Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 … 184 185 186 Další Poslední
Rozhledna Střekovská vyhlídka
Rozhledna Střekovská vyhlídka se nachází v lesoparku Malé sedlo v místní části Střekov. Jde o osm metrů vysokou válcovou věž za kamene stojící na vrchu Sedlo (284 m.n.m.) s obestavěným dřevěným schodištěm. Stavba byla dokončena na jaře roku 2010. Je z ní výhled na centrum města, Větruši, České Středohoří a při dobrém počasí i na vzdálené Krušné Hory.
Celý článekRozhledna Stříbrník u Loun
V roce 1911 byla na vrchu Stříbrník postavena turistická chata, jejíž součástí byla i dřevěná rozhledna. Objekt byl postaven lounským odborem KČT. Původně měla být rozhledna kamenná, ale rozborem podloží bylo zjištěno, že by takovou stavbu nemuselo unést. Rozpočet na stavbu byl přibližně 12 tisíc korun. Po roce 1948 lounský turisté o tuto chatu přišli. Navrácena jim byla až v únoru roku 1991. Od roku 1998 se zde střídali členové klubu českých turistů za účelem jejího zpřístupnění. V současné době je chata s dvanáct metrů vysokou rozhlednou v nájmu. Probíhá postupná rekonstrukce a otevřeno je v sezoně o víkendových dnech a svátcích.
Celý článekRozhledna Studenec u České Kamenice
Studenec (736 m) je výrazný čedičový vrch vypínající se severně od České Kamenice. Hora byla pojmenována podle pramene neobvykle chladné vody na severovýchodním okraji sedla. Studenec nese naší druhou nejstarší kovovou rozhlednu, jejíž příběh se začal odvíjet roku 1888 a v současnosti snad spěje ke šťastnému konci. V 19. století patřil zdejší kraj rodu Kinských, kteří velmi dbali na zvelebování okolí. Předtím než se stal vrchol Studence díky rozhledně místem, kam přicházely stovky návštěvníků denně, stála na jeho vrcholu dřevěná vyhlídková věž, vystavěna Ferdinandem Kinským roku 1854. Dlužno ještě podotknout, že Studenec, patřil k jednomu z opěrných bodů zemské triangulační sítě. O stavbu současné rozhledny se zasloužil Horský spolek pro České Švýcarsko, kterému se podařilo získat souhlas majitele pozemku i finanční podporu děčínské a českokamenické spořitelny. Rozhledna nebyla dřevěná ani kamenná, jak bylo v té době zvykem, ale kovová. Její konstrukci vyrobila Pražská strojírenská akciová společnost. Věž měřící 17 metrů byla ukotvena do kamenných podstavců pomocí mohutných, více než metr dlouhých a téměř 4 cm silných šroubů. Na vyhlídkovou plošinu, která byla dimenzována pro 25 návštěvníků, vedlo 75 schodů, s několika odpočívadly. Poprvé je zdolávali návštěvníci 15. července 1888. Mohli spatřit Vlčí horu, Lužické, Jizerské a Krušné hory. Také byly vidět Krkonoše, Bezděz a Děčínský Sněžník. Věž vážící 6 tun přišla na 6000 zlatých. V roce 1893 nechal kníže Kinský vedle oblíbené rozhledny postavit chatu, která poskytovala návštěvníkům občerstvení i nocleh. Chata poskytovala své služby až do poloviny minulého století, kdy vyhořela. Nedávná minulost rozhledny na Studenci byla značně truchlivá. Rozhledna, ke které se doba totality postavila macešsky, značně zkorodovala a výstup na ní nebyl nic jiného než hazard se životem. Počátkem roku 1995 iniciovala společnost přátel Děčína-Amici Decini jednání o záchraně rozhledny. Záměr se však setkal s nepochopením a na základě stanoviska stavebního úřadu v České Kamenici měla být věž v polovině března 1996 stržena. Den před zahájením demolice však byla věž na Studenci Ministerstvem kultury a Státním ústavem památkové péče prohlášena za technickou památku a zbourání bylo pozastaveno. Další možná záchrana rozhledny následně narážela na nevyjasněné majetkové vztahy. Stav rozhledny se rapidně zhoršoval. V kritické situaci bylo na počátku roku 2007 založeno Občanské sdružení Studený a Lipnice, které si jako jeden z hlavních úkolů vytýčilo záchranu unikátní rozhledny na Studenci. Předpokládané náklady na opravu činily až 4 mil. korun. Z toho důvodu sdružení založilo bankovní účet určený pro dary na rekonstrukci rozhledny. Zároveň také vydalo zvláštní pohlednice na podporu obnovy. Ve dnech 17. a 18. září 2007 byla věž rozřezána a za pomoci vrtulníku přemístěna do obce Lipnice, kde proběhne její oprava. Tu provede litoměřická společnost LANA. Finanční zajištění akce probíhá prostřednictvím veřejné sbírky. Firmy a občané sponzorovat jednotlivé schody.
Celý článekRozhledna Studený vrch u Hostomic
Na Studeném vrchu stojí od roku 1940 kamenná 17,5 m vysoká osmiboká věž, která sloužila k zemskému měření ve druhé vlně. Koncem 90. let 20. století se pro svoji nepotřebnost dostala do špatného technického stavu. O její zájem projevily na počátku tohoto století dva spolky. V roce 2003 bylo započato jednání o jejím převodu od státu do majetku obce Velký Chlumec. V roce 2004 se stalo sdružení správcem věže a začaly nutné opravy. Dne 11.12.2004 byla rozhledna poprvé otevřena veřejnosti, alespoň na jeden den. Od roku 2005 pak otevřena veřejnosti v každém období prázdnin. Na vrch věže odkud je výhled vede 81 dřevěných schodů. Odtud je výhled i když ho ztěžují okolní stromy. Pozemky v okolí patří rodu Colloredo-Mansfeldům a vede se jednání o pokácení okolních stromů, které jsou stejně napadeny kůrovcem. I tak je za dobrého počasí možno vidět České Středohoří, Šumavské vrcholky, Krušné hory a dokonce za velmi dobrých podmínek i Ještěd či Sněžka. Rozhledna na Studeném vrchu je v současnosti přístupná o víkendech a svátcích v době od cca dubna do konce října. O Studeném vrchu se vypráví, že kdysi na jeho vrcholku uhlíř v milířích vyráběl dřevěné uhlí. Jeho syn prý v lesích často pytlačil. To rozzlobilo ducha Fabiána, což byl zakletý rytíř, který žil v brdských lesích a lidem přinášel jen dobro. Fabián pak uhlíři začal zhasínat milíře a on se pak ze synem odtud musel odstěhovat. Asi dva kilometry od Studeného vrchu směrem na jihozápad se vypíná o něco nižší kopec Velká Baba. Nedaleko jeho vrcholku se nachází skalisko zvané Fabiánovo lože, kde prý Fabián dříve sídlil.
Celý článekRozhledna Suchý vrch
Rozhledna na Suchém vrchu (995 m) je nejmohutnější rozhlednou Orlických hor. Najdeme ji kousek od Jablonného nad Orlicí v Pardubickém kraji. Suchý vrch objevili turisté až mezi válkami. Roku 1928 zde byla postavena turistický objekt, který dostal jméno našeho prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře. V letech 1931-32 vyrostla v těsném sousedství Kramářovy chaty 32 metrů vysoká vodárenská věž. Architekt Patrman při její realizaci myslel i na výhledu chtivé turisty a koncipoval ji zároveň jako rozhlednu. Pro turisty zde byly dvě vyhlídkové plošiny. Málokterá rozhledna u nás si prošla tolika stavebními a majetkovými peripetiemi jako věž na Suchém vrchu. Po roce 1938 vystřídala řadu majitelů a jmen. Nejdříve ji zabrala německá armáda, po válce tělovýchova Pardubice, poté čs. armáda a nakonec podnik RaJ. To už se jmenovala Tyršova a také změnila vzhled. Nejprve v šedesátých letech byla druhá terasa rozhledny zakryta proskleným pláštěm a o pár let později zmizela celá vrchní část pod kovovou kuželovou nástavbou a vyhlížet šlo již jen ze spodního ochozu. V roce 2003 byla již uzavřená chata poničena požárem a připravuje se její rekonstrukce. Rozhledna zůstala nedotčena a jejích 130 schodů na vyhlídkovou plošiny stále zdolává mnoho turistů, kteří se chtějí pokochat pohledem na Orlické hory a Jeseníky.
Celý článekRozhledna Svatobor u Sušice
Hora Svatobor (845 m. n. m.) se tyčí nad historickým městem Sušicí. V historii druhá rozhledna, ale stále stejná Na jejím vrcholu jsou hned tři věže. Dva telekomunikační stožáry a především štíhlá kamenná rozhledna. Je to v historii již druhá, která byla na Svatoboru postavena, ale stavitelé té současné byli věrni tradici a vystavěli ji v identické podobě jako původní. Ta nabídla prvním turistům výhled v roce 1900. O její výstavbu se zasloužil KČT ze Sušice spolu s okrašlovacím spolkem. Postavena byla sice již v roce 1898, ale čekalo se na dostavbu přilehlého turistického objektu, protože přáním bylo otevřít obě stavby najednou. Rozhledna měla tvar majáku zakončeného cimbuřím a bylo vysoká 25 metrů. V roce 1906 byla její vrcholová část zastřešena, aby chránila návštěvníky před větrem a deštěm. Ovšem postupem let se rozhledna začala naklánět k severovýchodu. Důvodem bylo špatné podloží. Roku 1926 činila odchylka již jeden metr a ve zdivu se objevily trhliny. Zpevnění železnými pásy nepomohlo a tak musela být pro veřejnost uzavřena a připravovalo se její zbourání. Demolice měla být dokonce nafilmována, ale 4. května 1934 se při přípravných pracích zřítila sama. Její náhrada nenechala na sebe dlouho čekat. Vyrostla již v srpnu toho roku a tyčí se do výše 31 metrů, rozhledový ochoz, na který vede 182 schodů, je umístěn 28 metrů nad zemí a nabízí kruhový rozhled přes přilehlou část Šumavy na jihu až k Středočeské vrchovině na severovýchodě. O rok později přibyla k rozhledně i horská chata v alpském stylu. Stejně jako rozhledna slouží dodnes. Rozhledna je otevřena po celý rok, dle otvírací doby. V blízkosti Sušice lze také navštívit rozhlednu na Sedle u Albrechtic. Výhled sever: Středočeská vrchovina východ: Rabí, Sušice, Strakonicko a Písecko s rozhlednami, na obzoru Českomoravská vrchovina jih: Sedlo, Kašperské hory, hřeben Šumavy západ: Svojšice, Velhartice, severní část Šumavy Popis cesty Rozhledna Svatobor se nachází východně od Sušice. Chcete-li se dostat k rozhledně, jeďte ze Sušice na obec Hrádek. Z této silnice pak před Hrádkem odbočíte doleva na úzkou silničku, která vás přes obec Odolenov zavede až skoro k rozhledně. Druhou variantou je pěší výstup. Od náměstí vede na rozhlednu červená turistická značka.
Celý článekRozhledna Svatý Kopeček
Svatý kopeček (412 m) v Olomouci má pestrou historii. Od roku 1633 na něm stála malá kaple. Během třicetileté války byla zničena a na jejím místě nechali premonstráti vystavět v letech 1669 – 79 velký chrám navštívení Panny Marie. Dnes je na Svatém kopečku mj. i zoologická zahrada. A její součástí je i rozhledna. Ta je unikátní tím, že byla postavena jako jedna z mála v období komunismu. Tato doba stavbám rozhleden opravdu nepřála. Její výstavba probíhala podle projektu architekta J. Navrátila svépomocí v letech 1972-1974. Otevření proběhlo v květnu 1975. Ve své době to byla moderní kovová konstrukce s trojúhelníkovým půdorysem. Celkem 32 metrů vysoká rozhledna byla původně opláštěná plechovými deskami, které byly v roce 2000 sneseny během generální rekonstrukce. Tehdy věž získala nový nátěr. Díky své poloze v ZOO je možné vedle krás Jeseníků a Hané, pozorovat z nadhledu i exotické druhy zvířat v jejich výbězích a také nedaleký poutní chrám. Abyste se mohli pohledem z 27 metrů vysoké plošiny pokochat musíte vystoupat po jejích 129 schodech.
Celý článekRozhledna Svatý Kopeček u Kadaně
Na čedičovém vrcholku v blízkosti obce Kadaně byla v říjnu 2003 zpřístupněná obnovená rozhledna. Původně byl vrcholek holý, jeho zalesnění započalo v druhé polovině 19. století. V roce 1925 zde byl postaven vyhlídkový altán, který však v 60. letech 20. století shořel a základová zídka byla zdevastována. Přesto však byla použita jako základ pro obnovení dnešní vyhlídkové stavby. Altán s osmi betonovými sloupy má uprostřed osmibokou ocelovou konstrukci s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 9 m, která vyčnívá nad samotný altán. Na vyhlídkovou plošinu vede 52 schodů. Celá stavba vysoká 14,5 m stála 2 miliony korun. Rozhledna je volně přístupná.
Celý článekRozhledna Sylvánský vrch v Plzni
Rozhledna na Sylvánském vrchu (414 m) na plzeňském Severním předměstí je jednou z možností jak se podívat na město piva z ptačí perspektivy. Rozhledna je jednou z mnoha, které vznikají pro potřeby mobilní komunikace. Jedná se o šedesát osm metrů vysoký typizovaný stožár Radiomobilu. Tato výška dělá z rozhledny jednu z našich nejvyšších ocelových konstrukcí. Při jeho výstavbě, v roce 1999, si dali radní města Plzně podmínku, že tato věž musí být přístupná veřejnosti. Po dostavbě v roce 2001 započalo martyrium jednání o to, kdo bude provozovatelem rozhledny. Paradoxem bylo, že o to nejevilo zájem ani město ani Radiomobil. Do této roztržky vstoupil v roce 2003 soukromý podnikatel Alois Mach, který dokázal 30. 5. 2003 rozhlednu na vlastní náklady zpřístupnit veřejnosti. Od dubna 2006 zabezpečuje páteční a víkendové zpřístupnění během turistické sezóny plzeňské gymnázium Fr. Křižíka.
Celý článekRozhledna Tábor u Lomnice nad Popelkou
Vrch Tábor (678 m) je dominantou okolí Lomnice nad Popelkou. Původní název tohoto vrchu byl Chlum. Současný název vznikl v době husitského revolučního hnutí, kdy se tu shromažďoval lid podobojího vyznání. Nutno podotknout, že současné stavby stojící na jeho vrcholu, tedy rozhledna, penzion a restaurace, nejsou zdaleka prvními stavbami, které zde byly postaveny. Opravdu, vrchol Tábora, má dlouholetou tradici rozličných staveb. V průběhu staletí zde tak stály jak stavby církevní, tak vyhlídkové. Od roku 1349 zda byla kaple založena Valdštejny. V roce 1527 dal majitel panství Vilém z Valdštejna postavit na místě kaple kostelík. V době protireformace byl kostelík nahrazen honosnějším kostelem Proměnění Páně, o jehož stavbu se roku 1704 zasloužili jezuité. První rozhledny na Táboře se dočkali turisté v době zlatého věku vyhlídkových staveb, tedy v druhé polovině 19. století. Za její stavbou stál lomnický okrašlovací spolek. V letech 1888 až 1897 zde tak stála jednoduchá, dřevěná věž. Byla vysoká 22 m a měla 5 pater. Na zastřešenou vyhlídkovou plošinu vedlo 118 schodů. Práce vedl jilemnický stavitel J. Pošepný a stavba si vyžádala 1600 zlatých. V roce 1997 vlivem drsných klimatických podmínek dosloužila. Přípravy na stavbu další, tentokráte již bytelnější věže, se sice započaly takřka vzápětí, ale přípravy na její stavbu se protáhly na mnoho let. U zrodu druhé rozhledny stál jednatel okrašlovacího spolku a řídící učitel Josef Tichánek, který inicioval za účelem vybudování rozhledny veřejnou sbírku. Několik let se doslova scházela koruna ke koruně, až jednoho zářijového dne, roku 1911 byla na Táboře slavnostně otevřena půvabná cihlová rozhledna, za jejímž projektem stál lomnický stavitel Václav Slaba. 26 metrů vysoká rozhledna, byla tehdy právem považována za jednu z nejkrásnějších vyhlídkových staveb a také zároveň poskytovala přenádherný výhled po velké části naší země. Bylo z ní vidět na 50 církevních staveb a tucet rozhleden. Náklady na její výstavbu byla na tehdejší dobu astronomické a činily 22 000 korun. Dalších 23 000 Kč spolkla stavba přilehlé turistické chaty, jež byla otevřena v roce 1913. Byla pojmenována po jednom ze zakladatelů spolku ing. Hornychovi. Uznání se dostalo, za neutuchající zápal při shánění financí pro stavbu také učiteli Tichánkovi tím, že po něm rozhlednu pojmenovali. Její celková výška činí 35 metrů a na vyhlídkový ochoz v 29 metrech nad zemí vede 145 schodů. Obě stavby téměř celé dvacáté století lákaly každoročně tisíce turistů na vrchol Tábora. To se změnilo až s příchodem společenských změn v 90 letech. Tehdy byla uskutečněna privatizace, s níž byly spojovány velké plány na rozšíření chaty. Jenže práce byly brzy zastaveny a na místě pak dlouho stál rozestavěný objekt a vedle něj chátrající věž. Změna nastala teprve roku 2004, kdy objekty na Táboře koupili noví majitelé. Okamžitě se pustili do záchrany staveb a podařilo se jim pro to získat i finanční podporu z Evropské unie. V roce 2006 byl otevřen penzión, zbudovaný z původní chaty, a od května 2007 opět funguje i rozhledna. Když budete mít při její návštěvě štěstí na jasné počasí, budete se moci pokochat rozsáhlým kruhovým výhledem, zahrnujícím Český ráj, Polabí, Krkonoše, Jizerské a Lužické hory, Bezděz či Orlické hory. Ještě dovětek závěrem. Na jižním svahu tábora můžeme najít zbytky tzv. Allainovy věže, která je také považována za rozhlednu.
Celý článekRozhledna Tanečnice u Mikulášovic
Rozhledna na vrchu Tanečnice je nejseverněji položenou českou rozhlednou. Tanečnice (597 m) se nachází ve Šluknovské pahorkatině, 2,5 km západně od středu Mikulášovic. Naše nejsevernější rozhledna Dnešní zděná rozhledna měla dvě dřevěné předchůdkyně. Tou první byla již ve třicátých letech 19.století dřevěná vyměřovací věž. Když byl v roce 1885 založen v blízkých Mikulášovicích Horský spolek, bylo rozhodnuto, že na Tanečnici vyroste nová dřevěná rozhledna. V roce 1886 tak vyrostla 26 metrů vysoká dřevěná věž. Měla osm pater a aby vydržela nápory větru byla ukotvena čtyřmi silnými lany. Ve stejném čase v sousedství rozhledny vznikla malá restaurace. Dřevěná věž sloužila do roku 1903 kdy byla poničena vichřicí a musela být stržena. Vedení spolku s výstavbou její náhrady dlouho neotálelo. Již 28. května 1905 byla slavnostně otevřena 16 metrů vysoká osmiboká rozhledna, s velkou vyhlídkovou terasou. Měla žulovou podezdívku a stavebním materiálem byly cihly. Byla pokřtěna jménem bývalého německého kancléře Bismarcka. Na vyhlídku vede 138 schodů. Odměnou je výhled na Jizerské Hory a Krkonoše, České Středohoří, Labské pískovce a Sasko. Výhled sever: Sasko a rozhledny Unger a Valtenberg východ: Šluknovský výběžek, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše jih: České Švýcarsko, Bezděz, Ralsko, České středohoří západ: Saské Švýcarsko, rozhledna Weifberg, Děčínský Sněžník, Krušné hory Popis cesty Autem - ze silničky z Brtníků do Dolní Poustevny zahnětě v Mikulášovicích u kostela doleva. Je zde také šipka modré turistické značky. Po vjezdu do lesa odbočí doprava. Zbává kilometr na malé parkoviště. Zde nechte auto a zbylý kilometr dojděte pěšky. Vlakem - vystupte na nádraží Mikulášovice střed. Odtud vede až k rozhledně modře značená turistická trasa. Její celková délka je 3,5 kilometru.
Celý článekRozhledna Tanvaldský Špičák
Špičák (809 m) nad Tanvaldem je významným lyžařským centrem na jehož vrcholu je další z jizerskohorských rozhleden. Vrchol Špičáku lákal k výletům vždy. Pro větší pohodlí turistů zde roku 1889 byla zpřístupněna upravená skalní vyhlídka, nazývající se Fanterova skála. Po pár letech se nedaleko skály objevila bouda, kde místní podnikatelé prodávali lahvové pivo unaveným výletníkům po náročném výstupu. Turistů přibývalo, jejich požadavky rostly a tak se albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědsko a Jizerské hory, rozhodla zpřístupnit vrchol široké turistické veřejnosti a postavit zde rozhlednu. Po počátečních problémech s pozemky byl stavbou pověřen již zkušený stavitel rozhleden architekt Robert Hemmrich z Jablonce. Se stavbou bylo započatu roku 1908, v tomto roce se v Rakousku-Uhersku konaly oslavy 60 let vlády Františka Josefa I. Spolek se proto rozhodl rozhlednu pojmenovat Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I. V plánu byla i výstavba nové turistické chaty. Ovšem nedostatek finančních prostředků nedovolil dokončit obě stavby ve stejném čase. Chata byla otevřena roku 1910, rok po otevření věže. Dnešní podobu získal objekt roku 1930, kdy byla obytná a restaurační část rozšířena a pohltila tak spodní část rozhledny. Samotná věž je vysoká 18 metrů s vyhlídkovou plošinou ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na věži je umístěna také jedna z kamer pořadu ČT Panorama.
Celý článekRozhledna Terezka u Proseče
Rozhledna Terezka se nachází při obci Paseky asi 2,5 km jižně od Proseče. Rozhledna v kombinaci dřevo-ocel měří více než 25 m a byla otevřena v srpnu 2004 jako druhá rozhlena v mikroregionu Toulcovy maštale. Má krytou vyhlídkovou plošinu a čtyři mezipatra. Rozhledna je přístupná od dubna do října.
Celý článekRozhledna Tisovský vrch u Nejdeku
Další z krušnohorských rozhleden stojí na Tisovském vrchu (977 m) u Nejdku. Místní lidé vrch nazývají také Pajndl, podle někdejšího německého názvu Peindlberg. Jedna z našich nejkrásnějšch Podle mnohých je zdejší rozhledna, vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbou na našem území. O její výstavbu se zasloužil v letech 1895 – 1897 Krušnohorský spolek z Nejdeku. Spolek byl inspirován úspěchy vyhlídkových staveb na Klínovci a Plešivci. Její stavba byla svěřena staviteli Schöberlemu. Ten pro její stavbu využil desetimetrového žulového skaliska na vrcholu Tisovské hory. Stejného materiálu, tedy žuly, využil i při samotné stavbě. Nutno podotknout, že na materiálu nešetřil a od začátku bylo jeho snahou postavit věž, která by každého oslnila svou mohutností, byla by pevná a odolná. Zdi proto měly tloušťku 130 cm. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkový ochoz obehnaný litinovým zábradlím činí 18 metrů. Na nekrytý ochoz vede 114 schodů, v jeho středu je 3 m vysoký dřevěný přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Věž, jejíž stavba stála 4000 zlatých, byla slavnostně otevřena 1. Září 1897. Velký zájem turistů vyústil do realizace projektu chaty v roce 1908. Během druhé světové války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. Na začátku 80.let byla rozhledna v havarijním stavu. Po dlouholetém úsilí několika nadšenců se podařilo přesvědčit městský národní výbor v Nejdeku, aby v letech 1986-87 provedl rekonstrukci objektu. Rozhledna na Tisovském vrchu byla v roce 1995 prohlášena za Národní Kulturní Památku. V roce 1997 byla věž opět opravena a oslavila 100. narozeniny. O rok později došlo k obnově malé turistické chaty u věže. Rozhledna je volně přístupná a nabízí rozsáhlý kruhový výhled. Výhled sever: Zaječí hora, Blatenský vrch, Fichtelberg východ: Klínovec, Plešivec, Doupovské hory jih: Nejdek, Karlovarské rozhledny, Slavkovský les s Krásenským vrchem západ: Zelená hora Popis cesty Autem - K rozhledně se nejlépe přiblížíte, když se vydáte z Nových Hamrů, vesnice mezi nejdkem a Horní Blatnouo úzké asfaltce směrem k vlakové zastávce Nejdek-Tisová. U přejezdu, 200 metrů před zastávkou necháte auto a nejprve po modré a následně po zelené značce se vydáte na 1,5 kilometru dlouhý výlet k rozhledně. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je Nejdek-Tisová. Vydáte se po kolejích ke zmiňovanému přejezdu směrem na Nové Hamry a odtud je popis stejný jako v případě auta. Délka trasy je necelé 2 kilometry.
Celý článekRozhledna Tobiášův vrch
V roce 1999 byla na Tobiášově vrchu nedaleko Jesenice u Rakovníka postavena 48 metrů vysoká železná telekomunikační věž společností Eurotel a Radiomobil. Zaroveň zde byla umístěna vyhlídková plošina ve výšce 26 metrů na kterou vede 137 schodů. Rozhledna byla provozována až do roku 2007 a to v sezoně. Přístupnost: Od 22. května 2010 do září bude otevřeno vždy v SOBOTU a to V,VI,IX: 11.00 - 16.00, VII-VIII: 11.00 - 17.00,prodej žlutých pohlednic série Rozhledny ČR, turistické známky, pamětní razítko.
Celý článekRozhledna Třasák - Útvina u Toužimi
Unikátní rozhledna stojí v Útvině, v obci okresu Karlovy Vary. Je unikátní jak svým originálním architektonickým řešením, tak také tím, že je postavena soukromou osobou. Na svém pozemku ji v roce 2003 postavil pro svou přítelkyni pan Václav Krysl. Její stavbu projektoval sám a se stavebními pracemi mu pomáhali přátelé. Rozhledna, která dostala jméno „Třasák“ vyrůstá z kamenného podstavce do výšky 12,5 metru. Stavebním materiálem bylo impregnované smrkové dřevo. Rozhledna čítá celkem tři vyhlídkové ochozy, na nejvyšší, jež je krytý, vede 39 schodů. Po jejich zdolání se můžete kochat výhledy na Plzeňsko, Rakovnicko a Krušné hory.
Celý článekRozhledna Travičná u Tvarožné Lhoty
Mimořádně bohatý výhled nabízí rozhledna stojící na kótě zvaná Travičná (380 m), nad obcí Tvarožná Lhota u Strážnice. Rozhledna zde stojí od dubna 2001 a je další z řady věží, které jsou zároveň i vysílačem pro mobilní operátory. Vysílač zde chtěli postavit hned všichni tři hráči, působící tehdy na našem území. Nakonec stavba CHKO Bílé Karpaty prosadila jedinou stavbu, která umožňuje sdílení všech tří systémů. Vybudování věže financovala společnost Eurotel. Ta po dohodě se Správou CHKO Bílé Karpaty vybodovala na věži vyhlídkový ochoz pro turisty, ve výšce 34 metrů. Samotná je věž je vysoká 52,5 m a postavila ji firma VALPO Zlín. Generálním projektantem stavby je firma Ing. Josef Pivoda, inženýrská a projekční kancelář. Dodavatelem a projektantem ocelové části je firma Excon a.s. Praha. V atriu rozhledny zřídila Správa CHKO Bílé Karpaty malou expozici o přírodě a kultuře okolního kraje. Když vystoupáte 177 schodů, naskytne se Vám okouzlující kruhový výhled. Ten zahrnuje na jihozápadě Hodonín a hřebeny Pálavy, Vaše oči budou pokračovat na severozápad, kde spatří hradbu Ždánického lesa a Chřiby. Dále uvidíte hrad Buchlov a kapli sv. Barbory na severu, na severovýchodě proslavené poutní místo – Svatý Antoníček u Blatnice a hřeben Vizovických vrchů. Ve výčtu samozřejmě nemohou chybět ani Bílé Karpaty s nejvyšším vrcholem Velké Javořiny. Po zdolání 178 schodů se nám z výšky 33,6 metrů naskytne pohled jihozápadním směrem přes Hodonín na hřebeny Pálavy, pokračuje přes severozápad dlouhou hradbou Ždánického lesa a Chřibů. Můžeme spatřit známý hrad Buchlov se sousedící kaplí sv. Barbory. Dále na sever jsou vidět jezera u Ostrožské Nové Vsi a směrem přes Veselí nad Moravou jde pohled dále za Uherské Hradiště až k Hostýnu. Na severovýchodní straně návštěvníka může zaujmout proslavené poutní místo - Svatý Antoníček u Blatnice a dále na obzoru je vidět hřeben Vizovických vrchů. Zbytek pohledu zaujímají Bílé Karpaty, kterým dominuje nejvyšší vrchol Velká Javořina (970 m).
Celý článek
Rozhledna U borovice - Roprachtice
Novou 13 metrů vysokou rozhlednu s 5 metrů vysokou dřevěnou nástavbou postavil v tomto případě soukromý investor. Zprovozněna byla 17.11.2009. Na věž čtvercového půdorysu vede 70 schodů a rozhledna díky nezalesněnému okolí poskytuje velmi dobrý kruhový výhled. Jsou tak odtud dobře vidět Jizerské hory, Krkonoše, Žalý, Novopacko, Lomnicko s vrchem Tábor, Kozákov, Bezděz a Ralsko. Když je velmi dobrý výhled tak i Orlické hory a na opačné straně Milešovka. Dále je počítáno s jejím otevřením v letní sezonně každodenně, jinak pak o sobotách a nedělích, popřípadě po telefonické dohodě.
Celý článekRozhledna u Petrovic II.
Na bezejmenném vršku severozápadně od obce Petrovice II byla postavena v roce 2004 železná telekomunikační věž příhradové konstrukce, ke zlepšení signálu mobilních operátorů v této oblasti. Telekomunikační věž je vysoká 45,5 m a na ochoz ve výšce 30 m vede točité schodiště o 158 schodech. Věž je přístupná po dohodě se správcem pí Kuřelová (Petrovice II č. 5), případně aktuálního správce lze nalézt na uvedených webových stránkách.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 … 184 185 186 Další Poslední
