Tip na výlet

Téměř celý Vítkov je pokryt zelení, která sahá až k jeho ubočím na jižní, východní a jižní straně. Východní část jzeleně sazá až k Ohradě. Zeleň je protkána pěšinami, které návštěvníkům umožňují nejen procházku přírodou, ale na mnoha místech i překrásné pohledy na Prahu. Jižní strana Vítkova, směrem k Žižkovu, je upravena jako parková plocha. Stromový porost je zde řidší. V létě je tato část využívána, díky své poloze k jihu, pro opalování a odpočinek.

Věž na kopci Rosička (645 m), kousek od Sázavy v okrese Žďár nad Sázavou, je další z řady moderních telekomunikačních stožárů sloužící zároveň turistům pro daleké výhledy. První vyhlídkovou stavbou na tomto kopci byl kovový letecký maják. Když podlehl korozi, byl za druhé světové války stržen. Po válce zde turistům sloužila provizorně pro výhledy do kraje dřevěná triangulační věž s vyhlídkovou plošinou. Počátkem 90. let se starostové blízkých obcí, Sázavy a Nižkova, zajímali o možnost výstavby rozhledny. Finanční náročnost celého projektu je přiměla oslovit všechny tři mobilní operátory. Nabídli jim pronájem obecního pozemku na vrcholu Rosičky s tím, že na svůj vysílač umožní přístup veřejnosti. Stavbu vzal pod svá křídla nakonec Český Mobil, který finančně pokryl náklady na výstavbu věže i příjezdové cesty a první návštěvníci se mohli z nové ocelové rozhledny poprvé do kraje rozhlížet 11. srpna 2001. Projekt věže vypracovala firma Giltek Czech Praha, realizaci pak společnost Ericsson. Věž je sestavena z pěti dílů. První dva jsou vysoké 12 m, mají průměr 2 m a nesou schodiště. Další tři jsou vysoké 6 m a jsou na nich upevněna technologická zařízení. Celková výška věže tak činí 42 metrů, přičemž vyhlídkový ochoz je umístěn 24 metrů nad zemí. Vede na něj 140 schodů, po jejichž vystoupání si můžete prohlédnout Žďárské vrchy či Posázaví. Obdobnou stavbu je možné nalézt u obce Kozárov na Blanensku. Věž je volně přístupná.

Praha slaví první prosincový víkend 20 let na seznamu UNESCO. Více informací hledejte zde! Historická Praha je zcela nesrovnatelná se všemi památkovými městy v České republice i v celé střední Evropě. Její architektura dosud zobrazuje 1100 let vývoje města. Panoramatické hodnoty města jsou v harmonickém souladu s jejím vnitřním urbanistickým i architektonickým obsahem, charakterizovaným jak kvantitou památek, tak i jejich vynikající kvalitou. Celý 1100 let trvající vývoj historického jádra Prahy je dokumentován architektonickými projevy všech slohových období. V gotice, renesanci, baroku a v době před a po první světové válce vystoupila pražská architektura k vrcholům evropského vývoje. Jedinečný je středověký urbanistický koncept Nového Města pražského. Historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů bylo roku 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Je plné pozlacených věží a kopulí kostelů a chrámů, a snad i proto se mu říká „Matička Praha“ nebo „Stověžatá Praha“. Historické jádro zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem (dochovaná část bývalého Židovského Města), Nového Města, Vyšehradu i jejich jednotlivé památky. Rozsáhle založené Nové Město v návaznosti na pozdější přestavby v nových stavebních slozích svědčí o umělecko-společenském a kulturním vlivu Prahy od středověku do současnosti. Praha - učebnice architektury Procházka centrem Prahy je zároveň procházkou po historii všech stavebních slohů. Panoramatu Prahy dominuje Pražský hrad, po celá staletí sídelní místo českých panovníků, s gotickou katedrálou sv. Víta. Pražský hrad je nejkrásnějším hradním komplexem v České republice, při jeho prohlídce je k vidění Královský palác s Vladislavským sálem, nachází se zde i románská bazilika sv. Jiří z roku 921, Císařská konírna, Daliborka nebo romantická Zlatá ulička, Nejvyšší purkrabství Pražského hradu, letohrádek královny Anny a Starý královský palác. Světoznámým je rovněž Karlův most, který je nejstarším mostem v Praze, jehož 16 oblouků se klene přes páteř města řeku Vltavu. V podhradí je malebná Malá strana, s křivolakými uličkami, zákoutími, kostely a paláci. V současnosti je sídlem mnoha vládních institucí (senát, poslanecká sněmovna, ministerstva). Karlův most ukončují na obou březích Vltavy věže – na východě je to Staroměstská mostecká věž a na západě Malostranská mostecká věž. Po celém Karlově mostě je rozmístěno 30 soch a sousoší – např. socha Bruncvíka, sv. Jana Nepomuckého, sv. Ludmily s malým Václavem nebo sv. Vojtěcha. Tvůrci soch jsou světoznámí barokní sochaři, jako Matyáš Braun, Josef Max nebo Matěj Václav Jäckel. Nedaleko Karlova mostu se nachází Staré město v jehož středu je Staroměstské náměstí, jehož dominantou je Staroměstská radnice s orlojem, kde se každou celou hodinu objevuje postupně ve dvou okénkách 12 apoštolů. Židovská tradice, která je tak niterně propojena s Prahou je k vidění v Židovském městě, jehož vznik se datuje do 13. století a odráží historii pražských Židů. V Židovském městě naleznete mj. 8 synagog, židovské muzeum a dva židovské hřbitovy. Na Vyšehradě, původním sídle panovníka, je k vidění románskou rotunda sv. Martina z 2. pol. 11. století nebo slavný hřbitov Slavín, vedle kterého je kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven podle stejnojmenného římského kostela. Praha je také městem zeleně. Například na svazích pod Pražským hradem je dodnes patrná snaha barokního stavitelství velkoryse spojovat budování paláců se zřizováním zahrad plných pavilonů, besídek a altánů. Vedle toho se v hlavním městě nachází mnoho parků a zahrad: v samotném centru Prahy jsou to například Petřínské sady mezi Malou Stranou a Strahovem, Františkánská zahrada u chrámu Panny Marie Sněžné, Rigerovy či Havlíčkovy sady na Vinohradech. Hlavní město České republiky, ležící na řece Vltavě, má právem pověst jednoho z nejkrásnějších evropských měst a možná i na světě vůbec.

Horní Počernice vznikly v 11. století, kdy patřily mezi královské statky. Ve 14. století je Karel IV. věnoval univerzitě. K Horním Počernicím patřily osady Svépravice a Chvaly, které vznikly ve 12. století. Později také Xaverov, který vznikl až v 18. století. Obce byly sloučeny v roce 1933. K Praze byly Horní Počernice připojeny v roce 1974. Název Počernice je odvozen od člověka tmavé pleti, kterému se říkalo počerný.