Synagoga Hradci Králové, kterou najdeme na rohu Pospíšilovy třídy a ulice Čs. armády, byla postavena v letech 1904-05. Nebyla to ovšem první synagoga na území města. Ta první byla postavena v roce 1888 ve dvoře rabínského domu na ulici Rokytanského. Tento dvorní trakt byl zbořen v 60. letech 20. století. Dnešní synagoga byla vystavena jako její náhrada. Projekt vypracoval architekt v. Wienzettel a byla postavena v secesním slohu s orientálními a maurskými motivy. Zasvěcena byla slavnostní bohoslužbou 24. září 1905. Kromě vlastního modlitebního sálu bylo v budově několik bytů. Bydlel zde rabín, šamese a domovník. Také byla v útrobách zasedací síň s archivem. Bohoslužby se konaly do druhé světové války,  po druhé světové válce byla krátce využita jako modlitební prostor obnovené židovské náboženské obce. Roku 1960 byl interiér přestavěna  využit pro potřeby Státní vědecké knihovny. Ta ji využívá i v současnosti.

Zříceniny hradu Veliš se nachází na dominantním čedičovém kopci u Jičína. Historie hradu Hrad dal pravděpodobně vystavět na přelomu 13. a 14. století král Václav II. Poprvé je zmiňován roku 1316, kdy jej Jan Lucemburský zastavil Půtovi z Frýdlantu. Roku 1327 získali zdejší panství páni z Vartenberka, zprvu zástavně a od roku 1337 dědičně. Poslední Vartenberk na Veliši, Jindřich byl zasnouben s Kunkou Ptáčkovnou z Pirkenštejna. Několik dní po smrti Kunky, ke které došlo ještě před svatbou, bojoval Jindřich na panské straně v bitvě u Lipan, byl těžce zraněn a ještě téhož roku na podzim umírá. V pol. 15. století se v držení hradu vystřídalo v krátkém sledu několik rodů, až jej roku 1487 koupil Mikuláš st. Trčka z Lípy. Z rodu Trčků měl o rozvoj Veliše největší zásluhy Vilém Trčka, známý válečník. Ve 2. pol. 16. století přestavěl hrad v mohutnou pevnost, která podle B. Balbína odporovala dobře i nájezdům švédských vojsk. Roku 1595 odtáhl Vilém v čele tisíce ozbrojenců proti Turkům do Uher, kde se vyznamenal v četných bojích. Na Veliš se však již nevrátil. Zradou zpronevěřilé posádky města Egeru byl vydán do tureckého zajetí, v němž zahynul. Roku 1606 koupil velišské panství od Jana Rudolfa Trčka z Lípy Jindřich Matyáš Thurn, přední vůdce českého stavovského povstání. Po bělohorské bitvě uprchl s Fridrichem Falckým za hranice a v nepřítomnosti byl odsouzen ke ztrátě hrdla, cti i statků. Zkonfiskované panství získal roku 1623 Albrecht z Valdštejna, který z nedalekého Jičína učinil střed svého knížectví. Po Valdštejnově pádu získal Veliš roku 1636 hrabě Jindřich Šlik. Hrad se stal terčem několika útoků švédského vojska, a přestože byl bráněn jen malým počtem císařských vojáků, vždy odolal. Jeho zdi však padly roku 1658, kdy na císařský rozkaz byl hrad rozbořen a postupně rozebrán na stavební materiál. Zkázu zbytku hradu dovršilo po roce 1879 rozšíření zdejšího čedičového lomu. Podoba hradu Hrad stál na oválném vrchu kopce. Hradu patrně dominovala čtverhranná, obytná věž. Druhá věž při vstupu do hradního jádra byla okrouhlá. Značná část hradního jádra zanikla. Nejzachovalejší jsou dnes zbytky vnějšího dělostřeleckého opevnění. Tvořily ho masivní dělostřelecké bašty. Zbytky hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Vděčným místem na výlet jsou jistě Prachovské skály. Poblíž najdeme také zříceninu hradu Brada, rozhlednu Čeřovka nebo zámek Jičíněves. V Jičíně je možné navštívit zámek Jičín nebo Regionální muzeum a galerii. Za návštěvu stojí i barokní kaple Loreta u Podhradí. V Jičíně najdete ubytování.

Hlavní rokycanský kostel stojí kousek severně od Masarykova náměstí. Jeho historie sahá do dlouhé minulosti. První zmínka je někdy z počátku 12. století kdy se zde nacházel biskupský dvorec. Později pak byl v roce 1363 při kostele vystavěn klášter augustiniánů. Zanedlouho v roce 1421 byl vypalán husity a na jeho přibližném místě dnes stojí budova městského muzea. V roce 1784 zničil kostel velký požár a následně byla stavba přestavěna v pozdně barokním slohu. Tehdy však ještě bez věže, ta jako empírová byla vystavěna v letech 1821-1823. V kostele se nachází deskový obraz Snímání z Kříže (kolem roku 1500) a hlavní oltář (1760) se sochami od J.F.Platzera.

Věž kostela sv. Máří Magdelény v Přední Kopanině.