Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 … 184 185 186 Další Poslední
Rozhledna Krudum
Dne 11.9.1932 byla na vrchu Krudum otevřena kamenná věž nesoucí jméno po doktoru Kempfovi, významném lékaři a rodáku z nedalekého Krásenského Lánu. Deset metrů vysoká rozhledna byla zaplacena z darů a výtěžků Kempfovy knihy, kterou věnoval tomuto kraji. Po druhé světové válce přestala být rozhledna udržována a z kdysi mohutné věže připomínající starobylou hradní věž se stala jen hromada kamení. Až vroce 2008 zde byla vybudována nová železná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou, poskytující výhled do širokého okolí. Ocelová konstrukce je 60 m vysoká, vyhlídková plošina je ve výšce 29,5 m a vyjdete na ni po 151 schodech. Za dobrého počasí nabízí kruhový rozhled na Sokolov, Karlovy Vary, hřebeny Krušných hor, Slavkovský les, Doupovské hory a také Český les. K rozhledně vede cesta od osady Milíře, kde se nachází turisticky značená cesta. Další variantou je z obce Hrušová po značené cestě k vykopávkám kostela sv. Mikuláše. Kousek pod nimi pak označuje šipka a následuje místní značení směřující na rozhlednu. Rozhledna je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Kuníček u Petrovic
Další z mnoha rozhleden „nové doby“ stojí od roku 2003 na úpatí vrchu Hodětín, u obce Petrovice, okres Příbram. Díky svému unikátnímu a jedinečnému provedení je Kuníček, jak se také vrchu a rozhledně říká, jednou z nejhezčích moderních věží. Postavili ji všichni tři naši mobilní operátoři ve sdružené investici, podle projektu ing. Pavla Konopa a ing. arch. Vladimíra Charváta. Věž nestojí na samém vrcholu, ale kvůli nedohodě s majiteli pozemku pod ním. Jedná se o ocelovou příhradovou konstrukci tvaru čtyřbokého komolého jehlanu s vnitřním tubusem z ocelové roury, vetknutá do železobetonové spodní stavby ve tvaru dvou souosých železobetonových válců obezděných kamennou přizdívkou z lomového kamene. Věž je vysoká 60metrů, první vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 9metrů a druhá ve výšce 36metrů. Stavba, jež nabízí výhledy na Sedlčansko, Táborsko a Příbramsko, přišla na 16 miliónů korun a je přístupná během otvíracích hodin.
Celý článekRozhledna Kupa u Bernartic
Rozhledna Kupa u Bernartic, text v přípravě
Celý článekRozhledna Ládví u Kamenice
Při obcí Ládví na úpatí vrchu Vlková, nedaleko Prahy byla v roce 2009 vystavěna železná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Ocelový tubus vysílače má výšku 45 m, vyhlídková plošina ve tvaru půlkruhu se nachází ve výšce 25 m a vede sem na 150 schodů točitého vnějšího schodiště. Rozhled je převážně východním a čátečně i jižním směrem. Severní a západní stranu kryje vrch Vlková. Vidět je tak zejména na Čerčansko a vrcholky kolem řeky Sázavy. Rozhledna je otevřená volně v období od 1.3. do 31.10., přes zimu je přístup uzamčen.
Celý článekRozhledna Landek
Rozhledna na Landeku (280 m) je jednoduchá dřevěná věž, která nabízí pěkný výhled na Ostravu. Byla postavena teprve roku 1998 na území Velké Ostravy, na vrchu Landek, který najdeme nedaleko soutoku Odry s Ostravicí v Ostravě-Petřkovicích. Její provedení je velmi prosté, má dvě patra, z nichž to vyšší se nalézá pouze 5 metrů nad zemí. Vyhlídková plošina je krytá stříškou a vystupuje se na ní po žebříku. Rozhledna leží ve velmi atraktivní lokalitě významné archeologické oblasti. Je součástí naučné přírodovědné stezky a roku 1992 byla tato oblast prohlášena národní kulturní památkou. Přístup na rozhlednu je volný.
Celý článekRozhledna Lázek u Lanškrouna
Lázek u Lanškrouna je nejvyšším bodem Zábřežské vrchoviny v západních Jeseníkách. První vyhlídkou stavbou na Lázku byla jednoduchá trámová patnáctimetrová věž, kterou zde postavili čeští vlastenci z Národní jednoty Olomouc roku 1912. Ale vzhledem k tomu, že Lázek ležel v národnostně komplikované oblasti tak se rozhledna stala cílem sabotáží sudetských Němců a vydržela jen šest let. Za první republiky byla pozice Klubu českých turistů již pevnější a tak byla rozhledna vystavěna na vrchu Lázku roku 1933 znovu. Byla opět dřevěná, opláštěná šindelovými taškami a vysoká dvacet metrů. Její součástí se stala i zděná chata, zvaná po hlavním iniciátorovi stavby Reichlova. Dřevěná rozhledna stojí dodnes. Je v soukromém majetku a je velmi pěkně udržována. Na její vyhlídkovou plošinu vede 87 schodů. Výhled sice už není to co býval, protože stromy za těch několik desítek let její existence povyrostly, ale stále se je na co dívat.
Celý článekRozhledna Letná v Teplicích
Rozhlednu s restaurací v podobě hrádku postavil Horský spolek v roce 1877. Její autor architekt Gustav Jirsch zde uplatnil směs prvků a stavebních slohů: čtyřhrannou a vedle ní kulatou věž, kamenné přípory, lomený oblouk, arkýře, krakorce, renesanční portál, balustráy a další. Byly zde spolkové místnosti, ubytovna pro studenty a stylová restaurace. Z té vyšší, třicetimetrové věže pak byla vyhlídka. Z finančních důvodů přešla rozhledna v roce 1899 do majetku města Teplice. Až do druhé světové války fungovala restaurace a rozhledna vcelku úspěšně a byla hojně navštěvována nejen místními občany, ale především lázeňskými hosty. Po druhé světové válce však začala pomalu chátrat, byl zde výtvarný ateliér a amatérská radiostanice. V roce 1991 se dostává do soukromých rukou. Nový majitel zamýšlel vybudovat zde luxusní vyhlídkovou restauraci, přesto objekt dál chátrá. V roce 2003 ji kupuje skoro již jako ruinu akciová společnost Viamont. Ta tento objekt a okolí rekonstruje na školící středisko za celkovou částku 50 milionu korun. Rekonstrukce za 10 milionu korun se na přelomu roku 2007/2008 dočkává i vyhlídková věž. Rozhledna zatím nemá klasickou otevírací dobu, přesto však lze se na ni dostat v pracovní dny přes recepci.
Celý článekRozhledna Lhotka u Berouna
V roce 2005 bylo na bezejmeném návrší nedaleko obce Lhotka u Berouna zahájena výstavba telekomunikačního trubkového stožáru 45 metrů vysokého s vyhlídkovým ochozem společností T-mobile. Dne 5.5.2007 byl zprovozněn vyhlídkový ochoz ve výšce 25 m na který vede 131 schodů. Z něho je pak výhled na Český kras, Křivoklátsko, Beroun a okolí. Přístup k rozhledně je odbočkou z modré turistické značky mezi Lhotkou u Berouna a Chrustenicemi. Rozhledna je otevřena v sezoně od dubna do října o víkendech a svátcích v době prázdnin pak každý den kromě pondělí.
Celý článekRozhledna Lhotka u Hradčovic
Okolí Uherského Hradiště je na rozhledny velmi bohaté. Jsou tu hned tři. Ta která stojí u Hradčovic na úpatí vrchu Kamenná (304 m.n.m.) je nejmladší. Jedná se o lehkou vyhlídku na trubkovém stožáru, sloužící návštěvníkům od roku 2001. Tehdy ji zde postavila společnost Český mobil. Rozhlednu, podobně elegantně vypadající konstrukce, můžeme vidět i na Mackově hoře u Nového Strašecí či v Pětnici u Záboří na Blatensku. Celková výše věže činí 35 metrů. Ochoz je umístěn ve výšce 18 metrů a dostanete se na něj po 99 točitých schodech. Budete odměněni výhledem na Uherský Brod a hřeben Bílých Karpat. Rozhledna je volně přístupná po celý rok.
Celý článekRozhledna Liberecká výšina
Zdejší restauraci s 25 metrů vysokou vyhlídkovou věží v podobě romantického hrádku postavil v letech 1900-1901 továrník Heinrich Liebig. Nacházela se zde stylová restaurace s vinným sklípkem. Stejně stylový byl objekt, pro jehož výstavbu nechal stavebník dovézt zvětralé kamenné kvádry a zčernalou střešní krytinu ze zbořených domů v Norimberku. Vše pro dokonalou iluzi starého kamenného hrádku. Po smrti továrníka byl objekt převeden na město Liberec a správcem objektu se stal Liberecký horský spolek. Po druhé světové válce začíná objekt chátrat. V letech 1960-1969 sice prošel přestavbou, spíše než o zlepšení stavu přišel o některé cenné prvky. Ani po roce 1990 se situace objektu nelepší. Na počátku dvacátého století vypisuje město výběrové řízení. V roce 2002 se majitelem stává firma Dorint za částku 4,1 milionů korun. V roce 2007 získává stavební povolení na inženýrské sítě. Dne 2.2.2013 se zpřístupnění stává skutečností. Po rekonstrukci, která přišla na 63 milionů korun, je objekt opět přístupný veřejnosti. Nachází se zde restaurace pro 100 hostů, menší ubytování pro cca 14 osob a přístupná je rovněž i vyhlídková věž. V rámci rekonstrukce byl obnoven také vodní příkop, most a jezírko, které se dlouhou dobu skrývalo pod skládkou odpadů.
Celý článekRozhledna Libín u Prachatic
Rozhledna na vrchu Libín patří k nejstarším u nás. Libín je 1096 metrů vysoká hora 4 km jižně od Prachatic. Je nejvyšším vrcholem Šumavského podhůří a nabízela vždy nádherný kruhový výhled. Bílý maják Byla postavena v roce 1883 Šumavským klubem turistů. Byli v něm hlavně Němci bydlící v Prachaticích a okolí. Byla stavěna podle návrhu vídeňského architekta Vyskočila a jelikož v témže roce slavili zásnuby habsburský korunní princ Rudolf s princeznou Štefanií, dostala rozhledna název Rudolfova věž. V roce 1894 byla pro větší pohodlí turistů postavena hájovna, v níž se mohli občerstvit. V roce 1935 dostal rozhlednu do správy Klub československých turistů, v plánu byla rekonstrukce věže, při které by byl vrchol zastřešen a vyrostla by na něm prosklená terasa. Díky válečným událostem z toho sešlo. Proto je její dnešní podoba autentická. Na konci 20.století dostala nový bílý nátěr a když se do ní opře sluneční svit, stává se nepřehlédnutelnou dominantou okolí. Je vysoká 27 metrů a na její vyhlídku, která je ve stejné výšce vede 138 schodů. Kruhový výhled zahrnuje kromě Šumavy a blízkých Prachatic také Novohradské hory, Českobudějovickou pánev, horu Kleť, Písecko, Strakonicko a Brdskou vrchovinu. V případě velmi dobré viditelnosti vystupují na jihu alpské vrcholky. Rozhledna na Libínu je přístupná po celý rok v otvírací době přilehlého občerstvení. Výhled sever: Prachatice, Písecko s Jarníkem a Velkým Kamýkem, Středočeská pahorkatina východ: Kleť a Blanský les jih: Šumava a Lipno, Alpy západ: Boubín Popis cesty Ideální cesta k rozhledně vede od parkoviště v obci Labínské Sedlo a odtud půjdete pěšky po modré značce asi 2 kilometry. Převýšení je kolem 250 metrů k rozhledně.
Celý článekRozhledna Libníkovice
Železná rozhledna nedaleko obce Libníkovice byla postavena v roce 1930 na místě kde byla rok předtím zničena při větrné smršti památná lípa. Samotný strom už předtím sloužil jako rozhledna. Byl tak mohutný, že se v jeho upravené koruně mohlo usadit až deset lidí a vedlo sem pohodlné dřevené schodiště. Nová 15 metrů vysoká rozhledna byla postavena za 16 829 korun, které schromáždili sami místní občané. V roce 1992 byla rozhledna z místního rozpočtu opravena, přesto však rozhledu bránili vzrostlé stromy. V roce 2005 se tato situace, alespoň trochu zlepšíla vykácením porostu západním směrem. Rozhledna tak alespoň poskytuje částečný výhled na Polabskou rovinu.Rozhledna je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Líský u Slaného
Během roku 2008 byla postavena na mírném návrší u obce Líský telekomunikační věž operátora T-mobile s vyhlídkovou plošinou. Věž má konstrukci jednoho tubusu kolem kterého se šroubovitě obtáčí schodiště (141 schodů) vedoucí na vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 m. Webové stránky operátora hovoří sice o celoročním otevření, skutečnost je však jiná. Rozhledna je otevřena od května do října o sobotách, nedělích a svátcích v odpoledních hodinách. V jinou dobu je potřeba návštěvu domluvit na telefonu 602183240.
Celý článekRozhledna Mackova hora u Nového Strašecí
Rozhledna na Mackově hoře (408 m), ležící 1 km západně od Nového Strašecí v okrese Rakovník, je další z řady těch, které vznikly teprve nedávno, v éře mobilní komunikace. Za její stavbou stojí firma Eurotel, která ji pro veřejnost zpřístupnila v květnu 2001. Poprvé zde došlo při stavbě rozhledny, která je současně i telekomunikační věží, k opuštění tradiční čtyřboké příhradové konstrukce a ing. Janata vyprojektoval moderní trubkový stožár, ovinutý schodištěm. Věž vypadá elegantně a stejné konstrukce byly poté požity i při stavbách na Lhotce u Uherského Brodu, nebo v Pětnici u Záboří. Věž je vysoká 36 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 21 metrů vede 98 točitých schodů. Po vystoupání budete odměněni pohledem na horu Říp, Lovoš, Milešovku, Klínovec, území přírodního parku Džbán, křivoklátské lesy a také část Nového Strašecí. Pro lepší orientaci návštěvníků jsou připraveny orientační tabule, umístěné na ochozu. Původně vyhlídkovou plošinu provozovalo Okresní muzeum v Rakovníku, dnes je pod správou města Nové Strašecí.
Celý článekRozhledna Maják Šrotík ve Starém Městě
Unikátní rozhledna v podobě majáku se nachází v průmyslové zóně na okraji Starého Města. Dominanta bývalého areálu cukrovaru souvisí s firemní filosofií společnosti na zpracování odpadů, která zde sídlí. Maják má za úkol ukazovat lidem „cestu v moři odpadů“. Jedná se o oplechovanou stavbu složenou ze 7 dílů, každý o výšce 3 m, dohromady měří 27m. Váží 25 tun, má dvanáct oken a vyhlídkovou plošinu, nad kterou je umístěn reflektor, který ve tmě vysílá do okolí kuželové světlo, stejně jako majáky přímořské.Na vyhlídku musíte vystoupat celkem 96 schodů. Když tak učiníte, rozprostře se před vámi malebná krajina lemovaná vrcholky Chřibů se starobylým hradem Buchlovem a pohořím Bílých Karpat. Před sebou budete mít jako na dlani nejen celý areál společnosti zakomponovaný v jedinečném a příjemném prostředí, ale také Staré Město a královské město Uherské Hradiště v pozadí s rozhlednou Rovnina.
Celý článekRozhledna Malý Chlum u Obory
Nedaleko obce Obora na vrchu Malý Chlum (489 m.n.m.) byla postavena v roce 2005 malá devět metrů vysoká dřevěná trámová rozhledna. Výhled poskytuje plošina umístěná 7 metrů nad zemí. Celkové náklady na rozhlednu dosáhly 400.000 korun. Již v době první republiky zde stávala dřevěná vyhlídková stavba, která patřila armádě, pro špatný stav byla ve 40. letech 20. století stržena.Rozhledna je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Mandava
Rozhledna Mandava, okres Praha-východ
Celý článekRozhledna Mařenka - Štěměchy
Na vrchu Mařenka (711 m.n.m.) jižně od obce Štěměchy stojí od roku 2012 nová rozhledna. Již od roku 1822 je zde usazen pylon, který je od roku 1926 zařazen do trigonometrické sítě. V roce 1941 zde pak byla postavena dřevěná rozhledna, kterou zničil požár způsobený bleskem a to 24.6.1957. Již od roku 2003 bylo usilováno o výstavbu nové rozhledny, záměr se však podařil až teď a slavnostní otevření proběhlo 27.10.2012. Rozhledna je vysoká 31,15 m a z jedné třetiny (spodní) ji tvoří železobetonový tubus obložený žulovými kameny a zbylé dvě třetiny pak dřevěná příhradová konstrukce zpevněná ocelovými táhly. Má dvě vyhlídkové plošiny, jedna se nachází ve výšce 9,4 m a druhá pak ve výšce 28,2 m. Na tu nejvyšší vystoupáte po 156 schodech. Za výborného počasí je prý ke spatření střecha vídeňského kostela sv. Štěpána.Rozhledna by měla být přístupná volně a to celoročně. Na vrchol vede odbočka za turisticky značené cesta od Želetavy do Rokytnice nad Rokytnou. Přístup nejprve po silnici a posléze po již zmíněné cestě je i z již uvedených Štěměch.
Celý článekRozhledna Městská hora v Berouně
Beroun má rozhledny hned dvě. Kromě této na Městské hoře lze obdivovat krásy Berounska i z rozhledny Děd, která stojí nad městem, směrem na Zdejčinu. Vyhlídka na vodojemu Městská hora, nacházející se v centru města slouží pro oddech a procházky občanů Berouna již více než sto let. V červnu 1876 byl v Berouně založen Okrašlovací spolek a jeho první akcí byla parková úprava Městské hory, která znamenala zřízení pěšin, vysázení stromů a lavičky. Další změny přišly až ve 30. letech 20. století. Tehdy se také zrodil nápad na postavení rozhledny. Původně zde ovšem rozhledna stát vůbec neměla. Potíže Berouna s pitnou vodou měla vyřešit stavba vodojemu na Městské hoře. Práce byly svěřeny firmě Jelínek a synové. A právě sama firma přišla s nápadem doplnit nadzemní část vodojemu o betonovou vyhlídkovou věž. Samozřejmě by to přineslo zvýšení nákladů, což si město nemohlo dovolit. Nakonec se našlo kompromisní řešení. Město uvolnilo obnos, který si mohlo dovolit a zbytek, i přes ztrátu, zaplatila sama stavební firma. Zlý jazykové tvrdí, že důvodem pro velkorysost firmy byl příslib dalších zakázek pro město. První návštěvníci se z 13m vysoké věže mohli rozhlédnout o velikonočních svátcích v roce 1936. Následně se o provoz rozhledny staralo město. Za války sloužila rozhledna jako pozorovatelna protiletadlové obrany a nebyla přístupná. Svému účelu začala opět sloužit po válce a to až do osmdesátých let minulého století. Poté díky zchátralosti byla uzavřena. Město Beroun v 90. letech pronajalo rozhlednu společnosti Radiomobil, která na věži chtěla umístit anténní systém. Společnost nechala věž opravit. Provedeno bylo celkové zastřešení vyhlídkové plošiny, čímž se změnil vzhled celé stavby. Ta tak mohla být 10. září 1999 opětovně zpřístupněna. Návštěvníci Městské hory se tak mohou opět kochat výhledem na Křivoklátsko, Brdy a Český kras. Městská hora je tak opět díky rozhledně a také malé zoo s dětským koutkem oblíbeným místem procházek rodičů s dětmi. Výhled sever - hřeben Dědu, Plešivec východ - rozhledna Lhotka, centrum města jih - průmyslová část Berouna s nádražím, vrchy Damil a Kosov západ - údolí Litavky směrem ke Královu Dvoru, hřeben Dědu Popis cesty Rozhledna se nachází uprostřed města Berouna. Z Alšovy ulice následujte ukazatele k medvědáriu.
Celý článekRozhledna Milešovka
Hora Milešovka (837 m) je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a je díky své poloze ideálním místem pro rozhlížení. Stojí jednak v samém středu pohoří a také okolí převyšuje o 350 výškových metrů. V krásném rozhledu nebrání tedy nic. Nejkrásnější výhled ze všech Začátky výletů na Milešovku jsou spojeny s Antonínem Weberem, hostinským z Milešova, který kolem roku 1825, dostal od majitele panství, svolení k výstavbě chýše s možností občerstvení pro turisty. Jeho obliba stoupala a návštěvníků, především z řad lázeňských hostů z Teplic přibývalo. Weber proto postupně rozšiřoval své služby, vylepšil přístupovou cestu a také nechal vystavět 4 metry vysokou kamennou rozhlednu. Zájem o Milešovku neustával a počátkem 20. století byla na jejím vrcholu postavena meteorologická observatoř, jejíž součástí byla i 19 metrů vysoká věž. Její nižší ochoz mohli až do Druhé světové války využívat turisté. Od druhé světové války byl přístup na věž veřejnosti uzavřen. Posléze se observatoř stala majetkem Československé Akademie věd. a pro turisty sloužila pouze restaurace. Od roku 1998 mohou návštěvníci, kteří vystoupají na vrchol, nižší ochoz věže opět využívat. Podle mnohých nabízí nejkrásnější výhled ze všech českých rozhleden. Z Milešovky je vidět většina pohoří Čech, od Krkonoš až po Šumavu a při naprosto ideálních podmínkách i 350 kilometrů vzdálené vrcholky Alp. Je otevřena po celý rok. Výhled sever: Krušné hory s Komáří hůrkou, Doubravka, Děčínský Sněžník východ: Kletečná, Lužické hory, východní část Českého středohoří, Ještěd, za jasného počasí Krkonoše jih: Milešov, Ostrý, Hazmburk, Polabí, Praha, za jasného počasí Šumava západ: např. Klínovec Popis cesty Ze silnice E55 odbočíte dva kilometry před obcí Bořislav doleva směrem do obce Bílka. Obcí projedete až na úpatí Milešovky k dolní stanici nákladní lanovky. Tady zaparkujte auto a po červené značce se vydáte nahoru. Čekají Vás 2 km ostrého stoupání.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 … 184 185 186 Další Poslední
