Z prostor bývalého přednáškového sálu v pražské Jungmannově ulici bylo vystavěno Divadlo Kalich. Řešení interiéru působí střízlivým, avšak slavnostním dojmem. Divadlo bylo pro veřejnost slavnostně otevřeno 1.11.1999.

Muzeum vesnických staveb středního Povltaví Od roku 1999 buduje Hornické muzeum Příbram regionální „skanzen“ - Muzeum vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci u Sedlčan na ploše 3 ha. Do přírodního areálu v údolí potoka jsou přenášeny hodnotné vesnické stavby, které by na svém původním místě zanikly. Jde o zemědělské usedlosti, chalupnická a domkářská stavení, hospodářské stavby, technické stavby na vodní pohon a drobné sakrální objekty, které v převážné většině pocházejí z 2. poloviny 18. až počátku 20. století. To se týká i sbírkových předmětů zemědělského nářadí, řemeslného náčiní i vybavení interiérů domácností jednotlivých usedlostí.V současné době může návštěvník muzea ve Vysokém Chlumci zhlédnout celkem devět staveb, z nichž osm je zpřístupněno veřejnosti formou interiérové či specializované expozice nebo sezonní výstavy.

V otevíracích hodinách přístupný kapucínský klášter stojí v Sušici na břehu řeky Otavy a prochází kolem něj turistické značení, vedoucí z centra města. Výstavbu kapucínského kláštera v Sušici financoval Jindřich Libštejnský z Kolovrat, majitel žichovického panství. Po počátečních obtížích a výkupu pěti domů a zahrady v místě klášteřiště se se stavbou započalo roku 1651. Kostel sv. Felixe z Cantalice byl vysvěcen v roce 1655 kardinálem Harrachem, ovšem konvent se dokončení dočkal až koncem 17. století. Sušičtí kapucíni se také zasloužili o výstavbu poutního kostelíka Anděla Strážce na Stráži, stojícího nad Sušicí. V roce 1707 v Sušici propukl požár, který jako zázrakem klášter minul. Klášter byl osazen pouze malým konventem o maximálním počtu 20 kapucínů a fungoval až do roku 1950, kdy jej obsadila armáda. V roce 1993 byl klášter kapucínům navrácen a jsou zde doposud. Klášterní budova je typická pro kapucínské založení. V popředí kláštera vystupuje bezvěžový kostel, k němuž v pozadí přiléhá konvent, tvořený křídly okolo rajského dvora. Konventní budova na východně straně obsahuje velký refektář a menší zimní jídelnu. V patře nad nimi se nacházejí cely. Kostel je na levé straně doplněn dvěmi kaplemi, z nichž druhá vznikla až ve druhé polovině 18. století. M.K.

Židovský hřbitov se nachází přibližně 600 m severozápadním směrem od centra obce. Asi nejkratší a nejlepší přístup je odbočit před hřbitovní kaplí téměř na konci obce vpravo do upraveného parku. Projít po cestě tžéměř napřímo skrz něj k fotbalovému hřišti a po jeho levé kratší straně dojít k polní cestě. Tou se vydat vlevo, po cca 50 m vpravo přes remízek a po okraji pole se vydat k již nalevo viditelné ohradní zdi hřbitova. Hřbitov byl údajně založen již v 15. století a zřejmě byl několikrát rozšířen. Na docela velké ploše 4.335 m2 se nachází zhruba 170 náhrobků pocházejících od 18. století. Hřbitov je z velké části zarostlý náletovými křovinami (březen 2010) a velká část náhrobků je povalena nebo se i nachází v zarostlé části. Ohradní zeď je místy pobořená, z márnice zůstaly jen zbytky obvodového zdiva a absence brány poskytuje přístup na hřbitov bez obtíží.