tři kupole v hlavní o průměru 7,5 m je umístěn Zeissův čočkový dalekohled, který zvětšuje obraz nebeských těles až 680x, nad ním je koronograf, určený ke studiu okrajů slunečního kotouče. V západní kupoli o průměru 5 m byl instalován dalekohled na denní pozorování Slunce, zvětšující až 225x, ve východní je pak dalekohled, kterým je možné sledovat komety a zářící mlhoviny, zvětšuje až 110x. V objektu je tu odborná knihovna a studovna.