Městská věž, nazývaná také Hodinářská věž nebo Hláska. Čtyřboká věž s třípatrovou bání je situována v ose západního křídla budovy. Původní dřevěná věž byla smetena vichřicí. Novou věž postavil v letech 1614-1618 opavský stavitel Kryštof Prochhuber. V letech 1763-1805 se v jejím prvním patře hrávalo divadlo. Jinak byly z věže hlášeny požáry, zahájovány trhy i slavnostní schromáždění. Hláska bývala dříve obchodním centrem města. Pod ní byla řada obchodních komor, které sloužily k uskladnění prováženého zboží a jeho prodeji. Byla zde městská váha, od roku 1582 pekařské lávky. V prvním patře zasedal soud a městská rada. V letech 1803-1888 prošel objekt přestavbou a po jejím skončení sem bylo přemístěno městské muzeum a archiv. V současné době je budova využívána magistrátem města Opavy.

Z městského opevnění budovaného od přelomu 13. a 14. století se toho mnoho nedochovalo. Za husitských válek bylo hodně pobořeno a i když pak došlo k zásadní přestavbě v půrběhu 18 a 19. století zaniklo téměř vše až na jednu ze čtyř bran a zbytky tří bašt. Jediná ze čtyř dochovaných bran stojí ve Velvarské ulici. První zprávy o ní jsou z roku 1443. Přestavěna na dnešní stavbu proběhla v letech 1460-1463, patrně s využitím původní brány. V druhé polovině 14. století a na počátku 16. století byla několikrát poškozena požáry. V roce 1795 sem byl přenesen zvon z vyhořelé věže radnice. V roce 1824 bylo zbořeno přebraní brány, které mělo cimbuří, vstupní bránu a patrně bylo chráněno baštou. Dnešní dochovaná brána je pětipodlažní, vysoká 38 m. Průjezd je valeně klenutý. Její vnější fasáda nese znak města a 6 cechovních znaků (tkalcovský a prýmkařský, sladovnický, postřihačský, hrnčířský, kolářský a jeden neidentifikovatelný). V levém rohu můžeme vidět torzo psa a poblíž hlavičku vousáče, snad portrét stavitele. V roce 1967 zde byla umístěna expozice Slánského muzea věnovaná městské fortifikaci, v současné době je brána přístupná jen příležitostně.

V malém údolí východně od obce Rudice se nachází přírodní památka Rudické propadání. Jde po Amatérské jeskyni o druhý největší jeskynní systém v Moravském krasu. Tento systém vytváří Jedovnický nebo také Podomský potok. Ten na konci slepého údolí mizí v otvoru u skály, aby se vynořil až v Josefovském údolí při Býčí skále. Prostory toho systému byly lákadlem již v minulosti. V roce 1863 sestoupil J. Wankel do prvního nejbližšího dómu. Další úspěšnější průzkum proběhl v roce 1921, tehdy bylo propátráno prvních 600 m. Systematický průzkum začal po druhé světové válce až se v roce 1974 dorazilo k tzv. Srbskému sifonu což je ukončení systému Rudického propadání. Za tímto sifonem se nacházejí již prostory Byčí skály. Proplavání tohoto sifonu se podařilo až 16.2.1985 a to z druhé strany od Býčí skály, tím se definitivně potvrdilo propojení Rudického propadání s Býčí skálou. Vstup do prostor systému je zhruba 20 m nad otvorem propadání potoka. Následuje sestup chodbou až do hloubky (někde udávané 85 m, jinde 115 m) tzv. Hugova dómu (to je prostora kam sestoupil J. Wankel). Následuje různě vysoká, ale spíše nízka chodba, kterou protéká již zmíněný potok a ukončená po cca 6 km již také zmíněným Srbským sifonem. V průběhu této chodby se nachází několik sifonů, jezírek, vzhůru stoupajících komínů a také různě velkých dómů: Rudický, Balvanitý a hlavně Obří. Obří dóm je patrně největší známou dutinou v ČR, má délku 70 m, šířku 30 m a na výšku přes 60 m. Jeskynní systém Rudického propadání není veřejnosti přístupný.

Autobusová zastávka Selská. Ulice K Horkám, Praha 15, Hostivař.