Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 … 184 185 186 Další Poslední
Rozhledna Děčínský Sněžník
Rozhledna na Děčínském Sněžníku (723 m), který leží 8 km severozápadně od Děčína, je dobou svého vzniku 1864 jedna z nejstarších a zároveň také jedna z nejkrásnějších u nás. Rozhledna na stolové hoře Přitom původně, stavba neměla ani rozhlednou být, ale jen věží pro přesná geografická měření. To zde společně prováděly dokonce tři státy - Rakousko-Uhersko, Prusko a Sasko. Na jejich přání ji postavil majitel děčínského panství hrabě František Thun. Ten nechal na Sněžníku, který je mimochodem nejvyšší a největší stolovou horou na našem území, vybudovat honosnou kamennou věž, podle návrhu drážďanského architekta Hänela. Vyšel tak vstříc zeměměřičům i turistům, protože věž byla nejen funkční, ale také velmi krásná. Byla ozdobena pseudogotickými prvky, které jsou na okenních římsách, cimbuří a lomených okenních obloukách. Svému původnímu účelu sloužila jen krátce a tak logicky po zeměměřičích přišli turisté. Zájem návštěvníků byl dokonce tak velký, že rok po otevření bylo pro ně postaveno občerstvení. Lákal je pohled na romantickou krajinu údolí Labe, České středohoří a Lužické hory, který jim nabízela 33 metrů vysoká věž. Do historie se zapsala také tím, že zde bylo jako na prvním místě na našem zachyceno televizní vysílání. Byl to signál z Berlínského vysílače a přenos z Berlínských olympijských her. I přes pokračující oblibu začala rozhledna ve druhé polovině 20.století chátrat. Poničily ji vandalové a restaurace musela být dokonce stržena. To hrozilo i rozhledně. Zachránila ji až rekonstrukce v roce 1992, kdy byla zpevněna za pomocí ocelových vyztuží uvnitř zdí. Je otevřena denně během letní sezóny. Výhled sever: německé stolové hory Konigstein či Lillienstein, v dáli Drážďany východ: Děčín, Labské Pískovce, Lužické hory, Jizerské hory jih: České středohoří a Milešovka západ: Krušné hory Popis cesty Autem - příjezd Děčína do Libouchce zde odbočit doprava v Jílovém v místě, kde odbočuje i zelená značka. Po asfaltce dojet až do obce Sněžník, kde zaparkovat auto u zastávky autobusu v místě, kde odbočuje doprava červená značka. Po ní zbylý kilometr a půl dojít pěšky. Vlakem - do Jílového vlak nejezdí, takže vystoupit na zastávce Děčín-hlavní nádraží. Odtud vede až k rozhledně červeně značená turistická trasa. Pěkná 10 km procházka.
Celý článekRozhledna Děd u Berouna
Ve městě Beroun jsou rozhledny dvě. Kromě vyhlídky na Městské hoře se lze kochat výhledem i z cihlové rozhledny Děd, stojící na stejnojmenném vrchu (492 m.). Pohádková rozhledna O její výstavbu se zasloužil Klub českých turistů a tato rozhledna byla vůbec první, kterou vybudoval. Byla postavena v roce 1893 a na její stavbu bylo použito 25000 královodvorských cihel. Bílá barva cihel a zdobené cimbuří dávaly rozhledně pohádkový ráz. Je vysoká 12 metrů a na vyhlídku se musí vystoupat po 56 schodech. Po svém otevření se stala častým cílem turistů, které lákal nádherný výhled. Při dobré viditelnosti bylo možné spatřit Milešovku nebo Říp. To bohužel dnes již neplatí. Rozhledna je sice v dobrém technickém stavu, ale její hlavní funkce je značně omezena okolními stromy, které kolem ní vyrostly. Po dohodě byl nakonec vykácen pruh lesa na severní straně a lze tak spatřit Kladno a Křivoklátské lesy. Výhled sever: Mackova hora, Kožova hora a Kladensko východ: omezen stromy jih: omezen stromy západ: Křivoklátsko Popis cesty: Cest jak se na rozhlednu Děd dostat je vícero. Jedna z cest vede přimo od vlakové zastávky v Berouně. Odtud vede až k rozhledně modře značená turistická trasa. Její délka je 5 kilometrů. Další variantou je z Berouna autem do vesnice Zdejcina. Na kraji obce doleva slepou ulicí směrem na Hudlice. Zde zaparkujte a po zelené 15 minut přímo k rozhledně.
Celý článekRozhledna Diana v Karlových Varech
Rozhledny jsou v Karlových Varech nebo jeho okolí celkem čtyři. Diana je se svým rokem narození 1914 nejmladší z nich, i když historie výhledů z tohoto místa sahá až do roku 1804. Výšina přátelství Tehdy zde dva občané Karlových Varů odstranili stromy a opatřili vyhlídku dvěmi odpočinkovými sedátky. Tato vyhlídka se nazývala Výšinou přátelství a stala se mezi lázeňskými hosty velmi oblíbenou. Zlepšit jejich výhled se rozhodla městská rada na počátku 20.století. Její plány na využití vrcholu byly velkolepé. Vedle kamenné rozhledny měla také vyrůst letní výletní restaurace a pro lepší pohodlí měla hosty vyvézt na vrchol kolejová lanová dráha. Realizace projektu sice neproběhla bez problémů ale 27.května 1914 se mohla veřejnost poprvé pokochat výhledem na město a občerstvit se v přilehlé restauraci. Diana je mohutná čtyřboká věž. Její základ je zděný a skládá se z cihlové hlavní části a na vrcholu je dřevěný vyhlídková ochoz. Samotná rozhledna je vysoká 40 metrů, vyhlídkový ochoz je ve výšce 35 metrů a lze z něj přehlédnout celé Karlovy Vary, údolí řek Ohře a Teplé, hřeben Krušných hor, na jihovýchodě Doupovské hory a Slavkovský les. Diana se stala rychle velmi oblíbenou, jedním z důvodů je určitě pohodlí, které nabízí. Turisté totiž mohou 200 metrů převýšení, které dělí Dianu od kolonády zdolat pomocí 453 metrů dlouhé lanovky. Návštěvníky, které by odradilo 150 schodů vedoucích na ochoz mohou použít výtah uvnitř rozhledny. Rozhledna Diana je otevřena celoročně. Výhled sever: Karlovy Vary a Klínovec východ: Goethova vyhlídka jih: Doubská hora západ: Popis cesty Autem se na vrchol vyjet nedá. Zato lze využít lanovku. Jedna z cest vede například od vlakového nádraží. Podél říčky Teplé projděte lázeňskou částí až ke Grandhotelu Pupp a odtud můžete lanovkou nebo po modře značené turistické trase až k rozhledně. Připravte se asi na 3 kilometry.
Celý článekRozhledna Dlouhá louka
Zhruba 4,5 km severozápadně od Oseka stojí od roku 2005 na vrchu Vlčí hora (890 m.n.m.) 40 m vysoký kovový tubus telekomunikační věže s vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 m. Volně přístupná plošina poskytuje kruhový výhled do okolí Krušných hor.
Celý článekRozhledna Dobrošov u Náchoda
Rozhledna na Dobrošov (622 m) je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou na tomto vrchu, který se tyčí u Náchoda. Ta první stála již v roce 1899 a o její stavbu se zasloužili náchodští vlastenci, kteří se sdružili v místní odbočce Klubu českých turistů. Byla to přízemní zděná stavba, nad níž se zvedal osmiboká, 6 metrů vysoká věž. Stavba si získala brzy vysokou oblibu, hlavně mezi vyznavači zimních sportů a přestávala kapacitně vyhovovat. Proto KČT oslovil známého architekta Dušana Jurkoviče s přáním, aby navrhl projekt úplně nové horské chaty i s vyhlídkovou věží. Projekt byl sice již roku 1912 vypracován, ale jeho realizace byla kvůli První světové válce odložena až do roku 1921. Položení základního kamene bylo spojeno s oslavami sedmdesátých narozenin spisovatele Aloise Jiráska, kterých se účastnilo tisíce lidí a díky nimž byly vybrány finanční prostředky na stavbu. Většina z nich přinesla na Dobrošov v batohu cihlu. Stavba byla slavnostně otevřena o dva roky později chata dostal jméno Jiráskova. Věž byla vysoká 15 metrů a na její vrchol vedlo 98 schodů. Z plošiny je nádherný kruhový výhled, který pokrývá takřka celé východní Čechy. Po druhé světové válce byla chata s rozhlednou Náchodským turistům odebrána a několikrát změnila majitele. Po strastiplných majetkových sporech byla roku 1995 KČT vrácena a roce 2002 zrekonstruována.
Celý článekRozhledna Doubí u Vážan
Rozhledna Douby u Vážan stojí na bezejmenném návrší u západního okraje obce. Stavba je to dřevěné jednoduché trámové konstrukce s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 8 m. Stavba byla postavena místními nadšenci a přišla na 85.000 korun. Při dobrých podmínkách poskytuje výhled na Chřiby, Bílé Karpaty, Pálavu, Hostýnské vrchy a na okolí obce. Přístup na rozhlednu je volný, parkování je možné cca 200 m od rozhledny na okraji obce.
Celý článekRozhledna Doubrava u Vizovic
Typický telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou, stojí u Vizovic na kopci Doubrava (672 m). Jeho předchůdkyní byla dřevěná rozhledna, postavená v první polovině minulého století, která časem zchátrala, a v padesátých letech musela být stržena. Současná rozhledna byla sice postavena již na podzim 2002, ovšem pro veřejnost zpřístupněna až 17. července 2004. Za její stavbou stála společnost T-Mobile, která postavila ocelový stožár vysoký 55 metrů. Na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 33 metrech nad okolním terénem, vede celkem 174 schodů, a je odtud pěkný výhled na část Vizovických a Hostýnských vrchů či Luhačovickou vrchovinu. Velmi dobře jsou vidět Vizovice a Zlín, nebo Velká Javorina, Svatý Hostýn a Radhošť. Za ideálních pozorovacích podmínek jsou vidět také Tatry. Pěšky lze rozhlednu, která je přístupná během otvíracích hodin, navštívit po naučné stezce Vizovické prameny. Začíná v centru města a až k rozhledně je to cca 6 kilometrů.
Celý článekRozhledna Doubská hora v Karlových Varech
Rozhledna na Doubské hoře (609 m) je poslední ze čtveřice karlovarských rozhleden. Vypíná se na nejvyšším místě okolí Karlových Varů, které je spíše známé pod jménem Aberg. Toto oblíbené výletní místo má bohatou historii vyhlídkových staveb. Jako první tu byl v roce 1845 postaven dřevěný vyhlídkový altán nazvaný Art Turm. I v těchto pravěkých dobách turistiky, se Doubská hora stala velmi rychle častým cílem lázeňských hostů. V červnu 1958 zachvátil ovšem okolní lesy požár a plameny sežehly kromě stromů i vyhlídku. V roce 1862 se městská rada rozhodla, že na Abergu vystaví novou kamennou rozhlednu. Na stavbu vyčlenila 1430 zlatých a za tři měsíce již první návštěvníci stoupali po jejích 87 schodech. Výhled, který 20 metrů vysoká věž nabízela, byl pěkný a zájem o rozhlednu prudce stoupal. Pro lepší pohodlí výletníků byla v roce 1878 postavena kamenná hrázděná kavárna. Lázeňské hosty k ní vozily fiakry nebo vozíky tažené osly. Později se však ukázalo, že rozhledna má vážné nedostatky a je nebezpečná svému okolí. Proto musela být roku 1904 zbourána. V roce 1904 proto městská rada rozhodla, že na Doubské hoře bude postaven nový, reprezentativní objekt. Architekt Rudolf Melichar navrhl stavbu moderní budovy s restaurací, tanečním sálem, verandou a 22 m vysokou vyhlídkovou věž. Stavba za 113000 korun byla slavnostně otevřena 16. července 1905. Do konce 40. let pak rozhlednu vlastnilo město. To se změnilo po roce 1945. Rozhledna změnila název na Gottwaldovu vyhlídku a do správy ji převzal podnik Restaurace a jídelny. Pak vyhlídku spravoval Svazarm a nakonec se dostala do vlastnictví Severočeských chemických závodů Lovosice. Objekt začal sloužit jako rekreační zařízení a byl přístupný nepravidelně. V devadesátých letech se rozhledna vrátila do vlastnictví města, které ji zprivatizovalo. Nový majitel provedl rekonstrukci a přeměnil objekt na luxusní hotel s názvem Aberg. Ve věži bylo zřízeno apartmá a přístup byl za účelem výhledu možný jen po domluvě a v případě, kdy nebyl pokoj obsazený. Výhled z věže se tak zkomplikoval. V případě, že pokoj není obsazený lze spatřit Krušné a Doupovské hory, část Slavkovského lesa, zahlédnout lze také hrad Andělskou horu a nad Karlovými Vary rozhlednu Dianu a Goethovu rozhlednu.
Celý článekRozhledna Drahoušek u Osečan
Rozhledna s poetickým názvem Drahoušek, stojí na stejnojmenném kopci (504 m) nedaleko Sedlčan. Svým vznikem v roce 2004 se řadí mezi naše nejmladší rozhledny a jako mnoho dalších postavených době nedávno minulé vděčí za svůj vznik rozvoji mobilní komunikace. Právě snaha o lepší signál v této oblasti vedla dva naše největší mobilní operátory ke stavbě vysílače, který dostal podobu futuristicky vyhlížející rozhledny. Rozhledna je to vskutku krásná. Jedná se o 48 metrů vysokou válcovou betonovou věž, s dřevěným schodištěm na vnější straně a širokým ochozem ve výšce 32 metrů nad zemí. Na ochoz vede 167 roštových schodů. Ty už od doby otevření vystoupalo tisíce turistů, které láká nádherný kruhový výhled na krajinu Povltaví. Dále uvidíte blízké Sedlčany, Blaník, Vysoký Chlumec a pražské věže. Při dobrém výhledu lze spatřit i Milešovku či Ještěd. O turisty je zde výborně postaráno. Lze si zapůjčit dalekohled či nakoupit suvenýry. Zajímavostí jistě je, že identická rozhledna stojí na Sokolím vrchu u Děčína. Otevřeno je v letní sezóně a mimo otevírací hodiny lze rozhlednu navštívit po domluvě se správcem, p. Stárkem (+420728456105).
Celý článekRozhledna Drahy u Javorníku
Dřevěná rozhledna se nachází kousek jihozápadním směrem od obce Javorník při silnici vedoucí od slovenských hranic do obce Velká nad Veličkou. Rozhledna stojící ve výšce 360 m.n.m. byla vystavěna v roce 2009 a slavnostně otevřena v únoru 2010. Dřevěná konstrukce vysoká 20 m je upevněna do betonové patky a zajištěná ocelovými lany. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 18 m je výhled na Bílé Karpaty, Chřiby, na okolní obce a za dobré viditelnosti lze spatřit i hrad Buchlov. Rozhledna je celoročně volně přístupná.
Celý článekRozhledna Dubecko
Dubecko je název výšiny dosahující 399 m.n.m., která se nachází u obce Mírová pod Kozákovem. Výstavbu stožáru si prosadili telekomunikační společnosti, konkrétně Eurotel, který usiloval o pokrytí přilehlé oblasti svým signálem pro mobilní telefony. Obec si však na jaře 2001 vynutila, aby byl původní projekt předložený Eurotelem rozšířen i o schodiště a ochoz, který by sloužil jako turistická rozhledna. Rozhledna představuje další variantu trubkového stožáru o výšce 50 metrů ovinutého točitým schodištěm. Rozhledna byla obložena dřevěnými prvky a zároveň ji zastřešili imitací šindele. Typově stejné konstrukce bylo použito při stavbě rozhledny na Mackově hoře. Slavnostní otevření proběhlo 6. 6. 2002. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 33 metrů, na kterou vede úctyhodných 178 schodů, se turistům nabízí krásný kruhový a překvapivě bohatý výhled do krajiny Českého ráje, na Klokočské skály, Krkonoše či Jizerské hory. Jsou samozřejmě vidět Trosky a při dobré viditelnosti též Bezděz.
Celý článekRozhledna Dubice
Rozhledna Dubice je vysílač mobilního operátora s přístupnou vyhlídkovou plošinou, nedaleko obce Radejčín nad nově stavěným tunelem dálnice D8. Stavba 30 metrů vysoké železné konstrukce vysílače byla dokončena v roce 2009. Vyhlídková plošina ve výšce 18 metrů je přístupná po točitém schodišti o 97 schodech. Zajímavé je také opláštění věže. Vyhlídková plošina poskytuje kruhový rozhled na celé České Středohoří a další místa.
Celý článekRozhledna Dymník u Rumburku
Vrch Dymník (516 m) se nachází ve Šluknovském výběžku nedaleko městečka Rumburk. Rozhledna jako dárek k jubileu Na jeho vrcholu stojí rozhledna, která má velmi zajímavý osud. Nepostavil ji žádný turistický spolek, ani obec, ale soukromá osoba. Konkrétně radní města Rumburka August Wenschuch, který se tak rozhodl oslavit své šedesáté narozeniny a zároveň odchod do důchodu. Její stavbu, která byla dokončena roku 1896, financoval celou ze svých peněz. Architekt Hampel postavil patnáctimetrovou válcovou věž postavenou z cihel, která byla nazvána Augustova. Od roku 1895 se na Dymníku nachází také restaurace. Turistům sloužila více než sto let bez větších oprav. Ty byly provedeny přesně sto let od jejího otevření kdy byly také prořezány okolní stromy a proto i dnes nabízí těm co vystoupají jejích 82 schodů nádherný výhled na Ještěd, Luž, Smrk, Bezděz či Milešovku. Rozhledna je volně přístupná. Výhled sever: Staré Křečany, Šluknovská pahorkatina, příhraniční saské vrcholy východ: Rumburk, Varnsdorf, východní hřeben Lužických hor, Špičák u Varnsdorfu, Žitavsko, Ještěd, Jizerské hory, Krkonoše jih: Krásná Lípa, západní část hřebene Lužických hor s Jedlovou a Studencem západ: Českého středohoří s Milešovkou, Krušné hory, Vlčí hora, Tanečnice Popis cesty Autem - z centra Rumburka zatočit u gymnázia a jet na západ směrem k areálu Koupaliště, od kterého vás cedule dovedou až k restauraci Dymník. Tady zaparkovat a po modré značce půlkilometr pěšky dojít k rozhledně. Vlakem - nebližší vlaková zastávka je v Rumburku. Odtud dojděte do centra města ke zmíněnému gymnáziu, kde se napojíte na modře značenou turistickou trasu. Ta vás dovede až k rozhledně. Celková délka trasy je 3,5 kilometru.
Celý článekRozhledna Frýdlantská výšina
Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.
Celý článekRozhledna Háj u Aše
Rozhledna na vrchu Háj je jedna z našich nejmohutnějších a nejkrásnějších vyhlídkových staveb. Háj (758 m) je nejvyšší vrchol české části Smrčin, který se nachází kousek od Aše a zdejší rozhledna na Háji je tak nejzápadněji položenou vyhlídkovou stavbou u nás. Výstavba monumentální věže nebyla jednoduchá a stála mnoho úsilí. Měla se stát součásti romanticky upraveného parku, který se v těchto místech začal budovat kolem roku 1861. Ovšem na stavbu věže chyběly peníze a tak se její stavba podařila zrealizovat až v roce 1904, kdy také byla slavnostně otevřena. Vznikla tak nádherná, 34 metrů vysoká rozhledna, postavená ze žulových kvádrů. Byla pojmenována, po říšském kancléři Ottovi von Bismarckovi, jeho jméno nesla do roku 1918 a Bismarckův bronzový reliéf dokonce až do roku 1946. Dnes je rozhledna spolu s přilehlou turistickou chatou součástí odpočinkového areálu, který je v majetku města Cheb. Proběhla rekonstrukce rozhledny a také byly vykáceny stromy, které bránily ve výhledu z plošiny, která je 25 metrů nad zemí a vede na ní 122 schodů. Rozhledna bývá otevřena během sezóny každý den.
Celý článekRozhledna Háj u Šumperka
Obnova rozhledny na vrchu Háj (633 m) u Šumperka je strastiplný příběh se šťastným koncem. První rozhledna tu stála již v roce 1934 a nechal ji vystavět šumperský odbor Klubu českých turistů. Omezené finanční prostředky umožnili jen stavbu prosté trámové konstrukce se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Dostala jméno Štefánkova. O pár let později došlo k jejímu obednění, proto mohla být navštěvována celoročně. Ke konci války byla Němci používána jako protiletecká pozorovatelna. V roce 1953 již neudržovaná rozhledna po zásahu bleskem vyhořela. O obnovení rozhledny na Háji se zasloužil čelný představitel turistů v regionu Josef Janků. První pokus v roce 1983 ještě nevyšel. Tehdy lidé kolem něj vytvořily pětimetrovou maketu budoucí čtyřiadvacetimetrové věže. Na nový rok 1984 ji vynesli na vrchol a nechali se s ní vyfotografovat. Stavba se však nakonec neuskutečnila. To se povedlo až v roce 1996 za společného úsilí okolních obcí a tehdejší společnosti Eurotel. Podle projektu Ing. Malasky vznikla obdoba původní věže, s trámovou nosnou konstrukcí a kamennou vstupní částí. Otevření věže se již bohužel nedožil její neúnavný propagátor pan Janků. Ve vstupní části mu byla odhalena pamětní deska. Prosklená a krytá vyhlídková plošina ve výšce 24 metrů poskytuje krásný téměř kruhový výhled. Za dobré viditelnosti je kromě okolí Šumperka a Městské skály výhled na Klepáč, Smrk, Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo, Mravenečník, Praděd, Břidličnou horu, Suchý vrch, Kamenec, Svatý Kopeček a další.
Celý článekRozhledna Hamelika v Mariánských Lázní
Rozhledna Hamelika, stojící na stejnojmenném kopci ve výšce 722 metrů n. m. je jedna ze dvou rozhleden Mariánských Lázní. Romantická hradní hláska Je vzdálena jen půl hodinky chůze od lázeňské kolonády, nedaleko výletní restaurace Panorama. Rozhledna je to poměrně stará a tento pocit navozuje také to, že byla vystavěna ve stylu romantické zříceniny. Byla postavena roku 1876 a aby dojem středověku byl ještě umocněn byly k věži přistavěny rozbořené zdi, a polorozpadlý vstupní portál. Samotná věž byla válcová a 20 metrů vysoká se 120 schody vedoucími na otevřenou vyhlídkový plošinu. Radní si sice přáli, aby byla zastřešena, ale to by neodpovídalo středověkému ztvárnění, proto byl realizován původní návrh. Původně se jmenovala Císařská, jméno Hamelika ji dali v průběhu doby místní obyvatelé. Prakticky v nezměněné podobě slouží dodnes a je volně přístupná. Jsou z ní nádherné výhledy na velkou část Mariánských Lázní a na vrcholky Českého a Slavkovského lesa. Výhled sever: Slavkovský les s Lesným a Lysinou východ: omezen stromy jih: omezen stromy, částečně Mariánské Lázně západ: Dyleň Popis cesty Autem - po příjezdu do Mariánkých Lázní se vydejte do lázeňské části, odtud Anglickou ulicí, u Casina odbočit na seroentiny ulicí Pod Panoramou k hotelu Panorama. Ideální místo pro parking a po červené značce zbylý půlkilometr dojděte pěšky. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je Mariánské Lázně město. Odtud se podél kolejí na východ vydejte k silnici, kde narazíte na zeleně značenou turistickou trasu. Po ní až do lázeňského centra na rozcestí značených cest. Zde se napojíte na červeně značenou turistickou trasu, která vás po kilometru dovede až k rozhledně. Procházka je dlouhá 3 kilometry.
Celý článekRozhledna Hard v Sokolově
V Sokolově se na vyhlídku chodí na nevysoké návrší zvané Hard. Jeho vrcholek má bohatou stavební historii. Nalézal se na něm městský hřbitov, střelnice a také kamenný vyhlídkový gloriet. To bylo koncem 19. Století. V roce 1907 se místní okrašlovací spolek rozhodl, že gloriet k pořádné vyhlídce dosloužil a že by bylo dobré jej přestavět na skutečnou rozhlednu. Podle plánů stavitele Heinze byla na základech altánu vystavěna dřevěná nástavba o dvou vyhlídkových patrech a celkové výšce 18 metrů. Svého otevření se stavba dočkala 15. dubna 1908. Dřevěná nástavba se postupem času natolik opotřebovala, že musela být snesena, a v roce 1933 byla kamenná podstava přestavěna na památník obětem první světové války. Na vrchol památníku byla umístěna socha Krista, vysoká pět metrů, z dílny místního sochaře Schöneckera. Ani tato podoba nezůstala na dlouho. V průběhu druhé světové války se stavba proměnila ve vojenskou pozorovatelnu a socha byla roztavena pro válečné účely. Od 50. Let zde bylo již jen torzo původní rozhledny. Na rozhlednu se začalo pomalu zapomínat a jen dříve narození si pamatovali, že se z Hardu dalo rozhlížet po kraji. Na lepší časy se začalo blýskat až téměř po půl století. V roce 1999 začala sokolovská radnice podnikat kroky vedoucí k obnovení rozhledny v její původní podobě. Společným úsilím státu a města Sokolov se záměr zdařil a 26. dubna 2001 byla rozhledna slavnostně otevřena. Je o 4 metry nižší než ta původní. Na prosklenou vyhlídku vede 55 schodů, po jejichž zdolání je vidět samozřejmě Sokolov a vrcholy Krušných hor. Ostatními směry je výhled omezen stromy, pouze jihovýchodně se naskytne dílčí pohled na výběžky Slavkovského lesa.
Celý článekRozhledna Hněvín u Mostu
Hněvín, či také Zámecká hora, u Mostu je 399 m vysoký vrcholek s bohatou a zajímavou historií. Původní hradiště nahradil ve 13. století mohutný gotický hrad, kolem kterého začalo vznikat královské město Most. Hrad si prožil největší chvíle slávy za Rudolfa II., kdy v jeho zdech pobývali alchymisté, včetně Eduarda Kellyho. Osud hradu se naplnil v 17. století. Tehdy Mostečané požádali císaře Ferdinanda III. o svolení hrad zbořit. Důvod, který je k tomuto činu vedl, byla skutečnost, že strategická poloha Hněvína přitahovala nepřátelská vojska, která zároveň plenila i město. Ruch, na který byl Hněvín po staletí zvyklý, se začal vracet o dvě stě let později. V roce 1879 byla na vrcholu hory postavena restaurace a v roce 1889 vyhlídková věž. Jednalo se o 25 metrů vysokou dřevěnou napodobeninu Eiffelovy pařížské věže. Rozhledna měla jepičí život. Za tři měsíce od jejího dokončení byla stržena silným větrem. V roce 1896 mostečtí obyvatelé založili Spolek přátel Zámecké hory, jehož členové se rozhodli odstranit z vrcholu ruiny a postavit zde vyhlídku. Ta měla být postavena v historicky věrném stylu hradu a její součástí měla být i restaurace. Stavba se protáhla na několik let a etap. První byla roku 1900 dokončena cihlová rozhledna. Dvacet metrů vysoká věž kralovala vrchu Hněvína osamoceně do roku 1906. Tehdy byl po shromáždění potřebných financí dokončen hlavní záměr – honosná hradní restaurace. Byl 29. červenec roku 1906. O 5 let později bylo sejmuto zastřešení vyhlídkové věže a nahrazeno osmihranným dřevěným vyhlídkovým prostorem. Rozhledna byla tak zvýšena na současných 34 metrů a také se stylově přiblížila restauraci. Poté, co rozhledna sloužila během 2. sv. války k vojenským účelům, začala chátrat. Až v roce 1969 bylo přikročeno k důsledné rekonstrukci. Další rozsáhlé opravy byly provedeny v roce 2001. Hněvín je tak reprezentativním a dominantním místem města Most. Rozhledna je otevřena spolu s restaurací denně od 11 do 24 hodin. Když vystoupáte, jejích 118 schodů, naskytne se Vám nádherný výhled jednak na Krušné hory a také na bizarní krajinu Českého Středohoří.
Celý článekRozhledna Holý kopec u Bohdalic
Opět jedna z vyhlídkový plošin zbudovaných na místním vodojemu. Tento se nachází na vrchu Holý kopec (374 m.n.m.), zhruba 1 km severně od obce Bohdalice, nedaleko silnice vedoucí na Manerov. Vyhlídkovou plošinu jen pár metrů nad terénem tvoří železná konstrukce přistavěná k vodojemu, při jeho nedávné rekonstrukci. Výstup je tak volný, parkování je možné krátkodobé přímo u vodojemu. Sem k němu odbočuje ze silnice Bohdalice-Manerov cesta z panelových bloků. Díky vcelku okolnímu rovinatému terénu je dobrý kruhový výhled do okolí.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 … 184 185 186 Další Poslední
