Počátkem kláštera byla výstavba kaple koncem 13. století poté co zde objevil bednářský tovaryš milostný obraz – sošku sv. P.Marie. Bylo to již podruhé, předtím ho zde uprostřed lískového keře našel řeznický tovaryš. Kolem kaple vznikla osada Chlum sv. Máří, zmiňována poprvé roku 1341. Z počátku se o kapli staral řád křížovníků s červenou hvězdou z blízkého Kynšperka. V roce 1383 vznikla samostatná nadace a kolem roku 1400 zřízena první fara. Pravděpodobně v té době bylo započato s výstavbou kostelíka, který byl v roce 1429 vypálen husity a v letech 1482-92 rozšířen. Pro stále vzrůstající počet poutníků bylo koncem 17. století přikročeno k výstavbě nového poutního areálu. Ten byl v roce 1687 povýšen na probošství. V letech 1687-92 bylo vybudováno nejprve dvouvěžové průčelí před Mariánskou poutní kaplí a zároveň v roce 1690 položen základní kámen ke stavbě nového chrámu, který do sebe pojal starší Mariánskou kapli. Kostel s kaplí byl dokončen v květnu 1702. V letech 1704-22 byla vybudována chodba ambitu, následně v letech 1723-28 probošství. Zcela neobvyklá dispozice poutního chrámu obsahuje dva samostatné sakrální prostory. Jedním je oválná Mariánská kaple se zaklenutou plochou kupolí s výsečemi, tvořícími osmicípou hvězdu. Druhým prostorem je trojlodí vlastního chrámu na půdorysu latinského kříže. Nad křížením lodi je vložena kupole bez tamburu. Valenou klenbu s trojúhelnými výsečemi zdobí bohatá štuková a malířská výzdoba. Hlavní loď nemá okna v horním podlaží, světo sem vniká pouze nepřímo, okny bočních lodí. Kostel stojí uprostřed přízemních ambitů doplněných o kaple v nárožích a uprostřed delších stran. Na severní straně přiléhá k ambitu trojkřídlá budova nového probošství. Staré stojí po pravé (jižní) straně kostela. Od roku 1992 probíhají postupné rekonstrukční práce na obnově tohoto jedinečného poutního místa, které je i přesto přístupné.

Rozhledna Třemšín, okres Příbram.

Zříceniny hradu se nachází na výrazném ostrohu u Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl před polovinou 14. století, kdy ho založil Bušek II. z Velhartic. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1348. V držení tohoto rodu zůstal hrad prakticky po celou dobu své existence. Ve stálé pohraniční válce s Bavory byl roku 1475 dobyt, vypálen a pobořen. V roce 1496 ho koupil Půta Švihovský z Rýzmberka, který ho zřejmě obnovil. Po roce 1508, kdy získal i sousední Rýzmberk, však Nový Herštejn pro něho ztratil význam a  po  roce 1524, kdy byl prodán domažlickým, hrad zpustl. Podoba hradu V čele podélného jádra stál ohromný čtverhranný plochostropý donjon o straně 16,6 metrů. Zbytek plochy jádra nevykazuje žádné nadzemní zbytky staveb a je v podstatě rovný. Jádro stojí zhruba ve středu rozsáhlejšího vnějšího ohrazení. To má v zásadě čtyřúhelný obrys. Vnější hradby byly v další fázi význačně zvýšeny. Na západě se ke hradbě zevnitř přikládá čtverhranná věž, další zřejmě stála i v jižním nároží. Ke hradbě zevnitř přiléhaly i patrně hospodářské budovy a provozní stavby. Vstup umožňovala čtverhranná věžovitá brána v severovýchodním nároží. Přístupová cesta k ní přicházela podél celé východní fronty hradu. Zde ji přepažovala hradba s prvou bránou a k vnějšímu opevnění byl zvenčí přiložen objekt se dvěma polookrouhlými věžicemi, zvaný Panenská bašta, který vznikl složitějším vývojem. Byl nepochybně určen k obraně brány. Z hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže) a dochovaly se i zbytky hradeb. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Rýzmberk, zříceninu hradu Ruchomperk  nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Ubytování najdete v Domažlicích.

Bychyňský železobetonový most po které je vedena i elektrifikovaná křižíkova dráha se klene nad údolím řeky Lužnice východně od města a bývá také nazýván Bechyňská duha. Byl postaven vcelku velmi rychle v letech 1925-1928 (slavnostně otevřen na státní výročí 28.10.1928). Autorem projektu je Ing. dr. Eduard Viktor. Most tvoří hlavní oblouk o rozpětí 90 m, vzepětí 38 m a postranní viadukty. Celková délka mostu je něco málo přes 224 m (mostovka) a výška zhruba 50 m nad normální hladinou řeky Lužnice. Na stavbě která přišla na 5 mil. korun pracovalo na 400 osob a spotřebovalo se 2500 tun cementu a 500 tun železa. Písek byl brán z řeky Lužnice a štěrk z nedalekého lomu Čermák.